Konfederační revolver LeMat: Deset ran ze dvou hlavní

Naprostá většina revolverů, ať již jde o produkty značek Colt, Remington či Smith & Wesson, má bubínky na šest nábojů. Existují ale i výjimky s menším či větším počtem ran. A výjimkou mezi výjimkami je revolver LeMat, v jehož bubínku se nacházelo dokonce devět nábojů a osa bubínku byla tvořena druhou hlavní, v níž bývala obvykle umístěna broková náplň. Střelec tak měl k dispozici celkově deset ran. Tato nezvyklá zbraň se uplatnila zejména v občanské válce, kdy sloužila řadě slavných jižanských velitelů.

Francouzský lékař a generálova sestřenice

Tvůrcem vysoce originální zbraně byl francouzský lékař a vynálezce Jean Alexandre Francois LeMat (9. června 1824 – 15. prosince 1883), který se narodil v Paříži, ale roku 1843 odešel do Spojených států amerických. Usadil se ve městě, kde byl vliv francouzské kultury pořád velmi silný, a to v New Orleansu. Tam se posléze oženil a osoba jeho ženy měla nemalý význam pro jeho vynálezy. Byla to Justine Sophie LePretre, jejímž bratrancem byl major americké armády Pierre Gustave Toutant Beauregard (1818–1893). Ten byl nejen vlivný a bohatý, ale také dosti vzdělaný, a tudíž dokázal LeMatovi poskytovat všestrannou podporu při jeho koníčku, jelikož LeMat se sice dobře uchytil jako lékař, ale ve volném čase se zabýval i vynalézáním. A v roce 1856 vytvořil to, co se pak stalo jeho bezpochyby nejslavnějším počinem, a sice nový koncept revolveru. 

Nejznámější verze perkusního revolveru LeMat z doby občanské války

Zbraň dostala pracovní název „Grapeshot Revolver“ a dne 21. října 1856 na ni byla vydána americká patentní listina s číslem US 15925. O tři roky později si její autor zabezpečil patentová práva ve Velké Británii. Pak zahájil puškař John Krider v Philadelphii výrobu, z níž vzešlo asi sto kusů, které však neoplývaly moc vysokou kvalitou. LeMat se snažil svůj projekt nabízet US Army, při čemž spoléhal též na podporu svého příbuzného, jelikož Beauregard byl novou zbraní uchvácen, jenže nízká kvalita výroby (a dost možná i jižanský původ) způsobily, že generalita ve Washingtonu nejevila mnoho zájmu. 

Situace se proto změnila až v roce 1861, kdy se jižní státy oddělily od USA a vyhlásily Konfederaci. Beauregard poté patřil mezi první důstojníky, kteří opustili US Army a nabídli svoje služby ozbrojeným silám CSA. Stal se záhy i vůbec prvním oficiálním generálem Konfederace a velel střelbě na Fort Sumter, čímž vlastně občanská válka začala. Nezapomněl ovšem ani na svého příbuzného a navrhoval jeho revolver jako základní služební zbraň pro důstojníky Konfederace.

Tento revolver LeMat vlastnil konfederační generál P. G. T. Beauregard

Perkusní revolver s novým kohoutem

Co tedy francouzský lékař vymyslel? Krátce řečeno, jednalo se o způsob, jak namísto klasické osy pro bubínek revolveru použít druhou hlaveň. Vznikl tak masivní revolver, pod jehož horní hlavní se nacházela ještě jedna, kolem které se otáčel bubínek, který měl celkem devět komor. Desátá rána pak byla nabita přímo ve druhé hlavni, která kvůli větší ráži sloužila obvykle jako broková. Prototypy revolveru LeMat měly „primární“ hlavně kalibru .40 (10,16 mm), zatímco u brokové hlavně se použil kalibr .60 (15,24 mm), což odpovídalo brokové ráži 20. Později se ale u „primární“ kulové hlavně přešlo na ráži .42 (10,08 mm) a za občanské války se vyrábělo i slabší provedení, které užívalo kulovou hlaveň ráže .35 (8,89 mm) a brokovou o průměru .55 (13,2 mm), což odpovídá brokové ráži 28. 

