Ford Kuga Vignale Phev – Američan v evropském kabátku

Kuga na Dixie?!

Už je to tak, nemusíte mít ale strach, že příště pro vás budeme testovat Ofci. Kuga je tu zcela záměrně, protože v USA se prodává, a to velmi dobře, prakticky její dvojník – Ford Escape. Amerika již dávno není tou zemí zaslíbenou, kde jezdí samé full size sedany a kabria s velkoobjemovými osmiválci, čím dál více se tam šíří Toyoty či různé korejské značky a Ford se v tomto segmentu rozhodl vytasit právě s Escapem.

Ford Escape, od Kugy téměř k nerozeznání.

I v Americe je vrcholným motorem 2,5 litrový Phev jako u nás, základ je opět shodný, tedy 1,5 litrový EcoBoost. V USA ale máte na výběr ještě dvoulitrový EB, ten v Čechách v portfoliu chybí. Jinak jsou Escape a Kuga v exteriéru i interiéru prakticky totožné.

Rychlé obhlédnutí Escapu.

No dobře, co to má pod haubnou?

Na výběr je samozřejmě vícero motorizací, testovaný vůz měl ale dle mého tu vůbec nejzajímavější – čtyřválec o objemu 2,5 litru a přídavný elektromotor – šlo o verzi Phev, o řazení se starala převodovka eCVT. Pro zajímavost, stejnou technologii využívá třeba Lexus či Toyota a to jsou nějak kvalitní značky, o spolehlivost bych tak obavy neměl. Kombinace spalovacího a elektrického motoru poskytne velice slušných 165kW a přesto, že se jedná o kus auta, jenž je navíc ještě zatížený bateriemi, výkon tedy rozhodně nechybí.

Motorovej prostor je naplněn poctivě, žádnej vibrující pidi tříhrnek.

Kdo se v těch všech hybridech náhodou trochu ztrácí, Phev označuje plug-in hybrid. Vůz je tedy osazen bateriemi, čistě na ně zvládne ujet cca 50km. Dobíjet můžete ze zásuvky (6 hodin) nebo wallboxu (3,5 hodiny). S nabitou baterií jste pak schopni udržet spotřebu do 1,5L na 100km.

Nabíjecí otvor se nachází v levém předním blatníku, nádrž je tradičně v tom zadním.

Jezdit ovšem můžete i s úplně vybitou baterií, stejně jako většinu času já, protože nemám nabíjet kde. Baterie se ale dobíjí i rekuperací, nebo jí můžete dobíjet pomocí zážehového motoru – což znatelně zvyšuje spotřebu. Benzinový i elektrický motor spolupracují v symbióze, při popojíždění ve městě si užíváte ticha a příjemného odšťuchu, zatímco když potřebujete předjet loudala v Dacii a sešlápnete plynový pedál, benzinový motor se bez velké prodlevy probere a vystřelí vás kupředu.

Proč se trochu neumazat, že jo?

O přepínání mezi pohony se vůbec nestaráte, vůz si vše řídí sám a volí tu nejlepší možnost pro danou situaci. Přechod je pak vždy plynulý, bez jakéhokoliv škubnutí. Jediné, jak poznáte, že se přidal spalovací motor je jeho příjemný zvuk ševelící v pozadí. Ten ale díky velmi slušnému odhlučnění skoro neslyšíte, pokud tedy nezatopíte pod kotlem. Ani pak ale zvuk není nikterak otravný či hlasitý, naopak sportovnější jízdu hezky koření.

Vyjet si mimo silnici? Žádný problém.

Spotřeba, to je teď téma ještě palčivější, než kdy dřív. A musím vás příjemně překvapit, prakticky BEZ dobíjení, jsem se se spotřebou dostal na 4,5 L/100km. Projel jsem jak ucpaná města, tak dálnice, okresky a taky jsem hodně popojížděl při pořizování fotek a ani klimatizace nezahálela. Za mě tedy zajímavý výsledek, který by mohl být díky dobíjení ještě dokonce lepší.

Kompletně automatická LED světla svítí skvěle a automatika, jenž je ovládá, funguje spolehlivě. Ale například při jízdě podél vlakových kolejí se automatika chytala návěstidel a zbytečně dálková světla vypínala, ale to je opravdu drobnost, kterou jinak skvěle fungujícímu systému rád odpustím.

No a jak to jezdí?

Výborně. Vůz jsem měl zapůjčen na 19" kolech, které vozu jednak sluší a druhak pomáhají podvozku zdatně pohlcovat nerovnosti. Silnice třetí třídy tak nedělaly autu žádný problém. Vůz si drží stopu, neplave a nervózně neposkakuje. A to vše se hodí, vzhledem k velikosti auta oceníte jistotu s jakou Kuga jede, protože spousta okresek je na hraně, pokud v protisměru potkáte traktor či nějaké jiné SUV.

