Willieho Nelsona není třeba představovat, jelikož patří mezi nejznámější hudební ikony na světě, a to jak svým vzhledem, tvorbou, tak i láskou ke kouření jistých kytiček. V dubnu letošního roku oslaví neuvěřitelnou devadesátku a my si u této příležitosti jeho působivou dráhu podrobně zrekapitulujeme.
Předtím nás ovšem čeká obvyklý přehled hudebních novinek za poslední měsíc.
Country zprávy – leden 2023
Luke Combs patří mezi největší současné superhvězdy a zároveň je doslova nevyčerpatelnou studnicí tvůrčích nápadů. V současné době je totiž většina hvězd ráda, když mohou vydat nové album jednou za tři roky, a Luke přitom nyní vydá novou desku po pouhých devíti měsících. Loni v červnu mu vyšla deska Growin‘ Up, kterou byla na posledních CMA Awards vyhlášena nejlepším albem roku. Přestože by z ní mohl nové singly čerpat ještě nějaký ten pátek, Luke už stihl natočit spoustu nového materiálu a na 24. března oznámil vydání svého čtvrtého alba s 18 novými písněmi.
Luke Combs
Nancy Jones, vdova po Georgovi Jonesovi, byla nucena na konci roku 2021 zavřít The George Jones Museum, které se nacházelo jen pár desítek metrů od nashvillské Broadwaye a které bohužel nepřežilo pandemii. Na jeho místě nyní vyroste další sportovní bar. Nancy však nezahálí a na letošní duben naplánovala velkou tribute show pro svého manžela, která se uskuteční v Huntsville v Alabamě. Mezi početným zástupem hvězd, které přislíbily svou účast, je také Brad Paisley, Mark Chesnutt, Tracy Byrd, Lorrie Morgan, Dierks Bentley, Tanya Tucker, Jamey Johnson, Wynonna a řada dalších. Celý slavnostní koncert nazvaný Still Playin‘ Possum: Music And Memories of George Jones bude natáčen a posléze z něho bude sestříhán televizní speciál.
George Jones s manželkou Nancy
S novým albem se letos vrátí také Chris Young. Jeho poslední kolekce Famous Friends z roku 2021 přinesla hity Raised On Country, Drowning a úspěšná titulní píseň pak byla duetem s Kanem Brownem. Chris v současné době dokončuje svou osmou studiovou desku, ze které zatím vypustil první novinku nazvanou Looking For You.
Populární seriál Yellowstone s Kevinem Costnerem v hlavní roli je znám také pro spoustu country muziky. Zpěvák Ryan Binghman v něm hraje postavu písničkáře Walkera a herecké obsazení aktuální páté řady nyní rozšířila i zpěvačka Lainey Wilson. Na countryovou dráhu se nyní vydává i herec Luke Grimes, který hraje Kaceyho Duttona, nejmladšího syna patriarchy Johna Duttona, jehož ztvárňuje Costner. Prvním singlem Lukea Grimese je skladba No Horse To Ride.
Luke Grimes
Blake Shelton má po svém odchodu z talentové soutěže The Voice nový televizní pořad. Jeho nová reality show se jmenuje Barmageddon a spočívá v tom, že si do svého baru Ole Red v Nashvillu zve celebrity, které pak soutěží v různých barových hrách. Intelektuální zábavu tedy rozhodně čekat nelze. Shelton pro svůj pořad potřeboval titulní píseň, a proto oslovil samotného Jimmyho Buffetta, který mu píseň s názvem Barmageddon skutečně napsal.
Dierks Bentley na letošní rok připravuje své jubilejní desáté studiové album. Jmenovat se bude Gold & Gravel a jedná se o jeho první nové album po pěti letech, pokud tedy nepočítáme jeho vedlejší projekt s parodickou kapelou Hot Country Knights, jejíž debutové album The K Is Silent vyšlo v roce 2020. Titulní píseň Gold z chystané desky Bentley představil už loni v létě a před časem také zveřejnil novou bluegrassovou nahrávku High Note. Jeho aktuální singl z připravované desky se jmenuje Same Ol’ Me.
Do série už na jaře přibude Texas a Louisiana. Hudební trika DixieGear najdete ZDE. Díky za vaše objednávky, jen díky nim funguje Radio Dixie i všechny naše podcasty.
