Jak všichni víme z filmu Marečku, podejte mi pero, 19. století je nazýváno i stoletím páry. Na jeho konci a na počátku 20. století se rodila i velká literární díla, která předznamenala zvláštní kulturní a životní směr, jenž se zrodil v 60. letech 20. století a potom dostal jméno steampunk. Získal si už hodně příznivců také u nás a je potěšující, že se česká literární scéna může chlubit několika schopnými autory tohoto žánru. A jelikož steampunk pochopitelně souvisí i s historií Ameriky, rozhodli jsme se mu věnovat pár slov i tady.
Steampunk už není jen popkulturní směr, ale pro řadu lidí i specifický životní styl
Moderní následovníci Verna a Wellse
Kořeny fenoménu zvaného steampunk lze vysledovat až ke spisovatelům, kteří kdysi vytvořili základy toho, čemu se pak začalo říkat sci-fi. Byli to zejména Jules Verne a H. G. Wells, kteří představili čtenářům spoustu převratných technických objevů. Spekulovali o jejich potenciálu, ale také varovali před jejich možným zneužitím. Psali v době, kdy ještě dominoval parní stroj, byť pozice už si získávaly také motory s vnitřním spalováním či elektřina. Zajisté nejslavnější vynález z Vernových knih byla elektrická ponorka Nautilus, avšak mechanický slon z románu Zemí šelem sázel na páru.
Jules Vernes a Herbert Gregory Wells kdysi vytvořili základ pro zrod steampunku
Tzv. parní slon, kráčející silniční lokomotiva z knihy Zemí šelem od Julese Verna
Uběhly desítky let, odehrály se dvě strašlivé světové války a svět se nevratně změnil, ale romantická minulost pořád lákala. Na přelomu 50. a 60. let se tedy začaly vyskytovat povídky a romány (a později též filmy či komiksy), jež se do jisté míry inspirovaly tvorbou Verna a Wellse, k nimž přidávaly vlastní motivy. Vracely se vesměs do přelomu 19. a 20. století, do údobí světových impérií, velikých objevů a exotických dobrodružství, prostě do éry velkého optimismu, kterou pak brutálně přervala první světová válka. Někteří autoři mířili ještě dál, třeba k americké občanské válce, avšak většina zůstala na starém kontinentu a držela se časů viktoriánské Anglie.
Film Vynález zkázy od Karla Zemana je dnes právem popisován jako steampunk
Zrodil se nový žánr, který spojoval technickou fikci a alternativní historii, takže už chyběl jenom název. Jelikož v 80. letech byl velice populární tzv. cyberpunk, tzn. futuristická fikce stojící na rozmachu počítačových a robotických technologií, zbývalo jen vytvořit další novotvar. Kdo jako první použil slovo steampunk, se zřejmě nikdy nebude vědět s úplnou jistotou, v psaném textu je však nepochybně doloženo z roku 1987, kdy jej spisovatel K. W.Jeter použil pro svůj nový román Morlock Night.
Jednou z kapel, na kterou přísahají fandové steampunku, jsou Abney Park. I kdyby vás jejich muzika zas až tolik nechytla, rozhodně v tomhle klipu je na co se dívat.
Hudební stránce steampunkového žánru se zasvěceně a podrobně věnoval náš kolega Mr.Beman v jednom ze svých audiospeciálů Noční Můra, které jsou doprovázeny obsáhlými články s řadou dalších videoklipů. Račte kliknout zde: Noční můra 33: Třetí století páry anebo můžete rovnou poslouchat.
Technika z minulosti pro budoucnost
Obecně se dá říci, že steampunk představuje odrůdu směru, který se nazývá retro-futurismus a ukazuje, jak si lidé v minulosti představovali budoucnost. Zde je nutné zdůraznit, že ani Verne obvykle neprezentoval vlastní nápady, nýbrž vesměs to, o čem tehdy vážně debatovali vědci a učenci, avšak na rozdíl ode dneška masmédia jen vzácně předávala tyto úvahy širší veřejnosti, takže málokdo věděl, že Verne prostě „jen“ kreativně aplikoval tehdy supermoderní technické objevy a vynálezy. (Tím však samozřejmě vůbec nesnižujeme jeho přínos, právě naopak!) To, co kdysi bylo vizí budoucnosti, se tudíž pro tvůrce moderního steampunku stalo základem pro vytvoření alternativní minulosti.
„Steampunkoví“ vojáci Konfederace, jak si je představuje ilustrátor Mark Stacey
Steampunk neznamená, že by se vše nutně točilo kolem páry, spíše popisuje tendence aplikovat a rozvíjet různé technologie z období dominance páry. Mezi oblíbené rekvizity tak náleží mj. vzducholodě, ponorky, kráčející stroje, Gatlingovy kulomety, mechanické počítače či různé (často fiktivní) vynálezy geniálního Nikoly Tesly. Steampunk si tedy našel své místo a začalo se všelijak experimentovat. Ačkoli stále dominovalo zasazení do viktoriánské Evropy, resp. jakési její alternativní verze, množila se i steampunková díla, jež se podívala na americký Západ (tzv. westernpunk) či Dálný Východ (tzv. silkpunk).
