Dneska to bude poněkud rozevláté. Z Texasu to vezmeme přes východní Kentucky až nahoru do Kanady a pak zpět k mexické hranici. Cestou stihneme potkat spoustu kámošů, založit novou církev jménem „Country“ (kurvafix), osedlat slepé koně, prohrát nějaký prachy v pokeru a nakonec zapálit jeden vánoční stromeček.
Dnešní díl Country Heroes v úvodu naváže na poslední Americana Express, který byl věnován Ray Wylie Hubbardovi. Diskografie texaského barda se totiž aktuálně rozrostla o více než pozoruhodnou položku s názvem Co-Starring Too. Album, které vyšlo 18. Března, otvírá duet s Williem Nelsonem Stone Blind Horses s posmutnělou atmosférou výrazně umocněnou akordeonem a steel kytarou.
It's a song for those who have fallen
Unrepentant and with no more alibis
I've been ridin' stone blind horses
Never seen a reason to believe
Hey sweet Genevieve, say a prayer for me
And the wild young cowboys, old drunks
Paramours and thieves
Je to píseň pro ty, kdo padli
Bez lítosti a bez alibi
Jezdil jsem na slepých koních
Nikdy neviděl žádný důvod věřit
Hej, sladká Genevieve, pomodli se za mě
A za divoké mladé kovboje, staré opilce
Milence i zloděje
(Stone Blind Horses)
Ray Wylie Hubbard
A přestože tenhle „doják“ je patrně nejlepším kouskem celého projektu, i ostatní písně drží laťku setsakramentsky vysoko. Třeba ve Fancy Boys vám to Ray Wylie s Jamesem McMurtrym, Hayesem Carllem a Daltonem Domino řeknou jasně: „Hank Williams zemřel na Nový rok v Cadillacu Fleetwood... A teď na pódiích, kde kdysi stával Waylon, poskakují nějací vystajlovaní týpci...“ V Texas Wild Side (of life) pak Hubbard spolu s The Last Bandoleros vzpomíná, jak „Jerry Jeff a Billy Joe byli tak divocí, jak to jen šlo/ Ale vždycky říkali pravdu, ať už dělali cokoli.“ S kapelou The Band Of Heathens, o které bude dnes ještě řeč, si pak Ray Wylie na závěr alba vystřihl song Desperate Man, který napsal s Ericem Churchem pro jeho stejnojmenné album.
A kdo všechno se na Co-Starring Too k Ray Wyliemu přidal? Vedle výše uvedených také Ringo Starr, Wynonna Judd, Steve Earle, Gurf Morlix, Jaimee Harris, Charlie Sexton, Eliza Gilkyson, Wade Bowen, Randy Rogers, Cody Canada, Kevin Russell, The Shiny Soul Sisters a taky Ray Wylieho syn, Lucas Hubbard. Slušná společnost, co říkáte?
Na webu Americana Highways zhodnotili Co-Starring Too těmito slovy: „Nenechte si toto žhavé album ujít. Je to kandidát na hlavní seznamy oblíbených alb na konci roku? To tedy sakra ano. Určitě ho čeká řada ocenění. Je to velká country rocková show plná superhvězd a zároveň pocta skutečným a někdy i padlým hrdinům žánru.“
A ještě chvíli zůstaňme v zemi osamělé hvězdy.
Carson McHone
Carson McHone je texaská písničkářka, jejíž hudební kořeny čerpají z country i bohaté hudební tradice státu, ale nenechává se těmito hranicemi svazovat. McHone píše jednoduché, sugestivní melodie, které se dobře doplňují s jejími texty, plnými emocí a popisujícími problémy týkající se lásky a mezilidských vztahů. Zatímco její debutové album Goodluck Man z roku 2015 byl v podstatě ryzí honky tonk, album Carousel (2018) už bylo stylově rozmanitější, malinko popové, trochu indie rockové, ponejvíce alt-countryové. Novinka Still Life z roku 2022, kterou produkoval Daniel Romano, přidalo nové vrstvy a velice výrazně se na něm projevila zpěvaččina vášeň pro rock sedmdesátých let.