Willie Nelson: Nesmrtelný psanec s vůní marjánky
Willie Nelson se narodil roku 1933 v texaském městečku Abott. Když byl ještě batole, jeho matka opustila rodinu a otec se poté podruhé oženil a také se záhy odstěhoval pryč, takže Willieho a jeho sestru Bobbie poté vychovávali prarodiče, kteří si obě děti vzali k sobě do Arkansasu. Babička i dědeček pracovali jako učitelé zpěvu, takže se Williemu dostalo hudebního vzdělání hned z první ruky. V šesti letech se naučil hrát na kytaru a v devíti už veřejně vystupoval s místním polka bandem. Když každé léto celá rodina i všichni ostatní v sousedství sbírali na polích bavlnu, Williemu manuální práce příliš nevoněla a raději si vydělával hraním po různých putykách. To mu bylo třináct let.
Willie jako příslušník US Air Force
Na střední škole si založil honkytonkový band a občas se mu poštěstilo zahrát naživo v nějaké rozhlasové stanici do éteru. V roce 1950 vstoupil do letectva, odkud byl však po devíti měsících propuštěn kvůli nevyhovujícímu zdravotnímu stavu – trápila ho totiž záda. Dva roky studoval zemědělství na univerzitě, ale nakonec pověsil studia na hřebík, aby se mohl věnovat muzice. Jelikož mu však hraní stále nepokrývalo životní náklady, musel se živit i jinak a vystřídal řadu profesí – prořezával stromy, dělal vyhazovače v klubu, vyráběl sedla anebo dům od domu prodával vysavače. Nakonec se stal členem doprovodné kapely Johnnyho Bushe, kde hrál na basu.
Nelson se poté začal věnovat práci diskžokeje v rádiu a po vystřídání několika stanic v různých městech nakonec roku 1958 zakotvil v Houstonu. Tam také začal nesměle nahrávat vlastní písně a rovněž prodávat písňové texty jiným umělcům. Když ostatní zpěváci začali pomalu bodovat s jeho písněmi, motivován tímto úspěchem se roku 1960 přestěhoval do Nashvillu. Spoustu času trávil poflakováním a jamováním v dnes již kultovním baru Tootsie’s Orchid Lounge. Právě zde Faron Young uslyšel Nelsona hrát Hello Walls, kterou pak proměnil v obří hit. Další, kteří s Nelsonovými skladbami slavili úspěchy, byli např. Billy Walker (Funny How Time Slips Away), Roy Orbison (Pretty Paper) nebo Patsy Cline (Crazy).
Zde tehdy 32-letý Willie Nelson zpívá směsici svých písní, které přinesly úspěch jiným zpěvákům
V roce 1961 začal nahrávat pro značku Liberty, která po dvou Top 10 singlech o rok později vydala Nelsonovu první dlouhohrající desku …And Then I Wrote. O další dva roky později pak přešel k Monument Records, kde však rovněž nebyl spokojen a nakonec ještě tentýž rok zakotvil u Cheta Atkinse v RCA. Roku 1965 se stal členem Grand Ole Opry a rovněž se spřátelil s dalším začínajícím hudebníkem jménem Waylon Jennings. Po několika vydaných deskách u RCA však stále nemohl zavadit o pořádný hit a k tomu navíc většinu autorských honorářů za napsané texty investoval do koncertních turné, která bya většinou prodělečná. Když se s ním pak ještě rozvedla druhá manželka a jeho ranč za Nashvillem vyhořel, Nelson to bral jako znamení ke změně a roku 1970 se přestěhoval zpátky do Texasu. Frustrován neúspěchem svých alb rovněž požádal společnost RCA o vyvázání ze smlouvy.
V roce 1972 se přesunul do Austinu, kde zapadl do místní hippie komunity. Pomalu začal do své muziky míchat folk a jazz a také zásadně změnil svou vizáž – nechal si narůst delší vlasy a vousy. V roce 1973 vydal album Shotgun Willie, které představilo jeho nový styl širšímu publiku. Ačkoliv album nebylo příliš úspěšné a ani nepřineslo žádný hit v běžném slova smyslu, dvě písně z desky – Whiskey River a Stay All Night (Stay A Little Longer) – se časem staly kultovními a dodnes se bez nich neobejde žádný Nelsonův koncert.
