Je tu jaro a v mém věku už to něco znamená! Po té dlouhé řadě předchozích jar už poznám, že na jaře mám mít radost, protože kolik těch jar ještě bude, že? No a s jarem samozřejmě přichází i jakési tání v oblasti emoční. No a z tohoto důvodu jsem se rozhodl infiltrovat nějakou tu dámskou jízdu.
Než se mi podaří objevit ten správný podnik se spoustou dam toužících po mé společnosti, uspořádám jízdu vlastní. Tedy pouze hudební, ale je pravda, že se mi pod ucho dostává v poslední době spousta kvalitní muziky, jejímiž autorkami jsou právě ženy. No prostě dneska vás čeká dámská jízda s všehochutí nejrozmanitější muziky, jejímž jediným pojítkem jsou zase a jedině ženy!
Dupárna zcela nekoncepčně připomene děvčata, která už jsme mohli slyšet ve starších vydáních našeho dvoupořadu. Nebezpečně pohledná Kanaďanka z Mexika Lindi Ortega, majitelka krásně sytého a přitom zastřeného hlasu Diana Jones, nová naděje nezávislé country Cat Clyde, živelní Bridge City Sinners, nebo emocemi nabytí Folk Noir - to je jen pár jmen z celkového výčtu Dupárny, která se jmenuje stejně jako Noční Můra, ale kdo má pořád ty vtipné a trefné názvy vymýšlet, co?
Rising Appalachia – Louisianské houby zachraňují svět
New Orleans, Louisiana. Město, ve kterém se kříží vlivy francouzské a karibské, jazz, vysoká vlhkost vzduchu a kriminalita. Právě tady se roku, no bylo to někdy v osmdesátých letech, narodily sestry Chloe a Leah Smithovy. Multikulturními kořeny Nového Orleánsu nasákla děvčata řádně, a pokud přeskočíme pár let dospívání a mejdanů, rázem se ocitneme v roce 2006, kdy sestry založily jednu z nejzajímavějších a hudebně nejbarevnějších kapel současné root music. Označení root je více než na místě, protože Rising Appalachia přes svůj název nevychází zdaleka jen z tradice horalských lidovek. Mísí se tu tolik vlivů, že je ani nemá cenu vyjmenovávat. Smithovky jsou jako houba, nasají jakýkoliv originální zvuk z celého světa, který v rámci svých tour pravidelně procestovávají, a začlení ho do svých úžasných hudebních koláží. Prim samozřejmě hrají již zmiňované lidovky Appalačských hor a hlavně černá muzika v jakékoli formě, od jazzu, soulu, blues po hiphop a afrobeat.
Ve dvou by takovou nálož zvuků asi neukočírovaly, takže si ku spolupráci zvou pestrou směsku muzikantů nejrůznějšího zaměření. Do stálé sestavy nicméně patří perkusionista Biko Casini a basák a kytarista David Brown. Není možné psát o Rising Appalachia a nezmínit jejich aktivistickou stránku. V rámci vlastního projektu Rising Collective se děvčata vrhla do boje za záchranu světa. Akcentují zejména ekologii, zachování místních tradic a lidská práva. Jejich akce zahrnují kromě koncertování a přednášek ve školách, komunitních centrech a věznicích také vystoupení pouličních umělců, akrobatů, prezentace místních enviromentálních organizací, nebo třeba ukázek lokálních kuchyní a nejrůznějších workshopů. Ať už si o sluníčkářích myslíte cokoliv, jedno je jisté. Akce a mejdany s Rising Appalachia rozhodně nejsou nuda.
Alice Phoebe Lou – Bubínky praskají a bulvy vlhnou
Jižní Afrika už dávno není tím rájem na zemi, jako bývala v době, kdy de Klerk byl prezident a Mandela basman. Možná proto Alice Phoebe Lou už v poměrně raném věku přesídlila z rodného Kapského města do Evropy. Postupně pobývala v Paříži, Berlíně a Amsterdamu a věnovala se fotografování, tanci a muzice. A právě ta třetí múza ji políbila nejvášnivěji. Při pouličním vystupování v berlínském parku si jí všiml producent televizního pořadu TEDx a pozval ji jako jednu z vystupujících. Odtud byla už relativně krátká cesta k podpisu nahrávací smlouvy. K překvapení všech se ale Alice rozhodla zůstat nezávislou a debutové album Live At Gruner Salon (2014) vydala na vlastní náklady.
