Tento díl Country Heroes bude v jistém ohledu hodně netradiční a v jiném naopak k tradici velice blízko. Dnes se totiž budeme věnovat muzikantům, kteří ještě zdaleka nevešli v obecnou známost a kteří stojí na počátku případně blízko přelomového okamžiku své hudební dráhy. Uslyšíme Nicka Shoulderse, Dallase Burrowa, Miss Tess, Joshua Ray Walkera, Christy Lynn Band a nevynecháme asi největší objev poslední doby – Jesse Daniela.
I takhle může vypadat "nová country". Jméno Sierra Ferrell si koukejte zapamatovat.
Troufám tvrdit, že o nich budeme slýchat stále častěji a že dříve či později se stanou opravdovými a nezapomenutelnými countryovými hrdiny a hrdinkami. Jejich muzika přitom většinou vychází z dřevní podoby stylu a na první poslech zdánlivě nepřináší příliš nic nového. Jenomže, s upřímností a poctivostí, se kterou vzhlížejí k muzice dávných časů, tito pánové a dámy bezpochyby dojdou hodně daleko. Jo a mimochodem, dneska to bude až na pár výjimek skoro všechno ryze jižanské…
Jesse Daniel
Příběh přerodu punkového bubeníka a průšviháře Jesse Daniela v nefalšovaného countrymana nemohl Radiu Dixie uniknout. Kolega Marty se v 31.pokračování Honkytonk Jukeboxu s názvem Stíny i hrdost amerického Jihu věnoval jeho debutovému albu a v 52.dílu Honkytonk Jukeboxu nazvaném Desperados z hlubin Dixie učinil exkurzi do aktuální novinky Jesse Daniela Rollin´ On. Protože ale tenhle díl Country Heroes se snaží nabídnout to nejlepší, co se poslední dobou v country vynořilo, nemůžu prostě tohohle týpka vynechat. Navíc, když YouTube nabízí tolik jeho skvělých živáků…
Christy Lynn
Je to už pár let (v roce 2011) kdy někdy kolem třetí hodiny ranní v jižní Kalifornii, kdy kytarista Ryan Schilling poprvé uslyšel hlas Christy Lynn a hned mu bylo vše jasné: s touhle dívkou to bude to pravé. Oba poté spojili své síly v kapele Christy Lynn Band, v níž se propojil jejich zájem o hudbu napříč celým spektrem americké muziky, od klasického country a lidovek až po rock and roll a soul. The Christy Lynn Band letos v březnu vydali své první album Sweetheart of the Radio.
Nick Shoulders
Jódlování, kvílení a hvízdání není poslední dobou v country zas tak moc běžné. Tu a tam někdo těmito ingrediencemi okoření pár písní, ale postavit na nich celý svůj repertoár vyžaduje notnou dávku sebevědomí a odvahy. Nefalšovaný samorost Nick Shoulders, vybavený dlouholetými zkušenostmi z pronásledování ještěrek v Ozark Hills na jihovýchodě státu Missouri, kombinuje tradiční jižanskou hudbu s muzikou folkařů snažících se upoutat kolemjdoucí někde na nároží v New Orleans a vydělat si aspoň pár centů. V jeho případě ale rozhodně stojí za to se zastavit a zaposlouchat.
A i když už má Nick Shoulders na kontě dvě alba nahraná s kapelou – Lonely Like Me (2018) a Okay, Crawdad (2019) – nejpřesvědčivější je jednoznačně coby one man band, sám s kytarou (nepočítáme-li Nickova věrného psího přítele), vedle které zvládne současně i jednoduché bicí. Mimochodem, Nick Shoulders je také velice zručný kreslíř, o čemž je možné přesvědčit se například na jeho facebookovém profilu.
Sam Doores
Z New Orleans pochází i Shouldersův dobrý kámoš Sam Doores, doposud známý hlavně jako dlouholetý člen kapel The Deslondes a Hurray For The Riff Raff, v nichž pomáhal definovat jedinečný country sound louisianské metropole. Akustický honky-tonk říznutý blues, R&B, gospelem i cajunem v takovéhle podobě nikde jinde neuslyšíte. Letos v březnu vydal Sam Dooores u New West Records svoje první sólové album a mezi hosty nechybí, jak jinak, ani jeho parťačka z Hurray For The Riff Raff písničkářka Alynda Lee Segarra.