Outlaw country přitahovala davy posluchačů
O rok později pak Nelson vydal koncepční album Phases And Stages, které obsahovalo písně tematicky související s rozvodem, přičemž strana A představovala písně z pohledu muže a strana B písně z pohledu ženy. Na této desce se objevila píseň Bloody Mary Morning, kterou Nelson taktéž hraje dodnes. (Odhaduje se, že Nelson za svůj život natočil na 2500 písní a pokud se některá probojovala do jeho stálého repertoáru, poukazuje to na její mimořádný význam.)
Komerční úspěch posledních několika alb zlepšil Nelsonovu vyjednávací pozici a ten pak získal nahrávací smlouvu se společností Columbia, kde se mu dostalo úplné kreativní kontroly nad svou tvorbou. První deska u Columbie nesla název Red Headed Stranger a představovala koncepční album, kde všechny písně pojednávaly o uprchlíkovi skrývajícím se před zákonem. Vydavatelství bylo skeptické ohledně vydání desky, kde je hudební doprovod postaven jen na kytaře a pianu, ale obavy se ukázaly jako liché. Album mělo velký úspěch a píseň Blues Eyes Crying In The Rain se stala jeho prvním #1 hitem. Název alba Red Headed Stranger dal rovněž Nelsonovi jeho přezdívku.
Waylon & Willie
Willie Nelson často spolupracoval s Waylonem Jenningsem, který se rovněž vzpíral nashvillským šéfům ohledně jejich představ k natáčení muziky. Žurnalistka Hazel Smith začala Nelsonovi a Jenningsovi říkat psanci (outlaws) a název se rychle uchytil a stal se symbolem vzdoru proti nashvillskému establishmentu a snaze získat úplnou svobodu při natáčení desek. Roku 1976 vyšlo album Wanted! Outlaws, které představovalo jakýsi manifest tohoto hnutí a kromě Nelsona a Jenningse se na něm podílela i Jenningsova manželka Jessi Colter a zpěvák Tompall Glaser. Album mělo ohromný úspěch a z Nelsonova a Jennigsova duetu Good Hearted Woman se stal obří hit. (Často se nesprávně uvádí, že se jedná o první country desku, které se prodalo přes milion kusů. Je to však kvůli tomu, že RIAA začala své statistiky počítat právě v roce 1976. Přes milion kopií se prodalo už řady alb předtím, např. výběru hitů Tammy Wynette z roku 1969 nebo desky Rose Garden od Lynn Anderson v roce 1970.)
Divoké časy texaské scény poloviny 70. let dokonale ilustruje nahrávka Jambalaya s Leonem Russellem, Williem Nelsonem a Waylonem Jenningsem, kterým na housle sekunduje Doug Kershaw. A zároveň je skvělou ukázkou Nelsonových instrumentálních schopností. Na akustickou kytaru hraje jak na telecastera.
„Tenhle hipík chce nahrát Sinatru?“ Willie naživo v roce 1978
V roce 1978 chtěl Nelson zkusit něco nového. V té době žil v Malibu v Kalifornii, každé ráno běhal na pláži a byl zcela vytržen ze světa kovbojů a honkytonkových tančíren. Stále přemýšlel o vlivu, jaký na něj měla hudba Franka Sinatry, a rozhodl se proto natočit album popových standardů. A pochopitelně při tom vůbec nedbal na hlasitý odpor nahrávací společnosti, která ho tlačila k natočení nových country písní. Nelson si však prosadil svou a tak vzniklo album Stardust, které se setkalo s velmi příznivou kritikou. Alba se během let prodaly přes čtyři miliony kusů a Nelson za píseň Georgia On My Mind dostal cenu Grammy. Ve stejném roce vydal i společné album s Waylonem Jenningsem nazvané Waylon & Willie, které přineslo obří hit v podobě jejich duetu Mamas Don’t Let Your Babies Grow Up To Be Cowboys.
