Filmů z jihu je celá řada. Většina z nich akcentuje specifika místního životního stylu, některé pranýřují konzervativní zvyklosti tradičního společenského uspořádání a některé rovnou dělají z místních obyvatel zdegenerované rasistické vidláky s incestními sklony. Následující výběr se snaží být stejně pestrý jako život tam dole. Na jih od Mason-Dixon Line.
Řidič slečny Daisy (1989)
Začneme zlehka. Padesátá léta, Georgie. Daisy je sice bohatá, ale ani peníze věk nezastaví. Zrak slábne a reflexy se zpomalují a Daisy se jako řidička stává pro sebe i svoje okolí nebezpečnou. Proto se její syn (Dan Akroyd) rozhodne najmout jako řidiče černého Hoka (Morgan Freeman), což jeho matka zprvu striktně odmítá, aby si následně uvědomila, že ji prostý a dobrosrdečný šofér změnil život. Kontrast milého černocha a protivné židovky se ukázal natolik nosný, že ho filmová akademie odměnila čtyřmi zlatými soškami holohlavého chlápka a to konkrétně v kategoriích nejlepší adaptovaný scénář, nejlepší masky, nejlepší herečka v hlavní roli (Jessica Tandy) a i v té nejcenější, tedy nejlepší film.
Driving Miss Daisy, 1989, režie Bruce Beresford
Hořící Mississippi (1988)
Řada rasistických útoků a vražda tří občanskoprávních aktivistů přivádí do Mississippi dva federální agenty. Anderson (Gene Hackman) je ostřílený veterán, který pochází z podobného prostředí jižanského maloměsta a chápe místní vztahy, oproti tomu Ward (Willem Defoe) je mladý idealista z východu, který si většinu času připadá jako ve zlém snu. Režisér Alan Parker servíruje politický thriller z doby, kdy KKK zažíval svoje poslední zlaté období a rasová segregace jen pomalu opouštěla dobyté pozice. Film je napínavý, i když vrahy známe od začátku, a má dostatečné dusnou atmosféru. Místy se ale divák přece jen neubrání chuti parafrázovat jednu repliku. Místo „Politické shromáždění, ale smrdí to jako Klan“ by se dalo říct ,,Thriller, ale smrdí to jako propaganda.“
Mississippi Burning, 1988, režie Alan Parker
Vítejte v Rosewoodu (1997)
Další aktivistický spektákl plný ušlechtilých afroameričanů a krvežíznivých bělochů, které nejvíc ze všeho baví lovit negry. Režisér John Singleton rekonstruuje skutečnou událost, která se odehrála v roce 1923 na Floridě, kdy po obvinění černocha ze znásilnění bělošky rozpoutali místní farmáři regulérní pogrom, kterému během pětidenního řádění padlo za oběť odhadem 250 lidí, aniž by byl posléze kdokoliv potrestán. Pokud váš táta nepřijel studovat z Etiopie nebo Ghany, budete se asi po zhlédnutí filmu stydět za svou barvu kůže. Z hereckého ansámblu nejvíce vyčuhují Ving Rhames v roli válečného veterána, který jediný se zmůže na smysluplný odpor a Jon Voight, jehož majitel obchodu zase jediný chápe zrůdnost konání svých sousedů.
Rosewood, 1997, režie John Singleton
Reportér (2012)
Další floridské retro, tentokrát z roku 1969. Do rodného městečka se vrací zkušený reportér Ward Jansen (Matthew McConaghey), aby se řádně porýpal v případu vraždy místního šerifa. Proti hlavnímu podezřelému, kterým je lovec krokodýlů Hillary van Wetter (John Cusack), sice chybí přímé důkazy, zato mu přitěžuje jeho špatná pověst násilníka. Ward se spolu se svým kolegou (David Oyelowo), mladším bratrem (Zac Efron) a van Wetterovou lehce úchylnou korespondenční snoubenkou (Nikole Kidman) pouští do pátrání, které vede k lovcově osvobození a hlavně k poznání, že, řečeno s Goetheho Faustem, ,,neovládnu síly, které jsem rozpoutal“. Pokud bych měl film charakterizovat jedním slovem, napadá mě slizký. Zvrácené charaktery, sexuální úchylárničky a bezdůvodné násilí, prostě všechno, co čekáte od pořádného jižanského thrilleru. Hudební fanoušky potěší Macy Gray v roli Jansenovic služky.
The Paperboy, 2012, režie Lee Daniels
Divoká stvoření jižních krajin (2012)
Šestiletá Huspuppy (Quvenzhané Wallis) žije v podivné, zapomenuté komunitě za velkou hrází uprostřed bažin. Maminku už nemá a její otec Wink (Dwight Henry) je to, čemu se říká ,,rolling stone“, tedy pořád v čudu. Huspuppy si tedy musí vystačit sama a tak poznává okolní svět a přírodu mnohem důkladněji než je u jejích vrstevníků běžné, což ji vynese respekt všech okolo. Pak ale přijde hurikán a zaběhlý řád lidí, zvířat a věcí je zničen. Huspuppy se musí vydat na dobrodružnou výpravu za záchranu svého otce i místa, kde žije. Sociální drama smíšené s magickým realismem vyniká zejména hereckými výkony naturčiků. Oba hlavní představitelé se potkali ještě ve filmu 12 let v řetězech. Jako bonus je tu recept na aligátora, který se překvapivě dělá jako vínršnicl.
