Michael Martin Murphey: Vypravěč kovbojských příběhů

Málokdo se může pochlubit tak rozmanitou drahou jako Michael Martin Murphey. Začátkem 70. let byl jedním z lídrů hnutí outlaws, v 80. letech se těšil komerčnímu úspěchu v country muzice a jeho ikonický Fiddlin‘ Man se u nás v mnoha úpravách hraje dodnes, a posledních třicet let je pak hlavním ambasadorem žánru kovbojské muziky. S příběhem Michaela Martina Murpheyho se dnes blíže seznámíme ve velkém profilovém článku.

Nejprve nás ovšem čeká tradiční přehled těch nejzajímavějších novinek za poslední měsíc.  

Velmi očekávané páté sólové album Ronnieho Dunna, poloviny legendárního dua Brooks & Dunn, vyjde 29. července. Novinka se bude jmenovat 100 Proof Neon a má jít o hardcore country muziku, která se svým zvukem vrátí do honkytonkových barů 80. a 90. let. Po úvodním singlu Broken Neon Hearts Dunn právě zveřejnil druhou píseň Honky Tonk Town, na které si s ním jako host zazpíval mladý texaský zpěvák Jake Worthington.   

Slavné duo matky a dcery The Judds mělo letos vyjet na své rozlučkové turné, jenže matka Naomi Judd pouhý den před uvedením jejich dua do Country Music Hall of Fame spáchala sebevraždu. Podle původních plánů pak měla všechny smluvené koncerty odehrát sólově její dcera Wynonna Judd, ale nyní bylo oznámeno, že celé turné proběhne se stylu „all-star female power“ a k Wynonně se připojí řada dalších zpěvaček včetně Brandi Carlile, Faith Hill, Martiny McBride, Ashley McBryde a Trishy Yearwood. Všechny koncerty pak vzdají hold téměř 40-leté dráze The Judds.

Nový seriál Monarch s Tracem Adkinsem v hlavní roli bude uveden letos na podzim. Sága o dynastii country hvězd má ambice stát se stejně úspěšným televizním projektem jako před lety seriál Nashville. Monarch měl být původně uveden už letos v lednu, ale kvůli covidu došlo k odkladu o více než půl roku. 

Se skončením pandemie se do Evropy opět vrací country hvězdy. Trucker Festival ve švýcarském Interlakenu na konci června přivítá Tracyho Lawrence a Bellamy Brothers, 31. července v německém Schwetzingenu vystoupí Brad Paisley,  7. září v Berlíně zahraje Marty Stuart a 12. září pak bude v Hamburku k vidění Carly Pearce. A pomyslnou třešinkou na dortu pak pochopitelně bude pět koncertů Gartha Brookse v Dublinu v polovině září. 

Tomáš Linka v Čechách proslavil písně Johna Denvera jako např. Rocky Mountain High (Paní má se má), Sunshine On My Shoulders (Svítá ve tvých tvářích) nebo  Take Me Home Country Roads (Touha), ale jeden z největších Denverových hitů, Annie's Song, mu tehdy vyfouknul Karel Gott, který ji natočil pod názvem Když milenky pláčou. Tomáš si však nyní na stará kolena sbírku denverovek doplnil a natočil vlastní verzi Milenek s původním textem Zdeňka Borovce. Jedná se již o druhou novou píseň Tomáše Linky, která vznikla u příležitosti vydání jeho autobiografické knihy Paní má se má: Paměti countrymana, kterou si stále můžete pořídit včetně Tomášova autogramu ZDE.  

Jamey Johnson se stal nejnovějším členem Grand Ole Opry. Pozvánkou do tohoto exkluzivního souboru ho v březnu překvapil legendární Bill Anderson, který Johnsona nyní na slavnostním ceremoniálu také uvedl za oficiálního člena. Společně si také zahráli píseň Give It Away, kterou spolu před lety napsali a kterou ve velký hit proměnil George Strait. Grand Ole Opry záznam této show výjimečně zveřejnila na internetu:

Michael Martin Murphey se narodil roku 1945 v texaském Dallasu. Notnou část svého dětství strávil na ranči svého dědečka, kde jezdil na koních, pomáhal s denními pracemi a každý večer usínal na verandě  pod hvězdami za vyprávění příběhů z dob divokého západu. Ve svých volných chvílích pak ležel u nahrávek Boba Willse a Hanka Williamse nebo v knihách Marka Twaina a Williama Faulknera. Právě tato raná léta zformovala Murpheyho celoživotní lásku ke kovbojskému způsobu života a romantickým příběhům s westernovou tematikou, které později bohatě zužitkoval ve své tvorbě.  Již během studií na střední škole psal poezii a písňové texty a od svých 17 let hrál country a folk v klubech v okolí Dallasu. Poté nastoupil na North Texas State Univerzity, kde studoval řečtinu a kde se též spřátelil se začínajícími písničkáři Stevenem Fromholzem a Rayem Wyliem Hubbardem. 

