Hurá na Jih 105: Rok 2023 s jižanským rockem

Nevím jak vám, ale mě rok 2023 utekl snad nejrychleji ze všech předcházejících. Tři a půl měsíce jsem zdravotně klempíroval a pral se s nějakými problémy. Vždy mě ale postavilo na nohy, když jsem pro vás začal připravovat nový díl Hurá na Jih. Byly situace, kdy jsme s Martym domlouvali, že by možná nový díl nemusel vyjít a Marty tam místo něj dá nějakou náhradu. Nakonec to ale vždy dobře dopadlo (díky Marty za trpělivost) a tady a dnes máte celý rok 2023 s hudebním speciálem Hurá na Jih pěkně pohromadě.  

Lednový, 94. díl Hurá na Jih má na svědomí Jirka Petrů. Kamarád a bývalý „spolupachatel“ speciálu Hurá na Jih, společně s Pavlem Hartlem, si vzpomněl na dávný slib, že by chtěl ještě udělat pořad o Tomu Pettym. V lednu k tomu konečně došlo a určitě to bylo milé a příjemné osvěžení a zpestření. Ode mne byste se této muziky nedočkali. Díky Jirko. A kdybys opět cítil potřebu něco ze svého bohatého archivu poskytnout našim posluchačům, neváhej a sem s tím.

Všichni, kdo mě aspoň trochu znáte, víte, že já mám moc rád ostré a tvrdé kytarové riffy. Nejen v metalu a hard & heavy muzice, ale především u nás na Jihu. Trvalo mi to nějakou dobu, než mě napadlo udělat jeden speciál Hurá na Jih na toto téma. V únoru byl ten správný čas a díl dostal název Natvrdo.  Zahráli jsme si starší i novější kapely, ale protože jsem přeci jenom už starší a konzervativnější člověk, stejně jako v únoru, i dnes, jsem pro vás vybral zástupce z Jacksonville na Floridě. Ne, nebudou to Blackfoot, i když i oni do téhle škatule patří, ale dáme si Molly Hatchet.

V neděli 5. března 2023 zemřel poslední ze zakládajících členů legendárních Lynyrd Skynyrd Gary Rossington. Už několik let ho trápily zdravotní obtíže spojené se špatnou funkcí srdce. Absolvoval několik operací, ale stejně ho ta zubatá nakonec dostihla. Koncem března, když jsem nový Hurá na jih připravoval, tak nešlo vybrat jiné téma, než vzpomínku na tohoto skvělého muzikanta a autora spousty skvělých písní a hitů kapely. Co si ale vybrat jako vzpomínku na Garyho dnes?  Mám vybrat něco 100x ohraného, byť nesmírně populárního? Stejně jako v audio verzi pořadu zkusím najít něco méně profláknutého. Co vy na to? Třeba tuto směs Garyho sól z některých písniček.

Od 27. ledna letošního roku se počínají mé kontakty se španělskou kapelou Montana Stomp. Napsala mi tehdy zpěvačka a tisková mluvčí kapely Susana Colt, že by její kapela ráda zahrála na našem festivalu v Kolíně. Pro letošek jsem už měl plno a tak jsme se domluvili až na rok 2024. Průběžně jsem si se Susankou psávali a když Montana Stomp vydali své první album, poslala mi ho poštou. Já na oplátku zase kapele poslal naši kompilaci Whiskey & Poslední rebel. 

Mile mě překvapil Pepa Huslík z Otrokovic, když představil letošní sestavu svého festivalu Stetson & Bourbon a tam jsem viděl i Montanu Stomp. I kdybych náhodou do Otrokovic letos neplánoval cestu, tak jsem prostě MUSEL. Bylo to skvělé, ostatně jsem tady o Otrokovicích už psal a tak si můžeme dát krátké promo video s pozvánkou na příští rok do Kolína a další videoklip Montana Stomp, k jehož výrobě posloužila natočená videa z cesty do Otrokovic a pobytu tam.

Květnový díl Hurá na Jih jsem věnoval „svému“ festivalu Southern Rock & Blues Kolín 2023, který jsem letos musel udělat až 10.6. Důvodem byl jediný volný termín, kdy do Kolína mohli, v rámci své evropské šňůry, přijet Skinny Molly. Moc jsem o ně stál a tak jsem musel zkousnout i to, že ve stejném termínu probíhal na náměstí festival Kmochův Kolín. Přesunuli jsme se tedy do lesoparku na Kmochově ostrovu, ale tam to už známe z roku 2021. 

