Na country scénu vstoupili už před více než půlstoletím a mají za sebou léta slávy a úspěchů. Přesto přicházejí s novými a novými nápady a svoji muziku neustále obohacují a posouvají způsobem, který jim mnozí mnohem mladší kolegové mohou jen závidět. Navíc právě vydali čerstvá – a po všech stránkách skvostná alba. Marty Stuart, Tanya Tucker a Rodney Crowell prostě stále patří k absolutní countryové elitě. A mají i šikovné následovníky, k nimž patří třeba Malpass Brothers nebo Jake Ybarra.
Tuhle partu určitě nepřehlídnete a nepřeslechnete: Marty Stuart & His Fabulous Superlatives
Marty Stuart – Altitude
Snakefarm, 19. května 2023Přestože Marty Stuart rozjížděl svoji kariéru dávno tomu po boku Lestera Flatta a Johnnyho Cashe a své komerčně nejúspěšnější období prožil v devadesátých letech minulého století, málokdo z jeho kolegů je schopen pohrávat si s možnostmi, které nabízí country hudba, aniž by přitom trpěla tradiční podoba tohoto stylu, jako právě on. Novinka Altitude může mnohé příznivce starého dobrého Martyho Stuarta trochu zaskočit. Ale ti co znají jeho poslední, šest let starý počin Way Out West, jako by nastoupili do rozjetého vlaku.
Marty Stuart jako čtrnáctiletý. Mazec…
V roce 2017 se countryový tradicionalista proměnil v kosmického kovboje a vydal se na cestu, kterou kdysi prošlapávali The Byrds. Nedlouho poté, v roce 2018 projel Marty Stuart se svými Fabulous Superlatives celou zemi jako doprovod Chrise Hillmana a Rogera McGuinna – původních členů The Byrds. Společně tak podnikli rozsáhlé turné, kterým vzdávali hold 50. výročí vydání přelomového country-rockového alba Sweetheart of the Rodeo.
Turné s oběma původními „Byrds“ přivedlo Stuarta k tomu, aby v autobusech, po šatnách a na zvukových zkouškách začal skládat písně ovlivněné progresivní country téhle kapely.
Marty Stuart & His Fabulous Superlatives se členy slavných The Byrds Chrisem Hillmanem a Rogerem McGuinnem
Výsledek je vynikající. Na rozdíl od minulé desky, jejíž produkci svěřil Stuart kytaristovi z Pettyho Heartbreakers Miku Campbellovi, řešil tentokrát vše sám. Jeho přístup osciluje mezi experimenty a tradicí, zazní tu hutný rock se zkreslenou kytarou v Hendrixově stylu i klasické country písně.
Vedle Byrds se ve skladbách potkávají odkazy na Beatles, Chucka Berryho nebo Toma Pettyho. Objevují se i neobvyklé nástroje, v jedné z písní (Space) je tím hlavním sitár, který bravurně zvládá sám Stuart. V instrumentálních pasážích nechybí psychedelické obrazy, ale přesto je to všechno stále v prvé řadě mistrovsky pojatá country. Pro vysílání tohoto dílu jsem se rozhodl vybrat pouhé tři kousky (a nechat tak další fláky kolegům z Radia Dixie) a nebylo to snadné – každá ze čtrnácti skladeb na albu má své neodolatelné kouzlo.
Třeba vtipná Country Star vedle neuvěřitelné energie nabídne i sarkastické verše:
Fell in love with a woman who was half wildcat
Wore a big diamond she stole from Lester Flatt
We were gonna get married
But the law was on her trail
'Stead of honeymoonin' kitty went to jail
Zamiloval jsem se do ženy, která byla napůl divoká kočka
Nosila velký diamant, který ukradla Lesteru Flattovi
Chtěli jsme se vzít
Ale zákon jí byl na stopě
A místo líbánek skončila kočička ve vězení
(Country Star)
Píseň Sitting Alone nabízí harmonie a postupy vycházející z tvorby Byrds a Rogera McGuinna v šedesátých letech. Nasládlá titulní skladba Altitude je pro změnu valčík, který jako by vypadl ze zlatého fondu George Jonese.