Roku 1964 se přestěhoval do Kalifornie a zahájil studium dějin středověku a literatury na univerzitě v Los Angeles. I zde pokračoval s hudebními produkcemi po klubech a brzy si na místní folkové scéně vybudoval slušnou pověst. Se svým dávným přítelem z Texasu, Michaelem Nesmithem, zde založil kapelu Trinity River Boys. Nesmith se brzy na to stal členem nesmírně populární kapely The Monkees a Murphey pro ně napsal píseň What Am I Doin‘ Hangin‘ Around, která vyšla na desce, jejíž prodeje přesáhly pět milionů kusů. Roku 1968 se Murphey odstěhoval do vesnice na okraji Mohavské pouště, aby měl inspiraci pro své textování a uzavřel vydavatelskou smlouvu se Screen Gems, divizí společnosti Columbia Pictures. Některé z jeho písní nahráli Flatt & Scruggs či Bobbie Gentry a Kenny Rogers se svou kapelou The First Edition, kteří v té době ještě stále hráli folk-rock, dokonce natočili celé dvoualbum s Murpheyho písněmi nazvané The Ballad of Calico, z nichž nejznámější je skladba Calico Silver. Murphey byl však rozmrzelý ohledně chabých honorářů, které za své skladby dostával, a roku 1971 se rozhodl vrátit zpět do Texasu.

V Texasu se Murphey připojil ke hnutí outlaws a často vystupoval po boku Willieho Nelsona a Jerryho Jeffa Walkera. Postupně si vybudoval vlastní osobitý styl kombinující country, rock a folk. Brzy získal smlouvu s vydavatelstvím A&M Records, které roku 1972 vydalo jeho debutové sólové album Geronimo’s Cadillac. Titulní píseň byla inspirována fotografií z roku 1905, na které sedí apačský válečník Geronimo za volantem automobilu, a popisuje ironii, kdy Spojené státy držely slavného indiána desítky let v zajetí a kvůli zisku ho často ukazovaly na nejrůznějších výstavách, odkud pochází i zinscenovaná fotografie. 

Píseň Geronimo’s Cadillac se dostala do Top 40 popové hitparády a představila Murpheyho širšímu publiku. Ten o rok později vydal album Cosmic Cowboy Souvenir, kde nabídl další kolekci písní o moderních městských kovbojích.

Roku 1973 Murphey přešel k vydavatelství Epic Records, kde vyšlo jeho třetí album jednoduše nazvané Michael Murphey. Hned úvodní píseň na desce vyjadřovala Murpheyho nekompromisní postoj k autorské tvorbě a její název zároveň shrnoval hlavní myšlenku celého hnutí outlaws: Nobody's Gonna Tell Me How To Play My Music (nikdo mi nebude říkat, jak mám hrát svou muziku). Murpheyho komeční dráhu však odstartovalo až jeho čtvrté album Blue Sky - Night Thunder z roku 1975. Balada Wildfire o duchu dívky a jejím poníkovi byla inspirována příběhem, který Murphey slyšel v dětství od svého dědečka, a pojednával o přízraku koně, který se prý zjevuje v prérii, aby zachránil zbloudilé nešťastníky. Doprovodné vokály na této nahrávce natočili členové skupiny Nitty Gritty Dirt Band. Skladba vyletěla na 1. místo popové hitparády a stala se obrovským hitem. Singlu s touto baladou se prodalo přes dva miliony kopií a Murpheyho nenadálá sláva mu zajistila hit i z jeho další balady Carolina In The Pines.

Následující album Swans Against The Sun z roku 1976 se stalo první Murpheyho deskou, která zaujala i pozornost country rádií. Jistě za to mohl působivý výčet hostů, kteří si na albu zahráli, a to včetně Johna Denvera, Charlieho Danielse, Willieho Nelsona nebo opět Nitty Gritty Dirt Bandu. Stejný trend následovaly i další desky Flowing Flee Forever a Lone Wolf, které více zaujaly countryové publikum nežli to popové, a Murphey na nich zaznamenal menší hity s písněmi Mansion On The Hill a Cherokee Fiddle (později Top 10 hit pro Johnnyho Lee).

V roce 1981 dal Murphey dohromady velký projekt – napsal námět k filmu Hard Country, který byl poté natočen s herečkou Kim Basinger v hlavní roli. Murphey si ve snímku rovněž zahrál a stejně tak natočil všechny písně na doprovodné soundtrackové album. Ve filmu se také objevila zpěvačka Tanya Tucker a jelikož se biják svezl na vlně popularity filmu Urban Cowboy s Johnem Travoltou, slavil celkem úspěch.

