Alison Krauss začala svoji dráhu jako zázračné dítě a postupně prorazila v bluegrassu i v country. Na co sáhne, to se ihned promění ve zlato, čehož je dokladem i rekordních 27 cen Grammy, které zatím obdržela. S její hvězdnou dráhou se blíže seznámíme v záříjovém vydání Country servisu.
Napřed si však již tradičně shrneme hudební novinky za poslední měsíc.
Country zprávy – září 2022
Luke Combs si u svých fanoušků začátkem září připsal plusové body dvěma velkorysými gesty. Během koncertu ve státě Maine si všiml dvou dvanáctiletých chlapců, kteří třímali ceduli s nápisem, že na koncert si sami vydělali řezáním dřeva. Combs se jich z podia zeptal, kolik za vstupenky dali, a následně sáhl do kapsy a předal jim 140 dolarů, aby je poté nasměroval do zákulisí, kde měli dostat trička a další suvenýry. Následujícího dne pak zpěváka zradily hlasivky a místo zrušení koncertu divákům oznámil, že jelikož nemůže odehrát stoprocentní koncert, všem nechá vrátit vstupné a odehraje „tu nejlepší bezplatnou show, jakou jen dovede“, načež pak odehrál zkrácený set. Není divu, že Luke Combs je kralujícím umělcem roku.
Luke Combs
Zapamatujte si jméno Drake Milligan – za pár let z něho bude nová superhvězda. Teprve 23-letý mladík se během tohoto léta stal miláčkem Ameriky během působení v talentové soutěži America’s Got Talent. Milligan ještě jako puberťák vystupoval jako imitátor Elvise, díky čemuž se naučil pohyby, na které letí holky, a posledních pár let se protloukal Nashvillem, kde přes den dělal barmana v baru The Stage a po nocích piloval své umění. Ještě před odvysíláním finálového dílu soutěže vypustil do světa své debutové album Dallas/Fort Worth.
Zpěvačka Jeannie Seely je již řadu let neoficiální královnou Grand Ole Opry a nedávno se stala držitelkou rekordu, když vystoupila v Opry více než 5000 krát, což je více než jakýkoliv jiný umělec v historii. Seely rovněž 17. září oslavila 55 let jako členka tohoto souboru a u této příležitosti uspořádala slavnostní večer v rámci obnovené show The Midnite Jamboree, během které vystoupila řada hostů. Ačkoliv je Jeannie Seely již 82 let, stále je velmi aktivní a v nedávné době vydala dvě nová alba Written in a Song a An American Classic.
Jeannie Seely
V Nashvillu proběhl slavnostní večer k poctě Vince Gilla. Jednalo se o natáčení televizního pořadu ze série CMT Giants, během kterého vybranému umělci vzdávají hold hudební kolegové. S Gillovými písněmi během večera vystoupili např. Sting, Ricky Skaggs, Carrie Underwood, Chris Stapleton nebo Cody Johnson.
Toby Keith zrušil veškerá vystoupení na letošní rok a oznámil, že se již víc jak půl roku léčí s rakovinou žaludku. Jeho stav je údajně vážný a nedávno bylo zrušeno jeho plánovaná účast na benefičním koncertu Cancer Benefit Amid v Kalifornii, jelikož jeho stav mu prý nedovoluje cestovat. Nutno dodat, že charitativní koncert nesouvisí s Keithovou nemocí, ale je to výroční akce jeho nadace, která již od roku 2006 pomáhá dětem nemocným s rakovinou.
Toby Keith
Další novou hvězdou na countryovém nebi je dívčí trio Chapel Hart. Trojice černošských zpěvaček překvapivě hraje poctivou country a srdce diváků si získaly vtipným songem You Can Have Him Jolene, který je odpovědí na slavný hit Dolly Parton. Zatímco Dolly kdysi žádala svou konkurentku, aby jí nepřebírala muže, Chapel Hart se ho naopak rády zbaví. Trio má na svém kontě již řadu nahrávek, ale pořádně se zviditelnily až letos v létě rovněž v soutěži America’s Got Talent.
Mezi reedicemi starších motivů našich DixieGear triček se najde i něco pro fandy poctivý country. Číhněte SEM
Alison Krauss: Bluegrassová královna s andělským hlasem
Alison Krauss se narodila roku 1971 ve státě Illinois do rodiny německých imigrantů, kteří přišli do Ameriky začátkem 50. let. Její matka Louise byla hudebnice, která hrála na banjo a kytaru, a Alison už v jejích pěti letech přihlásila na studium klasické hry na housle. Její o dva roky starší bratr Viktor se pak zase učil hrát na piano a basu.
