Nebýt časopisu Chrom & Plameny a jeho šéfredaktora Petra Bellingera, tak fakt nevím, kdy by se mi povedlo najít si čas na dalších díl Honkytonk Jukeboxu. Květen a červen, to je pro jakoukoliv aspoň trochu tvůrčí práci totální vražda. Víkend co víkend venku s DixieGear stánkem, srazy americkej aut a motorek, hudební fesťáky, military záležitosti a tak podobně, prostě mazec. Zaplaťpámbů samozřejmě, je to fajn, ale to tahání beden s hadrama a dalších krámů holt zabere i čas, kterej mám obvykle věnovanej muzice. Naštěstí ve výše jmenovaném časáku o amerických kárách mám svůj pravidelnej sloupeček s recenzemi desek a tak mě už definitivně vymetenej šuplík ke zplození dnešního Jukeboxu vyloženě donutil. Takže Petře soráč za zpoždění a jdeme na to. Jako předkrm trailer k budoucímu dílu Moonshine Jamu.
Pokud chcete vědět, co Kid Rock zpívá, rozklikněte si text pod klipem. Přeložit si to už budete ale muset sami…
Ray Wylie Hubbard – Pod kotlem přiloženo
„V dědkoj chytly saze“, blesklo mi hlavou při prvním poslechu nejnovějšího alba legendárního texaského písničkáře Ray Wylie Hubbarda. Žádnej folk nebo country, tohle je regulérní nářez, bluesrock bez jakýchkoliv zábran, dosahující místy až někam k hard rocku či snad metalu. Putování po odvrácené a pěkně divoké stránce života. Hudebně i textově. Kousky jako Naturally Wild nebo Texas Wild Side vás spolehlivě zvednou ze židle a přistihnete se, jak drtíte spolu s kapelou riffy a sóla na imaginární kytaru. A jestli vás přitom uvidí žena či vnoučata, to je vám úplně jedno. Přitom úvodní duet s Willie Nelsonem, skvělá country balada Stone Blind Horses, svou náladou a krásně barevným akordeonem a pedálovou steelkou ani v nejmenším nenaznačuje vichr energie, který bude v dalších písních následovat.
Korporátním manažérům kšeftujícím s muzikou ani zástupům navoněných mládenců možná zaskočí při poslechu songu Fancy Boys v krku jejich sójové laté, ale starej Hank a Waylon by určitě měli radost. A o to tady je. Dramaturgicky nové album navazuje na svého dva roky starého předchůdce Co-Starring – co píseň, to unikátní, někdy překvapivé a divoké spojení pětasedmdesátiletého „zapomenutého psance“ s plejádou kolegů a kamarádů v čele třeba se Stevem Earlem či Ringo Starrem, a výsledkem je jedna z nejlepších desek letošního roku. Ray Wylie je pořád tady. Křičí, sténá, škrábe a dává to naplno. Takhle by se měla dělat muzika.
Duet s Williem Nelsonem má kromě krásné steelky a akordeonu v sobě ještě NĚCO…
…a tohle je jednoznačně největší nářez z celý desky.
Ray Wylie Hubbard – Co-Starring Too
18.3.2022
Big Machine
https://raywylie.com/
Na koncert Raye Wylieho Hubbarda by tohle triko určitě páslo. V našem vidláckým eshopu DixieGear.cz ho najdete třeba TADY.
The Del McCoury Band – Bluegrass s patinou
Muzika, kterou na svou nejnovější desku nahrál legendární bluegrassový zpěvák, kytarista a skladatel Del McCoury, je jako Ford nebo Chevy vyrobený někdy začátkem šedesátých let, v časech, kdy Del hrával jako mladý kluk doprovodnou kytaru v kapele Billa Monroea. Ta kára už toho má za sebou vážně dost a už bylo na čase, aby se jí někdo začal pořádně věnovat. Ovšem pozor – nečekejte žádnej hiphoperskej tuning, skákací pérování a neónový světýlka. Zapomeňte na to, že tam narvete novej a patřičně nadupanej agregát s kompresorem nebo nedej bože vezmete flexu a hodíte střechu o pár palců níž. Tohle je pořád to starý dobrý detroitský železo. Motor šlape jak hodinky, špajska řadí sametově, rez je pryč a většina laku zůstala původní, stejně tak jako čalounění vevnitř.