Murphey poté přešel ke značce Liberty a změnil si své umělecké jméno. Až doposud totiž všechny nahrávky vydával jako Michael Murphey, a aby se odlišil od stále populárnějšího seriálového herce jménem Michael Murphy, začal nyní používat i své prostřední jméno a jeho deska z roku 1982 proto nesla název Michael Martin Murphey. V návaznosti na jeho několik předchozích alb a film Hard Country bylo zcela přirozeným vývojem, že toto nové album bylo především určené posluchačům country. Pro Murpheyho bylo přeorientování se na country hudbu velmi úspěšným krokem a novou deskou odstartoval velmi úspěšnou dekádu komerčních hitů. Hned v roce 1982 si připsal svůj první #1 hit s písní What’s Forever For, po kterém následovalo několik dalších Top 10 hitů a Academy of Country Music vyhlásila Murpheyho nejlepším novým zpěvákem roku 1982. 

Po úspěšném albu The Heart Never Lies pak Murphey vydal výběr hitů The Best Of Michael Martin Murphey. Jelikož však práva k jeho starým nahrávkám vlastnily jeho bývalé labely, musel všechny písně přetočit znovu. Novou verzi písně Carolina In The Pines vyslal po letech znovu do rádií a ta stala jeho dalším Top 10 hitem. V roce 1986 pak Murphey vydal desku Tonight We Ride, na kterou natočil duet Building Bridges s tehdy ještě neznámou zpěvačkou Pam Tillis, která se později stala jednou z největších hvězd 90. let. Album Tonight We Ride nebylo sice tak úspěšné jako Murpheyho ostatní alba z té doby, ale právě tato deska ho představila česko-slovenskému publiku. Dvě skladby z tohoto alba totiž Mirek Černý zařadil na kompilaci Dvorana country 5. Jednalo se o nahrávky Rollin‘ Nowhere a Fiddlin‘ Man a zejména druhá jmenovaná se u nás stala fenoménem a hned vzniklo jejích několik více či méně zdařilých českých verzí.

Následující album Americana již bylo opět úspěšnější, z písně A Long Line Of Love se stal další  #1 hit a duet se zpěvačkou Holly Dunn nazvaný A Face In The Crowd byl nominovaný na Grammy.  Murphey v závěru 80. let ještě zabodoval albem River Of Time, které přineslo úspěšné hity I’m Gonna Miss You Girl, Talkin‘ To The Wrong Man a From The Word Go. Svou sbírku Top 10 hitů pak ještě rozšířil nahrávkou Never Givin‘ Up On Love, která byla soundtrackem k filmu Pink Cadillac s Clintem Eastwoodem.

Michael Martin Murphey v druhé polovině 80. let kromě svých vlastních koncertů často vystupoval i na různých westernových show, kde hrál kovbojské písně, na kterých kdysi sám vyrůstal. Přirozeným vývojem událostí pak bylo natočení desky kovbojských písní. Murphey tento projekt pojal velmi ambiciózně a roku 1990 vydal album Cowboy Songs, na které natočil dvacítku klasických kovbojských lidovek jako The Yellow Rose Of Texas, Red River Valley nebo Happy Trails a navrch ještě přidal novou píseň Cowboy Logic. Na desce si zahrála parta těch nejlepších muzikantů z Nashvillu a nešetřilo se ani na doprovodných vokálech, mezi kterými se objevila i někdejší první dáma country music Tammy Wynette nebo kovbojská legenda Red Steagall. Album mělo ohromný ohlas a prodalo se ho přes půl milionu kopií. Úspěch tak okrajového žánru byl zcela nevídaný, protože písně s kovbojskou tematikou se od časů Martyho Robbinse velkého zájmu příliš netěšily.

Murphey se v kovbojských písních našel a zároveň objevil svůj svatý grál, který určil směřování jeho dráhy na dalších třicet let. S kovbojskou tématikou pak odstartoval hned několik tematických sérií, z nichž jednotlivá alba asi nemá cenu vypisovat. Vždy se jedná o pohodovou muziku s romantickými příběhy vyprávěnými Murpheyho příjemným hlasem. Ze série Cowboy Songs dosud vyšlo sedm dílů, vánočních kovbojských alb ze série Cowboy Christmas jsou zatím tři díly, a dále tu máme několik živých a akustických alb, tři kolekce kovbojských písní v bluegrassových úpravách nebo vyloženě koncepční alba jako např. kovbojské lidovky za doprovodu symfonického orchestru (Sagebrush Symphony, 1995) nebo kolekce písně s tematikou koní (The Horse Legends, 1997). 

Murpheyho dosud poslední album s westernovou tématikou nese název High Stakes: Cowboy Songs VII a vyšlo roku 2016. Michael Martin Murphey je dnes legendou kovbojské muziky a ve svých 77 letech stále vytrvale koncertuje.