Stanice pařížského metra Arts et Métiers ukazuje architekturu ve stylu steampunku
Další cestou se staly kombinace s jinými žánry, ponejvíce s horrorem (k čemuž ostatně viktoriánská Anglie vždy vybízela) nebo post-apokalyptickou fikcí. Ve druhém případě občas jde o popis chmurné budoucnosti, v níž nyní moderní technologie z nějakého důvodu nejsou dostupné, a tak lidstvu nezbývá nic jiného než nouzová sázka na parní techniku.
Film Mortal Engines (Smrtelné stroje) zkombinoval steampunk s žánrem post-apo
Od literární tvorby k životnímu stylu
Tohle je případ knižní série Mortal Engines (Smrtelné stroje), jejíž první díl se v loňském roce dočkal i zfilmování, tento film však skončil jako propadák. Hollywood ovšem poslal na plátno i úspěšné steampunkové filmy, které zastupuje zejména Wild Wild West či Liga výjimečných. Jako Češi můžeme být určitě nesmírně hrdí, že za steampunk se pokládají i „vernovské“ filmy Karla Zemana, tedy např. Vynález zkázy nebo Ukradená vzducholoď. Z čs. snímků tam náleží i Tajemství hradu v Karpatech či Adéla ještě nevečeřela, avšak obecně platí, že steampunk má pořád nejsilnější pozice v literární tvorbě.
Jistě nejznámější steampunkové filmy jsou Liga výjimečných a Wild Wild West
Z románů, které vyšly česky, si vedle již zmíněných Smrtelných strojů zajisté zaslouží zmínku např. Mašina zázraků od Williama Gibsona a Bruce Sterlinga nebo kniha Dva Jiří, kterou napsali Harry Turtledove a Richard Dreyfuss. Rozhodně by se neměla vynechat řada Mechanické století, pod níž je podepsaná Cherie Priestová a která se odehrává v alternativní americké občanské válce.
Velkou popularitu si získala série románů Mechanické století od Cherie Priestové
Mezi našimi spisovateli je jednička určitě Petr Schink se sbírkami povídek Století páry, povídky od jiných autorů pak obsahují antologie nazvané Excelsior, gentlemani! a Mrtvý v parovodu. Podobně jako v zahraničí už se však tady začíná pomalu etablovat i steampunk jako svérázný životní styl, resp. aspoň móda. Můžete tak narazit na steampunkový design oblečení, šperků či předmětů denní potřeby, pořádají se srazy fandů a hry na hrdiny. Vzniká také steampunkem inspirovaná hudba, stanice pařížského metra Arts et Métiers je ukázka steampunkové architektury a pro zájemce je k dispozici také spousta spoře (ovšem přesto steampunkově) oděných slečen.
Existuje řada firem, které zájemcům dodávají např. stylové steampunkové šperky
Diesel, kameny, mutace, cokoli je libo
Steampunk coby retro-futuristický směr ale nezůstal osamocen. Docela velkou oblibu si získal též tzv. dieselpunk, který obdobně rozvíjí technologie z éry po první světové válce a zpravidla pokračuje až k té druhé. Dají se tam proto řadit i spekulace o tajných či „zázračných“ zbraních Třetí říše, a tak lze jako příklad uvést počítačové hry řady Wolfenstein. Mezi filmy jsou to mj. Svět zítřka a Rocketeer, jež se točí okolo letectví, název tohoto směru však vychází z faktu, že pokrok tehdy symbolizovala dieselová lokomotiva.
„Letecké“ filmy Rocketeer a Svět zítřka jsou ukázkami směru zvaného dieselpunk
Už zmíněný Petr Schink vydal i dvě knihy Špinavá práce a Vylévání krve, které lze považovat za směs dieselpunku a dalšího směru, jenž se označuje jako atompunk. Čerpá z technologií 50. let, kdy svět fascinovala atomová energie, cesty do kosmu, paprskové zbraně, elektronkové počítače a jiné věci, které měly velký přínos, ale skrývaly i hrozbu.
Český spisovatel Petr Schink tvoří ve stylu steampunku, dieselpunku i atompunku
Existuje řada dalších retro-směrů, byť ty už zpravidla nezískaly takovou sílu, např. „pravěký“ stonepunk (pamatujete si na seriál Flintstoneovi?), renesanční clockpunk (neboli hodinové strojky a vynálezy Leonarda da Vinci) či biopunk, který spíš než na techniku sází na biologické mutace.
Trilogie Leviatan od Scotta Westerfelda kombinuje styly steampunku a biopunku
Veliké popularitě se těší např. románová trilogie Leviatan, ve které spisovatel Scott Westerfeld kombinuje „klasický“ steampunk s biopunkem, díky čemuž nabízí alternativní podobu první světové války, v níž bojují mechanická a zvířecí monstra. Obecně se dá říci, že všechny tyto směry spojují určitou etapu vědecko-technického pokroku a „punk“ ve smyslu vytvoření jakési alternativy k mainstreamu. Původní punkové hnutí chtělo provokovat, šokovat a vzdorovat konvencím, ovšem styly jako cyberpunk, steampunk a dieselpunk vsadily především na technologickou kreativitu. Přidáte se?
Lukáš Visingr
Vojenský a bezpečnostní analytik, publicista, konzervativní vlastenec, sionista a milovník života, který chce vidět smrt politické korektnosti.