Vyobrazení revolveru z patentového spisu, který byl vydán v roce 1856

Bez ohledu na tyto číselné změny ale pořád platilo, že šlo o perkusní revolver, čímž byl dán i způsob nabíjení. Do každé komory bubínku se proto nejprve zepředu nasypala dávka černého střelného prachu, následovala zátka a nakonec kulka, jež se musela zatlačit pomocí nabíjecí páky, nalézající se většinou po pravé straně zbraně. Pak se obdobným způsobem nabila druhá hlaveň, do které se ovšem obvykle nevkládala kulka, ale várka broků. Nakonec bylo třeba do bubínku zasunout zezadu devět perkusních zápalek a poté ještě desátou do zvláštního kanálku, jenž příslušel k druhé hlavni. Po natáhnutí bicího kohoutu byla zbraň připravena vystřelit.

Ono „kouzlo“ ale spočívalo v tom, že kohout nebyl řešen jako jeden celek, protože jeho koncová část byla výkyvná. Palec se tedy kromě natahování kohoutu mohl použít také pro sklopení koncové části kohoutu směrem dolů. V takovém případě potom kohout nedopadl na jednu z devíti perkusních zápalek v bubínku, nýbrž na tu desátou, pomocí které se odpalovala várka prachu v brokové hlavni.

V tomhle videu se o revolveru LeMat dozvíte skoro všechno. Především to, jak se nabíjí a jak se z něj střílí.

Sériová produkce pro důstojníky CSA

Zbraň vypadala vskutku působivě a na poměry své doby byla skutečně účinná, vyznačovala se však i několika nedostatky. Jak lze asi uhodnout, byla daleko složitější, a proto zákonitě dražší a méně spolehlivá než standardní šestiranné revolvery. Její nabíjecí páka byla poměrně křehká a vzhledem ke značné síle, kterou bylo nutno vyvinout při vtlačování kulky do komory, hodně často docházelo k ohýbání a lámání těchto pák. Nelze se divit, že mnoho revolverů LeMat, jež se zachovaly do současnosti, tuto součást postrádá, případně ji má nahrazenu replikou. 

Moderní replika revolveru LeMat včetně charakteristické nabíjecí páky

Kromě toho ale vadila nestandardní ráže kulové hlavně, neboť konfederační armáda „fasovala“ kulky standardních kalibrů .36 (0,9144 mm) a .44 (11,176 mm), takže majitelé revolverů LeMat byli zpravidla nuceni odlévat si munici sami. Na samém konci občanské války sice vznikly i určité počty revolverů v obou zmíněných standardních kalibrech, ovšem do výzbroje armády Jihu už se nestačily dostat. To těsně souviselo s rozhodnutím, které na počátku asi vypadalo rozumně, jenže ve výsledku se obrátilo proti kariéře revolveru LeMat.

Nízká kvalita prvních kusů, které vznikly v Philadelphii, vedla k závěru, že bude lepší svěřit produkci zkušenějším zbrojovkám, a sice těm evropským, které zajistí vyšší kvalitu než relativně nevyspělý průmysl Jihu. Byl tak uzavřen kontrakt s francouzskou firmou, kterou vlastnil Charles Frédéric Girard. Právě tam se vyrobila většina „válečných“ revolverů LeMat, jež pak mířily do Velké Británie, kde obdržely zkušební značku Birmingham Proof House. Odtud se pašovaly do CSA, blokádou však prošlo jenom asi 2500 kusů. Britské zkušební značky na revolverech vedly k mylnému názoru, že šlo o zbraně zhotovené v Británii; o produkci ve firmě Birmingham Small Arms Company se sice uvažovalo, avšak nikdy k ní nedošlo. Jistý počet nelicenčních exemplářů však pravděpodobně vyrobila tamní společnost London Armoury Company.

Zde další originální LeMat revolver z nabídky Rock Island Auction a druhé části videa podrobná prohlídka unikátní revolverové karabiny LeMat Carbine

Modifikace pro střelivo s nábojnicemi

Sériová produkce ve Francii pokračovala až do roku 1865, avšak tím historie revolveru LeMat neskončila. Jednalo se sice o klasickou perkusní konstrukci, ale nebylo tak složité přepracovat ji pro nový, tehdy se etablující princip, tedy střelivo s nábojnicemi. Samozřejmě to znamenalo nutnost nabíjení zezadu, takže standardní perkusní (zepředu nabíjená) podoba se potom začala označovat jako „LeMat Muzzle Loader“. 

