Když v 70. letech country zpěvačky nahrávaly samé pomalé popové slaďáky, Lynn Anderson šla proti proudu šmrncovní tvorbou v mnohem rychlejším tempu a její legendární Rose Garden neměla konkurenci celé čtvrtstoletí. Její životní příběh si dnes představíme ve velkém profilovém článku.
Zde je však neprve tradiční přehled novinek za poslední měsíc.
Country zprávy – květen 2021
Se slábnoucí pandemií country hvězdy po dlouhé nucené přestávce plánují další turné. O největší haló se postaral Garth Brooks, když oznámil koncert na stadionu v Salt Lake City na 17. července. Natěšení fanoušci následně vytvořili nový rekord prodejní sítě Ticketmaster – více než 50 tisíc vstupenek se prodalo za méně než 30 minut.
Garth Brooks
Travis Tritt konečně vydal nové album po více než deseti letech. Novinka Set In Stone obsahuje jedenáct nových skladeb a na osmi z nich se Tritt podílel jako autor. Dobrou zprávou je, že zůstal věrný svému osobitému stylu a nové skladby jako Southern Man nebo They Don’t Make ‘em Like That Anymore jsou opravdu lahůdky.
Sympaťák Joe Nichols vydal svojí poslední desku s názvem Never Gets Old před čtyřmi lety a tehdy se na ní objevila neuvěřitelná countryová předělávka rapové klasiky Baby Got Back od Sira Mix-A-Lota. Joe nyní podepsal novou nahrávací smlouvu s labelem Quartz Hill Records a vydal první singl po třech letech. Novinka se jmenuje Home Run a zároveň je první vlaštovkou Nicholsovy chystané nové muziky.
Joe Nichols
Tracy Lawrence slaví výročí 30 let své kariéry a u této příležitosti připravil speciální trojité album. První část s desítkou nových písní již vyšla pod názvem Volume 1: Stairway To Heaven Highway To Hell a dva další disky budou následovat v průběhu letošního roku. Objeví se na nich jak Lawrencovy starší hity v nových úpravách, tak i další novinky.
Gary Allan oznámil připravované nové album, které se bude jmenovat Ruthless. Je to jeho první deska po osmi letech, která naváže na jeho úspěšnou kolekci Set You Free z roku 2013. Allanovo nové album vyjde 25. června a zpěvák z něj zatím zveřejnil debutový singl Temptation.
Gary Allan
Legendární Alan Jackson vydal 14. května nové album nazvané Where Have You Gone. Jedná se o jeho první album po šesti letech a najdeme na něm hned dvacítku zbrusu nových písní. V CD je pak vložený kód ke stažení bonusové písně That's The Way Love Goes, kterou Jackson natočil k poctě Merlea Haggarda.
Poctivá country muzika je nesmrtelná. Stylové tričko s originálním designem Country Music Will Never Die najdete v našem vidláckém eshopu DixieGear.cz. Díky za vaše objednávky – jen díky Vám můžeme vysílat a připravovat pro Vás speciální pořady jako třeba Country servis Petra Mečíře.
Lynn Anderson: Kovbojka z růžové zahrady
Lynn Anderson se narodila roku 1947 v Severní Dakotě. Oba její rodiče se živili jako textaři, a když byla Lynn ještě batole, rodina se přestěhovala do Kalifornie, kde si pořídili malý ranč s koňmi. Lynn vždy říkala, že uměla jezdit ještě dřív, než se naučila chodit. V útlém věku se začala věnovat soutěžnímu ježdění a brzy vyhrávala všechny soutěže v okolí. Již od dětství také zpívala, během střední školy začala vystupovat veřejně a ještě než dosáhla plnoletosti, byla z ní zpívající šampiónka rodea.
Lynn se svou matkou Liz Anderson
V roce 1964 jeden neznámý mladý zpěvák jménem Merle Haggard nahrál píseň její matky Liz Anderson nazvanou (My Friends Are Gonna Be) Strangers, která se stala jeho prvním Top 10 hitem, posloužila jako titulní píseň jeho debutové desky Strangers a nakonec po ní i vlastní doprovodnou kapelu pojmenoval Strangers. V důsledku tohoto úspěchu Chet Atkins nabídl Liz Anderson nahrávací smlouvu s RCA a rodina Andersonových se přestěhovala do Nashvillu. Mladá Lynn začala vystupovat se svojí matkou a také natáčela demo snímky písní, které její matka napsala. Netrvalo dlouho a roku 1966 měla Lynn ve svých devatenácti letech vlastní nahrávací smlouvu s malým labelem Chart Records.