Na rozdíl od mnoha muzikantek usazených v Austinu se tam Carson McHone v roce 1992 narodila a přirozeně vstřebávala vlivy rozmanité hudební komunity tohoto města. Už coby čerstvá teenagerka psala písně. Její otec, který pracoval pro místního distributora piva a vlastnil v okolí několik hospod, dobře znal austinskou klubovou scénu a díky němu mladičká Carson už v šestnácti začala vystupovat v barech. Díky soustavnému koncertování a EP, které si v roce 2013 sama vydala, se brzy prosadila na austinské hudební scéně. Zaujala i Ray Wylieho Hubbarda, který ji přizval ke zpěvu v písni Chick Singer, Badass Rockin', která je součástí jeho alba The Ruffian's Misfortune z roku 2015 (slyšeli jsme ji před měsícem v Americana Expressu 10), a Shinyribs ji přivedli, aby přispěla vokály na jejich desku Okra Candy. V té době vydala na místním labelu Good Horse McHone také své první dlouhohrající debut Goodluck Man.
Poté, co album Goodluck Man získalo příznivé recenze v hudebním tisku, začala McHone pravidelně vystupovat v Nashvillu i na jihozápadě země. V roce 2018 vydalo nezávislé vydavatelství Nine Mile Records její druhou desku Carousel, kritikou vysoce oceňovanou. Album vyšlo i ve Velké Británii a v Evropě jej převzalo vydavatelství Loose Records. V té době již McHone často sdílela pódia s takovými interprety, jako jsou Shakey Graves, Gary Clark Jr., Charlie Mars a Ryan Bingham. V roce 2020 absolvovala turné po Skandinávii jako předskokanka skupiny The Felice Brothers, poté měla následovat řada sólových koncertů ve Španělsku. Většina španělských koncertů však byla zrušena, protože pandemie covidu uzavřela sály po celé Evropě.
McHone se vrátila do Texasu, ale dlouho se tam nezdržela. Seznámila se mezitím s kanadským muzikantem Danielem Romanem, v září 2020 se vzali a McHone se přestěhovala do jeho rodného Toronta. Stejně jako mnoho jiných hudebníků, jejichž plány na turné zhatila pandemie, se McHone uchýlila k psaní nových písní, a protože Romano měl domácí studio, začali spolu nahrávat. Album Still Life vzniklo doslova v jejich obývacím pokoji a vyšlo u Merge Records v únoru 2022.
My se dnes do Texasu ještě vrátíme, teď si ale odskočíme do Kentucky.
Ian Noe
Svým debutem Between the Country z roku 2019 způsobil tehdy devětadvacetiletý Ian Noe značný rozruch (a to i na Radiu Dixie, kupříkladu ZDE ). Jeho písně přinášely nepřikrášlený portrét života na maloměstě na východě Kentucky, v němž se objevují feťáci, bankovní lupiči a ztroskotanci, a to vše podané naléhavým hlasem připomínajícím zesnulého Johna Prinea. Před několika málo dny (25. března) vyšla druhá Noeova deska River Fools And Mountain Saints. I tentokrát je tématem appalačská chudina (Kentucky je jedním z nejchudších států USA), Noeho pohled na věc je ale o něco vlídnější a jeho postavy sympatičtější, ať už jde o zhroucené vietnamské veterány, bláznivé řidiče kamionů nebo zoufalé samotáře se zlomeným srdcem. Jeho hudební paleta se odpovídajícím způsobem rozšířila, k čemuž mu pomohl producent Andrija Tokic, jehož analogový přístup přinesl do zvuku větší vřelost.
Na albu se objevuje i několik rozmáchlých rockových skladeb, jako je úvodní Pine Grove, ale většinu písní pohání průzračné vybrnkávání akustické kytary často doplňované houslemi a klávesami, tu a tam steel kytarou či mandolínou. Desku uzavírá skladba Road May Flood, nezvykle doplněná smyčci a postupně se měnící v It’s A Heartache, hit Bonnie Tyler ze sedmdesátých let. Mimochodem, v doprovodné kapele složené z nashvillských hvězd hraje na baskytaru Jack Lawrence z The Raconteurs a na klávesy Derry deBorja od Jason Isbell and the 400 Unit.
Ian Noe ani na novém albu nezapře výrazný vliv Johna Prinea, ale třeba za Ballad of a Retired Man (v níž mimochodem zazní i hlas Muhammada Aliho) by se nemusel stydět Bruce Springsteen a PoW Blues by skvěle zapadlo do repertoáru Johna Fogertyho. Ian Noe deskou River Fools and Mountain Saints překonal svůj úspěšný debut a potvrdil svůj jedinečný talent. Tuhle desku si rozhodně nenechte ujít! A ná závěr jedna recenze na webu folkradio.co.uk - rozhodně stojí za přečtení.
