77 let v boji aneb Legenda jménem Ka-Bar

Před pár dny, konkrétně 23. listopadu 2019, oslavil své 77. narozeniny válečník, který s jednotkami USMC prošel všemi bojišti od vlhkých džunglí Guadalcanalu přes mrazivé hory Koreje, rýžová pole Vietnamu, až po žhavou poušť Afghánistánu. Řeč je o legendárním bojovém noži Námořní pěchoty Spojených států. Nůž, který se pod jménem Ka-Bar zapsal do historie, patří k nejdéle sloužícím bojovým nožům na světě.

Příslušníci USMC vztyčují první vlajku na Suribači, Ivo Jima 1945

Při vstupu USA do 2. světové války nebyl žádný oficiálně zavedený bojový nůž. Ve skladech byly ještě zásoby zákopových nožů Model of 1918 Mark 1 z 1. světové války, které byly urychleně dodány bojovým jednotkám. Mariňáci, kteří nesli hlavní tíhu bojů od napadení Japonskem, nutně potřebovali nůž. Bodák se 16“ čepelí rozhodně nebyl vhodný nástroj do džungle. Pokud si tedy mariňáci nevzali lovecký nůž z domova, pořizovali si různé nože v Austrálii či na Novém Zélandu. Místní výrobci využili velkého zájmu a chrlili obrovské množství nožů. Bohužel v některých případech kvalita nebyla moc valná.

Australské nože používané USMC: nahoře dva typy Commando Knives, levý s tvarem čepele clip point má na záštitě navařené kuličky - možná inspirace záštitou nože Collins No.18.Dole dvě varianty boxerových nožů. Nůž s mosaznou rukojetí se nazývá Ranger Knife. Zajímavá je provizorní pochva z uříznuté pochvy na mačetu.

Některé menší jednotky jako například Marine Raiders používaly specifické nože. Lt. Col. Evans F. Carlson objednal pro své muže nůž No 18 firmy Collins. Pro tento nůž se u jednotky vžil název Gung Ho. Dalším nožem pak byl Marine Raiders Stiletto od firmy Camillus, který vycházel z britské dýky Fairbairn – Sykes. Není divu, vždyť tito pánové se na výcviku jednotky podíleli.

Nože používané USMC Raiders: Collins No.18 přezdívaný Gung Ho, Camillus Marine Raider Stiletto, Western L77

USMC Fighting / Utility Knife

Když hledala námořní pěchota v roce 1942 vhodný nůž pro své muže, dostala nabídku od firmy Union Cutlery Company se sídlem v městě Olean ve státě New York. Původní návrh nože byl poté upraven ve spolupráci s plk. Johnem M. Davisem a kpt. Howardem E. Americou z námořní pěchoty a dne 23. listopadu 1942 zaveden jako USMC Fighting / Utility Knife. Celková délka nože je 12 palců, čepel se zpevňujícím žlábkem měří 7 palců. Řap má obdélníkový průřez, prochází rukojetí po celé délce a je připojen k ploché ocelové hlavici. Rukojeť je tvořena koženými kroužky, přičemž u záštity a hlavice se navíc mohou nacházet ještě barevné plastové podložky. V kožené rukojeti je vybroušeno 5 příčných drážek pro lepší úchop. Výkres ze dne 9. prosince 1942 nese číslo 1219C2. Sběratelé tímto číslem častou souhrnně označují tyto nože určené pro námořní pěchotu.

Nůž Union Cutlery (Ka-Bar) s personalizovanou pochvou používal příslušník USMC Russell Myers. Čepel má odstraněné fosfátování a je vyleštěná.

Union Cutlery Company

Union Cutlery Company vyráběla nože od konce 19. století. Někdy kolem roku 1922 si zaregistrovala ochrannou známku Ka-Bar, kterou používala spolu s dalšími na své nože. Vznik tohoto slova má pocházet z děkovného dopisu z přelomu 19. a 20. století, v němž lovec popisoval zabití medvěda - kill a bear nožem této firmy poté, co mu selhala puška. Vzhledem k tomu, že lovec uměl líp zacházet s nožem než s perem, vnikl zkomolením Ka-Bar. Jméno Ka-Bar tedy není typ tohoto nože, přestože se tak často používá. Tuto obchodní značku najdeme na desítkách typů nožů z předválečné produkce Union Cutlery. Je zajímavé, že se až právě tento nůž stal synonymem výrazu Ka-Bar, protože ani celková produkce nijak nevybočuje. Každopádně se jméno Ka-Bar během 2. Světové války stalo tak známé, že v roce 1952 změnila firma Union Cutlery své jméno právě na Ka-Bar Cutlery.

