Ruben Rivers sloužil u 761. tankového praporu zvaného Black Panthers. Název odpovídal jejímu složení, byla to výhradně černošská jednotka, které ovšem velelo šest bílých důstojníků. Panteři to měli od počátku těžké, rasistické urážky a potyčky byly na denním pořádku. Navíc byli umístěni především na základnách v jižanských státech. Docházelo ke rvačkám a potyčkám vyprovokovaných místními, kteří pantery přepadávali, když si o vycházce vyrazili pobavit se do města.
Černí vojáci z 761st Tank Battalion v ulicích města Alexandria v Louisianě někdy v roce 1942 během jejich výcviku v nedalekém Camp Claiborne
Útoky byly postupem času stále častější, a když byl jeden černoch nalezen mrtev na kolejích u města Alexandrie, bylo to už na pantery příliš. Nasedli do svých šesti tanků M5 Stuart (ve výcviku se používaly tyto už poměrně zastaralé stroje) a jednoho obrněného transportéru a vyrazili k městu vyřídit si účty. Jejich velitele to stálo veškerou energii, aby je přesvědčil, že vendeta nikomu neprospěje. Situaci se mu nakonec podařilo urovnat.
Srdečný pozdrav z Camp Claiborne
Při jiném incidentu se odmítl tankista Jackie Robinson posadit v autobuse do části vyhrazené černochům. Byl zatčen vojenskou policií, velitel jednotky jej odmítl postavit před vojenský soud. Ovšem velitel základny na potrestání trval a nechal Robinsona převelet k 758. tankovému pluku, jehož velitel byl v této věci ochotnější. Podal na Robinsona žalobu pro neposlušnost, ale vojenský soud ho zprostil všech obvinění.
Rota A (Able) 761.tankového praporu během výcviku na základně Camp Claiborne v Louisianě
znak Černých panterů
V těchto nepřátelských podmínkách panteři cvičili celé dlouhé dva roky, zatímco bělošské jednotky byly posílány do zámoří už po několika měsících výcviku. Nakonec však přece jenom přišel jejich den a jednotka se konečně přesunula do Francie. Byl 10. říjen 1944, když se jednotka vylodila na Omaha Beach. Fronta však už byla stovky kilometrů daleko.
Zatraceně, nezklamte mě!
Černí panteři byli začleněni do 26. pěší divize v rámci 3. armády George Pattona. Slavný velitel k tankistům vedl tento proslov: „Chlapi, jste první černošští tankisté, kteří kdy bojovali v americké armádě. Nikdy bych o tuhle jednotku nepožádal, pokud byste nebyli dobří. V mé armádě jsou jen ti nejlepší. Nezajímá mě barva vaší kůže, pokud budete zabíjet ty německé zkurvysyny. Oči všech se na vás dívají a čekají se od vás velké věci. Nezklamte je a zatraceně nezklamte mě! Říká se, že je vlastenecké zemřít za svou vlast, tak se pojďme podívat, kolik vlastenců uděláme z těch zasraných německých zkurvysynů.“
Černí panteři pózují na propagační fotografii s tankem M5A1 Stuart
Přestože Pattonův projev zněl optimisticky, vrchní velitel 3. armády zdaleka nebyl žádným pokrokovým volnomyšlenkářem. Na černochy nahlížel stejně, jako velká většina obyvatel Spojených států těch dob. Dokonce se prý nechal slyšet, že nevěří v žádné velké schopnosti černé rasy dlouhodobě bojovat. Věřil, že lidské rady si nejsou rovny. Přesto jednou od něj panteři dostanou povolení střílet na jakékoliv bělochy, do té doby však Rivers a jeho spolubojovníci musí teprve ukázat, že jsou v boji vůbec k něčemu.
Panteři v závěrečné fázi výcviku, měsíc před odjezdem do Francie
Křest ohněm u Vic-sur-Sielle
Ostré boje začaly na začátku listopadu 1944. Tankisté se prodírali vesnicemi a městy v severovýchodní Francii a zvolna se blížili k Siegfriedově linii. Němci všude kladli zuřivý odpor a jednotka brzy měla první padlé. Tady se poprvé do dějin zapsal Ruben Rivers. Jeho Rota A zaútočila společně se 101. pěším praporem na německé obranné pozice u vesnice Vic-sur-Seille. Němci zablokovali cesty padlými stromy a dalšími překážkami. Podle vojenských příruček měly tanky počkat na pěchotu, která by překážky odstranila. Tankisté v takových situacích rozhodně neměli opouštět tanky.
M4 Sherman 761.tankového pluku přejíží most v Vic sur Seille. Francie, 1944.
