Všechny nahrávky dnešního Americana Expressu spatřily světlo světa během několika málo posledních měsíců, nicméně spojuje je hlavně něco úplně jiného – muzikanti, které dnes uslyšíme, se v nich hrdě hlásí k muzice, která je zasáhla a ovlivnila v době, kdy vyrůstali a vyvářeli si názor na svět okolo sebe. Vedle vydatné nadílky povedených coververzí, které často posouvají původní autorské verze novým směrem a textům často dávají až nečekaný rozměr, uslyšíme i pár kousků zcela nových, nicméně jasně odkazujících ke klasickým kořenům současné americany.
Larkin Poe
Přestože mladší z dam, co si už deset let říkají Larkin Poe, Rebecca Lovell před nedávnem oslavila třicáté narozeniny, mají toho spolu se sestřičkou Megan za sebou víc než dost. Začínaly už v roce 2004 v sesterském triu coby The Lovell Sisters a vydrželo jim to až do chvíle, než se nejstarší členka kapely, houslistka Jessica, rozhodla dát před muzikou přednost vlastní rodině. Kariéru přitom měly rozjetou víc než slušně a se svojí akustickou muzikou výrazně ovlivněnou bluegrassem to dotáhly až do Grand Ole Opry.
Počínaje rokem 2010, kdy Megan a Rebecca založily Larkin Poe, přestaly brát ohled na hudební žánry, a začaly hrát vše, co se jim líbilo – blues, folk, country, rock a nevyhýbaly se ani šlágrům pop music. Přesto dodnes nezapřou, že pocházejí z Georgie a ať zahrají cokoli, vždy jejich muzika má jižanský šmrnc a dávku až neskutečné energie. Na YouTube lze v jejich podání zhlédnout snad stovku coververzí nejrůznějších hitů, loňské album Kindred Spirits poskládané z převzatých songů je logickým vyústěním téhle jejich vedlejší aktivity. Mezi jmény autorů, od nichž si vypůjčily, nechybí např. Robert Johnson, Neil Young, Bo Diddley, Elvis Presley, Elton John a taky třeba The Allman Brothers Band.
Sturgill Simpson
Po stylově obtížně zařaditelném a pro leckoho i těžce stravitelném počinu Sound & Fury, na kterém Sturgill Simpson skloubil country s metalem i psychedelickým rockem, se nonkonformní umělec vrátil k vlastním hudebním kořenům rodného Kentucky. A aby toho snad nebylo málo, vydal desky hned dvě: Cuttin' Grass, Vol. 1: The Butcher Shoppe Sessions a Cuttin' Grass, Vol. 2: The Cowboy Arms Sessions. Na obou hraje své vlastní country songy v bluegrassových verzích a sešlost muzikantů, která se okolo něho sešla, je vskutku reprezentativní: Sierra Hull s mandolínou, kytaristé Tim O'Brien a Mark Howard, houslista Stuart Duncan a Scott Vestal na banjo.
Zatímco první Simpsonovo album vzniklo, jak název napovídá, v The Butcher Shoppe, pro nahrávání druhého si vybral studio v Cowboy Arms Hotelu u jehož počátku stál sám legendární muzikant a producent „Cowboy“ Jack Clement. Na úplný závěr téhle desky si pak Simspson s neskrývanou nostalgií nechal písničku Hobo Cartoon, kterou kdysi napsal společně s Merlem Haggardem:
Songs from the great Jimmie Rodgers
Hearing ol’ Bing Crosby croon
This is a song of how things used to be
And a script of a hobo cartoon
Tyler Childers
Bez jakéhokoli předchozího ohlášení vydal hodně neobvyklé nové album také Simpsonův kámoš Tyler Childers. Po dvou veleúspěšných countryových počinech Purgatory (2017) a Country Squire (2019) se tentokráte i on (možná) nečekaně vrátil k dřevní horalské hudbě Kentucky. Zpívá se tu v pouhé jediné skladbě, v závěrečném protestsongu Long Violent History odsuzujícím rasismus, který dal desce i jméno. Album je od začátku až do konce naplněné naléhavou a syrovou muzikou. Podle reakcí na sociálních sítích se zdá, že Childersovi fanoušci od svého idolu snesou cokoli.