Co bylo ještě před pár lety nemyslitelné, je dnes díky rozvoji techniky v podstatě normou. Tedy pro ty, kteří se nebojí jít obtížnější cestou vlastní nezávislosti. Jediným ústupkem je v případě Alice Phoebe využití distribuční sítě labelu Motor Entertainment, jako je tomu i u čerstvé novinky z letošního roku, třetího alba Paper Castles. Muzika Alice Phoebe Lou by se dala charakterizovat jako indie folk. Křehká dívka s kytarou zpívá o životě a o svém vnitřním světě, kolikrát jsme to už slyšeli, ale její síla je právě v kontrastu jejího subtilního zjevu a neuvěřitelně silné vnitřní energie, která čiší z jejích skladeb. Pomalu a nenápadně gradující písně někdy vrcholí takovou silou, že by vám popraskaly ušní bubínky a jedno oko nezůstane suché. Po poslechu dnešní Noční Můry mi ostatně jistě dáte za pravdu.
Mirel Wagner – Etiopská zimní apokalypsa
I třetí účastnice dnešní Dámské jízdy je rodačka z černého kontinentu, v tomto případě z Etiopie. A i ona se v raném věku, spíše by se slušelo napsat v dětství, samozřejmě s celou rodinou přestěhovala do Evropy, konkrétně do finského Espoo. Z horkého slunce do dlouhých a pochmurných zim severu, nechci všechno svádět na prostředí, ale muzika Mirel Wagner je jako zimní krajina, lehce jednotvárná, chladná a přitom fascinujícím způsobem hypnotizující. Jako by v Georgii napadly dva metry sněhu a z jižanské gotiky by byla severská apokalypsa.
Takovou muziku jsme obvykle zvyklí slýchat z produkce labelů jako je třeba Dead Root Record. Mirel ale momentálně spolupracuje se slavnou seattleskou značkou SubPop, která se od nezávislého devadesátkového rocku rozkročila i k nezávislému folku, čímž si přirozeně zachovává svůj kultovní status. Díky Sub Pop je Mirel momentálně možná populárnější za oceánem než v Evropě, ale jak známo, doma je prorokem jen málokdo.
Tak to je dubnová Noční Můra! Až si ji dámy poslechnete, zavolejte kámoškám a vyrazte na nějakou opravdovou. Pánové, vy nechte děvčatům tak tři hoďky náskok a pak vyrazte za nimi. Ony se mezitím za svý prachy lehce líznou a po třech hodinách nadávání na chlapy budou rády, že zas nějaké vidí. Je přece jaro!
Playlist Dupárna 44 - Dámská jízda
Lindi Ortega – Ashes
The Be Good Tanyas – Littlest Birdse
Sarah Jarosz – House Of Mercy
Cat Clyde – Black Velvet
Cat Clyde – Mama Said
Folk Noir – Autumn Tree
Folk Noir – Under The Surface
Diana Jones – Song For A Worker
Bridge City Sinners – Witches´ Wrath
Anna Burch – Asking 4 A Friend
The Trishas – Agains The Grain
Ane Brun – To Let Myself Go
The Taxpayers – I Love You Like An Alcoholic
Playlist Noční Můra 46 - Dámská jízda
Rising Appalachia – Medicine
Rising Appalachia – Remember What You Told Me
Rising Appalachia – Scale Down
Rising Appalachia – Occupy
Alice Phoebe Lou – Grey
Alice Phoebe Lou - Society
Alice Phoebe Lou - Untitled
Alice Phoebe Lou – She
Mirel Wagner – Ellipsis
Mirel Wagner – Taller Than Tall Trees
Mirel Wagner – The Dirt
Mirel Wagner – Joe
Mr. Beman
Jsem fanatickým příznivcem všeho, co se týká Ameriky devatenáctého století. Mám rád parní stroje, perkusní zbraně a hluboké lesy.