Od Alisoniných osmi let jí matka přihlašovala na různé talentové soutěže a dívka se postupně začala přeorientovávat na bluegrass, protože v tomto žánru bylo mnohem více příležitostí k vystupování. Na těchto soutěžích byla postupně čím dál úspěšnější a ve svých třinácti letech již platila za vycházející hvězdu amerického Středozápadu. Alison excelovala i ve sportech, zejména pak v kolečkových bruslích, a jako teenager se musela rozhodnout mezi profesionální drahou ve sportu roller derby nebo muzikou. Během vystupování na bluegrassových festivalech navázala spolupráci se skupinou Union Station, která začala Alison doprovázet na koncertech.
Roku 1986 spolu se svým bratrem Viktorem natočila první nahrávky na nezávislé album Different Strokes, jež jí vyneslo nahrávací smlouvu se společností Rounder Records. Smlouva stanovovala, aby Alison vždy střídala vydávání sólových alb s kolaborativními alby se svou doprovodnou skupinou Union Station. Alison poté ve svých šestnácti letech vydala první sólovou desku Too Late To Cry, na kterou o rok později navázalo první album s Union Station nazvané Two Highways. Druhé sólové album I’ve Got That Old Feeling z roku 1990 Alison v jejích devatenácti letech vyneslo první cenu Grammy a singl Steel Rails se dostal na spodní příčky country hitparády.
Alison Krauss spolu se členy kapely Union Station
Druhé album se skupinou Union Station - Every Time You Say Goodbye - jí v roce 1992 vyneslo další cenu Grammy a o rok později se pak Alison stala nejmladší členkou souboru Grand Ole Opry. Ačkoliv byla stále považována především za bluegrassovou hudebnici, stále častěji koketovala i s country hudbou, což byl žánr s mnohem větším obecenstvem. Roku 1993 si jí Alan Jackson vybral k natočení vánočního duetu The Angels Cried, ke kterému natočili i videoklip, a Alison o rok později pak natočila i duet se skupinou Shenandoah – Somewhere in the Vicinity of the Heart, který se dostal do Top 10 countryové hitparády a vynesl Alison další Grammy.
V roce 1994 se Alison podílela na tribute albu předčasně zesnulého Keitha Whitleyho a její verze písně When You Say Nothing at All se stala obřím countryovým hitem. Společnost Rounder Records na základě těchto úspěšných písní podnikla logický rok a v únoru 1995 vydala výběr hitů Now That I've Found You: A Collection. Titulní skladba představovala jednu ze tří nových písní na albu a stala se dalším menším hitem. Této kompilace se prodaly dva miliony kusů. Na předávání cen CMA Awards v roce 1995 slavila Alison ohromný úspěch a vyhrála hned čtyři ceny: stala se objevem roku, zpěvačkou roku, píseň When You Say Nothing at All byla vyhlášena singlem roku a její duet se Shenandoah hudební kolaborací roku. (Kdyby toho roku místo výběrovky byla vydala nové album, jistě by slavila i nejlepší desku roku, avšak výběry hitů jsou podle pravidel z nominací na hudební ceny vyloučeny.)
Roku 1997 vyšlo další sólové album So Long So Wrong, za které si Alison vysloužila další Grammy. O rok později se ke skupině Union Station připojil slavný hráč na dobro Jerry Douglas a společně natočili album Forget About It. Ve stejné době též Alison Krauss změnila image – výrazně zhubla a stala se z ní blondýna. Roku 1999 bratři Coenové natáčeli film Bratříčku, kde jsi? s Georgem Clooneym v hlavní roli a Alison dostala nabídku, aby se v něm objevila. Jelikož ale byla v době natáčení těhotná, roli odmítla. Několika písněmi však přispěla na soundtrackové album, které se stalo obrovským hitem a prodalo se ho neuvěřitelných sedm milionů kopií. Největším hitem se stala skladba I’m A Man of Constant Sorrow, kterou nazpíval kytarista z Union Station Dan Tyminski a jeho hlasem ji ve filmu zpívá právě Clooney. Úspěch filmu Bratřičku, kde jsi? a přidruženého soundtracku vyvolal obří vlnu zájmu o bluegrass, jehož většina participujících umělců dokázala obratně využít (a nejen jich – na krátkodobé vlně komečního úspěchu bluegrassu se svezla i řada jiných, kteří neměli s filmech co k dočinění, např. The Dixie Chicks s albem Home).