And I got drunk on Christmas night
And had an epiphany:
Let's end the day in a holy way
And set fire to the Christmas tree
While all the bulbs were burning down -
The angel was taking fits
Ain't that about as lonesome as it gets?
A tak jsem se o vánoční noci opil
A poté prozřel:
Což takhle skončit den posvátně
A zapálit vánoční stromek
Zatímco se všechny žárovičky pálily
Anděl dostával záchvaty
Není to taková samota, jaká jen může být?
(Lonesome As It Gets)
K albu je zatím ke zhlédnutí video k jediné písni. Když bylo Noeovi osmnáct a pracoval v místní pobočce Dairy Queen, šetřil několik týdnů, aby mohl sobě a svému otci koupit místa v první řadě na vystoupení Johna Fogertyho. V noci po koncertě pak Noe napsal písničku, kterou později přetavil v prérijní blues Burning Down The Prairie, poctu původním obyvatelům Kentucky.
Tohle triko by ve vašem šatníku nemělo chybět. A až v něm někde potkáte někoho dalšího, hurá! Právě jste nejspíš našli dalšího blázna, kterej má stejně exotickej hudební vkus jako vy :-) V eshopu DixieGear.cz triko najdete ZDE
Z Kentucky zpět do Texasu. Také o Paul Cauthenovi jsme na Rádiu Dixie již psali, například v souvislosti s jeho koncerty v dánském Tønderu ZDE. Vtipný song Country As Fuck narvaný expresivními výrazy se stal prvním singlem z nového Cauthenova alba Country Coming Down (vyšlo 1. dubna 2022). Jak název této (ale i dalších písní) napovídá, většinou jde o poněkud drsnější – NSFW (Not Safe For Work = nevhodné, pokud jste v práci) muziku. Na projektu se však objevují i něžnější momenty, například skladba Till the Day I Die, věnovaná zpěvákově manželce.
Cauthen nový projekt produkoval společně s Beau Bedfordem a Jasonem Burtem ve studiu Modern Electric Sound Recorders v texaském Dallasu. „Co na to říct, šel jsem do toho naplno,“ přiznal Cauthen časopisu Rolling Stone Country, na jehož webu mělo video premiéru. „Jsem především umělec a skladatel, ale také bavič a srdcem kluk z venkova. Chtěl jsem písničku a video, které by ukázalo i tyto mé stránky. Trochu rošťáctví, trochu zábavy. Ať ta vlajka 'Country as Fuck' vlaje.“
Paul Cauthen
Make my own definition
Beat the system
'Bout to start a new religion
Call it Country‘
Country as Fuck
Vytvářím si vlastní definici
Jak porazit systém
Chystám se založit nové náboženství
Říkejme tomu „Country'
Country, kurvafix…
(Country as Fuck)
Austinští rockeři The Band of Heathens hrají hudbu, v níž se současné písničkářství, blues-rock i alt-country snoubí se zaprášeným soft rockem 70. let. Na albu Remote Transmissions, Vol. 1, si The Band of Heathens přizvali řadu hostů, aby vytvořili kolekci coververzí. Album obsahuje desítku skladeb a kapela doslova srší energií. Margo Price se připojuje k písni Joy od Lucindy Williams. Temnou muziku jak z louisianských bažin protíná úzkostný a nervní hlas Margo a náladou působí stejně úchvatně jako Lucindin originál. Papa Was a Rolling Stone s Rayem Wylie Hubbardem má typický texaský bluesový nádech, Todd Snider se podílí na překvapivě křehkém coveru L.A. Freeway autora Guye Clarka a výtečná je i verze dylanovky Man In Me v uvolněném pojetí Hayese Carlla.
The Band of Heathens
The Band of Heathens tvoří Ed Jurdi (zpěv a kytary), Gordy Quist (zpěv a kytary), Trevor Nealon (klávesy a zpěv), Richard Millsap (bicí a zpěv) a Jesse Wilson (baskytara a zpěv). Při práci, která probíhala v covidové době, každý člen kapely nahrával svoji část projektu na dálku, přesto zní tato kolekce velice živě a svěže.
