Noční Můra 48: Pod povrchem

Noční Můra 48: Pod povrchem

To nejlepší z produkce labelu Sub Pop. Posmutnělá lo-fi country Blitzen Trapper, Orville Peck – tajemný mstitel ze zatuchlých tančíren a biozahradník s kytarou Gregory Alan Isakov.


Dolů

S produkcí seattleského labelu Sub Pop jsme se v tomto pořadu mohli setkat už několikrát. A protože zajímavých jmen zastupujících hudební žánry, které nás zajímají, má Sub Pop ve své stáji hned několik, bylo jasné, že to volá po speciálu. A je to tady!

Na začátek několik úvodních informací. Firmu založili roku 1988 pánové Bruce Pavitt a Jonathan Poneman. Díky kvasící hudební scéně v Seattlu, dobrým kontaktům na kapely a nechuti velkých zavedených firem investovat do neznámých alternativních kapel si Sub Pop záhy získal renomé progresivní značky s instinktem k vyhledávání nových talentů. Label produkoval první desky slavných jmen tehdy světově populárního hnutí grunge a pomohl ho tak nastartovat a vlastně i definovat. Začínala tu (a někteří zůstali labelu věrni dodnes) slavná jména rockové hudby devadesátých let jako např. Nirvana, Soundgarden, Mudhoney nebo TAD

Jedním z nejzajímavějších jmen v současném katalogu značky Sub Pop je Orville Peck. Dojde na něj v Noční Můře…

Díky astronomickým prodejům desek té doby se Sub Pop vyšvihl mezi důležité hráče na hudebním trhu. I po konci boomu, který grunge představoval, se majitelé nevzdali snu, se kterým firmu zakládali, totiž produkovat zajímavou alternativní muziku všech žánrů. Po více než třech dekádách existence značky můžeme v jejich portfoliu nalézt zajímavé umělce mnoha žánrů od rocku, punku, přes hip-hop až po folk, country a americanu. A o ty nám v Noční Můře jde především!

Dupárna přináší výběr toho nejzajímavějšího, co Sub Pop nabízí (nebo nabízel) na poli tradiční americké muziky, byť slovo tradiční je třeba, jak je v tomto pořadu zvykem, chápat v trochu širších souvislostech. Na začátku se ale ještě vrátíme na Konopáč a k našemu mejdanu Dixie on the Road. Proběhne pár pozdravů a uslyšíte Quarry Mountain Dead Rats a Yoshida Brothers doporučené věrným posluchačem a nezdolným kmotrem z mokré čtvrti Václavem Trachtacínem a hravé Walk Off The Earth, jejichž koncert nás čeká 27. června v pražském Fóru Karlín. Za tento tip děkuji mojí milé Saše Tušlové

No a hned potom se na vás vyvalí smršť nejrůzněji pojatých forem folku z produkce Sub Popu. Uslyšíte příjemně tradiční Band of Horses, hipísáka Death Vessela, Fleet Foxes, co znějí jako Mamas and Papas na opiátech, Samuela Beama pod pseudonymem Iron and Wine, jednoho z otců zakladatelů grungeové scény Marca Pickerela a neméně důležitou figuru z kapely Dinosaur J.R. na sólo dráze J. Mascise, chráněnkyni Toma Waitse (a chůvu jeho dětí) Jascu Hoop a pár dalších, neméně zajímavých jmen.

Poslouchejte: Dupárna 46 – Sub Pop Speciál

Poslouchejte: Noční Můra 48 – Pod povrchem

Blitzen Trapper – Posmutnělá lo-fi country

Ta pravá esa jsem si schoval samozřejmě do rukávu a vytasím se s nimi až v Noční Můře. První z nich jsou portladští Blitzen Trapper. Představte si Mumford and Sons, kdyby zněli víc americky, a Old Crow Medicine Show, kdyby nezněli tak bluegrassově. Vyšlo vám velmi příjemné spojení lo-fi folku, kytarovky a tradiční country? Bezva, právě jste si přesně představili produkci Blitzen Trapper! Pětice sympaťáků z Portlandu v Oregonu se dala dohromady v roce 2000 a od té doby stihla nejenom vydat osm alb, ale i vystřídat tři nahrávací společnosti.

Správně tušíte, že u Sub Popu už nejsou, ale nic mě nezastaví v touze zahrát vám pár jejich hitů. Stojí to totiž za to. Black River Killer byla jasná singlovka, ale třeba taková Taking It Easy Too Long se vám dostane pod kůži oním posmutnělým kytarovým riffem, harmonikou a tématem, které je třeba mě, celoživotnímu zevlákovi, velmi blízké. Jako by si člověk chtěl říct, sakra to je o mně! Pověst tahounů oné méně komerční části americké country scény si stále drží, a i když v Evropě moc známí nejsou, v Americe jsou za hvězdy.