Album Altitude ale není jen o návratech do končících 60. let. Zní zcela svěže a nabízí spoustu překvapení. Nad opojnou směsicí kytarových dozvuků a tremola, ohýbaných tónů, zvonivých dvanáctistrunných kytar a výrazných harmonií, kraluje sám Stuart, jehož hlas je plný vtipu a moudrosti, o jeho fascinující muzikantské virtuozitě a invenci nemluvě. Ta muzika je zkrátka stejně rozmanitá a pestrá jako obleky, které nosí Stuartova kapela The Fabulous Superlatives. Dá se očekávat, že Altitude bude jedním z horkých favoritů na country album roku 2023.
Tanya Tucker – Sweet Western Sound
Fantasy Records, 2. června 2023
Ve chvíli, kdy vzniká tento text, není ještě album na světě, ale čtyři předem vypuštěné singly naznačují, že držitelka mnoha ocenění a dvou cen Grammy (z roku 2020) Tanya Tucker má našlápnuto k zisku dalších gramofónků. Jako první před vydáním alba se objevil singl Kindness, o níž Music Row napsal: „Žijící legenda vyzařuje v tomto ohromujícím, strhujícím vystoupení neutuchající charisma…“ Album Sweet Western Sound, které opět produkovali Brandi Carlile a Shooter Jennings, stejně jako comebackové album While I'm Livin' z roku 2019. Jednalo se o Tanyino první nové album po sedmnácti letech a představilo ji nové generaci posluchačů.
So gather around now
It's time to sing
It's bittersweet but it's hell of a silver lining
I tell the same old stories
Young at your wings
And I get better every time I kiss a weathered cheek
And watch doves fly
Sooner than me
I guess I'm ready, all ready as I'll never be
Pojďte sem blíž
Je načase zpívat
Je to hořkosladké, ale je to peklo se stříbrným lemem
Vyprávím ty samé staré příběhy
Mladé na svých křídlech
A je mi lépe pokaždé, když políbím ošlehanou tvář
A dívám se, jak holubice létají
Rychleji než já
Myslím, že jsem připravená, tak připravená, jak už nikdy nebudu
(Ready As I’ll Never Be)
Sweet Western Sound stojí na Tanyině mírně zastřeném ale o to více vřelém vokálu a sbírce písní plných hlubokých myšlenek. Kromě Tanyi, Carlile a Jenningse na album přispěli Bernie Taupin, Phil a Tim Hanserothovi, JT Nero, Billy Don Burns a Craig Dillingham. Album otevírá a uzavírá záznam z hlasové schránky, ve kterém zpívá Tanyin hrdina a blízký přítel, zesnulý Billy Joe Shaver.
Tanya Tucker s dvojicí přátel, kteří se postarali o produkci alba – Brandi Carlile a Shooter Jennings
K závěrečné skladbě When The Rodeo’s Over (Where Does The Cowboy Go?) se vztahuje vtipná historka. Tanya popisuje: „Noc před začátkem prvního natáčení jsem byla v Los Angeles. Brandi mi poslala píseň s tím, že pokud se mi líbí, začneme s ní. Dala jsem ji Craigovi (Dillinghamovi, Tanyinu příteli), aby si ji poslechl. Za chvíli se vrátil a já se ho zeptala: ‚Líbila se ti?’ A on na to: ‚Líbila? Sakra, vždyť jsem to napsal já!’ Nikdy mi to nenadhodil, ale Brandi ano. Je to jedna z těch písniček, které vám uvíznou v paměti.“
Spoluautorem uvedené písně je Billy Don Burns a součástí článku, kde jsem vám tohoto "zapomenutého psance" představil ve velkém profilu (čtěte a poslouchejte ZDE), je i video, kde ji sám zpívá.
Album Tanyi Tucker si rozhodně nenechte ujít, v jejím fascinujícím zpěvu je totiž něco, co se těžko definuje – podobně uhrančivě působil zpěv Johnnyho Cashe na nahrávkách u American Recordings…
Jediným sponzorem všech našich audiospeciálů jste vy sami. Tak jukněte na náš vidláckej eshop DixieGear.cz a něco si kupte. Díky!
