S nástupem srpna se Honkytonk Jukebox konečně vrací do vyjetých kolejí a k obvyklému a dle vašich reakcí soudě i osvědčenému schématu. První hodina ve znamení nejaktuálnějších nových desek a singlů, které by dost možná mohly skončit i v běžném playlistu našeho internetového Radia Dixie (dá-li náš hudební vládce a pán Petr Jirásek) a druhá hodina věnovaná podrobnějšímu zkoumání trojice nových alb, které zalahodily mému uchu a obdobnou reakci předpokládám i u vás, kteří Honkytonk Jukebox posloucháte.
Travis Tritt
Ovšem začneme maličko netradičně. Možná jste na našem webu zaregistrovali článek Petra Mečíře s názvem Country písně s vůní střelného prachu aneb Od Vietnamu po Alamo. Ano, tušíte správně, půjde o country písně s válečnou tématikou. O soundtrack k tomuto článku se pokoušet nebudu, ale pár soungů na tohle téma jsem si na vás nachystal. A začneme klasikou – Charlie Daniels a jeho vzpomínka na nešťastnou vietnamskou válku – Still In Saigon.
Dál budeme pokračovat v akustičtějším, či chcete-li countryovějším duchu. Kromě pro vás velice pravděpodobně neznámých verzích Rogersovy a Bobkovy Ruby (Waylon Jennings ještě jako hodný chlapec) nebo Cashova a greenhorňáckého Ira Hayese (průkopnice dámského bluegrassu Hazel Dickens) dojde na válku Severu proti Jihu a John D.Hale Band a The Steeldrivers s Chrisem Stapletonem.
The Steeldrivers tohle video natočili už v nové sestavě a Chrise Stapletona zde nahrazuje Gary Nichols. Více než dobře.
Konec válčení, nových desek se na nás zpoza Atlantiku valí pořád dost a dost, tak hurá do nich. Nové album má venku i toulavý písničkář s nezaměnitelným hlasem Matt Woods, deska se jmenuje Natural Disasters a tady je ofiko video k pilotnímu singlu:
Ed Sheeran a Bruno Mars na Radiu Dixie? Ne, nezbláznil jsem se, protože se nám tady furt motá ten Stapleton. Ale ve videu k songu, který je na špici rockové hitparády Billboardu ani jednoho z nich neuvidíte. Zato uslyšíte.
A nakonec jeden živáček. Travis Tritt natočil poslední regulérní řadové album před skoro patnácti lety, ale koncertuje pořád jako divej, velký sály vyprodává spolehlivě a show natočenou minulý rok na koncertě v Augustě v jeho rodné Georgii si můžete vychutnat na nové desce Homegrown. A tady je malý závdavek.
Poslouchejte: Honkytonk Jukebox 43 – Horkej písek a levnej fet
Na muziku nazapomínáme ani při tvorbě grafických návrhů na trička naší značky DixieGear.
Seveřanský redneck Aaron Lewis je prostě přírodní úkaz. Bývalý frontman slavné metalové kapely Staind je v současnosti jedním z nejviditelnějších bojovníků proti zkomercionalizovanému country-popu nashvillské Music Row, nekompromisně se staví za osvědčené hodnoty staré, dobré, konzervativní Ameriky (Bůh, rodina, vlajka, zbraně atd.) a přitom na jeho novém albu najdete logo Satanovo – tedy konkrétně labelu Big Machine, do jehož stáje patří asfaltoví kovbojíčci jako třeba Florida Georgia Line nebo Rascal Flatts. Přesně ti, kteří jsou pravým opakem Lewisových snah o to, aby country muzika byla poctivá, opravdová a prožitá na vlastní kůži, tak jak to můžete slyšet v písních It Keeps On Workin´nebo God and Guns. Psanecká revoluce uvnitř korporátu? Nebo dobře vykalkulovaný plán nějakého top manažéra, jak vydělat balík na fingované vzpouře proti systému?
No, já bych si tipnul, že to celé bude o dost jednodušší. Aaron Lewis to prostě takhle má. Zpívá, jak žije a žije, jak zpívá. Statisíce věrných fanoušků mu to věří a to je to hlavní. Lewisovy písně fungují samozřejmě i po hudební stránce, pořád tu existuje silná poptávka po (dnes už klasickém) waylonovském soundu s výraznou baskytarou, ostrými bicími a nabroušenými vyhrávkami steelkytary či dobra, tak proč vymýšlet nějaké experimenty? Pro mainstreamová americká country rádia je to prý příliš country, za Radio Dixie jednoznačně palec nahoru a s pár kouskama hned šup do playlistu. A vy si pusťte třeba Burnt That Sawmill Down z pozůstalosti před třiceti lety nešťastně zemřelého Keitha Whitleyho.
Aaron Lewis – State I´m In
12.4.2019
The Valory Music Co. / Big Machine
https://aaronlewismusic.com/
Tom Russell –Písek, telecastery a kovbojové
Na práci pro Radio Dixie mě toho baví hodně. Ale nejvíc asi okamžiky, kdy úplnou náhodou objevíte doposud neznámé jméno, zaposloucháte se do pár písní a otevře se vám úplně nový svět. Na Spotify na vás vyskočí další a další desky a vy jenom užasle kroutíte hlavou. Jak jsem mohl během těch let, co americkou muziku mezi country a beatem poslouchám, minout jméno Tom Russell? Navíc když zjistíte, že tohohle postaršího pána (ročník 47, na scéně od roku 1970) renomovaní hudební publicisté i kolegové muzikanti označují za nejlepšího a nejdůležitějšího amerického písničkáře po Bobu Dylanovi. Pak už se ani nedivíte, že písně Toma Russella natočili kupříkladu Guy Clark, k.d.lang, Ramblin´ Jack Elliot nebo Johnny Cash. Ovšem Russellův záběr je mnohem širší, kromě psaní písní se věnuje psaní knih a esejů, malování obrazů a studiu historie jeho milovaného americko-mexického pohraničí a westernové kultuře obecně.