Orville Peck – Tajemný mstitel ze zatuchlých tančíren

Tajuplný pěvec se stetsonem a škraboškou. Mstitel průměrnosti a žonglér kýče. Vypravěč příběhů z odvrácené strany prašných půlnočních silnic. Ochránce ubohých duší z bordelů, stripklubů a zatuchlých tančíren a bojovník patosu. Tak by se dala charakterizovat současná největší country hvězda Sub Popu Orville Peck. Začínal, stejně jako všechny pořádné současné country hvězdy, jako kytarista v punkové kapele, vlastně bylo jich víc, ale anonymita je důležitá pro možnost volného uměleckého vyjádření, takže nebudeme žádnou jmenovat.

Osudové tony jeho steel kytary tvoří ono imaginární přemostění mezi tehdy a teď. Podle něj má punk a country mnoho společného. Souhlasíme, zvláště pokud se jedná o outlaw buznu z Badlands. Jo a ty videa! Bez komentáře.

Gregory Alan Isakov – Biozahradník a kytarou a banjem

Z Johannesburgu v Jižní Africe se třetí hrdina naší dnešní Noční Můry přestěhoval s rodiči v raném věku do Filadelfie. Proto bychom africké, nebo afrikánské vlivy v jeho hudbě hledali marně. Protože řemeslo má zlaté dno, vystudoval Gregory Alan Isakov v Coloradu zahradnickou školu a muzice se věnoval, jak se říká, ve volném čase. Obrátky to nabralo ve chvíli, kdy si ho jako předskokana na své turné vybral bluesman Kelly Joe Phelps. Gregory zjistil, že nejen hrabáním se v záhoncích může být živ člověk.

Debutové album Rust Colored Stones vyšlo v roce 2003. Od té doby jich vyšlo dalších šest. Dalo by se napsat, že tu máme dalšího písničkáře s kytarou a banjem, ale to by bylo příliš zjednodušující. Neznám například moc folkařů, jejichž písně by se objevily v tolika seriálech a reklamách. Snadno se se vám pak může stát, že Gregory Alana Isakova vlastně znáte a nevíte o tom. A protože řemeslo má zlaté dno, když nekoncertuje a nenahrává, pěstuje doma v Boulderu v Coloradu bio zeleninu a konopí. Samozřejmě to léčivé!

Tolik k produkci Sub Popu. Příště to bude logicky zase o něčem jiném a ani já netuším o čem. A to je na životě to krásné. Nikdy nevíte, kam vás to zavane! Nashledanou.

Poslouchejte: Dupárna 46 – Sub Pop Speciál

Poslouchejte: Noční Můra 48 – Pod povrchem

Playlist Dupárna 46 – Sub Pop Speciál
Walk Off The Earth – You Don´t Know How It Feels
Quarry Mountain Dead Rats – Coat Tails
Quarry Mountain Dead Rats – Days Like These
Yoshida Brothers – Overland Blues
Band Of Horses – No One´s Gonna Love You
Death Vessel – Mercury Dime
Fleet Foxes – Mykonos
Iron & Wine – Sodom, South Georgia
J Mascis – Is It Done
Marc Pickerel – Burn The Shrine
Jesca Hoop – The Lost Sky
Weyes Blood – In The Beginning

Playlist Noční Můra 48 – Pod povrchem
Blitzen Trapper – Dragon´s Song
Blitzen Trapper – Heaven And Earth
Blitzen Trapper – Black River Killer
Blitzen Trapper – Taking It Easy Too Long
Orville Peck – Queen Of The Rodeo
Orville Peck – Dead Of Night
Orville Peck – Turn To Hate
Orville Peck – Buffalo Run
Gregory Alan Isakov – Time Will Tell
Gregory Alan Isakov – Dandelion Wine
Gregory Alan Isakov – Amsterodam
Gregory Alan Isakov – San Luis
Gregory Alan Isakov – Light Year

Mr. Beman

Mr. Beman

Jsem fanatickým příznivcem všeho, co se týká Ameriky devatenáctého století. Mám rád parní stroje, perkusní zbraně a hluboké lesy.

Všechny články autora

Honkytonk Jukebox 33: Všechny cesty vedou domů

Honkytonk Jukebox 33: Všechny cesty vedou domů

Martin Pešek , Texas je stav duše, tvrdí Drew Moreland. Georgia to samé, přitakává Brent Cobb. A Shooter Jennings? Ten má plno práce se svým návratem zpátky k tradiční country. No, tradiční... 

Noční Můra 45: Na každého jednou dojde

Noční Můra 45: Na každého jednou dojde

Mr. Beman , Osamělý vlk Mark Lanegan vyje za doprovodu violoncella, kapela Goodnight, Texas opěvuje horníky, ajznboňáky i moonshinery a od kanadských bluesmanů The Harpoonist & The Axe Murderer můžete dostat pecku mezi světla sekerou nebo harpunou.

Ricky Skaggs: Od bluegrassu ke country a zase zpět

Ricky Skaggs: Od bluegrassu ke country a zase zpět

Petr Mečíř , V šesti letech už hrál s Billem Monroem, užil si slávu velké country hvězdy a dnes sbírá se svým bluegrassem jednu cenu za druhou.