Zbraně si tradičně spojujeme s mužským pohlavím, ale samozřejmě známe i mnoho žen, jimž palné či chladné zbraně učarovaly. Patří mezi ně také Iris Fojtíková, jež se zabývá uměleckým zdobením (nejen) nejrůznějších zbraní, protože pracuje jako rytec. Jaké zbraně se jí nejčastěji dostávají na stůl, kdo jsou její zákazníci a jaké motivy si žádají? Co kromě zbraní zdobí, jaké nástroje užívá a jak vůbec probíhá realizace typické zakázky? Odpovědi na tyto a další otázky najdete v rozhovoru, který nám Iris Fojtíková poskytla.
Mezi hlavní zákazníky Iris Fojtíkové náleží myslivci, kteří tedy nejčastěji touží po loveckých motivech na své kulovnice či brokovnice
Musím začít otázkou, kterou jste už určitě mnohokrát dostala. Rytectví, a zvlášť rytectví v souvislosti se zbraněmi, není povolání, které by bylo zrovna nejtypičtější pro ženu. Jak jste se k této pozoruhodné práci vlastně dostala?
Rytectví jako obor mi bylo přiděleno, protože na SUPŠ Turnov jsem se hlásila na zlatnici, ale nebylo místo. Téměř všechny dívky se tam hlásily na zlatnice, a tak ty ostatní škola rozdělila do jiných oborů. Šperkárna, jak se škole říká, má jasné zaměření, ale jednou pan učitel někomu zdobil zbraň a já jsem tím byla uhranuta. Od té doby jsem to chtěla dělat. Možná byste se divil, kolik žen zdobí zbraně v tichosti pod logem slavných firem.
Jak vy sama vnímáte rytectví? Je to spíše řemeslo, nebo spíše umění?
Je to spojení obojího. Samozřejmě, že můžete být dobrý řemeslník, ale když nic nového nevymyslíte, nebude vaše tvorba tak zajímavá. Budete potřebovat někoho, kdo vám ty návrhy bude dělat. S ním pak řešit, jestli to půjde tak vyrýt. A samozřejmě za to bude chtít peníze. To si málokdo uvědomuje, když mi řekne „Pošlete mi návrh“, že když kreslím, už pro něho pracuji! Já dělám téměř na všechno návrh. Chci, aby zákazník věděl, do čeho jde. Mohl si říct, že chce něco jinak. Vždyť na to jsem tu, aby měl něco, co ostatní nemají.
Samotnému rytí do zbraně musí vždy předcházet kreslený návrh, aby se ujasnilo, co přesně zákazník chce a jestli je to proveditelné
Podle vašich webových stránek bych řekl, že mezi vaše hlavní zákazníky patří myslivci, kteří chtějí vyzdobit své zbraně. Mám pravdu?
Ano, je to přesně tak. Někteří chtějí drobnosti, jako je kulička na kliku závěru nebo medailon na pistolovou botku. A pak jsou to fajnšmekři, kteří jsou nároční. Často chtějí zlatem vykládané prvky, bohaté zdobení a hodně zvířat. Ta dělám moc ráda a hodně se snažím, aby vypadala autenticky. Moji klienti jsou také sběratelé zbraní, i těch chladných, šavlí, mečů, nožů.
Vedle loveckých pušek tedy zdobíte i nože nebo pistole. Můžete zmínit nějakou skutečně neobvyklou zbraň, která se dostala na váš pracovní stůl?
Největší pozornost kdysi vzbudila pistole P 08, kterou jsem ryla podle dobové dokumentace dodané zákazníkem. Často jsou to repliky historických zbraní, ale i opravy těch původních. Často se o tom na sítích diskutuje, jestli je to znehodnocení nebo zhodnocení. Já to moc neřeším, je to volba majitele.
Kromě pušek zdobí Iris Fojtíková občas i chladné zbraně nebo pistole, jak ukazuje např. tento exemplář slavné německé pistole P 08
Zaujalo mě i zdobení motocyklových součástí. S jakými motocykly jste měla tu čest?
Dělala jsem kryt motoru na historický Harley-Davidson nebo páky spojky a brzdy pro Indian. Ale nejsou to jen motorky. Já se vlastně nebráním žádnému předmětu. Vyryla jsem kolekci nerezových šperků s portréty loveckých psů a také kolekci přívěsků s ochrannými znaky Slovanů. Takový ochranný znak POUTNÍK na klíče od auta je pěkný dárek. Běžně spolupracují se zlatníky, zdobím zlaté šperky a hodně snubních prstenů a spolupracuji s výtvarníky na uměleckých předmětech.