Ale zpět k našemu noži. Za více než dva a půl roku výroby vzniklo 7 tzv. generací nože, podle odlišností v konstrukci nože, značení či povrchové úpravě. Asi nemá smysl zde rozepisovat všechny detaily, ale pojďme se podívat jen na některé z nich. Sběrateli vyhledávané jsou hlavně nože tzv. 1. - 3. generace, které se vyráběly pouze několik málo týdnů na přelomu 1942 / 1943. Na první pohled je rozeznáme od ostatních díky použití červených a černých plastových podložek u záštity a hlavice. Pokud není čepel moc opotřebovaná, zaujme nás krásné modření.

Nůž tzv. 2. generace Union Cutlery (Ka-Bar) – tento typ byl vyráběn pouze několik týdnů na přelomu 1942 / 1943.

Existovalo několik způsobů připojení hlavice k řapu. U 1. generace byl řap ukončen trnem se závitem, na který byla přišroubována hlavice a spoj svařen. Svár byl posléze přebroušen, aby nezůstaly ostré hrany a celá hlavice nakonec modřena. U tzv. 2. generace řap již není po přišroubování hlavice přivařen, ale jeho konec je rozkován. Vzhledem k drsnému zacházení s nožem, pro mariňáky to byl přece jen pracovní nástroj, docházelo k odlomení hlavice. Padlo tedy rozhodnutí, že řap si zachová obdélníkový průřez až do konce a po nasazení hlavice bude rozkován (6. generace). V rámci zrychlení výroby byla nakonec hlavice připevňována pomocí příčného čepu (7. generace). Nejen způsob připevnění hlavice, ale i její tloušťka se v průběhu let měnila.

Union Cutlery - zpusob připevnění hlavice - rozkovaný řap a příčný čep

Zpočátku firma Union Cutlery značila nože na rikasu „U S M C“ z jedné strany a „KA-BAR OLEAN, N.Y.“ ze strany druhé. Později je vypuštěno sídlo firmy a zůstává jen „KA-BAR“ na jedné straně rikasa a „U S M C“ na straně druhé. Nakonec se mění velikost písmen USMC na menší. Zajímavostí jsou nože značené pouze „KA-BAR OLEAN, N.Y.“, nebo jen „KA-BAR“ bez USMC. S největší pravděpodobností se označení jednotky vynechalo, aby se mohly nože zároveň použít pro plnění kontraktů jak od námořní pěchoty, tak od námořnictva.

Union Cutlery - způsob značení na rikasu - počátek a konec produkce

První kontrakt na 100,000 kusů firma obdržela v prosinci 1942 a dokončila v květnu 1943. V tom samém roce obdržela další 2 kontrakty na celkem 250,000 nožů, v roce 1944 následoval další na 100,000 a konečně poslední v roce 1945 na 125,000 nožů. Ten byl ovšem předčasně zrušen vzhledem ke konci války. Předpokládá se, že v roce 1945 bylo vyrobeno kolem 50,000 nožů.

Takhle to dopadne, když se k mariňáckému noži dostane námořník od Sea Bees. Čepel je zbroušená do tvaru stiletta.

Reedice vyprodaných motivů s tématikou US Army ve WW2 připravujeme na jaro 2020, ale triko s generálem Pattonem si můžete v eshopu DixieGear.cz koupit už teď.