V témže roce si Alison Krauss na country hitparádě připsala #1 hit s comebackovou písní Kennyho Rogerse Buy Me a Rose, na které spolu s Billym Deanem nazpívala doprovodné vokály. Jednalo se o mimořádnou událost a Kenny Rogers, které mu bylo tehdy šedesát let, se stal nejstarším umělcem v historii, který vyhrál singlový žebříček.
Roku 2001 spolu s Union Station vydala album New Favorite, kde zabodovala s hitem The Lucky One a následně si připsala další dvě Grammy. O rok později pak vydala dvojité živé album Live, které vyšlo ve verzi na CD i DVD a prodalo se ho přes dva miliony kusů.
Po Nashvillu v té době již několik let kolovala píseň Whiskey Lullaby od Billa Andersona a Jona Randalla, kterou však postupně všichni odmítali. Roku 2003 se ji Brad Paisley rozhodl natočit jako duet právě s Alison Krauss. Píseň se v jejich podání stala obrovským hitem a na předávání cen CMA Awards si za ní následně odnesli ceny za nejlepší spolupráci roku a nejlepší videoklip roku.
Jelikož Alison Krauss zpívá vysokým a téměř až andělským hlasem, u řady posluchačů to vyvolává dojem, že zpěvačka je velmi křehkou a až možná éterickou bytostí. Ve skutečnosti však je zpěvaččina pravá povaha těmto představám na hony vzdálená a Alison má celkem osobitou náturu a svérázný smysl pro humor, kterým občas novinářům vyrazí dech. Například když se na tiskovce po skončení předávání cen CMA Awards v roce 2004 jeden reportér zeptal, jak ke vzniku písně Whiskey Lullaby došlo, Alison žertem odpověděla: „No to jsme jednou takhle s Bradem souložili a on najednou povídá ‚pojďme něco natočit!‘“.
Kromě natáčení vlastních nahrávek se Alison Krauss začala postupně angažovat také jako producentka pro jiné umělce. V roce 2006 jí oslovil Alan Jackson, zda by pro něho nechtěla produkovat bluegrassové album, které prý chtěl vždy natočit. Alison však měla jiný nápad a s Jacksonem vytvořila náladovou desku Like Red on a Rose, která byla střižená spíše do blues a po bluegrassu na ní nebylo ani stopy. A podobně produkovala alba i pro Rebu McEntire nebo pro své bluegrassové přátele Cox Family.
Mezižánrové a skvěle fungující spojení – Alison Krauss a Robert Plant
Roku 2007 vznikla velmi neočekávaná spolupráce, kdy se Alison Krauss dala dohromady s Robertem Plantem, někdejším frontmanem Led Zeppelin, a pod producentskou taktovkou T. Bone Burnetta natočili společné album Raising Sand, které vzbudilo ohromný ohlas a oba umělci za něj dostali pět cen Grammy včetně té za nejlepší album roku napříč všemi žánry.
Se svou skupinou Union Station pak Alison natočila nové album Paper Airplane, které vyšlo roku 2011. Přestože jeho natáčení zabralo dlouhou dobu, protože zpěvačku v té době sužovaly neustálé migrény, deska se velmi povedla a slavila úspěch na prvním místě countryového a bluegrassového žebříčku. V roce 2017 pak Alison natočila své první sólové album po sedmnácti letech a vydala desku Windy City, na kterou nahrála klasické countryové i bluegrassové písně. V roce 2021 pak oznámila pokračování ve spolupráci s Robertem Plantem, vydali druhé společné album Raise The Roof a v letošním roce vyrazili na světové turné, během kterého se představili i v řadě evropských měst.
Po více než třiceti letech na scéně je Alison Krauss legendou svého žánru a jelikož loni teprve oslavila padesátku, její hudební dráha potrvá ještě pěknou řádku let.
PLAYLIST:
Luke Combs – The Kind Of Love We Make
Drake Milligan – Sounds Like Something I Do
Jeannie Seely - That's How I Roll (with Lorrie Morgan)
Toby Keith – Who’s Your Daddy
Chapel Hart – You Can Have Him Jolene
Alison Krauss & Union Station - Midnight Rider
Alison Krauss & Union Station - When You Say Nothing At All
Alison Krauss - Baby, Now That I've Found You
Alison Krauss & Gillian Welch - I'll Fly Away
Alison Krauss & Union Station - Lucky One
Brad Paisley & Alison Krauss - Whiskey Lullaby
Alison Krauss & Robert Plant - Gone Gone Gone (Done Moved On)
Alison Krauss & Union Station - Paper Airplane
Petr Mečíř
Nejsem hudební kritik, ale hudební chválič, protože píšu jen o tom, co se mi líbí. Za dobrou muzikou pojedu kamkoliv.