Krásné rytiny s motivem indiána na těchto pákách spojky a brzdy napovídají, že se jedná o součásti motocyklu legendární značky Indian
Rytiny od Iris Fojtíkové se neobjevují zdaleka jen na zbraních, protože se zabývá i zdobením šperků a nejrůznějších dalších předmětů
Ve vašich galeriích dominují přírodní motivy, zejména realisticky vyvedená zvířata, což u prací pro myslivce samozřejmě nijak nepřekvapuje. Jak dosahujete toho, že zvířata na vašich rytinách působí tak realisticky a přirozeně?
Studuji fotky i živá zvířata a někdy si dělám i modely z plastelíny, abych věděla, jak to bude vypadat. Postupuji při tom stejně, jako bych to ryla do kovu. Odškrabávám po částech, abych si to nacvičila. To dělám hlavně u zvířat, která jsem ještě nezobrazovala. Ono totiž ubrat je snadné, ale zpět už nic nepřidám. Navíc některé části nemůžete rýt moc do hloubky, protože by se mohly poškodit. Tím se dostáváme k tomu, že prostě nesmím chybovat.
Jaké druhy motivů kromě zvířat si vaši zákazníci nejvíce žádají?
Je to hodně konzervativní. Opakují se prase, srnec, jelen, bažant. Je těžké za nějaký ten rok udělat něco nového, přitom pořád stejná zvířata v typické pozici, protože to chce každý. Používám jako dominantu zvířata, kolem nich ornamenty, které nejčastěji vychází z akantového listu. Ten má hodně stylů a ráda se inspiruji v přírodě.
Typické ryté zdobení na lovecké pušce představuje kombinace lovné zvěře, v tomto případě divokého prasete, a rostlinných ornamentů
Ke své práci určitě potřebujete speciální nástroje. S jakými nejčastěji pracujete?
Stroje přímo nepoužívám, protože veškerá moje práce je čistě ruční. Používám ruční i pneumatické nástroje, které jsou vždy vedené rukou. Donedávna jsem neměla ani žádné šablony a kreslila jsem přímo na zbraň. Vlastní pracovní hroty si sama vyrábím. Hodně mi v té technické části pomáhá manžel, který je zároveň puškař, a tak se stará hlavně o rozebírání a skládání zbraní. Svěrák mi kdysi vyrobil tatínek a ještě jako studentce dal k Vánocům. A co se týká optiky, tak bez mikroskopu už se dnes rytec neobejde. Udělám tak mnoho propracovanějších detailů. Když jsem si ho před lety pořídila, hodně mě to posunulo. O pracovních nástrojích rytce jsem napsala i e-book.
Iris Fojtíková jako profesionální umělecký rytec využívá výhradně ruční práci, pro kterou tedy pochopitelně potřebuje speciální nástroje
Každý řemeslník či umělec určitě musí stále rozvíjet a zdokonalovat své dovednosti. Jak k takovému zlepšování sebe sama přistupujete vy?
Dělat, dělat, dělat… A zkoušet nové techniky, které ještě neznám. Praxe dělá mistra, nic jiného neznám. U nás se moc nenosí kolegialita mezi řemeslníky, neradí si navzájem. Naopak já učím toto řemeslo ve svých soukromých praktických kurzech. Mám různá témata, techniky a také individuální kurz, který připravím přímo na přání klienta. Bylo tak u mě několik nožířů a pravidelně pořádám speciál pro zlatníky.
Je to jeden z nejúspěšnějších kurzů. Ale kdokoliv přijde, je vítán. Když je jen trošku šikovný na ruce, tak si vyryje na konci dne třeba monogram. Někdo tak relaxuje od kancelářské práce, jiný zkouší nová řemesla. Jednou přijela paní, která nikdy nic v dílně nedělala. Manžel nemohl přijet, tak poslal ji, aby kurz nepropadl. Byl to hodně pokročilý kurz, říkala jsem si, že to bude výbuch. Ale společně jsme to zvládly.
Chystám na příští rok pár novinek v této oblasti. V lednu vždy vydávám nové termíny, které nabízím na svých stránkách a na sítích.
Krásné rytiny z dílny Iris Fojtíkové se nevyskytují pouze na střelných zbraních, ale rovněž např. na nožích nebo na dárkových kazetách
Jak získáváte nové klienty? Spíše na osobní doporučení, nebo díky reklamě v médiích?