Pal Blade Company

Firma Pal byla po Union Cutlery druhým výrobcem. Nůž pro námořní pěchotu vyráběla pouze v roce 1943 a kontrakt byl na celkem 100,000 nožů. Nůž existuje jen v jedné variantě. Značení bylo z jedné strany rikasa PAL, z druhé strany USMC. Stejně jako v případě prvních generací nožů firmy Union Cutlery, i zde jsou použity plastové podložky u hlavice a záštity. Podložky jsou v červené a černé barvě, kdy černá je na obou stranách kožené rukojeti. Hlavice je k řapu připevněna rozkováním kulatého konce řapu do jamky v hlavici. Nože byly parkerizované, ale vzhledem k ne příliš dobré výstupní kontrole nebyla občas tato povrchová úprava kvalitně provedena a tvoří na čepeli skvrnky. Tato firma jako jediná dodávala pochvy značené svým jménem: PAL BLADE CO.

Nůž firmy PAL pro námořní pěchotu. Foto: Micheal W. Silvey

Robeson Cutlery Company

Nože pro námořní pěchotu od této firmy jsou Svatým grálem pro sběratele tohoto typu nože. V roce 1943 jich bylo vyrobeno pouze 10,000 kusů. Tomu také odpovídá cena, která začíná na cca $500 za nůž v dobrém stavu a může značně překročit $1000 za špičkový stav. Nože jsou značeny na rikasu ROBESON SHUREDGE z jedné strany a U.S.M.C. z druhé strany. Povrchová úprava byla prováděna modřením. Mezi koženou rukojetí a hlavicí i záštitou jsou použity plastové podložky v černé a červené barvě, přičemž černá je vždy na straně kůže. Hlavice je k řapu připevněna rozkováním jeho konce. Následně byla hlavice přebroušena do hladka a namodřena. Kožená pochva se dá rozeznat od ostatních výrobců díky použití černé nitě na sešití.

Svatý grál sběratelů tohoto typu nože – Robeson Shuredge pro USMC. Foto: Micheal W. Silvey

Camillus Cutlery

Přestože se můžeme dočíst, že firma Camillus byla prvním výrobcem tohoto nože, není pravda. Ba právě naopak. První kontrakt od USMC přišel až v říjnu 1943. Tato firma ale již od dubna 1943 jako první vyráběla tento nůž ve variantě pro americké námořnictvo – U.S. Navy Mark2 Knife. Když v říjnu 1943 obdržela kontrakt od námořní pěchoty na 150,000 nožů, rozhodla se použít stejné technologické řešení připevnění hlavice, jako u nože pro U. S. Navy – pomocí vnitřního ořechu k závitu na konci řapu. Výroba se rozběhla, ale vzhledem k tomu, že tou dobou již byly stížnosti od námořníků, že dochází k odlomení hlavice, když ji použijí jako kladivo, odmítla námořní pěchota převzít prvních několik tisíc kusů. Firma Camillus se rozhodla tedy všechny tyto nože zlikvidovat.

USN Mark2 Knife od firmy Camillus. Jedná se o první výrobní provedení s hlavicí připevněnou pomocí vnitřního ořechu. Tento způsob připevnění ale USMC u svych nožů odmítla vzhledem k možnosti odlomení hlavice.

Kolik nožů bylo „zachráněno“ zaměstnanci a propašováno ven z továrny v kufřících s obědem, to se nikdy nedozvíme. Ale pokud bychom chtěli spočítat ty, o kterých se ve sběratelských kruzích ví, stačila by nám jedna ruka dlouholetého pracovníka na pile. Připevnění hlavice bylo nakonec vyřešeno pomocí příčného čepu a výroba se na konci roku 1943 konečně rozběhla. V roce 1944 následoval další kontrakt na 150,000 kusů. Poslední kontrakt z ledna 1945 byl na 125,000 nožů. Ale stejně jako v případě firmy Union Cutlery byl zrušen na konci války a dodáno z něho bylo asi jen 53,000 nožů.

Tovární budova firmy Camillus Cutlery na historickém snímku. Podle zaparkovaných automobilů tipujeme pořízení fotografie do konce 30. či začátku 40.let 20.století.