A jaká je nová deska Toma Russella, jejiž pořadové číslo v jeho diskografii určitě začíná trojkou? Samozřejmě výborná – jinak by se v Honkytonku Jukeboxu přece neobjevila. Ale teď vážně. Je americká až do morku kostí. Je plná muziky čerpající z toho nejlepšího, co můžete do sebe nasát, když žijete třeba v El Pasu a na dohled máte Rio Grande. Je to to folk na Kerrouaca přísahajících tuláků na pískem zanesených vedlejších silnicích. Je to jemná, western-swingem a bakersfield soundem odkojená poctivá country neskrývající slzy, když se z rádia ozvala zpráva, že Merle Haggard už není mezi námi. Je to tex-mex kytarová vyhrávka v příběhu kovboje, který svůj život spojil s Wild West Show Buffalo Billa. Je to starý, dobrý a jak těžký nákladní vlak dunící rokenrol v písni o vězeňských mřížích. Tom Russell je vypravěč par-excellence a na rozdíl od řady jiných jsou jeho příběhy zasazeny do hudby, která nenudí, je barevná přesně tak, jak je potřeba a dokáže stát i sama o sobě v případě, kdy textu zas až tolik nerozumíte. Za mě žhavý kandidát na desku roku 2019. Jdu si ji dát ještě jednou.
Tom Russell – October In The Railroad Earth
15.3.2019
Frontera Records
http://www.tomrussell.com/
Ian Noe – Vítr s vůní metamfetaminu
Čím větší bída, tím lepší muzikanti. Něco na tomhle, byť notně zjednodušujícím sloganu asi bude. Východní část státu Kentucky je skutečně jedním z nejchudších regionů USA a výskyt skvělých hudebníků a písničkářů je tam vysoce nadprůměrný. Chris Stapleton, Sturgill Simpson, Tyler Childers a řada, řada dalších. A to jsme „jenom“ v současnosti. Devětadvacetiletý Ian Noe se svým debutovým albem bez zaváhání zařadil mezi skupinu autorů, kteří reprezentují (nejen) podle mého názoru to nejlepší a nejzajímavější, co se v americké muzice v posledních letech objevilo. A je úplně jedno, jestli jejich písně budete chtít napasovat do škatulek country, folk nebo americana.
Ian Noe má všechno, co potřebuje k úspěchu. Přesvědčivost, upřímnost, naléhavost, pochopení, smutek i optimismus a především talent pro psaní písní, které bez růžových brýlí popisují běžný, všední život v džungli venkovských městeček, skrytých v hlubokých údolích mezi appalačskými kopci. Sám tam celý život žije, a když zpívá o pervitinu, zoufalství, prádných lahvích, o touhách překročit svůj vlastní stín i o temnotě vztekle křičicí hluboko v lidské duši, moc dobře ví, jaké to doopravdy je. Ale jeho svět není jen depresivní, pořád se tu dají najít důvody, proč ráno vstát, zamáčknout budík, nazout těžké boty a vydat se na cestu za svým snem.
A jak debutové album Iana Noe hraje? Muziky je tu přesně tolik, kolik je potřeba. Hlas, kytara, jemná rytmika, ocel kytar a piana v pozadí. Černobílý film s barevnou chutí starých polaroidových fotek a vůní studeného větru východního Kentucky. Producentem alba Between The Country nebyl nikdo jiný než věhlasný David Cobb a to mluví samo za sebe. Silnější debut jsem už dlouho, dlouho neslyšel...
Ian Noe – Between The Country
31.5.2019
National Treasury Recordings
https://www.iannoe.com/
Poslouchejte: Honkytonk Jukebox 43 – Horkej písek a levnej fet
Playlist Z jukeboxu do playlistu 37 – Přes krvavé řeky
The Charlie Daniels Band – Still In Saigon
Waylon Jennings – Ruby, Don´t Take Your Love To Town
Hazel Dickens – The Ballad Of Ira Hayes
John D. Hale Band – Rebel Soldier
The Steeldrivers – River Runs Red
Matt Woods – Blue-Eyed Wanderer
Gord Bamford - #REDNEK
Kevin Fowler – Better With Beer
Kelsey Waldon – Anyhow
The Vegabonds – Colorado Evergreen
Ed Sheeran, Chris Stapleton, Bruno Mars – BLOW
Travis Tritt – Modern Day Bonnie And Clyde
Playlist Honkytonk Jukebox 43 – Horkej písek a levnej fet
Aaron Lewis – It Keeps On Workin´
Aaron Lewis – Burnt That Sawmill Down
Aaron Lewis – God And Guns
Aaron Lewis – Can´t Take Back
Tom Russell – Small Engine Repair
Tom Russell – Highway 46
Tom Russell – Hand-Raised Wolwerines
Tom Russell – Wreck Of The Old 97
Ian Noe – Between The Country
Ian Noe – Barbara´S Song
Ian Noe – Meth Head
Ian Noe – Letter To Madeline
Martin Pešek
Konzervativní Kozoroh na trnité cestě ke splnění svého amerického snu. Tenhle svět potřebuje opravdu trochu víc buranů.