Silnice si Kuga užívá.

Na výběr máte hned z několika jízdních režimů: Eco, Normální, Sportovní, Bláto/písek,... Všechny jsou zřetelně odlišeny grafikou přístrojového štítu a na jízdu mají jasně rozpoznatelný vliv. Vyzkoušel jsem i režim Sport, ačkoliv ke sportovní jízdě vás Kuga, ve výbavě Vignale, příliš nevybízí. Volant ve sportovním režimu příjemně ztuhl a už při jemném dotyku plynového pedálu mi dal vůz jasně najevo, že svých 225 koní je Kuga připravena rozvášnit.

Převodovka se logicky jízdním režimům taktéž přizpůsobuje a třeba ve Sportu do jisté míry simuluje převodové stupně, jaké mají třeba hydroměničové automaty. Vůz krásně poslouchá volant, ochotně mění směr a svižnější okreskařinu si užijete – což je ale pro Ford poměrně typické. Vozy s modrým oválem už dlouhodobě předchází pověst řidičsky zajímavějších aut, než je tomu u konkurenčních rivalů.

Kruhový volič je na používání příjemný a do interiéru hezky zapadá.

Pochválit musím i brzdy. Pedál není, jak tomu často bývá, měkký, ale příjemně tuhý už od začátku a brzdný účinek se díky tomu dá perfektně dávkovat. Vůz brzdí jak elektrickou brzdou, díky čemuž sbírá energii do baterií, tak klasickými kotoučovými. V jaké míře a který způsob brždění použije si Kuga rozhoduje sama a pro řidiče se jedná opět o skoro nerozpoznatelnou věc.

Trocha prachu k výletění patří.

A kdo by si chtěl okresky užít ještě trochu víc, může zvolit výbavu ST-Line, kde navíc dostane třeba sportovnější tlumiče. Mě osobně ale řezání zatáček třeba nijak často nelákalo, Vignale je prostě určena spíš na pohodlnou jízdu a tak mi v ní bylo nejpříjemněji.

A tam je podle mého právě největší síla Kugy, sbalit rodinu nebo sebe sama a vyrazit na výlet. Komfortní jízda vozu opravdu jde a to i po rozbitých polních cestách. Obecně Kuga zdatně zvládne i terén, do kterého ji naprosto drtivá většina majitelů nikdy nevezme, na chatu se tedy dostanete pohodlně. Jen pozor na nižší světlou výšku, ta činí 19,5 centimetru, což by v některých situacích mohl být problém – třeba v zimě. A ve městě? To je pro Kugu malina. Pohybuje se obratně, s parkováním (které vůz umí i sám) problémy mít nebudete ani na pidi místech u obchoďáků a můžete si užívat lepšího rozhledu z vozu. Ten zaslouží také pochvalu – a kam nevidíte, tam jsou senzory a kamery, které vás podrží.

Jízdně vozu budete něco vytýkat jen těžko.

Tričko s Kugou byste v našem eshopu DixieGear.cz hledali marně. Ale klasický muscle káry od Forda, to je jiný kafe... TADY jsou.

Pohodlí? No jejej...

Verze Vignale je nabitá výbavou: kožený interiér s vkusným dekorem a prošíváním palubní desky, klimatizace, vyhřívaná sedadla i vzadu,... Prostě vše, na co jste u vozů této kategorie zvyklí. Pár drobností k vylepšení by se ale přeci jen našlo.

Testovaný vůz se systémem Sync3 ještě neumí Android Auto bezdrátově, pouze Apple CarPlay. Při nákupu bych tedy počkal radši až na vůz s novou generací systému, která působí navíc i svěžejším a modernějším dojmem. A za odvětrávaná sedadla, černou stropnici či propracovanější systém ambientního osvětlení bych se nezlobil, zkrátka, vždycky je co vylepšovat.

Interiér je vyroben a spasován kvalitně, nikde nic nevibruje ani nevrže a to ani na rozbitých cestách.

K dispozici je i průhledový head-up display. Ten mimo rychlosti může ukazovat i třeba pokyny k navigaci, informace o autu před vámi... Středovému panelu vévodí 8,5" displej, na dnešní dobu menší, ale větší prakticky netřeba. Oceňuji možnost vidět například navigaci společně s laděním rádia či informací z telefonu, příjemná věc snižující potřebu řidiče šmatlat do displeje během jízdy. Celý systém pak funguje plynule, ale objevilo se pár situací, kdy by mohl být krapet svižnější. Displej je jinak hezky čitelný i na přímém slunečním světle a na dotyky reaguje příkladně.

B&O a head-up displej.

