Zaplaťpámbů, že existuje něco jako muzika. Jinak by člověku z těch sraček, co se na něj valej jedna za druhou, mohlo taky pěkně hrábnout. Takže v rámci zachovaní svýho duševního zdraví hoďte aspoň na chvíli za hlavu koroňák, Putina, válku na Ukrajině, benzín za padesát a já nevím, co ještě, nalejte si něco dobrýho, ubalte si k tomu případně něco na uklidněnou z domácí zahrádky a pusťte si dnešní Moonshine Jam. Některý věci prostě nevyřešíme a nezbejvá, než se s nima nějak popasovat, až to bude potřeba. Po vidlácku...
Tady máte tu story o zastřeleným jukeboxu. Na velký profilový článek a podcastový speciál z dílny Petra Mečíře věnovaný Marku Chesnuttovi určitě dojde ještě letos. Stay tuned!
Takovouhle kapelku bych si na páteční nebo sobotní večer dal líbit. Urazit pár piv, sbalit nějaký koťátko, a když ne, tak se svět taky nezboří. Takhle to doma v Texasu válí Seth Ward a jeho doprovodný band poměrně vtipně pojmenovaný The Silence – Ticho.
Po 8 letech služby u U.S. Navy je Zach Bryan v civilu (narukoval jako sedmnáctiletej zajíc) a připravenej zbourat žebříčky country, roots music, americany a já nevím, čeho ještě. Slédnutí a přehrání jeho podomácku natočených klipů a písní jdou do milionů a než v květnu vyjde jeho nová deska American Heartbreak, pustil ven EP s názvem Studio A Recordings. Znalci už tuší a tuší správně. Produkci obou písní měl pod palcem věhlasný David Cobb a natáčelo se v jeho historickém studiu v Nashvillu. Video z nahrávání jsem žádné neobjevil, ale i tahle „back porch“ verze písně Hell Or High Water je dost dobrá. Velikánskej talent.
Set In Stone, po dlouhých 14 letech další řadové album jedné z největších osobností současné country muziky Travise Tritta, jsme už podrobili hlubšímu zkoumání v 60.pokračování mého druhého audiospeciálu Honkytonk Jukebox (čtěte ZDE). Takže si to v klidu přečtěte a když už budete v tom, určitě sjeďte i podcast a velký profilový článek Petra Mečíře z cyklu Country Servis (najdete ho TADY). Trittova comebacková novinka měla očekávaný úspěch a tak jsme se letos dočkali i její unplugged verze v podobě alba Set In Stone (Acoustic). Ovšem Travis Tritt to naživo skvěle zvládá i úplně sám, jen tak s kytarou, o čemž se můžete přesvědčit na tomhle záznamu ze slavné Grand Ole Opry.
Fandové té nejklasičtější country by měli zbystřit při zaslechnutí jména Bobby Dove. Tenhle mládeneček ze studené Kanady se na nové desce Hopeless Romantic obklopil těmi nejlepšími muzikanty, kteří jsou v zemi javorového listu k mání, a hraje jim to par excellence. Tenhle song má velice příjemnej rockabillyovej odpich…
Jestli jste ještě nezaregistrovali, že máme v eshopu zase nový (či staronový) trika a mikiny, tak to koukejte napravit na DixieGear.cz. Díky za vaše objednávky, jen díky nim může Radio Dixie vůbec existovat. A naše speciály jakbysmet.
Chris LeDoux byl unikátním příkladem, že se dá v jedné osobě spojit úspěšná kariéra rodeového šampióna s možná ještě hvězdnější dráhou countryové hvězdy. Opět doporučím pozornosti ctěného čtenářstva velký profilový článek a podcast Petra Mečíře, kterýžto najdete ZDE. Chris už tady s námi bohužel není, ale Chancey Williams z Wyomingu by se jeho následovníkem mohl docela dobře stát.
A dál už to bude spíš akustickej mejdan, na rozdíl od obvyklého country-rockového zvuku Moonshine Jamu. Album Lost Camp Dreams poněkud improvizované kapely obklopující frontmana jménem Jason Dea West jakoby vypadlo z playlistu Dupárny kolegy Bemana. Prý je to „western folk punk“. Proč ne? A jelikož žádné video asi k mání nebude, dejme si trošku starší kousek od „mateřského“ projektu Intuitive Compass.
Mladou dámou jménem Molly Tuttle se nedávno ve svém pořadu Americana Express zabýval Evžen Müller. Zasvěcený článek a jeho podcastový hudební doprovod vřele doporučuju, najdete ho ZDE a dodám jen, že Molly Tuttle se svou kapelou Golden Highway mají venku nové CD Crooked Tree a my si z něj v dnešním Moonshine Jamu zahrajeme titulní píseň. Velikánská pohoda, takovejhle bluegrass můžu kdykoliv.
Cody Jinks je jednou z největších hvězd současné nezávislé country, skvěle fungující mimo světa velkých nahrávacích společností a mainstreamových country rádií. V Honkytonk Jukeboxu jsme se podrobněji věnovali jeho posledním deskách Lifers (2018) a The Wanting (2019), ale přiznám se, že asi nejradši mám jeho album Adobe Sessions z roku 2015. A právě tuhle desku se její autor rozhodl natočit znovu, v unplugged podobě. Pár kámošů, hromada kytar, nějaký to pivko a spousta skvělý muziky. Nakonec posuďte sami…
A je hotovo. Do dnešního Moonshine Jamu se se mi podařilo nasázet nejen obvyklý tucet nových songů, o kterých jsem pevně přesvědčenej, že by vám měly padnout do ucha, ale i jeden bonus. Rozhodně poslouchejte až do konce, Eric Strickland svým novým EP Prelude určitě potěší ty z vás, kteří jste naladěni spíš na rockovější vlnu. Jako závěrečný kousek jsem nemohl vybrat nic jiného než Dixie.
Mějte se fajn a u příštího Moonshine Jamu nebo Honkytonk Jukeboxu na slyšenou!
Playlist:
Seth Ward – Lauri Darlin´
American Aquarium – Bubba Shot The Jukebox
Zach Bryan – Hell Or High Water
Travis Tritt – They Don´t Make ´Em Like That No More
Corb Lund – Highway 87
Casey Donahew – 83 Chevrolet Time Machine
Bobby Dove – Gas Station Blues
Chancey Williams – The Saint
Jason Dea West – Lost Camp Dreams
Molly Tuttle & Golden Highway – Crooked Tree
Sam Outlaw – Here On A Mission
Cody Jinks – What Else Is New
Eric Strickland – Dixie
Martin Pešek
Konzervativní Kozoroh na trnité cestě ke splnění svého amerického snu. Tenhle svět potřebuje opravdu trochu víc buranů.