Jenže chlapi ze 101. byli kdesi vzadu a Rivers, který vedl útok, na ně nehodlal čekat. Seskočil z tanku a sám začal překážky odklízet, zatímco po něm stříleli opodál ukrytí Němci z ručních zbraní a minometu. Za největší strom, který Němci porazili přes cestu, jednoduše uvázal kabel a odtáhl jej svým tankem pryč. To vše (zjevně špatně) střílejícím nepřátelům rovnou u nosu. Útok mohl směle pokračovat a Rivers dostal za tuto akci Stříbrnou hvězdu.
Tihle kluci se stali stejně dobrými tankisty jako běloši. Ale jednoduché to neměli...
Krvavý Guebling
Jenže jeho radost z prvního vyznamenání netrvala dlouho. Blížila se další bojová zastávka, která měla jméno Guebling. Jedna z mnoha malých obcí, které Němci proměnili v pevnost. Byly zde navíc tanky obávané 11. Tankové divize včetně mohutných Pantherů a Tigerů. Při prvním útoku v okolí Gueblingu najel Riversův Sherman na talířovou minu. Stalo se to ve chvíli, když přejížděl přes železniční trať. Talířové miny byly zabijáci tanků. Pokud mina vybuchla vedle pásů, měla jen velmi malý účinek, ovšem výbuch mezi pásy byl pro Sherman zničující. Tohle byl ten druhý případ, ale posádka měla tentokrát štěstí.
Příslušníci 761st TB pravděpodobně během nasazení ve Francii
Rivers se společně s ostatními vyplazil z hořícího tanku. K Riversovi se dostal medik Ray Roberson a vyčistil mu ránu. V noze měl ohromný kus šrapnelu zaseklý až do kosti. „Tohle je milionová rána. Dostanete trochu morfia a pošleme vás domů, válka pro vás skončila, pane!“ Jenže Rivers v žádném případě nechtěl domů. Místo evakuace se přesunul se k sousednímu tanku Henryho Conwaye. Tomu nařídil, aby vylezl z tanku a připojil se k pěchotě a sám v jeho tanku pokračoval v jízdě směrem na Guebling.
Tankisty z 761st TB zachytil i s jejich Shermanem v Německu také fotograf časopisu Life
Tohle je jediný rozkaz, který neuposlechnu
Jenže boj před Gueblingem ustrnul. Němci zničili most vedoucí do města a bylo nutné počkat, až ženisté postaví nový. Panteři už zjistili, že proti nim stojí 11. tanková divize a připravovali se na první opravdové střetnutí s nepřátelskými tanky. Doposud jen vyháněli pěchotu z obranných postavení. Medik mezitím znovu navštívil Riverse a zjistil, že zraněná noha je zachvácena infekcí. Jeho bolesti musely být obrovské.
Sherman od 761st TB kdesi v Německu
Velitel roty A kapitán David Williams viděl, že zraněný Rivers diskutuje s medikem a přišel k němu. „Tohle je přímý rozkaz. Vracíte se. Medik, nosítka, hned!“ Jenže Rivers s těžce pochroumanou nohou se před ním zvedl a vrávorající mu odvětil. „Pane, tohle je jediný rozkaz, který kdy neuposlechnu.“ Williams ho kupodivu nepřemlouval. O dva dny později dostal konečně informaci, že most na Guebling je hotov.
Boj pokračuje
Byla to dvoudenní krvavá bitva, která stála černé pantery nejvíce mrtvých za celou válku. Pěšáci 101. se probíjeli Gueblingem dům od domu. Němci měli všude odstřelovače, panzerfausty, protitanková i protipěchotní děla. V Gueblingu soustředilo americké velení prakticky všechny dostupné tanky. Útok panterů na vesnici měl probíhat klasicky jako z učebnice. První dvojice tanků měla útočit přímo na město, další dvě dvojice se ho měly snažit objet z jihu a ze severu.
Další tank Sherman patřící Black Panthers během jejich bojové cesty Francií a Německem
Rivers objížděl z jihu město společně s druhým tankem a vyjel na kopec. Odtud spatřil dva německé tanky a zahájil na ně palbu. Němci se kupodivu bez výstřelu stáhli. Ve městě probíhala bitva celý den a střelba pokračovala i v noci. Němci stříleli světlice a na kopec doléhal zvuk boje.
Jedna z mála dochovaných fotografií Rubena Riverse
Rivers také rozeznal vzdálený hlas motorů. Blížily se další německé tanky. Rivers o tom ihned informoval Willamse. Ten mu znovu navrhoval, aby se nechal konečně odvézt do zázemí. Jeho nohu by ještě snad šlo zachránit. Riversova odpověď byla stále stejná. Na velení se mezitím vedla diskuse, jestli není lepší obec jednoduše obklíčit. Guebling byly plný tanků, děl a vojáků a daly se očekávat těžké ztráty. Nakonec převážil názor druhý den zaútočit.