„Let It Roll jsem napsal na Nový rok po obzvláště těžkém roce plném ztrát a násilí,“ vysvětluje Doores. „Namísto sestavování seznamu novoročních předsevzetí mi přišlo dobré napsat píseň, která do Nového roku přinese něco pozitivního.“
Pokud byste to náhodou nevěděli, tak Radio Dixie i speciál Country Heroes Evžena Müllera existují jen díky tomu, že si kupujete náš merch. Podpořit nás můžete tím, že si něco vyberete ve vidláckém eshopu DixieGear.cz. Díky a Stay tuned!
Zaprášená texaská tančírna a před kapelou vlasatých hipíků se u mikrofonu pohupuje chlápek čímsi připomínající George Jonese. Muzika jako stvořená pro příznivce Codyho Jinkse či Paula Cauthena – tak takhle popisuje jednu z vycházejících písničkářských hvězd Joshua Ray Walkera magazín Rolling Stone. Skutečnost je ale ještě překvapivější.
Joshua Ray Walker
Texaský rodák Joshua Ray Walker letos v lednu vydal své debutové album Wish You Were Here. Bohem nadaný písničkář se pokorně hlásí se odkazu svých hrdinů, mezi nimiž nechybí Guy Clark či John Prine. Minulostí jsou nicméně časy, kdy předskakoval kapelám jako American Aquarium či hudebně spřízněnému Kanaďanovi Colteru Wallovi. Album Wish You Were Here představuje Walkera jako vyzrálého umělce, v jehož písních se potkává moudrost, smutek i humor. Možná že takhle nějak by zněli Dire Straits, kdyby se v nějaké zapadlé dupárně někde u hranic mezi Texasem a Louisianou vrhli do kovbojských songů…
Miss Tess
Písničkářka říkající si Miss Tess si cestu na výsluní krůček po krůčku proráží už pěkných pár let a svůj první albový počin Home natočila již v roce 2005. Ale teprve letošním albem The Moon Is an Ashtray vzbudila velikou pozornost. Třeba magazín Rolling Stone songy Miss Tess řadí mezi nejlepší současné country a americana písně a o albu píše, že evokuje éru, kdy jazz, country a blues ještě vlastně nikdo nerozlišoval.
Miss Tess vyrůstala v Marylandu, kde už jako malá chodila na klavírní lekce a často sledovala své rodiče, kteří v domě nacvičovali s kapelou hrající swing, blues i folk a country. Na vysokou školu v Baltimoru nicméně odcházela s myšlenkou stát se grafičkou. Nakonec ale stejně převládla muzika, začala studovat jazz a skládaní písní, sestavila svou první kapelu, začala hrát po baltimorských klubech. A postupně se stále více a více vracela k muzice svých rodičů.
Po přestěhování do Bostonu vystudovala Miss Tess několik semestrů na Berklee College of Music a se spolužáky dala do kupy jazzovou kapelu. Na bostonské hudební scéně se rychle prosadila jako pozoruhodná skladatelka a performerka, během pěti let své vyhrála Boston Music Award (nominována byla vícekrát) a New England Music Award. Odtud už vedly její kroky do Nashvillu, kde nyní žije. Její současná muzika je pozoruhodnou směsí old-time country, rockabilly a dřevního rock'n'rollu. „Miss Tess je sladká svůdkyně, jejímuž kouzlu je stále těžší a těžší odolávat.“ (No Depression)
Jediný, kdo se v mnoha ohledech vymyká z dnešní nabídky, je Garrett T. Capps. Texasan narozený v San Antoinu začínal jako rocker, aby se po několika letech experimentování dopracoval k unikátní fúzi, v níž mixuje honky tonk s vlivy tex-mex, country rocku The Byrds i „cosmic“ country, stylu, k němuž se nadšeně hlásí. Ze zamýšlené vesmírné albové trilogie už vydal dva kousky – In The Shadows (2018) a All Right, All Night (2019). Obě alba přinášejí svěží, vzdušnou muziku plnou nadhledu i ironie. Svérázný image poněkud výstředního countrymana dotvářejí nezbytné velké brýle a typický, poněkud mimózní výraz.