Sierra Ferrell
Své první album u velké společnosti (Rounder Records) sice vydá Sierra Ferrell až někdy během jara, ale první vypuštěná vlaštovka, singl s písněmi Jeremiah a Why'd Ya Do It, naznačuje, že to bude mimořádná událost. Výstřední a ničím nespoutaná Sierra, zocelená hraním na ulicích a nárožích New Orleans, bez jakýchkoli zábran míchá old time music country se vším, co se jí kdy připletlo do cesty. Singl Why'd Ya Do It budiž toho nekompromisním důkazem.
Charley Crockett
Charismatický Texasan Charley Crockett vydal vloni vedle alba Welcome To the Hard Times také digitální kolekci 30 tradicionálů, převzatých i vlastních songů Field Recordings Vol. 1. V mono nahrávkách pořízených lo-fi způsobem na stařičký čtyřstopý magnetofon se doprovází na kytaru a banjo, tu a tam se s foukací harmonikou a druhým hlasem přidává Kyle Madrigal, na jehož ranči v Mendocino County se vše natáčelo.
Crockett se hodně často vrací k muzice, která formovala jeho hudební názor. Po Hanku Williamsovi Sr., Tanye Tucker či Tom T. Hallovi sáhl před nedávnem i po velkém hitu Billyho Swana ze sedmdesátých let I Can Help. Charley Crockett má podobný dar jako třeba Bob Dylan nebo Willie Nelson – jakákoli píseň v jeho podání zní, jako by si ji napsal sám.
Sierra Hull
V květnu 2018 vystoupila na koncertě v Eurocentru v Jablonci nad Nisou zpěvačka, mandolinistka, kytaristka a skladatelka z Tennessee Sierra Hull a kdo u toho nebyl, může hodně litovat. Jako zázračné dítě už v deseti letech zvládla Sierra skvěle hru na mandolínu a vydala své první sólové album. Dnes je uznávanou instrumentalistkou i zpěvačkou a nahrávání s ní si považují za čest vedle výše zmíněného Sturgiila Simpsona například Rhiannon Giddens, Alison Krauss nebo Béla Fleck. A i když ve své vlastní tvorbě se Sierra Hull příliš neohlíží do minulosti a hledá inspiraci jak v klasické muzice Johanna Sebastiana Bacha, tak v současném jazzu, nezapomíná ani na své dávné písničkářské vzory, mezi nimiž má výsostné postavení vloni zesnulý John Prine.
Sarah Jarosz
Také Sarah Jarosz zařazuje do svého koncertního repertoáru převzaté kousky napříč hudebními žánry. Tu spustí něco od Kasey Musgraves či Billie Eilish, jindy vystřihne cover Toma Waitse, Boba Dylana nebo třeba i U2. Mimochodem, pokud jde o jejich slavný opus I Still Haven't Found What I'm Looking For, tak ten už dávno před ní v country přetavil i veterán Bobby Bare.
Colter Wall
Kanaďan Colter Wall volí pro svá alba výstižné názvy: po Songs of the Plains (2018) následovaly loňské Western Swing & Waltzes a Other Punchy Songs. Colter Wall je chlápek, který jakoby se vynořil ze starých dobrých časů, kdy se téhle muzice ještě říkalo country & western. Ke kovbojským klasikám jako Big Iron a I Ride an Old Paint připsal vlastní westernové písně a vykouzlil dokonalou iluzi dob dávno minulých. Jak přechází z jedné písně do druhé, může pro někoho působit trochu monotónně, vždy je ale naprosto stylový a uvěřitelný. Na aktuální desku si vypůjčil také Cowpoke autora westernových songů Stana Jonese, proslaveného hitem (Ghost) Riders in the Sky.
Brennen Leigh
Písničkářka Brennen Leigh ze Severní Dakoty je zároveň zručnou kytaristkou a hráčkou na mandolínu. Způsob, kterým vypráví své nevšední příběhy, jí vynesl velkou popularitu nejen ve své domovině, ale také ve Velké Británii, Skandinávii a v Jižní Americe. Její písně nahráli Lee Ann Womack, Rodney Crowell, Sunny Sweeney, Charley Crockett a mnoho dalších. Talentu této dámy si povšimli i klasici žánru – Guy Clark o ní před lety barvitě řekl: „Brennen Leigh hraje na kytaru jako – motherfucker.” David Olney o ní pak hovořil jako o „něžné, násilné, sentimentální, pošetilé i moudré a sebevědomé autorce.“
Joachim Cooder
Joachim Cooder je syn jednoho z nejvšestrannějších amerických muzikantů Ry Coodera. A stejně jako otec stačil i syn během svého života projít snad všemi (nejen) americkými hudebními styly. V loňském roce vydal u Nonesuch Records album Over That Road I'm Bound, netradičně pojatou kolekci písní z repertoáru Uncle Dave Macona, jednoho z průkopníků apalačského stylu hry na banjo. Party tohoto nástroje ale v podání Joachima Coodera přebírá elektrická mbira, drnkací nástroj původem z Afriky. V nahrávkách nicméně nechybí ani samotné banjo, jehož se ujal tatík Ry Cooder.