Corb Lund
Countryman z kanadské Alberty Corb Lund chystá novou desku s názvem Songs My Friends Wrote (měla by vyjít v dubnu u vydavatelství Warner Music). Jak název napovídá, obsahuje skladby, které napsali umělcovi kamarádi, mezi jinými Ian Tyson, Tom Russell, Hayes Carll či Todd Snider. Lund o chystané novince prozradil: „Songs My Friends Wrote je album, které jsem chtěl natočit už několik let. Ve většině případů jsem vybral poměrně obskurní písně, které mě vždycky oslovovaly, i když mnohé z nich nebudou lidem tak povědomé. Nejlepší na nahrávání bylo, že mi to připomnělo přátele, se kterými jsem se poslední dva roky nemohl stýkat kvůli covidu. Všechny tyto písně mi vykouzlily úsměv na tváři a doufám, že vám ho vykouzlí totéž.“
První ochutnávka z desky přichází v podobě Carllova songu Highway 87. „Je to sice už starší a nepříliš známý kousek,“ vysvětluje Lund, „ale s kapelou ji hrajeme už roky. Mám ji moc rád. Hayese znám snad odjakživa. Kdysi jsme se potkali při karetní hře v Dauphinu v Manitobě a oba jsme prohráli všechny peníze s mojí bývalou ženou Debbie. S Hayesem jsme spolu koncertovali, psali i popíjeli a je to jeden z mých nejlepších hudebních přátel."
Jo a mimochodem, jeden Lundových přátel, židovský folk-punkový písničkář Geoff Berner, jehož skladba That's What Keeps the Rent Down, Baby se na albu také objeví, se před pár lety představil na královéhradeckém festivalu Na jednom břehu.
Nejčastěji skloňovaným tohoto dílu Country Heroes je jméno texaského písničkáře Hayese Carlla. Radio Dixie songy tohohle pozoruhodného muzikanta zatím trestuhodně přehlíželo, a tak se na jeho hudební dráhu mrkněme trochu podrobněji.
Hayes Carll
Písničkář Hayes Carll se narodil 9. ledna 1976 v Houstonu jako Joshua Hayes Carll. Hned jak v patnácti letech dostal svou první kytaru, začal psát vlastní písně ovlivněné Bobem Dylanem, Johnem Prinem, Krisem Kristoffersonem a texty Jacka Kerouaca z beatnické éry. Tyto inspirace se nadále odrážejí v jeho vyzrálém písničkářství. Po absolvování Hendrix College v Conway v Arkansasu v roce 1998, kde získal titul z historie, se Carll vrátil do Texasu a usadil se v Crystal Beach a začal hrát v místních barech. Po pobytu v Austinu se vrátil domů a četnými koncerty v oblasti Galvestonu a Houstonu si získal řadu věrných fanoušků.
V Carllových písních nechybí nadhled a humor, jeho country se často potkává s rokenrolem i folkem. Komerčním i kritickým průlomem se stala deska Little Rock z roku 2005. V roce 2008 vydal Carll u Lost Highway album Trouble In Mind a v roce 2011 desku KMAG YOYO (& Other American Stories). Podivný název pochází z vojenského slangu; je to zkratka pro „Kiss My Ass Guys, You're on Your Own“ (Polibte mi prdel, kluci, jste v tom namočení sami). Album získalo cenu Americana Music Association za album roku a řada médií ho zařadila mezi nejlepší desky roku. Následujícího roku se Carll a Lost Highway rozešli; v té době se také rozvedl se svou první ženou a rozhodl se přehodnotit svou kariéru. Omezil cestování a začal se držet blíže Austinu.
V roce 2014 se Carll dočkal nečekaného úspěchu, když Lee Ann Womack nazpívala jeho píseň Chances Are a získala nominaci na Grammy. Nyní je již Hayes Carll pevně zakotven mezi texaskými písničkáři jako důstojný pokračovatel tradice ikon této hudby jako jsou Townes Van Zandt, Guy Clark a Ray Wylie Hubbard. Zatím poslední položkou jeho diskografie je album You Get It All z roku 2021, natočené ve stylu čistokrevné country.