Lynn začala převážně nahrávat písně, které napsala její matka, a úspěch se dostavil okamžitě. Jedna z prvních písní – Ride, Ride, Ride – se dostala do Top 40 a z následujících dvou If I Kiss You (Will You Go Away) a Promises, Promises byly Top 5 hity. Roku 1967 získala Lynn Anderson angažmá v televizním pořadu The Lawrence Welk Show, díky čemuž každý týden zpívala v televizi v hlavním vysílacím čase a velmi se tím zviditelnila. Diváky bavila jak svým zpěvem, kdy byla schopná zazpívat téměř vše včetně i zběsilých fláků jako I‘ve Been Everywhere od Hanka Snowa nebo The Auctioneer od Leroye Van Dyka, tak i svým komediálním nadáním.
Hvězda Lynn Anderson prudce stoupala a roku 1968 byla na ACM Awards vyhlášena zpěvačkou roku. Nové písně nahrávala jako na běžícím pásu a často vydávala i tři a více desek ročně. Málokdo dnes ví, že slavný countryový evergreen Rocky Top byla původně její píseň. Tuto skladbu nahráli roku 1969 Osborne Brothers a měli s ní menší bluegrassový hit a o rok později s ní slavila velký countryový hit Lynn Anderson. Od té doby tuto skladbu nahrály stovky umělců (včetně české verze v podání Plavců).
Roku 1970 nahrávací smlouvu Lynn Anderson odkoupil label Columbia Records a zpěvačka se tak dostala pod křídla mainstreamového vydavatelství. Tento rok byl pro Lynn skutečně turbulentní a stihla během něj vydat celých pět desek (!). První album pro Columbii se jmenovalo Stay There 'Til I Get There, na které zabodovala s titulní písní a rovněž se zde objevila úspěšná kovbojská balada Someday Soon. To hlavní však teprve mělo přijít.
Lynn se zalíbila píseň od Joea Southa, kde zpíval o tom, že své partnerce nikdy nesliboval procházku růžovou zahradou. Jelikož se jednalo o píseň podanou z mužské perspektivy, producent nechtěl Lynn nahrání této písně dovolit. Ta jí však s sebou nosila na každé nahrávání do studia, a když jednoho dne zbyla trocha času, přemluvila producenta (tím byl mimochodem její manžel Glen Sutton, který se jí snažil především podsouvat písně, které sám napsal), aby tuto skladbu natočili, a to jen proto, aby už dala pokoj. Výsledek však všechny šokoval.
Píseň Rose Garden se stala obrovským hitem. Na 1. místě country hitparády se udržela pět týdnů v řadě a stal se z ní i obří crossoverový hit po celém světě. Lynn za ní dostala cenu Grammy a v roce 1971 byla vyhlášena zpěvačkou roku, a to jak na ACM Awards, tak i na konkurenčních CMA Awards. Album Rose Garden se stalo první country deskou v historii, kterého se prodalo přes milion kusů a více než čtvrtstoletí bylo nejprodávanějším albem zpěvačky (tento rekord zlomila až roku 1997 Shania Twain svou kultovní deskou Come On Over).
Roku 1971 vydala Lynn Anderson dvě nové studiové desky a z titulních písní obou z nich – You’re My Man a How Can I Unlove You se staly #1 hity na hitparádě. Po sobě jdoucí desky Rose Garden a You’re My Man se pak považují za nejlepší alba celé zpěvaččiny dráhy.
V 60. a 70. letech bylo běžné, že když někdo zabodoval s velkým hitem, danou píseň následně natočila spousta dalších. Stejně jako písně Lynn Anderson nazpívali jiní, sama Lynn zase nahrála mraky písní, které byly předtím hity pro někoho jiného. Od 90. let už vyšla spousta kompilací jejích hitů, kde se v jejím podání často objevují písně, které byly ve skutečnosti cover verzemi, jako např. Snowbird (Anne Murray), The Devil Went Down To Georgia (Charlie Daniels), I Fall To Pieces (Patsy Cline), Heartbreak Hotel (Elvis Presley), That’ll Be The Day (Buddy Holly), Two Doors Down (Dolly Parton), Stand By Your Man (Tammy Wynette) nebo Desperado (Eagles).
V roce 1972 se Lynn začala pokoušet o větší žánrovou diverzifikaci a setkala se s úspěchem. Zabodovala s country verzí popového hitu Cry, od pop-rockového dua Loggins a Messina si vypůjčila Listen To A Country Song a skvěle se jí dařilo i s přezpívanou popovou skladbou Top Of The World.
Vrchol její komerční dráhy přišel v polovině 70. let, kdy na hitparádě zvítězila s #1 hity Keep Me In Mind a What A Man My Man Is. V roce 1974 se Lynn Anderson stala první country zpěvačkou v historii, která vyprodala Madison Square Garden v New Yorku. Koncem 70. let pak měla svou vlastní televizní show, avšak její písně v hitparádě se již v té době začaly propadat hlouběji a hlouběji. Její poslední album pro společnost Columbia se jmenovalo Even Cowgirls Get The Blues a titulní píseň se dostala nejvýše na 26. místo hitparády.