Willie Nelson také postupně začal rozjíždět svoji filmovou dráhu a v roce 1980 si zahrál v romantické road movie Honeysuckle Rose (česky Znovu na cestě). Během cesty letadlem ho pak oslovil producent filmu, jestli by pro film nemohl napsat ústřední píseň, a Nelson proto pohotově sáhl po papírovém pytlíku na zvracení a během několika minut napsal skladbu On The Road Again. Ta se pak stala středobodem ambiciózního soundtrackového dvoualba s řadou hostů.
O dva roky později pak Nelson natočil společné album s Merlem Haggardem – Pancho & Lefty a společná ústřední píseň se stala dalším velkým hitem. Ve výpravném videoklipu Nelson ztvárnil psance Pancha a podobnou roli si v té době střihl i ve filmu Psanec Barbadosa. (V tomto filmu si úplně naposledy zahrál i Jiří Voskovec, který se pak uvedení filmu již nedožil.)
Při natáčení desky Pancho & Lefty se studiový kytarista Johnny Christopher snažil Haggardovi a Nelsonovi nabídnout svou píseň Always On My Mind, kterou o deset let dříve natočili Brenda Lee, Elvis Presley, a zpěvák John Wesley Ryles s ní pak měl menší countryový hit. Haggard o skladbu neměl zájem a Nelson, jenž v té době neznal její předchozí verze, souhlasil s jejím nahráním. Nahrávka se pak stala titulní skladbou jeho příští desky Always On My Mind. Píseň se stala jeho největším hitem a Nelson za ni dostal tři ceny Grammy.
Ještě jednou s Waylonem
Nelson poté natočil další dvě společné desky s Waylonem Jenningsem – WWII (1982) a Take It To The Limit. V roce 1984 pak vydal úspěšné album Me And Paul, které odkazovalo na Nelsonova bubeníka Paula Englishe, který s ním hrál už od roku 1955. Ve stejném roce Nelson přijal pozvání Johnnyho Cashe k účinkování ve vánočním speciálu pro švýcarskou televizi. Dalšímí hosty tam byli i Waylon Jennings a Kris Kristofferson a právě zde se zrodil nápad na společné album. Všichni čtyři již platili za legendy, a jelikož byly komerční dráhy Cashe, Kristoffersona a Jenningse již v té době za zenitem, kolaborace s dalšími veterány zvučných jmen jim mohla přinést spoustu pozornosti. V roce 1985 natočili společnou desku Highwayman a vyjeli na společné turné. Motivováni obrovským ohlasem si začali říkat The Highwaymen, pokračovali v dalších koncertních šňůrách a postupně natočili dvě další desky. Společně takto vystupovali celých deset let.
Willie Nelson byl jediným z hvězdné party, který se stále těšil z úspěchu vlastní sólové produkce. V druhé polovině 80. let zabodoval s hity Forgiving You Was Easy, Living In The Promiseland a úspěšné byly i jeho duety se španělským zpěvákem Juliem Iglesiasem. V roce 1989 si pak připsal svůj poslední sólový #1 hit s písní Nothing I Can Do About It Now, a poté se i on definitivně přesunul do škatulky country legend a postupně z mainstreamového rozhlasového éteru vymizel.
Typický Willie – bez hulení ani ránu…
Místo fanoušků a rozhlasových diskžokejů se však o Nelsona brzy začal zajímat berňák (anglicky Internal Revenue Service, zkratka IRS). Jak se totiž ukázalo, Nelsonův účetní již léta jaksi neplatil daně z příjmu a IRS Nelsonovy dluhy včetně úroků z prodlení a penále vypočetlo na 16 milionů dolarů. Nelson proto nahrál album The IRS Tapes: Who’ll Buy My Memories, které se prodávalo přes teleshoppingové reklamy a jeho výtěžky byly určeny za umoření dluhu vůči IRS.
Bizarní situace nastala, když Nelson v televizi vystoupil v tričku s nápisem 1-800-IRS-TAPE, které zdánlivě odkazovalo na bezplatnou linku, kde lze nové album objednat. Nelson však s tímto telefonním číslem neměl nic společného a zoufalý skutečný majitel tohoto čísla po pěti stech telefonátech od lidí, kteří se domáhali zakoupení cédéčeka, souhlasil s postoupením telefonního čísla Nelsonovi. Zároveň byl kompletně zabaven veškerý Nelsonův majetek, který byl následně rozprodán v aukci. Většinu věcí však skoupili Willieho přátelé, kteří mu je pak opět vrátili. Během následujících pěti let se Nelsonovi celý dluh vůči IRS podařilo splatit.