Recenze téhle desky na portálu allmusic.com je natolik výstižná, že líp už to říci snad ani nejde: „John Prine už bohužel není mezi živými, a tak musel někdo převzít jeho pozici moudrého a vtipného obyčejného chlápka. Hayes Carll se sice v roce 2021 na You Get It All o tuto pozici neucházel, ale naznačuje, že by se mohl dostat do nejužšího výběru, pokud by někdo vážně uvažoval o kandidátech. Carll sice nezní, jako by se snažil napodobit Prineův písničkářský styl, ale díky jeho nenucenému daru vykreslit charaktery postav a shrnout situaci několika výstižnými detaily, si lze snadno představit, že se během let od Prinea leccos naučil. Carllovy melodie se skvěle hodí k jeho textům – jsou zpěvné, sugestivní a vyhýbají se všemu, co by bylo pro jeho lehce pomačkanou osobnost příliš efektní.
Jeho vokál se může pochlubit přirozeným jihozápadním chraplákem, díky němuž zní jako přátelštější a přívětivější verze Steva Earla (což je srovnání, které by Earla nepochybně neskonale naštvalo). Vše na You Get It All působí, jako by vzniklo naprosto přirozeně, na čemž má svůj podíl i Carllova manželka Allison Moorer (bývalá manželka Steva Earla),která spolu s Kenny Greenbergem album produkovala. You Get It All splňuje prakticky všechno, co by album Hayese Carlla mělo splňovat, a díky své přirozenosti je jedním z nejlepších alb, která dosud vydal.“
Na závěr se z Texasu přesuňme dál na západ do Arizony.
Lisa Morales
Zpěvačka a skladatelka Lisa Morales píše písně ovlivněné rytmy i barvitostí Jihozápadu. Na hudební scéně působí už pěknou řádku let, ale až do nedávna ji s country nikdo příliš nespojoval. Mexicko-americké sestry Lisa a Roberta Moralesovy vyrostly v arizonském Tucsonu, kde se už jako malé naučily zpívat tradiční mexickou muziku. Po střední škole se rozešly, ale v roce 1989, když Roberta přišla zpívat doprovodné vokály do skupiny, kterou Lisa založila, začaly opět vystupovat společně. Po přestěhování do Houstonu o ně projevil zájem countryový establishment v Nashvillu, přesto se nakonec rozhodly pro nezávislou dráhu a v říjnu 1997 vydaly coby Sisters Morale debutové album Ain't No Perfect Diamond na vlastní značce Luna Records. V roce 1999 následovalo album Someplace Far Away From Here, další kombinace anglických a španělských písní. V roce 2002, kdy už sestry žily v San Antoniu, vydaly své třetí album Para Gloria, které bylo celé ve španělštině a bylo věnováno jejich matce.
Od roku 2018 Lisa Morales pak koncertovala s Los Lonely Boys, Los Lobos, Lilou Downs a Rodneym Crowellem. Ve zmiňovaném roce 2018 vydala Lisa Morales sólové album Luna Negra and the Daughter of the Sun, o kterém časopis Rolling Stone napsal: „Lisa Morales je jednou z nejvšestrannějších umělkyň, které rozhodně stojí za to sledovat.“ V březnu vydala Lisa Morales EP Rain the Desert. Mezi pěticí songů je i duet s Rodneym Crowellem Flyin' and Cryin', který napsali společně. V klipu k písni se objevují i další zajímaví muzikanti, Jim Lauderdale a kdo jiný než Hayes Carll.
Po poněkud rozevlátém dílu Country Heroes s celou plejádou interpretů se příště zaměříme na jednoho nezapomenutelného countryového psance. Jméno zatím neprozradíme, nechte se překvapit…
Playlist
Ray Wylie Hubbard & Willie Nelson – Stone Blind Horses
Ray Wylie Hubbard, Hayes Carll, James McMurtry & Dalton Domino – Fancy Boys
Carson McHone – Only Lovers
Carson McHone – Hawks Don't Share
Ian Noe – River Fool
Ian Noe – Lonesome As It Gets
Paul Cauthen – High Heels
Paul Cauthen – Country As Fuck
The Band Of Heathens & Margo Price – Joy
The Band Of Heathens & Hayes Carll – The Man In Me
Corb Lund – Highway 87
Corb Lund – Blue Wing
Hayes Carll – You Get It All
Hayes Carll – To Keep From Being Found
Lisa Morales & Rodney Crowell – Flyin' and Cryin'
Evžen Müller
Jako dítě mě chytla Dylanova Blowin' In the Wind. V pubertě přišel Johnny Cash, v osmnácti Waylon s Williem a karty byly rozdány.