Zima, déšť a bahno. I to patří k životu tankisty. Panteři si toho všeho užili v Evropě dostatečně.
Panter proti Pantherům
Útoku předcházela těžká dělostřelecká palba z děl. Pak se tanky a pěchota daly znovu do pohybu. Rivers brzy spatřil dole na louce několik Pantherů. To byly nejspíš ony posily, které dorazily v noci. Rivers vyrazil proti nim a zahájil palbu průbojnými střelami. Němci mu vyjeli vstříc. Williams ze svého postavení viděl, k jak nerovnému boji se schyluje a radiem volal Riverse i druhý tank Roberta Hammonda, aby přerušili boj a ihned se stáhli. „Vidíme je, pane. Budeme s nimi bojovat,“ odpověděl mu radiem Rivers.
Vraky německých Pantherů v okolí Gueblingu
Williams sjel níže z kopce, aby alespoň vzdálenou palbou poskytl oběma tankům podporu. Věděl, do jak šíleného podniku se Rivers pouští. V čelním střetu s Panthery neměl Sherman šanci, pancíř německých obrněnců jeho střelám odolal, pokud nebyly vypáleny z velké blízkosti. Právě o to se Rivers snažil, dostat se k německým obrněncům co nejblíže. Němečtí tankisté si však nehodlali komplikovat situaci a pálili po amerických strojích.
Boj v samotném Gueblingu se mezitím pro Američany nevyvíjel dobře a z velitelství přišel rozkaz všem jednotkám zastavit útok a vrátit se do obranných pozic. Williams ihned vysílal rádiem zprávu Riversovi i Hammondovi, aby se stáhli. Na jeho volání nikdo neodpovídal. Riversův Sherman zasáhly dvě průbojné střely. První střela narazila Riverse na zadní stěnu tanku, druhá mu utrhla hlavu. Jeho Shermanu odletěla celá věž. Podobně dopadl i tank Roberta Hammonda.
Poslední boj Rubena Riverse v představě malíře
Zastřelte každého podezřelého bělocha
Guebling dobývali Američané další dva dny. Černí panteři společně s dalšími jednotkami pak postupovali dál a dobíjeli další města. Generál Patton byl s jejich výkonem spokojen. Když propukla bitva v Ardenách, Panteři byli první, kteří dorazili k obklíčeným výsadkářům 101. výsadkové divize do Bastogne. V průběhu bitvy zpravodajci přišli se zprávou, že Němci v amerických uniformách hodlají přepadávat americké vojáky na checkpointech v týlu fronty.
Generál Patton vyznamenává vojína Ernesta A.Jenkinse od 761st TB řádem Stříbrné hvězdy
Patton tehdy vzal několik panterů a uložil jim checkpointy hlídat s neobvyklým rozkazem. Mohli zastřelit každého bělocha ať v uniformě či bez ní, který se jim bude zdát podezřelý. Patton si byl si jist, že ať pošlou Němci v přestrojení kohokoliv, černoši to jistě nebudou. Po Ardenách panteři konečně přešli přes Siegfriedovu linii do srdce Německa a konec války je zastihl v rakouském Steyru, kde se setkali s vojáky 1. ukrajinského frontu. Válka skončila.
Lehký tank M5A1 Stuart roty D (Dog Company) 761st Tank Battalion 11.dubna 1945 na náměstí bavorského městečka Colburg, 50 mil od československých hranic.
Negři řády nedostávají
Vraťme se ještě k Rubenu Riversovi, který nalezl smrt ve svém Shermanu. Ihned po boji ho kapitán Williams navrhl na Medaili cti. Jenže tento řád nemohl podle vojenských předpisů obdržet žádný afro-američan, i kdyby vykonal sebehrdinštější skutek. Williamsova žádost tak byla zamítnuta bez odůvodnění.
Medaili cti nakonec Ruben Rivers obdržel
Williams se s tím nesmířil a celé dlouhé roky po válce bojoval za to, aby Rivers Medaili cti dostal. Kdykoliv se ho někdo ptal, proč armáda jeho žádost zamítla, odpovídal vždy stejně. „Protože to byl negr.“ Teprve v roce 1997 prezident Bill Clinton posmrtně Riversovi i třinácti dalším afro-američanům ze druhé světové války tento řád udělil.
ZDROJE
http://www.amazon.com/Brothers-Arms-Battalion-Forgotten-Heroes/dp/0767909135
http://www.761st.com/j1/index.php/history/ssg-ruben-rivers
http://www.historynet.com/world-war-ii-761st-tank-battalion.htm
Tomáš Chalupa
Jsem novinář na volné noze. Píšu o statečných chlapech, kteří bojovali ve druhé světové válce. O hrdiny je totiž dneska nouze.
