BlacKkKlansman aneb Kdo se skrývá pod kápí Klanu

Byl prvním černým policajtem v Colorado Springs a následně prvním černošským členem Ku-Klux-Klanu. Neuvěřitelná historka by navždy zůstala pouhou perličkou policejního archivu, kdyby ji její hlavní aktér Ron Stallworth nesepsal do svých pamětí, které vyšly v roce 2006 pod názvem Black Klansman. Jako každé zajímavé historky se jí samozřejmě chopil Hollywood.

Policejní legitimace Rona Stallwortha

Režisér Spike Lee vždycky umně balancoval na hraně mezi nezávislou a komerční filmovou tvorbou. Tomu také odpovídala volba témat. Jednej správně (1989) nominovaný na Oskara za nejlepší scénář popisuje jeden horký letní den v newyorském Brooklynu, Horečka džungle (1991) nástrahy mezirasového milostného vztahu a Malcolm X (1992) zase život kontroverzního náboženského vůdce. Svoji produkční společnost naznal 40 Acres & Mule, aby bělochům připomněl nikdy nesplněný slib prezidenta Lincolna, který krátce před oficiálním zrušením otroctví slíbil každému nově svobodnému farmáři černé pleti čtyřicet akrů půdy a mulu. Námět knihy Rona Stallwortha o černochovi, který sedm měsíců úspěšně vodí za nos celou neviditelnou říši, byl tedy pro něj šitý přesně na míru.

Film se předlohy drží poměrně věrně. Ron (John David Washington) nastoupí k policii jako první černý policajt v Colorado Springs. Po prvotní fázi v archivu je převelen jako policista v civilu k monitorování aktivit místního spolku černých studentů napojených na Černé pantery. Donášet na vlastní lidi ho ale příliš neoslovuje, zvlášť když potká sympatickou aktivistku Patrice (Laura Harrier) a tak v náhlém pohnutí mysli vytočí telefonní číslo připojené k inzerátu na nábor nových členů Ku-Klux Klanu.

John David Washington v roli černého klansmana

Na druhé straně se ozve sám Velký čaroděj David Duke (Topher Grace). Ron se mu vyzná ze své nenávisti k černým, žlutým, židům, Irům, homosexuálům a podomním prodejcům pojištění domácnosti a od té chvíle se začíná odvíjet řetěz bláznivých, bizarních a místy řádně nebezpečných situací.

Velký čaroděj David Duke v podání Tophera Grace

Z pochopitelných důvodů se Ron nemůže na konspirační schůzky dostavovat osobně, zastoupí ho tedy kolega Flip Zimmerman (Adam Driver), který si poměrně snadno získá důvěru místní buňky bez ohledu na svůj židovský původ. Telefonní kontakt na svého ,,mentora“ Duka si nechá na starost Ron. Flip úspěšně proniká hlouběji do struktur a plánů Klanu. Nechci prozrazovat děj, ale kromě několika vtipných scén to bude pořádný nervák.

White Power!

Kromě stylové produkce a samozřejmě nadupaného soundtracku ve filmu zazáří hned několik výrazných hereckých výkonů. Adam Driver coby Flip se snaží být pořád nad věcí, i když je mu coby tajnému agentu občas pěkně horko. Svůj raketový vzestup v hierarchii klanu sleduje v podstatě s odstupem a nehybnou tváří, jasně si uvědomujíc, že zazářit v takové partě dementů není až takový výkon.

Black Power!

Z rázovitých figurek jeho buňky stojí za zmínku Jasper Pääkkönen v roli Flipova největšího rivala Felixe, agresivního nácka tradičního vidláckého střihu, který bezezbytku naplňuje všechna klišé o buranech z Ku-Klux-Klanu. Další zajímavou kreaturou je jeho žena Connie (Ashlie Atkinson), omezená, zamindrákovaná a rasistická blbka, na kterou nakonec zbyde provedení hlavní části mise za záchranu čisté rasy. Na obou hercích je docela vidět, jak si svoje role užívají, a tak jim lze prominout i občasné přehrávání.

Flip a Ron s průkazkou Klanu

A samozřejmě představitel hlavní role! Jablko nepadlo daleko od stromu. Johnovým otcem není nikdo jiný než superstar první velikosti Denzel Washington. Synátor mu rozhodně ostudu nedělá. Hraje Rona jako cílevědomého mladého muže, takového černého Serpicca, který si jde za svým a daří se mu to natolik, že ho to až samotného občas překvapí a musí improvizovat, lépe řečeno začne zmatkovat. O tomhle chlapci ještě uslyšíme!

Ron Stallworth se svou knihou, která se stala předlohou filmu BlacKkKlansman

Spiku Leemu nutno přiznat, že se snaží děj líčit poměrně nestranně. Vše bohužel pokazí závěr poskládaný z dokumentárních záběrů na řádění hyperkorektních levičáků, strhávajících sochy konfederačních generálů a následných protiakcí druhé strany. Na druhou stranu se alespoň můžeme zamyslet nad příčinami a důsledky nenávisti. Každý nezaujatý divák musí logicky dojít k závěru, že idioti jsou na obou stranách rasového konfliktu, zvláště na krajních pólech jakéhokoli hnutí.

Pokud vás baví nahlédnout na vážné problémy v trochu odlehčeném duchu, zabaleném ve šmrncovním retro kabátu přelomu sedmdesátých a osmdesátých let a oceníte drobné fórky typu zakomponování Griffithova Zrození národa, je tohle film přesně pro vás.