Revolver LeMat ve variantě pro náboje s kolíčkovým zápalem (Pinfire)

První zezadu nabíjená verze je známa i jako „LeMat Pinfire“ a jednalo se o zbraň na střelivo s kolíčkovým (okrajovým) zápalem, tj. vlastně munici typu Lefaucheux, avšak vznikl jen velmi malý počet. Trochu větších úspěchů dosáhla obměna „LeMat Centerfire“ pro munici se středovým zápalem, jež se po jistou dobu vyráběla v Belgii, a sice na náboje 11 mm Chamelot-Delvigne a 12 mm Perrin; její broková hlaveň měla ráži .58 (14,7 mm), tzn. brokovou ráži 24. Revolvery obou variant na nábojnice lze od těch původních perkusních rozpoznat podle tvaru bubínku, jelikož u perkusních je bubínek řešený jako solidní válec s drážkami pro zápalky, kdežto „LeMat Pinfire“ má typické hranaté komory s výřezy na kolíčky a „LeMat Centerfire“ má zakulacené komory (a odlišný tvar rukojeti). 

Verze revolveru LeMat na nábojnice se středovým zápalem (Centerfire)

K nabití komor bubínku i brokové hlavně těchto novějších variant je nutné odklopit kryt na zadní části zbraně. Pokud jde o parametry, standardní perkusní revolver LeMat vážil bez munice cca 1,4 kg a měl délku 35,6 cm, z čehož asi polovinu tvořila délka hlavně. Ve zhruba sto kusech se vyrobila též varianta „LeMat Baby“ s kulovou hlavní ráže .32 (8,128 mm) dlouhou 12 cm, kdežto broková hlaveň měla kalibr .41 (10,414 mm). 

Krátká verze revolveru LeMat zvaná „Baby“ se vyskytuje velmi vzácně

Vůbec nejvzácnější verze zbraně LeMat však představují karabiny, tzn. revolverové pušky s hlavněmi o délce přes 50 cm a dlouhými pažbami. Vznikly na bázi původní perkusní podoby i jako „Centerfire“ (čili na nábojnice se středovým zápalem) a zachovalo se jen několik málo originálních exemplářů.

Prodloužením zbraně LeMat vznikla revolverová puška LeMat Carbine

LeMat ve službě i na stříbrném plátně

Navzdory své složitosti a relativní vzácnosti se revolver LeMat stal předmětem velkého zájmu mezi důstojníky armády Konfederace. Nebyl sice právě nejpřesnější, to se ovšem koneckonců od žádného revolveru ani nečekalo, protože šlo o zbraně pro boj na krátkou vzdálenost. A tam se LeMat ukázal jako vysoce účinný, protože dva revolvery tohoto typu vlastně nabídly stejný počet kulek jako tři obvyklé šestiranné revolvery, navíc bylo možno vypálit z brokové hlavně.

Zdobená replika revolveru LeMat, který používal generál J. E. B. Stuart

Zřejmě proto nebude překvapivé, že mezi první nadšené uživatele revolveru LeMat patřil sám generál P. G. T. Beuaregard, jehož dochovaný exemplář lze zhlédnout v muzeu v Richmondu.
Zřejmě nejslavnějším majitelem pak byl legendární velitel kavalerie J. E. B. Stuart, coby další uživatelé jsou prokázáni např. jižanští generálové Braxton Bragg či Richard H. Anderson. 

Replika revolveru LeMat s vyzdobeným tělem od italské značky Pietta

Pro současné zájemce lze doporučit perfektní repliky perkusní podoby, které vyrábí italská značka Pietta z Brescie, nefunkční repliky však lze běžně zakoupit i u nás. Revolver LeMat se objevil rovněž na stříbrném plátně, např. ve westernu Rychlejší než smrt nebo ve sci-fi 12 opic, kde si jej vyzkoušel Bruce Willis. Mohli jsme jej vidět i v rukou konfederačního důstojníka, který se po válce vrací domů a kterého ztvárnil Jude Law ve snímku Návrat do Cold Mountain (ten si mimochodem zaslouží pochvalu i za věrohodné ukázání podmínek na poválečném Jihu, jež se značně vymyká standardům liberálního Hollywoodu).

Charakteristické tvary revolvery LeMat naleznete i v počítačové hře Red Dead Redemption

Revolver na deset ran se mihnul rovněž v několika seriálech či počítačových hrách (včetně jedné epizody Námořní vyšetřovací služby či jednoho dílu řady Assassin’s Creed). Pořád jde o velice charakteristickou a mezi fanoušky i populární zbraň, která sice nedokázala nějak zásadně ovlivnit dějiny, ale nesporně představuje vysoce zajímavý a originální příklad technického talentu.