Tenhle auťák nezastírá svůj věk, stejně jako se Del McCoury netají se svou letos už dvaaosmdesátkou. Oba mají tu správnou patinu, zkušenosti i energii nasbíraný létama, který mají za sebou. Samozřejmě takovejhle projekt není práce pro jednoho chlápka, v sestavě Delova doprovodného Bandu nemůžou chybět jeho synové Ronnie a Rob s mandolínou a banjem, basa a housle a víc není potřeba. Album Almost Proud je krásná, profesionální a od srdce nahraná práce. Swinguje to, odesejpá to, vokály krásně zapadají do sebe, nenudí to a troufám si tvrdit, že bude potěšeno ucho nejen ortodoxních bluegrassových fanoušků. Už se těším na pokračování…
The Del McCoury Band – Almost Proud
18.2.2022
McCoury Music
https://www.delmccouryband.com/
Ian Noe – Zamračený básník
A zase Kentucky. Vrcholky kopců, hluboká, před sluncem skrytá údolí, malá městečka a osamělé farmy, staré uhelné šachty, za měsíčního svitu potajmu pálená kořalka, tvrdá práce za minimální mzdu, studenej vítr a občas metamfetaminové zoufalství. A postavy a postavičky lidí, kteří téhle drsné krajině říkají domov. Už jsme to v Honkytonk Jukeboxu měli mockrát. Knight, Stapleton, Simpson, Childers a zástupy dalších, nebezpečně talentovaných písničkářů, někdy víc country, občas spíš do rocku, ale vždycky autentičtí, upřímní a pravdiví. Přesně sem zapadá i Ian Noe, jehož debutová deska Between the Country (2019) způsobila na americké nezávislé country scéně pořádný rozruch. I já s kolegou Müllerem jsme vrněli blahem a souhlasili s renomovanými hudebními kritiky, že se objevil talent srovnatelný s mladým Dylanem či Prinem.
Na svém druhém albu je Ian Noe hudebně víc barevnější, bohatší, když je třeba (např. elektrická kytarová sóla v Burning Down The Prairie, honkytonkový band v Strip Job Blues 1984), ale jeho písně jsou stejně silné i s jednoduchým doprovodem vybrnkávaným na jeho kytaře. Příběh, osud – to jsou ta slova, která určují všechno. Ať už jsou hrdiny Noeových písní veteráni z vietnamské války, řidiči těžkých náklaďáků či místní podivíni s rybářským prutem a lahví whiskey v ruce, pokaždé vás jejich autor dokáže nenásilně vtáhnout dovnitř jejich života a podívat se na něj z jiné, doposud neobjevené strany. Opakuju se, ale musím. Ian Noe je „pan“ písničkář a jedna z největších vycházejících hvězd americké muziky. Howgh.
Ian Noe – River Fools & Mountain Saints
25.3.2022
Thirty Tigers
https://www.iannoe.com/
Playlist:
Ray Wylie Hubbard, Band of Heathens – Desperate Man
Ray Wylie Hubbard, Steve Earle – Hellbent For Leather
Ray Wylie Hubbard, Lzzy Hale, John 5 – Naturally Wild
Ray Wylie Hubbard, Wille Nelson – Stone Blind Horses
The Del McCoury Band – My Little Darlin´
The Del McCoury Band, Vince Gill – Honky Tonk Nights
The Del McCoury Band – Sid
The Del McCoury Band – Once Again
Ian Noe – Burning Down The Prairie
Ian Noe – Strip Job Blues 1984
Ian Noe – POW Blues
Ian Noe – One More Night
Martin Pešek
Konzervativní Kozoroh na trnité cestě ke splnění svého amerického snu. Tenhle svět potřebuje opravdu trochu víc buranů.