Beasts of the Southern Wild, 2012, režie Benh Zeitlin
Boží stvoření (2013)
V žilách měl německou a irskou krev. Jmenoval se Lester Ballard. Boží stvoření, víceméně jako vy sami. Filmová adaptace románu Cormaca McCatrhyho se odehrává v šedesátých letech v kopcovitém a lesnatém okrese Sevier v Tennessee. Příběh společenského vyvržence a nekrofilního vraha dýchá i přes kontroverzní téma zvláštním klidem. V hlavní roli exceluje Scott Haze, kterého podle mě po tomhle filmu přestali zdravit sousedé. Režisér James Franco původně uvažoval o adaptaci McCarthyho existencionálního westernu Krvavý poledník, ale z projektu sešlo kvůli časové a finanční náročnosti. Díky tomu vznikl syrový a velmi povedený film. A na Poledník doufejme ještě dojde.
Child of God, 2013, režie James Franco
Tahle země není pro starý (2007)
Cormac McCarthy podruhé. Vlastně poprvé. Byl to právě tenhle film bratří Cohenů, který po zisku oskara rozpoutal vlnu zájmu o dramatizace románů největšího současného autora jižanské gotiky. Běžný Texasan Lleywelyn Moss (Josh Brolin) jednoho dne na lovu v poušti najde pár rozstřílených pickupů, pár mrtvých mexikánů, pár kilo koksu a hlavně kufřík s dvěma (tedy pár) miliony dolarů. Lákadlo je příliš silné a tak se po jeho stopě pouští nejen šerif Bell (Tommy Lee Jones) s touhou zachránit ho od potíží, ale taky zabiják Anton Chigurh (Javier Bardem) s touhou oddělat ho. Klasické westernové rozdělení sil v roce svého vzniku získalo oskara za nejlepší film. Snímek obsahuje všechny atributy McCarthyho „hraničního období“, to jest zejména spoustu násilí a říši zla rozkládající se za řekou Rio Grande, ovládanou nemilosrdnými kartely a řádně nasáklou krví. Klasika tzv. Border Movies (Hraničních filmů) o moderních vztazích Američanů a Mexičanů, o kterých bude ještě řeč později.
No Country for Old Men, 2007, režie Ethan Coen, Joel Coen
V elektrizující mlze (2009)
Tommy Lee Jones znovu zasahuje. Tentokrát jako šerif Dave Robicheaux z Iberia Parish v Louisianě. Právě když se v okolí města natáčí film z občanské války, dojde k vraždě prostitutky. Dave podezírá místního mafiána Juliena Balboniho (John Goodman), který má všechny místní pod palcem a proto hravě zametá stopy. Na filmařském večírku Dave omylem vyzunkne drink vylepšený LSD a od té doby začne vídat torzo jednotky konfederačního generála Hooda, se kterým si občas bezva pokecá. Právě tyhle snové vize nejvíc narušují a brzdí jinak slušnou detektivku s překvapivým koncem a skvělou muzikou Buddyho Guye, který si ve filmu i zahrál. Ostatně muzika - kreolské blues se tu mísí s kajunským stylem zydeco a zní jí tu opravdu hodně.
In the Electric Mist, 2009, režie Bertrand Tavernier
Do morku kosti (2010)
Sedmnáctiletá Ree (Jenifer Lawrence) žije s duševně nemocnou matkou a dvěma mladšími sourozenci na venkově v drsné krajině Ozark Mountains v Missouri. Otec, zapojený do místního organizovaného zločinu jako vařič metamfetaminu, je toho času nezvěstný. Jednoho dne navštíví rodinu místní šerif, aby Ree oznámil, že její otec ručí za kauci jejich domem a pokud se nedostaví k soudnímu přelíčení, dům propadne státu. Ree se musí dozvědět, co se s jejím otcem stalo, ale naráží pouze na hradbu mlčení lokální klanové omerty. Vynikající adaptace románu Daniela Wodrella zobrazuje drsné lidi v drsných podmínkách a byla odrazovým můstkem pro kariéru Jenifer Lawrence, která následně naplno zazářila v teenagerovské vyvražďovačce Hunger Games. Znalce westernu potěší účast známých tváří z Deadwoodu (Garret Dillahunt, John Hawes), fanoušky tradiční americké muziky zase našlapaný soundtrack.
Winter´s Bone, 2010, režie Debra Granik
Bratříčku, kde jsi? (2000)
Jasně, tenhle film už figuruje v seznamu filmů o country music, ale já si ho prostě neodpustím. Homérova Odyssea zasazená do Kentucky třicátých let v čele s neuvěřitelně užvaněným Clooneym s jižanským akcentem, je pro mě, jako fanouška bluegrassu naprosto stěžejním dílem. Většinu kladů téhle retro podívané bří Cohenů už popsalo mnoho zasvěcenějších recenzentů přede mnou. Co ale nikdo nevypích, je zakomponování staré (na americké poměry) legendy o prvním světském bluesmanovi Robertu Johnsnovi, který prodal svoji duši ďáblu za to, že z něj udělá nejlepšího kytaristu na světě. Johnsona ve dvaceti sedmi letech pravděpodobně otrávil manžel jedné z jeho mnoha milenek. Zůstalo po něm asi patnáct nahrávek, dvě fotografie a nezjištěný počet dětí. Inu i takový je americký jih.
O Brother, Where Art Thou?, 2000, režie Joel Coen, Ethan Coen
A co vy? Jaký je váš oblíbený film z jihu? A štve vás, že jsem ho vynechal? Napište, budu se těšit, a vy si běžte pustit ty z mého seznamu, které jste neviděli. Stojí za to.
Jo a kdybyste se chtěli dozvědět něco víc o skvělý muzice, která v některých z těhle filmů hraje, stačí jeden klik a můžete si pustit hodinový podcast, který je právě tomuhle tématu věnován.
Mr. Beman
Jsem fanatickým příznivcem všeho, co se týká Ameriky devatenáctého století. Mám rád parní stroje, perkusní zbraně a hluboké lesy.