Rodney Crowell – Chicago Sessions
New West, 5. května 2023
V roce 2020 se Rodney Crowell účastnil Cayamo Cruise, festivalu roots music na moři, a úplnou náhodou se zde setkal s Jeffem Tweedym, frontmanem kapely Wilco. Když oba muzikanti zjistili, že je spojuje vzájemný obdiv, navrhl Tweedy Crowellovi, aby někdy přijel do Chicaga a zkusil něco nahrát v Loftu, zkušebně a soukromém studiu Wilco ve Windy City. Crowell jeho nabídku přijal a pod producentským dohledem Jeffa Tweedyho zde na počátku roku 2023 nahrál album The Chicago Sessions.
Jeff Tweedy
Obavy, zda se Tweedy v producentské roli nebude snažit posunout Crowellovu tvorbu směrem k indie rocku své kapely, se nakonec ukázaly jako liché. Místo toho Tweedy – znalý faktu, že Crowell je skvělý písničkář, který už desítky let natáčí výborné desky – netlačil na pilu, jen tu a tam přidal aranžerský fígl, jako třeba ve skladbě Ever The Dark zkreslenou kytaru potkávající se s klasickým honkytonkovým piánem. Výsledkem je jedno z nejpříjemnějších Crowellových alb.
Rodney Crowell
Písně na The Chicago Sessions zní uvolněně, zároveň ale taky sebejistě. Vše je nahrané tak, že kytary, klávesy a bicí vyplňují prostor, ale zároveň umožňují posluchači soustředit se i na Crowellův hlas. Studiovou kapelu vytvořili tři hráči, které si Crowell přivezl z Texasu (kytarista Jedd Hughes, klávesistka Catherine Marx a baskytarista Zachariah Hickman), dva bubeníci z Chicaga (John Perrine a Jeffův syn Spencer Tweedy) a také Jeff Tweedy, který nahrál kytaru, banjo a vokál ve skladbě Everything at Once. Na této písni se Tweedy podílel i autorsky, jinak se jedná téměř výhradně o vlastní Crowellovu tvorbu, kterou výtečně doplňuje coververze písně No Place to Fall, kterou kdysi napsal Townes Van Zandt (Crowellův dávný dobrý přítel).
Je velice příjemné poslouchat muzikanty, jak se navzájem ovlivňují a doplňují, nikdo se nedere do popředí, vše do sebe skvěle zapadá. Crowell zní upřímně a moudře, i když v textech často sám o sobě pochybuje. Poslouchat, jak svým hlasem vypráví sladkobolné příběhy, je povznášející…
Album The Chicago Sessions zachycuje Rodney Crowella ve vrcholné formě a to jak po stránce autorské, tak interpretační. Zcela bezpochyby tahle deska patří k těm nejlepším v celé jeho bohaté diskografii. Skvělá práce!
Malpass Brothers – Lonely Street
Billy Jam Records, 12. května 2023Jako malí kluci nasávali Christopher a Taylor Malpassovi hudbu countryových klasiků z gramofonových desek svého dědy. A nezůstali jen u poslouchání muziky – Christopher získal svou první trofej v soutěži talentů v sedmi letech a Taylor hrál už v deseti velice slušně na mandolínu. I dnes navazují bratři Malpassové na tvorbu country umělců, kterých si od mala váží, ale zároveň se snaží zanechat v country hudbě vlastní stopu.
Malpass Brothers za sebou mají spoustu pozoruhodných štací – absolvovali turné se zesnulým Donem Helmsem, bývalým steel kytaristou Hanka Williamse, na několika turné předskakovali hudební legendě Merle Haggardovi, vystupovali na pódiích od Shetlandských ostrovů přes Ryman Auditorium až po Merlefest. Všestranně nadaní bratři hráli s umělci jako Ray Price, Doc Watson, Willie Nelson, Rhonda Vincent, Marty Stuart a mnoha dalšími. Jejich debutové album produkoval legendární bluegrassový hudebník Doyle Lawson (vyšlo v roce 2015). Videoklip k titulní skladbě z jejich alba Memory That Bad se dostal do první desítky žebříčku CMT Pure Country.