Lynn Anderson se roku 1977 rozvedla, o rok později se znovu vdala a s novým manželem se odstěhovala do Louisiany, kde založila rodinu. Na několik let tak přestala zpívat i vystupovat. Její druhé manželství ovšem také nevyšlo, roku 1982 se opět rozvedla a vrátila se do Nashvillu, kde velmi těžce hledala novou nahrávací společnost, která by se jí ujala. Bylo jí už 36 let a rádia se v té době spíše zajímala o mladší generaci zpěvaček v čele s Barbarou Mandrell a Rosanne Cash.
Lynn nakonec získala smlouvu s nezávislým labelem Permian Records, u kterých se pokusila o comeback s deskou Back. Zabodovala na ní s duetem s Garym Morrisem - You’re Welcome Tonight, který byl jejím prvním Top 10 hitem po pěti letech. Následujícího roku však tento label zkrachoval a zpěvačce trvalo dalších pět let, než se jí roku 1988 podařilo vydat nové album nazvané What She Does Best. Na něm se objevil poslední hit její kariéry - lehce reggae střižená verze Under The Boardwalk.
Od 90. let si Lynn už užívala status country legendy a sbírala různá ocenění. Dokonce na její počest byla pojmenovaná nově vyšlechtěná odrůda růže – The Lynn Anderson Rose. V roce 1992 zpěvačka vydala krásné album s písněmi o kovbojích a koních I Want To Be A Cowboy’s Sweetheart. Koně byli její celoživotní láskou a aktivní účasti na soutěžích se věnovala i na sklonku šedesátky. Za svou dráhu v rodeu vyhrála 16x národní mistrovství a 8x světové mistrovství. Koně chovala na svých dvou rančích v Texasu a Novém Mexiku a rovněž založila charitativní program, ve kterém se postižené děti z Texasu a Tennessee učily jezdit.
Lynn Anderson roku 1998 vydala kolekci Latest And Greatest, kde přezpívala své největší hity a přidala tři novinky, a o rok později vyšel její velmi nadupaný živák Live at Billy Bob's Texas. Další velmi zajímavý projekt následoval v roce 2004, kdy Lynn Anderson vydala The Bluegrass Sessions, na kterém své hity přezpívala v bluegrasovém aranžmá. Tato deska byla kritikou velmi ceněna a vynesla Lynn nominaci na Grammy.
Poslední léta života Lynn Anderson byla poměrně bouřlivá. Zpěvačka začala hodně pít a opakovaně byla zatčena za jízdu pod vlivem. V roce 2005 měla být uvedena do síně slávy německé asociace country hudby a měla se dostavit na slavnostní galavečer v Erfurtu. Dva dny před odletem do Německa však byla zatčena na benzínové stanici v Novém Mexiku, když se pokusila ukrást DVD s filmem o Harrym Potterovi a přivolanému policistovi dala facku, takže soudce jí pak zakázal vycestovat z USA. Na slavnostní předání ceny do Německa přijela až o rok později, kde jsem s ní také natočil rozhovor
V letech 2006 a 2010 Lynn Anderson natočila dvě nezávislá alba westernových písní Cowgirl a Cowgirl II. Roku 2015 pak vyšlo její první gospelové album Bridges, které se také stalo jejím posledním. Lahůdkou na něm je gospelová verze písně Drift Away, kterou napsal její přítel Mentor Williams, se kterým Lynn prožila posledních třicet let svého života. Tento song se stal velkým popovým hitem v roce 1973 pro Dobieho Graye a po něm ho natočily desítky dalších.
Matka Lynn, zpěvačka Liz Anderson, byla aktivní až do velmi vysokého věku, kdy vydávala desky písní pro děti, a zemřela na konci roku 2011 ve věku 81 let. Její dcera Lynn jí nakonec bohužel přežila o necelé čtyři roky. V červenci 2015, pouhý měsíc po vydání desky Bridges, byla Lynn Anderson na dovolené v Itálii, krátce po návratu dostala zástavu srdce a o pár dní později zemřela v nashvillské nemocnici ve věku 67 let.
Vystoupení Lynn Anderson v show Martyho Stuarta v roce 2011
PLAYLIST:
Garth Brooks - Amen
Travis Tritt - They Don't Make 'em Like That
Joe Nichols - Home Run
Tracy Lawrence - Stairway To Heaven Highway To Hell
Gary Allan - Temptation
Alan Jackson - I Can Be That Something
Lynn Anderson – Promises, Promises
Lynn Anderson - Rocky Top
Lynn Anderson - Rose Garden
Lynn Anderson - How Can I Unlove You
Lynn Anderson - Top Of The World
Lynn Anderson - Under The Boardwalk
Lynn Anderson - Someday Soon
Lynn Anderson - Paradise
Lynn Anderson - Drift Away
Petr Mečíř
Nejsem hudební kritik, ale hudební chválič, protože píšu jen o tom, co se mi líbí. Za dobrou muzikou pojedu kamkoliv.