Za ty roky hrál Willie snad s každým. Třeba tady. Zleva Merle Haggard, Keith Richards, Willie Nelson, Jerry Lee Lewis a Kid Rock
Ačkoliv byla Nelsonova produkce od začátku 90. let mainstreamovým proudem již víceméně ignorována, ten nadále vytrvale pokračoval ve vydávání nových desek. Kromě působení v kapele The Highwaymen vystupoval s Jenningsem také zvlášť jako duo a roku 1991 vydali další společnou desku Clean Shirt. Jenningse často iritovalo, jak je Nelson stále mimo rytmus, a na Youtube lze najít řadu jejich televizních vystoupení, kde Jennings bez servítků nahlas počítá Nelsonovi doby, aby se správně trefil do začátku sloky nebo refrénu.
Jelikož je Nelsonova tvorba i v jeho pokročilém věku neuvěřitelně plodná a každý rok vydá aspoň jedno nové album, pojďme si jich zmínit jen několik. Se začátkem milenia Nelson přešel ke značce Lost Highway a roku 2002 u nich vydal své jubilejní 50. album nazvané The Great Divide. Album přineslo úspěšný duet se zpěvačkou Lee Ann Womack – Mendocino County Line a taky představilo píseň Maria (Shut Up And Kiss Me), která byla Nelsonovým pokusem o moderní country. V roce 2003 s ním Toby Keith natočil duet Beer For My Horses, který byl mimořádně úspěšný, a píseň strávila šest týdnů na prvním místě hitparády. Spolupráce Keitha a Nelsona dále pokračovala a oba dále často společně vystupovali.
V roce 2005 Willie Nelson opět zkusil něco nového a natočil své první album ve stylu reggae, které pojmenoval Countryman. V roce 2007 vzniklo působivé společné album Last Of The Breed stále přežívajících veteránů na sklonku života, na kterém se kromě Nelsona podíleli také Ray Price a Merle Haggard. V roce 2009 pak vyšlo další velmi ceněné album Willie And The Wheel, na kterém Nelson pod producentskou taktovkou Raye Bensona natočil western-swingové pecky s kapelou Asleep at the Wheel. V roce 2015 pak vzniklo poslední společné album s Merleem Haggardem nazvané Django and Jimmie.
Willie Nelson je skutečnou americkou institucí, kterou zná prakticky každý i mimo oblast country hudby. Jeho nezaměnitelná vizáž, charakteristický vysoký hlas s velmi specifickým frázování stejně jako hra na jeho kultovní kytaru Martin, na níž hraje už od roku 1969 a kterou pojmenoval Trigger po slavném filmovém koni Roye Rogerse, vytváří naprosto originální obraz. Do tohoto mixu si ještě přidejme jeho lásku k marihuaně, kde se patrně stal jejím nejznámějším uživatelem na celém světě, a jeho neutuchající energii, se kterou i s neuvěřitelnou devadesátkou na krku stále koncertuje a stále natáčí nové desky. Willie Nelson je žijící legendou, která se navždy zapsala do dějin country hudby.
PLAYLIST:
Luke Combs - The Kind of Love We Make
George Jones - God's Country
Chris Young - All Dogs Go To Heaven
Luke Grimes - No Horse To Ride
Blake Shelton - Barmageddon
Dierks Bentley - Same Ol' Me
Willie Nelson - Undo The Right
Willie Nelson - Whiskey River
Willie Nelson - Blue Eyes Crying In The Rain
Willie Nelson - On The Road Again
Willie Nelson - No Love At All (feat. Waylon Jennings)
Willie Nelson - Who'll Buy My Memories
Willie Nelson - Maria (Shut Up And Kiss Me)
Willie Nelson - Still Not Dead
Petr Mečíř
Nejsem hudební kritik, ale hudební chválič, protože píšu jen o tom, co se mi líbí. Za dobrou muzikou pojedu kamkoliv.