Domníval jsem se, že program letošního ročníku kolínského festivalu je dostatečně lákavý, aby přitáhl slušný počet posluchačů. Kromě Skinny Molly u nás zahrál i Michal Prokop se svým triem, Ivan Hajniš a jeho The Primitives Group, italští rebelHot a další skvělé kapely. Počet návštěvníků sice zůstal za očekáváním, ale všichni, kteří přišli, si to užili. Protože zatím nemám k dispozici oficiální videa z festivalu, dám vám sem aspoň odkazy na dvě krásná „informativní“ videa, která natočil Pepa Kulatý. Díky Kuldo, je to skvělé … Sice horší zvuk, jen z kamery, ale zato autentické záběry atmosféry.

Červen bez Mlejna by snad ani nebyl pořádným červnem, ale letos jsem propagaci Mlejna v našem Hurá na Jih nestihl. Minulý měsíc jsem se věnoval Kolínu a v době, kdy šel ven červnový Hurá na Jih, už bylo po Mlejně. Ono ale, řekněme si to na rovinu, festivalu Summer Southern Session žádnou propagaci nepotřebuje. Je to nejstarší fungující kultovní festival jižanského rocku, ať se to někomu líbí nebo ne. Díky Líbovi Kosinovi a lidem kolem něj.    

Protože jsem 14. června podstoupil operaci krční páteře, neměl jsem na přípravu tohoto dílu Hurá na Jih moc času a nálady (co si budeme povídat…). Využil jsem tedy svého archivu, kde mám relativně slušné zvukové záznamy ze Mlejna v roce 2012. Po dvou písničkách od všech zúčastněných. Tak jsem to použil a připomněli jsme si tak Mlejn a jeho historii. I když ty nahrávky byly přímo z mixu od zvukaře, určitě by si zasloužily nějakou studiovou úpravu. Tak snad někdy příště.  V audio verzi dnešního pořadu si dáme pražské The Cell ve studiové kvalitě a jako video vyberu nějakou lepší živou nahrávku. Našel jsem jednu stylovou perličku. Je sice trochu delší, ale poslouchat to můžete buď celé, nebo si to dávkujte po částech … 

Náš hudební speciál Hurá na Jih se, v plné síle, na rozdíl ode mne, dožil svého stého dílu a už nějakou dobu je nejstarším fungujícím hudebním speciálem Rádia Dixie. A to hlavně díky vám, kteří nás posloucháte a své názory občas napíšete na FB nebo aspoň dáte souhlasný lajk. To vše mi dává zpětnou vazbu a energii, že má stále smysl v tom pokračovat. V tom samotném stém dílu jsem dělal radost hlavně sám sobě a zařazoval jsem tam jednotlivé písničky podle různých kritérií. Jedním z nich třeba byly kapely, které jsem už měl rozjednány do Kolína, ale nakonec to nedopadlo (Modern Earl, Rebel Road). Nebo kapela, které k nám do republiky přijela jen jednou a mě se podařilo dostat se k nim do šatny, předat drobné dárky a vyfotit se s nimi (Lynyrd Skynyrd). No a zahráli jsme si i jednu kapelu, která u nás nikdy nebyla a už ani nebude. Přestože byla skvělá a já ji pro sebe našel a objevil prakticky až v době, kdy končila. Tím bodem zlomu bylo úmrtí zpěváka Giga Michaelse. Proto není nikdy škoda si kapelu Swamp Da Wamp zahrát. I dnes a tady.

Obdobně jako v březnu, i v srpnu vybral téma nového dílu Hurá na Jih osud. Tedy osud … Ta svině zubatá a nenažraná. 8. srpna, po krátké, ale těžké nemoci, zemřel kytarista maďarské kapely Asphalt Horsemen Géza Matyasovszki. Byl to můj velmi dobrý kamarád a velká osobnost této ostré jižanské kapely. Protože nic dopředu nesignalizovalo, že by měl Géza nějaké problémy, ta informace o jeho odchodu mě dost vzala. 

Protože těsně před Gézovým odchodem Asphalt Horsemen pracovali na novém albu, a natočili k němu i nové promo video, máme poměrně čerstvou památku, jak to kapele i s Gézou naposledy šlapalo. Přestože to nové album vyjde až někdy začátkem roku 2024, video kapela uvolnila prakticky ihned. Už jsme si ho tady v předcházejících dílech dávali, ale je natolik dobré, že se nebojím ho připojit i dnes. Oči totiž opravdu nelžou.

