Když jsme v našem filmovém seriálu přeskočili od existenciální road movie Vanishing Point k bláznivé komedii Dukes of Hazzard, dali jsme vám příležitost udělat si takový malý pitstop na tajemných cestách do neznáma. Výlet na Jih byl odpočinkem, než se pustíme kamsi za úběžník na horizontu.
Teď se totiž od skopičin bratranců Dukeových vrátíme zpátky do zvláštního světa vnitřně (a trochu i zvnějšku) rozervaných tuláků uhánějících z více či méně složitých důvodů z jednoho konce Ameriky na druhý. Naše druhá cesta povede opačným směrem, ze západu na východ, a bude ještě zvláštnější než ta první.
Náš první průvodce měl alespoň jméno, příběh a možná i cosi jako motivaci. Tentokrát pojedeme hned ve čtyřech, ale jména se nedočkáme ani jednoho. Postavy nám ani neprozradí nic o sobě či o důvodu, proč se vydaly na cestu. Jak by ostatně mohly, když skoro nemluví...
Řidič a Mechanik jsou stejně věcní jako jejich jména. Jezdí od města k městu se svým masivně upraveným '55 Chevroletem s obřím big blockem, laminátovými kapotami a slicky na zadní nápravě. Netoulají se ale za zábavou, závodění o peníze je totiž živí. Mají z toho vůbec ještě radost, nebo prostě neumí žít jinak? Těžko říct.
Skoro nemluví ani spolu, ani s nikým jiným. A když promluví, většinou se to týká auta – ani potom však nezacházejí do zbytečných podrobností. Mechanik lakonicky opraví kluka na benzínce, který se ptá na objem motoru. Za jízdy v okamžiku, který bychom v rámci tohoto filmu mohli považovat za „emocionálně vypjatý“ suše konstatuje, že motor neběží optimálně a bylo by asi potřeba přetryskovat karburátor.
Zleva Dennis Wilson, Laurie Bird a James Taylor. Mechanik, Stopařka a Řidič.
Stopařka, která je příčinou onoho emocionálně vypjatého momentu, neboť mechanik se jí zřejmě líbí, kdežto ona se zcela určitě líbí řidiči, toho nenamluví o mnoho více. Ani když ke dvojici závodníků a cestovatelů nastoupí do auta, neptá se vůbec na nic.
GTO, chlápek ve středním věku za volantem zbrusu nového '70 Pontiaku GTO, toho ale nakecá dost i za ostatní tři. Zvláště pokud má zrovna v autě stopaře. Každému z nich valí do hlavy jiný druh šroubů. Jednou o tom, že je pilotem, podruhé zase, že svůj nablýskaný Pontiac vyhrál v závodě o techničáky, když brilantně řídil svůj '55 Chevy.
Warren Oates. GTO.
Dost možná je to právě on, kdo je z protagonistů nejprázdnější a nejsmutnější. Musí se skrývat za vymyšlené příběhy, zatímco mladá trojice působí, jako že nad ničím nepřemýšlí, na nic si nehraje ani se o nic nesnaží. Řidičův svět se skládá jen z řízení, Mechanikův ze starosti o stroj a Stopařka se prostě tak nějak poflakuje, kam jí zrovna vítr zavane.
K tomu se také perfektně hodí to, že kromě Warrena Oatese (GTO) ve filmu vlastně nehraje žádný herec. Řidič je písníčkář James Taylor, Mechanik zase divoký bubeník od Beach Boys, Dennis Wilson. Stopařku hraje příležitostná herečka a nepříliš známá fotografka Laurie Birdová. Zajímavostí je, že pro Taylora i Wilsona šlo o jejich jediné filmové role.
Tento fakt přispívá velkou měrou k charakteru a atmosféře filmu – postavy nepůsobí hraně, protože hrané nejsou. Jejich představitelé na plátně prostě takovým nějakým zvláštním způsobem „jsou“.
A že jsem zatím vlastně nic neřekl o příběhu? Má to svůj důvod, především pak v tom, že se tu vlastně žádný velký příběh neodehrává. Nedočkáte se žádných výrazných dějových linek či zvratů, film jen tak plyne po silnici (z velké části po klasické Route 66) z jednoho konce na druhý.
Řidič s Mechanikem se potkávají se Stopařkou a GTO, Stopařka jede tu s tím, tu s oním, mladíci se starším vejtahou si najdou cíl dlouhého závodu, ale jeho rozuzlení je podobné, jako celý zbytek filmu. Takže vlastně spíš není, než aby bylo.
Na Two Lane Blacktop můžete hledět očima posádky šedivého Chevroletu (jehož čtyřkolový představitel si o pár let později zahrál i v American Graffitti). Důležité je, že je silnice, jsou auta, a někam se jede. Aut a silnice tu uvidíte spoustu a pro určitý typ diváka budou dostačujícím důvodem si Dvouproudou asfaltku projíždět znovu a znovu. Budete si přehrávat závodní scény, libovat si ve zvuku osmiválců a budete nejspíš stejně přímočaře spokojení, jako by byl Mechanik Dennyho Wilsona.
Anebo si můžete užívat zvláštní atmosféru a přemítat nad tím, jestli má tenhle film nějaký hlubší význam, nebo jestli je to jen adrenalinový úprk napříč Amerikou...