Povrchová úprava nože byla parkerizací, ale při používání docházelo k otěru, který povrch vyleštil, a nám se dnes může zdát, že povrchová úprava byla modřením. Vzhledem k použití v agresívním prostředí slané vody uvažovalo se o ochraně kovových částí pomocí pokovení, které mělo být odolnější než parkerizace. Vzhledem k náročnosti výroby a zvýšení nákladů bylo od pokovování upuštěno. Přesný počet vyrobených nožů s touto povrchovou úpravou se mi nepodařilo nikde dohledat, ale dle informací od sběratelů v USA se pravděpodobně jednalo o několik málo tisíc, s ohledem na malou četnost jejich prodeje. Většinu těchto nožů firma Camillus použila jako dárky pro vlivné senátory, vysoce postavené důstojníky a generály.

Nůž firmy Camillus s povrchovou úpravou pokovením.

Značení bylo nejprve na rikasu CAMILLUS, N.Y. z jedné strany a U.S.M.C. ze strany druhé. Později bylo značení přesunuto na záštitu. Tato změna se často vysvětluje tím, že ražení značení čepel zeslabilo, a ta se mohla zlomit. Pravda je ale někde jinde. Důvodem bylo zjednodušení výroby, kdy firma Camillus plnila zároveň kontrakt pro námořní pěchotu i námořnictvo a jediný rozdíl byl ve značení nožů. Díky použití značení na záštitě, mohla být výroba pro vládní zakázky rychlejší a levnější. Značení na záštitě bylo CAMILLUS, N.Y. podél čepele a USMC vedle čepele na pravé straně.

Camillus - značení na záštitě

Pochvy

Nože pro námořní pěchotu byly zpočátku dodávané bez pochvy, protože ty byly objednávány samostatně. Pozdější kontrakty již byly zadány na dodávky nože i s pochvou. Pochvy byly kožené sešité ze dvou kusů kůže. Aby nedošlo proříznutí švu byly po obvodu ještě použity buď mosazné nebo ocelové sponky či nýty. Ve spodní části byla díra pro koženou tkaničku. Pochvy byly až na dvě výjimky neznačené.

Nože na opascích příslušníků 4. divize námořní pěchoty.

Jednou z těchto výjimek je již výše zmíněný Pal. Druhý výrobce je Boyt Harness Company. Firma Boyt značila pochvy pouze v roce 1943. Třířádkové značení USMC BOYT 43 se nachází pod zajišťovacím řemínkem.

Poté, co námořnictvo zavedlo plastovou pochvu Mark 2, uvažovalo se o jejím zavedení i u námořní pěchoty. Nakonec však došlo k odmítnutí a to z několika důvodů: pro hlučnost při vytahování nože z pochvy, pro vyšší cenu a také pro větší náchylnost k poškození - praskání při ohybu.

Ka-Bar s pochvou firmy Boyt

Závěr

Krátce po zavedení nože u námořní pěchoty se pro tento nůž rozhodlo i námořnictvo a dne 13. dubna 1943 byl zaveden do výzbroje pod označením USN Mark 2. Výroba tohoto nože sice skončila s koncem války, ale jeho používání nikoli. Nůž byl nadále používán u námořní pěchoty i námořnictva. V roce 1960 padlo rozhodnutí o obnovení výroby pod novým označením Knife, Combat podle specifikace MIL-K-20227 a jeho zavedení u všech ozbrojených složek Spojených států. Výroba trvá dodnes.

Firma Ka-Bar vyrobila limitovanou edici tohoto nože v roce 1975 u příležitosti 200. výročí vzniku Americké námořní pěchoty. Vzhledem k obrovskému zájmu, došlo nakonec o rok později k obnovení výroby. Přestože se jednalo se o komerční výrobu určenou pro civilní trh, příslušníci námořní pěchoty si jej pořizovali a používali možná častěji, než nože od firem, které měly vládní kontrakt. Přeci jen, jednalo se o legendární nůž, se kterým prošli válkou jejich dědové či otcové.

Rád bych na závěr poděkoval Franku Trzaskovi za mnoho důležitých informací a Mike Silvymu za konzultace a poskytnutí jeho úžasných fotografií pro tento článek. I would like to say big „Thank you“ to Frank Trzaska for a lot of important information and Mike Silvey for consulting and sharing his great photos for this article.

Foto: Michael W. Silvey, autor a archiv autora