Neoddělitelnou součástí koncertů Malpass Brothers je humor. Ostatně posuďte sami, jakým způsobem dokáží sami sebe charakterizovat: „Pokud máte rádi kukuřičný chléb a hush puppies, budete bratry Malpassovy milovat. Pokud máte rádi sladký čaj, barbecue & collards, budete milovat Malpass Brothers. Pokud máte rádi čistý čerstvý vzduch nad čerstvě zoraným polem, pokud máte rádi velký kukuřičný pudink na domácím obloženém talíři, budete milovat Malpass Brothers. To slibujeme! (A o večeři se nelže.)“
Písně Malpass Brothers v sobě skrývají dědictví Louvin Brothers, Martyho Robbinse, Hanka Williamse Sr., Johnnyho Cashe, Merle Haggarda a dalších. Nekompromisně přinášejí klasickou, nicméně v jejich podání nestárnoucí country. Ačkoli ale mají za sebou stovky koncertů, jejich diskografie je více než skromná. Možná, že vydání nového alba Lonely Street s výhradně původní hudbou se stane odrazovým můstkem k další kariéře. S využitím služeb Doyla Lawsona a Bena Isaacse jako producentů vydali The Malpass Brothers opravdu výborné album, které završuje jejich dosavadní dráhu.
Malpass Brother s Merle Haggardem
Na webu SavingCountryMusic.com ohodnotili album Lonely Street 8,5 bodů z deseti a o nahrávce píší: „Tohle je hudba přímo ze zlaté éry country bez jakýchkoli ústupků. Dříve bylo předpokladem být nadaným zpěvákem, abyste mohli hrát country. V dnešní době je to až druhořadá záležitost. The Malpass Brothers mohou být jedním z mnoha interpretů, kteří dělají starší hudbu v moderním kontextu. Ale právě ladnost a bohatost jejich vokálního projevu je činí nepřekonatelnými.“
Down the road of memories yesterday comes back to me
Mom and dad were so much younger and i was filled with teenage dreams
My grandpa, he was my hero
He taught me how to pick and sing
I first heard the songs of Haggard
Comin' from his guitar strings down the road of memories
Vestou do vzpomínek se mi vrací včerejšek
Máma a táta byli o tolik mladší a já byl plný pubertálních snů
Můj děda, to byl můj hrdina
Naučil mě hrát na kytaru a zpívat
Poprvé jsem slyšel Haggardovy písně
Ze strun jeho kytary na cestě vzpomínek.
(Road Of Memories)
Jake Ybarra – Something In the Water
Charlotte Avenue Entertainment, 7. dubna 2023Jeden z velkých talentů na scéně country, Jake Ybarra, před nedávnem vydal ve svých pětadvaceti výrazné debutové album Something in the Water. Ybarra přináší velice osobní písně vycházející z poněkud hořké reality, kterou dennodenně zažívá. Jake Ybarra (čti „i-BAR-a“) se narodil v texaském Harlingenu do hudební rodiny. Matka byla klasicky vzdělaná klavíristka, otec byl poloprofesionální hráč na lesní roh a bratři hráli na kytaru, takže hudba zněla v uších mladého Jakea neustále.
Když bylo Ybarrovi osm let, rodina se přestěhovala do Greenville v Jižní Karolíně a hudba v něm začala zanechávat trvalou stopu. „Vyrůstali jsme u jižanských baptistů,“ vysvětluje, „takže jsem v dětství zpíval v několika kvartetech a chlapeckých sborech. Jeden z nich se jmenoval Chicora Voices a pořádali jsme recitály, někdy i s Greenvillským symfonickým orchestrem. Člověk se naučí poslouchat a zjistí, co jeho hlas dokáže.“ V té době se však Ybarrovy ambice soustředily na baseballové hřiště, nikoli na pódium. Když mu ale bylo 15 let, byla hudba už jednoznačně na prvním místě. Ve škole hrál v rockových kapelách, které se inspirovaly muzikanty, jako byli Jimi Hendrix a Stevie Ray Vaughan.
