Sympatický padouch Lee Van Cleef a jeho zbraně

Jestli lustrujeme padouchy či rozporuplné postavy z amerických či „spaghetti“ westernů, určitě narazíme na nejsympatičtějšího z nich, charizmatického Lee Van Cleefa. Jeho rodné jméno ale bylo Clarence Leroy Van Cleef Jr. Nejvýrazněji se zapsal do podvědomí diváků filmy „Pro pár dolarů navíc“ (1965) či „Hodný, zlý a ošklivý“ (1966). Velmi zajímavá byla také trilogie o pistolníkovi Sabatovi (1969 – 1971), kde ho nahradil, ale jen v prostředním díle, Yul Brynner. Tam používal naprosto fantaskní sedmiranný „derringer“ se čtyřhlavňovým svazkem a dalšími třemi hlavněmi, skrytými pod patkou rukojeti. 

Sympatický padouch

Lee Van Cleef s Remingtonem

Herecká kariéra Lee Van Ceefa započala již v roce 1950 v seriálu „Space Patrol“. První velká filmová příležitost se mu ale naskytla v roce 1952, kdy si zahrál v kultovním westernu „High Noon“ (V pravé poledne) jednoho ze čtyř protivníků šerifa Willa Kanea v podání Garyho Coopera. V jeho filmografii najdeme i český kontakt. Byl obsazen do filmu Henryho Kinga „The Bravados" (1958), kde hrál také Jiří Voskovec. Posledním filmem Lee Van Cleefa byla adventura „Honba za dědictvím“ z roku 1990. On sám zemřel ještě před uvedením tohoto filmu v roce 1989 ve věku 64 let na zástavu srdce. Za 38 let herecké kariéry musel nastudovat přes devadesát filmových rolí a více než sto dalších, například v televizi či jiných médiích.

Rating 32 nejlepších filmů Lee Van Cleefa. Nejlépe dopadl právě „Hodný, zlý a ošklivý“. 

I když se Lee Van Cleef objevoval v rámci ztvárňovaných postav s pistolemi, útočnými puškami či samopaly, k jeho „vlčímu“ výrazu přece jen nejlépe sedí šestiranový revolver či revolverová puška, kterou také občas používal. Oháněl se také revolverem Remington Mod. 1858. Likvidoval s ním protivníky i ve filmu „Hodný, zlý a ošklivý“. 

Kloboukový souboj s Clintem Eastwoodem

Co myslíte? Byl předlohou pro našeho kultovního LGBT cowboye právě Lee Van Cleef? Jedno z nejpopulárnějších triček naší řepácké značky DixieGear si můžete prohlídnout a koupit ZDE

Historie zbraně

Kovář Eliphalet Remington II. začal v roce 1816 vyrábět palné zbraně. Protože se mu dařilo, rozšířil v polovině 40. let předminulého století výrobu a firmu přejmenoval na Eliphalet Remington and Sons, která od 70. let začala vyrábět i psací a šicí stroje. Na základě patentu Fordyce Bealse z roku 1858 vrhl v roce 1861 Remington na trh revolver Remington Beals, dále pak označovaný poněkud nepřesně jako Model 1858. Existují i následující modelová značení (1861, 1862), ale ta se liší pouze nepodstatnými konstrukčními detaily, takže se vžil nejvíce právě Mod. 1858. K jeho obchodnímu úspěchu přispěl částečně i požár v továrně Colt v roce 1864. Tím se omezily dodávky modelu Colt 1860 pro armádu Unie a byly z velké části nahrazeny Remingtonem 1858.

Rodinka replik Remingtonů. Shora UBERTI, F.LLI PIETTA, ASM.

O jakou zbraň vlastně šlo? Remington 1858 Army je jednočinný perkusní revolver s šestikomorovým válcem ráže .44 a délkou drážkované hlavně 8 inch. Ve variantě Navy měl ráži .36 a o několik mm kratší hlaveň. Zbraň je celoocelová s mosazným lučíkem, i když pro potřeby jižanské armády se dodávala s mosazným rámem. Proti svému konkurentovi, revolveru Colt, se vyznačovaly Remingtony rámem nahoře uzavřeným, což přispělo jak k pevnosti zbraně, tak i k snazší manipulaci s ní. K její demontáži nebylo totiž třeba dřevěné či měděné paličky. A také působí proti Coltu daleko elegantněji. Ale to je pouze autorův subjektivní názor.