Dallas Burrow
Hudba je středobodem netradičního života Dallase Burrowa, písničkáře z Texas Hill Country. Dallasovy skladby, texty i syrové podání nabízejí autentický a bezprostřední zážitek. Dallas Burrow může někomu připomínat Townese Van Zandta či Screamin'Jay Hawkinse, další u něho zaslechne cosi z Toma Waitse a Jacka Johnsona. Nejspíš to bude tím, že Dallas Burrow je trochu kovboj, trochu hippie a zároveň také básník, který se na svých cestách potkává s jedinečnou americkou přírodou i domorodou kulturou. Jako teenager se věnoval klasické kytarové hře. Po dokončení studií se s kytarou a svými písněmi vydal na nekonečnou cestu světem. Hrál na ulicích, v klubech a kavárnách nejen ve Státech, ale i po téměř celé Evropě.
Burrowova písnička Guitar Man mi byla dlouho něčím povědomá a nemohl jsem přijít na to čím. Pátrání v paměti nakonec dospělo k písni Pouliční zpěvák Michala Tučného. Nálada, doprovodné kytary i námět obou songů se nesou na hodně podobné vlně. Jinak text písně o kytaristovi napsal už někdy v sedmdesátých letech Dallasův otec William Michael Burrow - hudebník, básník a věčně se poflakující hipík.
Svět je malej. Dallas Burrow s Jesse Danielem
V roce 2019 nahrál Burrow s producentem Ericem McConnellem, známým pro svou oceňovanou práci s Lorettou Lynn, Toddem Sniderem a dalšími, album Southern Wind. Ve studiu se k nim připojila hrstka hvězdných hudebníků, mezi nimiž nechyběli kytarový virtuoz Kenny Vaughan nebo bývalý basák Johnnyho Cashe Dave Roe. Bez zajímavosti není ani fakt, že doprovodné vokály nazpívala jistá Sierra Ferrell (dle Burrowa „she is like gypsy Dolly Parton“), o níž bude ještě za chvíli řeč.
Sierra Ferrell
Svérázná honky-tonk girl Sierra Ferrell pochází ze Západní Virginie, kde vyrůstala v čistém venkovském vzduchu provoněném chmelem. Záhy ale rodný kraj opustila, aby křížem krážem projela celé Státy, stopovala náklaďáky a na zaprášených nárožích i v začouzených špeluňkách prozpěvovala své starodávné písně o lásce, touze, chudobě, utrpení a nezlomné lidské vůli. Jako busker to nejprve zkoušela v Nashvillu, ale pak zjistila, že jsou jiná města, kde se pouličním hráčům vede líp a nějaký čas pobyla v New Orleans a Seattlu.
O strmě stoupající hvězdě Sierry Elisabeth Ferrell si ale více povíme až v příštích Country Heroes! Za domácí úkol si můžete zatím nastudovat její pouliční videa – do YouTube stačí zadat „Sierra Ferrell busking“…
Playlist:
Jesse Daniel – SR 22 Blues
Christy Lynn Band – Sweetheart of the Radio
Christy Lynn Band – Checkin In
Nick Shoulders – Rather Low
Nick Shoulders – Hanks’ Checkout Line
Sam Doores – Let It Roll
Sam Doores (ft. Alynda Lee Segarra) – Other Side Of Town
Joshua Ray Walker – Voices
Joshua Ray Walker – Canyon
Miss Tess – The Moon Is an Ashtray
Miss Tess – I Wanna Be a Cowboy
Garret T. Capps – All Right, All Night
Garret T. Capps – Alone With You
Dallas Burrow – Guitar Man
Dallas Burrow – Water & Wood
Sierra Ferrell – Washington By the Sea
Evžen Müller
Jako dítě mě chytla Dylanova Blowin' In the Wind. V pubertě přišel Johnny Cash, v osmnácti Waylon s Williem a karty byly rozdány.