Raye Zaragoza
Zatímco všichni, o kterých dnes byla řeč, vyrůstali na jasně definovaných hudebních kořenech, následující případ je zcela odlišný. Hledání vlastní identity se stalo největší výzvou písničkářky Raye Zaragozy, která před nedávnem vydala debutové album Woman In Color. Říká zcela otevřeně: „Vyrůstala jsem v New Yorku s tchajwansko-japonskou matkou, která byla až do svého dospívání „bez státní příslušnosti“, a otcem, Mexičanem s indickými kořeny. Jako bych pro leckoho vlastně ani neexistovala – divná barevná holka. Ale teď jsem na svoji složitou a komplikovanou identitu hrdá. A dělám, co je v mých silách, abych ve své hudbě a textech vyzpívala a vykřičela svou lásku ke všemu, čím jsem.“
Brandi Carlile
Pár písniček si našlo svoji cestu do dnešního dílu Americana Expressu až na poslední chvíli. V prvním případě se jedná o letité dílko Take Me Home, Country Roads kanadského folk-countryového písničkáře Johna Denvera, dobře známé i v podání Pavla Bobka (stejný český text zpíval také Karel Gott – otrlejší jedinci si na YouTube mohou dohledat i jeho verzi). Pojetí Brandi Carlile ale posouvá tenhle bezpočtukrát obehraný hit k naprosté dokonalosti do hudebních výšin blízkých Cashově coveru písně Hurt.
Nitty Gritty Dirt Band
Pozoruhodná společnost se sešla nad klasickou dylanovkou z šedesátých let o měnících se časech – The Times They Are-A-Changing. S kapelou Nitty Gritty Dirt Band ji tentokráte nazpívali Rosanne Cash, Steve Earle, Jason Isbell a duo The War & Treaty. Leader bandu Jeff Hanna k tomu poznamenal: „Jsem fanouškem Boba Dylana od doby, kdy jsem coby teenager žil v Kalifornii. Měl jsem to štěstí, že jsem ho viděl tenhle song zpívat na koncertě už v roce, kdy byla píseň vydána (1964). Hluboce mě tehdy zasáhla a trvá to dodnes. Text je dnes stejně aktuální, jako tehdy. Možná ještě víc.“
Fenomenální country-bluegrassová kytaristka a zpěvačka Molly Tuttle se často vydává i do značně odlehlých hudebních končin a při jejích koncertech zaznívají písně Joni Mitchell, Rolling Stones či Jefferson Airplane. Poslední dobou se Molly hodně motá kolem kapely Old Crow Medicine Show. A při hledání společných hudebních kořenů nemohli vynechat vedle řady tradicionálů ani Helpless Neila Younga:
Současná americana se neohlíží jen do minulosti, ale o tom zase někdy příště.
Playlist:
Larkin Poe – Ramblin’ Man
Sturgill Simpson – All the Pretty Colors
Sturgill Simpson – Hobo Cartoon
Tyler Childers – Long Violent History
Sierra Ferrell – Why'd Ya Do It
Charley Crockett – Round This World
Charley Crockett – I Can Help
Sierra Hull – Summer's End
Sarah Jarosz - I Still Haven't Found What I'm Looking For
Colter Wall – Cowpoke
Brennen Leigh – The North Dakota Cowboy
Joachim Cooder - Over That Road I'm Bound to Go
Raye Zaragoza – Warrior
Brandi Carlile – Take Me Home, Country Roads
Nitty Gritty Dirt Band, Rosanne Cash, Steve Earle, Jason Isbell, War & Treaty – The Times They Are-A-Changing
Molly Tuttle & Old Crow Medicine Show – Helpless
Evžen Müller
Jako dítě mě chytla Dylanova Blowin' In the Wind. V pubertě přišel Johnny Cash, v osmnácti Waylon s Williem a karty byly rozdány.