Publikuji samozřejmě na sítích. Tam jsou dnes všichni. Facebook, Instagram, Youtube, nově LinkedIin. Ale zjistila jsem, že většina zákazníků mě nachází tzv. organicky. Googlí si mě :-)
Hodně jezdím po všelijakých výstavách. V kombinaci s těmi kurzy je to dost náročné, pořád na cestách a doma stojí práce. Výstavy si už vybírám. Střídám Národní výstavu myslivosti v Brně s Natura Viva v Lysé nad Labem, účastním se Nože Příbram a letos jsem měla tři samostatné výstavy, kde jsem vystavovala také tisky z mědirytin – grafické listy. Je to taková výtvarná odnož rytectví. Bylo to v Luhačovicích, na zámku Lešany u Netvořic a v Uherském Hradišti v Redutě. A ta tematika může být různá. Mohou to být pamětní listy na nějaké výročí událostí, pozvánky, které jsou pak zároveň památkou na zdi v rámečku.
Určitou zvláštní výtvarnou odnož rytectví představují grafické listy, které vznikají jako tisky z mědirytin a mohou mít různou tematiku
Řekněme, že mám zájem o vaše služby, tedy o rytinu na svou zbraň. Můžete nám krátce popsat, jak probíhá realizace typické zakázky?
Je to hodně povídání a získávání informací. Dobře k tomu slouží můj dotazník, kde napíšete základní věci a ušetří nám to několik mailů. Na webu ho nejdete ZDE. Je to nezávazné a zdarma.
Potom následuje pár otázek pro zjištění vkusu klienta. To si většinou posíláme fotky. Zjistím, jakou částku chce zákazník investovat.
Posbírám tyto informace a klient zaplatí návrh. Ten vytvořím tak, aby cena odpovídala klientovu přání a stylu, který zjistím i z těch fotek. Často je mi zadáno konkrétní zvíře v určité pozici. Párkrát už jsem dělala i podle zaslané fotky nějaký raritní kus. Návrh v případě realizace odečítám od konečné ceny zakázky. Když si to zákazník rozmyslí, už však částku nevracím.
Vedle zvířecích a rostlinných motivů si někteří fajnšmekři přejí na své zbraně také ženskou postavu Diany, starořímské bohyně lovu
Návrh má dvě korektury zdarma, ostatní jsou za příplatek. Mnohým se to zdá zbytečné, ale rytina se nedá z té zbraně smazat. A samotná příprava, jejíž součástí je i návrh, často zabere víc času než sama rytina. Když je návrh schválený, pošlu celkovou fakturu. Zákazník zaplatí. Potud se to děje elektronicky.
Pak přijede klient se zbraní, já vystavím potvrzení o převzetí jeho zbraně. Data zanesu do Centrálního registru zbraní a potom teprve konečně začnu pracovat na samotné rytině. Napřed rozebrat, většinou osmirkovat do hladka. Pak přenesu kresbu z návrhu na materiál a začnu rýt. Vidíte sám, že než vezmu rýtko do ruky, uběhne hodně času a je to proces. Já říkám s oblibou, že to nejsou rohlíky. Z průběhu práce většinou posílám fotky. Pak si přijede zákazník vyzvednout svoji ozdobenou zbraň, podepíše mi její převzetí a já v Centrálním registru zbraní převedu zbraň zpět na majitele.
Jak vypadá takový normální pracovní den uměleckého rytce?
Ráno vyřizuji maily, telefony a podobné věci. Někdy musím na poštu nebo do spolupracujících firem, jako je kalírna a galvanika. Často dělám právě ty návrhy, přípravy k propagaci na sítě a píšu i tento článek. Pak teprve do dílny. Většinou jsem tam do 17 hodin. Často mi přijde, že té práce kolem je víc než toho řemesla.
A když skončí takový váš pracovní den, jak nejraději trávíte volný čas?
Někdy přijdu domů a jsem ráda, že ležím u televize. Jsou dny, kdy potřebuji jen tak sedět nejlépe v přírodě, vypnout mobil a jen být.
Ale mám ráda pohyb. Celý den sedím, tak zajdu do fitka, navštěvuji kurzy flamenca a o víkendech jezdíme s mužem na kole.
Pokud byste měli zájem o uměleckou rytinu na svou zbraň či nějaký předmět, pak samozřejmě neváhejte Iris Fojtíkovou kontaktovat. Veškeré informace najdete na jejím webu https://iris-rytectvi.cz/
Lukáš Visingr
Vojenský a bezpečnostní analytik, publicista, konzervativní vlastenec, sionista a milovník života, který chce vidět smrt politické korektnosti.