Replika od F. LLI PIETTA na motivy Coltu 1851 s otevřeným rámem

Remington nezůstal ale jen u velkých revolverů. Výrazným zmenšením všech dílů a ráže na .31 vznikl mod. 1863. Ten se ale v žádném filmu neobjevil…

Výrazný náběh nabíjecí páky (nahoře) usnadňoval zasunutí velkých Remingtonů do pouzdra.

O mnoha replikách se neví…

Těsně po 90. roce minulého století se začaly do našich končin dovážet repliky perkusních revolverů. Vyráběly je již dávno před tím většinou italské nebo španělské zbrojovky, údajně na základě požadavku producentů „spaghetti“ westernů, později i pro velký zájem sportovních střelců pro vzniklou disciplínu perkusní revolver. Jen k nám se jich dovezlo kolem čtvrt milionu. Nebyly totiž na zbrojní průkaz, ale jen na občanku. Když byla tato chyba v zákoně opravena a bylo nutno revolvery zaregistrovat na zbrojní průkaz, přihlášen jich byl jen zlomek. Kdo ví, kde se ten zbytek dnes pohybuje…

Konstrukčně se malý a velký Remington nijak výrazně neliší

Ale zpět k Lee Van Cleefovi a jeho revolveru. Nikdy tyto filmové postavy nevidíme perkusní zbraň nabíjet. Zabralo by to totiž půl filmu. Sportovní střelci osazují vyjmutý válec do nabíjecích přípravků a používají předem odvážené dávky prachu v nádobkách, sypané ucpávky či kalibrované střely. Pistolnický přístup byl jiný. Kohout revolveru se natáhl na bezpečnostní ozub a do jednotlivých komor válce se z dávkovací prachovnice odměřil prach. Na něj se nasadila filcová ucpávka a nabíjecí pákou zbraně se zalisovala střela, která se seshora zamázla vazelínou. Důvodem bylo, mimo mazání i to, aby nedošlo při výstřelu k průšlehu do vedlejších komor, což by mohlo znamenat nejen destrukci zbraně, ale i úraz ruky.  Pokud tedy jsou nabity všechny komory válce, lze na pistony nasadit zápalky a jsme-li v bezpečném prostoru, natáhnout kohout. Tím je revolver připraven ke střelbě. 

Samotná střelba je skutečným zážitkem, ale lze ji praktikovat jen na schválených venkovních střelnicích. Plamen z hlavně a táhlý zvuk výstřelu jsou sice efektní, nicméně dým z hlavně by v uzavřeném prostoru další střelbu na nějakou dobu znemožnil.  S revolverem může zkušený střelec vyzkoušet i pistolnické „fofrování“. Nejen Lee Van Cleef, ale i ostatní filmoví „pistolníci“ používali tuto metodu střelby. Je to způsob rychlopalby, kdy silnější ruka drží zbraň se zmáčknutou spouští u boku a slabší ruka malíkovou hranou natahuje a vypouští bicí kohout. To si ale může dovolit ve skutečnosti jen zkušený střelec. Při nedotažení kohoutu až do zadní polohy si amatér pouze nevzhledně „ozobe“ týl válce mezi pistony. K natahování revolverového mechanizmu se traduje nepravdivá legenda, která říkala, že jeho trojité cvaknutí dalo svým zvukem vzniknout jménu organizace Ku-klux-klan.

Vše potřebné ke střelbě z perkusů

Činnost mechanizmu je velmi názorně vidět na této animaci.

Velice zajímavým kouskem je na videu výše použitá revolverová puška Remington, obvykle označovaná jako 1858 Cattleman's Carbine, fungující na stejném principu, jako Mod. 1858. Ve filmu „Hodný, zlý a ošklivý“ ji uvidíme i v akci. A právě zde je vidět nevhodné držení perkusní revolverové karabiny. Střelec zbraň podepírá slabší rukou před válcem. Při průšlehu do ostatních komor by mohlo dojít k jejich odpálení a úrazu ruky. Proto se doporučovalo tyto zbraně držet pod válcem.

Správné držení revolverové karabiny

Demontáž a montáž revolveroví karabiny také nebyla složitá.

I v posledním souboji filmu „Hodný, zlý a ošklivý“, doprovázeném sugestivní hudbou Ennia Morriconeho, používá Lee Van Cleef svého Remingtona 1858. Otázkou zůstává, proč ho k perkusní zbrani návrhář kostýmů, zbrojíř či scénárista vybavil pásem s revolverovými náboji. Asi to bylo na pohled efektní, stejně jako závěrečný souboj… 

​