Při studiu na univerzitě se Jakeova pozornost začala upínat k vyprávění příběhů. „Zjistil jsem, že méně poslouchám rockové kapely a více textaře,“ vzpomíná. „První, co mě opravdu dostalo, byly desky Southeastern Jasona Isbella a The Freewheeling Boba Dylana. Do té doby jsem si neuvědomoval, jak smutné písně mohou být, ale zároveň mohou být i krásné. To mě přivedlo k Townesi Van Zandtovi, Guyi Clarkovi, Jamesi M cMurtrymu, Johnu Prineovi a Lucindě Williams.“
Po absolvování studia politologie a státní správy (včetně legislativní stáže v Evropském parlamentu v Bruselu) se Ybarra začal naplno věnovat psaní písní. Aby vzbudil zájem v okolí Greenville v roce 2020, nahrál, jak sám říká, svůj „pandemický projekt“, čtyřpísňové EP Basement Songs, a zveřejnil ho na Instagramu. A díky tomu dostal příležitost natočit debutové album Something In The Water s producentem Williamem Gawleym a kapelou, v níž jsou bubeník Billy Thomas, baskytarista Dow Tomlin, kytarista David Flint a klávesista Dane Bryant.
Ybarrovy sugestivní, emotivní texty svědčí o moudré duši v těle mladého muže. Postavy jeho příběhů vybízejí ke srovnání nejen s jeho písničkářskými hrdiny, ale také s jeho oblíbenými autory, jako jsou George Saunders či Ernest Hemingway. „Je velmi potěšující, když přijdu na pódium a vidím, jak lidé emotivně reagují,“ říká. "Vidím, že je slova zajímají stejně jako moje hudba.“
Jake Ybarra se zkrátka zabývá i tématy, která jiní písničkáři zpracovávají jen zřídka (jako třeba Leonard Cohen). Zajímavé je, že svým hlasem dokáže písně podat tak, že je to skutečná country, ač třeba song Late November má v podstatě rockovou energii i melodii.
Není divu, že díky schopnosti psát písně s reálným obsahem je Ybarra přirovnáván k řadě osobností, jako Guy Clark, John Prine a Rodney Crowell. O tomhle mladíkovi v budoucnu ještě hodně uslyšíme!
Nestor britské countryové žurnalistiky Alan Cackett o albu napsal: „Vždycky mě udiví, že někdo dokáže vzít svoji bolest a proměnit ji nejen v léčivou energii, ale i v chytlavou melodii s pozitivní silou. Přesně tohle Jake v písní Disappear dokázal. No Reason Or Right je strhující příběh o objevu 120 let starého milostného dopisu. Ať už píše cokoli, nikdy není méně než naprosto upřímný a vždy uvěřitelný... Je to vskutku vynikající album, natož debut. Otevřete uši a pusťte Jakea Ybarru do svého života. Možná budete velmi rádi, že jste to udělali.“
Playlist
Marty Stuart and His Fabulous Superlatives – Country Star
Marty Stuart and His Fabulous Superlatives – Sitting Alone
Marty Stuart and His Fabulous Superlatives – Altitude
Tanya Tucker – Kindness
Tanya Tucker – Ready As I’ll Never Be
Tanya Tucker – When the Rodeo's Over (Where Does the Cowboy Go?)
Rodney Crowell – Ever the Dark
Rodney Crowell – No Place To Fall
Rodney Crowell, Jeff Tweedy – Everything At Once
Malpass Brothers – Paying For a Dream
Malpass Brothers – I’ve Got Her On My Mind Again
Malpass Brothers – Sleep When the Party’s Over
Jake Ybarra – Late November
Jake Ybarra – A Whole Lot To Remember
Jake Ybarra – Something In the Water
Evžen Müller
Jako dítě mě chytla Dylanova Blowin' In the Wind. V pubertě přišel Johnny Cash, v osmnácti Waylon s Williem a karty byly rozdány.