Velká pochvala do Fordu letí za manuální ovladače rádia a klimatizace. Možná jsem staromódní, ale není nad to si moct klimatizaci upravit otočením kolečka nebo zmáčknutím tlačítka vyhřát sedačky. Hledat všechno v infotainmentu bývá často otrava a hlavně to výrazně odvádí pozornost řidiče od dopravy kolem.

Grafika jízdních režimů se vážně povedla, na fotce režim "Bláto/písek".

Když jsme u té pozornosti. Kuga samozřejmě nabízí adaptivní tempomat, asistent jízdy v jízdních pruzích – ten se drží i v celkem prudkých zatáčkách, hlídání mrtvého úhlu, je toho spousty. A je to vlastně všechno moc fajn, než dojedete na úzkou silničku lemovanou bílými čarami na krajnicích. Potřebujete-li se totiž vyhnout většímu autu v protisměru a opravdu zajet až do kraje, záhy začnete s volantem svádět souboj o to, zda se s protijedoucím vyhnete nebo s ním seznámíte vaše zpětná zrcátka. Když to člověk čeká, není to nakonec takový problém, ale dokáže to i vylekat. Asistent lze samozřejmě tlačítkem na volantu vypnout, ale kdo na to má pořád myslet, nehledě na to, že se to občas pro změnu zase hodí. :)

A za zmínku ještě stojí výborné odhlučnění, ke kterému se váže prémiové ozvučení Bang&Olufsen a akustické fólie na čelním a předních oknech. Poslech Rádia Dixie si tedy na cestách náležitě užijete.

Prostor a praktičnost?

V tomto ohledu snad nemám výtek. Řidič i spolujezdec mají místa dostatek. Řidičova sesle je elektricky polohovatelná a nabízí 3 paměti, abyste Kugu mohli občas půjčit třeba ženě. Zadní sedadla se dají posouvat, takže můžete volit mezi větším kufrem nebo větším prostorem pro cestující vzadu. Já měřím 182cm a člověk se 195cm se za mě vešel bez jakéhokoliv problému a delší cestu by zvládl v příjemném pohodlí, aniž by si musel před jízdou amputovat nohy pod koleny.

Něco se tam vejde... Zadní sedačky jsou na fotce posunuty úplně vzadu.

Nástupní otvor je také dostatečně velký a tak třeba manipulace s dětskou sedačkou rozhodně nebude připomínat ježka v kleci. Zavazadelník je  v rovině s nakládací hranou, protože jsou pod ním uloženy baterie a muselo také zbýt místo na rezervu, jeho velikost je dostatečná a to i při úplně posunutých zadních sedadlech. Páté dveře fungují elektricky a bezdotykově, tudíž žádné upatlané ruce od špinavé karoserie či otisky rukou na zaprášeném autě.

Příjemná fíčura navíc, Ford, možná jako jediná značka, montuje do dveří automaticky výsuvnou ochranu jejich hrany, abyste vy nebo třeba vaše děti nepoškodily vedle stojící vůz nebo si neorvaly hranu dveří o zeď. Velice praktický detail.

Resultát

1,4 milionu Kč, to je cena testovaného vozu. Investoval bych je do Kugy? Proč vlastně ne? Pohodlné, sympatické a dobře vybavené auto, které vás za hubičku odveze 10km do práce nebo s rodinou do Chorvatska a cestou vás neunudí k smrti. Design je moderní, líbivý a hezky se jím odlišíte od záplavy Karoqů, Tiguanů a dalších koncernových přibližovadel. A kdo je ochoten udělat nějaké ústupky, může Kugu pořídit už od 877 900,- s 1,5L EcoBoostem. Kolem a kolem, pokud se vám vůz líbí, směle do něj, zklamaní určitě nebudete!

A co na Kugu říkáte vy? Dokázali byste si ji představit ve svojí garáži jako pohodlného daily drivera?

Základní cena: 877 900,-
Základní cena testované verze: 1 295 900,-
Cena testovaného vozu: 1 412 100,-
Palivo: Benzin/elektřina
Dojezd na elektřinu dle WLTP: 61,6 km
Spotřeba benzinu na konci testu: 4,5L/100km
Převodovka: Automatická, eCVT
Poháněná náprava: FWD - přední
Výkon: 165 kW / 225 koní
0-100 km/h: 9,2 s
D x Š x V: 4629 x 2178 x 1680
Základní objem zavazadelníku: 435 litrů
Pohotovostní hmotnost: 1844 kg
Max. hmotnost bržděného přívěsu: 1500 kg

Za zapůjčení vozu děkujeme Ford ČR. 

A pokud vás zajímá zákulisí testů a další informace, doporučuji sledovat můj Instagram (https://www.instagram.com/scielce/), nebo ten RadiaDixie. (https://www.instagram.com/radiodixiecz/).

​