Historie se opakuje. A to nejen v politice a běžném životě, ale i (v mém případě) v muzice a v zájmu evropských kapel zahrát si na našem fesťáku v Kolíně. Zatímco posluchače a návštěvníky, aby člověk hledal, kapely se nabízí samy. A to ne ledasjaké kapely. Už jsem výše psal, že ujíždím nejvíc na ostřejších partách. Když vám ale napíše klávesák holandské kapely Copperhead County, že by si rádi zahráli v Kolíně, vy si poslechnete jejich muziku a spadne vám brada, tak uděláte všechno, co bude možné, abyste tuhle kapelu do Kolína dostali.

I když Copperhead County nejsou v žádném případě tvrdou jižansko rockovou kapelou a jejich zvuk vychází hodně z countryových kořenů této muziky, tak to hrají tak dobře, že byste je klidně mohli zeměpisně zařadit do americké provenience. U nás o téhle kapele ví jen několik málo znalců a zářijovým dílem Hurá na Jih se určitě okruh českých příznivců rozšířil. Tak co, vy dnešní posluchači prosincového Hurá na Jih. Přijedete příští rok 25.5.2024 (nejen na Copperhead County) do Kolína? Nebudete litovat!

Když přišly do prodeje vstupenky na koncert Larkin Poe u nás v Praze ve Fóru Karlín, neváhal jsem ani chvilku. Už jsem tyto sestry, Rebeku a Megan Lowellovy, viděl před časem v Lucerna Music Baru. Podařilo se mi přesvědčit i manželku Ivču, že bez tohoto koncertu nemůže vést další plnohodnotný život, a tak jsem ty lístky koupil dva. To jsem ale ještě v té době nevěděl, že budu v létě po operaci krční páteře a na termín koncertu připadne můj měsíční pobyt v lázních na Moravě.

Tak jsem lístky prodal kamarádům Lubošovi a Harrymu a aspoň jim udělal radost a téma Larkin Poe jsem zařadil do říjnového Hurá na Jih, které jsem celé spáchal v lázních. Samozřejmě, že to chtělo i jistou předvídavost a spoustu materiálů jsem si musel vzít s sebou. Stejně mi ale ještě na poslední chvíli pomáhal Pepa Buxom Odstrčil a některé písničky mi převáděl do formátu mp3. Doufám, že se vám, kteří jste na koncertu byli, vystoupení Larkin Poe líbilo, a vám, kteří jste se do Fóra Karlín nedostali, se líbil aspoň říjnový díl Hurá na Jih o těchto velmi šikovných „babách“.

Spoustu času mi v posledních dvou letech začíná zabírat další můj koníček - kuželky. Obzvláště po tom, co jsme byli vedením Sokola Kolín vyštváni z naší kuželny v Sokolovně. Kamarád, předseda oddílu, s funkcí sekl a nenašel se jiný blbec než Dališ, a tak teď ještě bafuňařím v novém samostatném právním subjektu KK Kolín. Je to, mimo jiné, znát i na tom, že už nemám tolik volného času na vymýšlení a realizaci zajímavých témat pro Hurá na Jih. Tak jsem ten listopadový díl pojal podle šablony z minulého roku. 

Listopad je měsícem, kdy se vzpomíná na zesnulé. Rodinné příslušníky, kamarády a známé … V tomto dílu, nazvaném Jižanské dušičky, jsem tedy, společně s vámi, zavzpomínal na několik domácích a hlavně zahraničních muzikantů, kteří velkou část svých životů věnovali a obětovali jižanskému rocku. A že jich už je… Komplet všichni zakládající členové Lynyrd Skynyrd i Molly Hatchet a mnoho a mnoho dalších. Z domácí scény bychom z „odešlých“ taky sestavili dost slušnou kapelu. Tady ale teď můžu vypíchnout jen jednoho a tak si připomeneme Jindru Vobořila a jeho písničku Černá díra, ze stejnojmenného alba, kterou Jindra nahrál se svou kapelou Los Vobos, se pro dnešek a také pro tento rok rozloučíme. Hezký zbytek roku 2023, krásné vánoční svátky a v novém roce 2024 hlavně hodně zdraví.

Příjemný poslech a zachovejte nám přízeň i během následujícího rocku 2024!