Dneska to bude hodně o country. To říkám předem. I když písničkář Chris Knight by se svým chraplákem mohl klidně zpívat blues s Black Stone Cherry, jasný hlásek Michaely Anne je doprovázený pěkným zvonivým současným country-rockem, to všechno by měl průměrný bigbíťák v poho zvládnout. Ovšem pak přijde Jason James a to bude skok ve stroji času do hlubokejch padesátek a šedesátek a bude to fakt pure and solid country gold. Ale to rozdejcháte, ne? A na rozjezd si dáme jedno video Creeda Fishera. To abyste nezapomněli, že jste na jižanským redneck rádiu.
Poslouchejte: Honkytonk Jukebox 48 – Prostitutky, uhlí a zlato jménem country
Chris Knight – Tvrdý i něžný vypravěč
Bylo to setsakra dlouhé čekání. Sedm dlouhých let uplynulo od vydání posledního alba písničkáře Chrise Knighta, ale nakonec jsme se přece dočkali. Oproti předchozím, převážně akustickým Knightovým projektům je zvuk nových nahrávek výrazně tvrdší a rockovější, což je především zásluhou jeho dlouholetého přítele Dona Bairda, kytaristy slavných southern-rockových Georgia Satellites. Pořád jsou to poměrně jednoduché písničky, psané pro Chrisův nezaměnitelný a v dobrém slova smyslu nezpěvácky amatérský chraplák a doprovodnou akustickou kytaru, ovšem Bairdova kytarová práce je posouvá někam mnohem dál a výš, nabíjí je tím správným druhem elektřiny, naléhavostí, důrazem a syrovostí.
Tam, kde je to třeba, neváhal gramofónky ověnčený zvukový mistr a další Knightův dlouholetý kámoš a spolupracovník Ray Kennedy nechat zaznít tradiční appalačské nástroje (banjo, housle, mandolínu), Wurlitzerovo piáno či další klávesy, ale vždy s náležitým citem pro věc, tak aby přemíra nástrojů a studiových efektů nepotlačila to hlavní. Příběhy, které nám letos šedesátku slavící Chris Knight hodlá napřímo a natvrdo vytesat do myslí a srdcí. „Chtěl jsem to syrové, nervózní a velké“, říká o výsledném zvuku Knight a lepší charakteristiku jeho nového alba není třeba hledat.
Pro témata písní Chrise Knighta platí to samé, co se dá říct i o tvorbě jeho vzorů (mimochodem John Prine si s Chrisem na albu Almost Delight krásně venkovsky zapařil ve své písni Mexican Home) i následovníků a krajanů jako Sturgill Simpson, Tyler Childers či Ian Noe. Stát Kentucky je prostě místo, kde se silné a přesvědčivé příběhy derou tak trochu samy na povrch a je-li nablízku písničkář, který je dokáže vycítit, zaznamenat a originálním a netuctovým způsobem poslat dál do světa, je vyhráno. Oproti dřívějším deskám ubylo na novém albu Chrise Knighta různých násilnických historek a to víc v jeho nových písních zaznívá téma lásky. Jak lásky k lidem, kolikrát s trochu trpkou příchutí na jazyku, tak hrdé a chápající lásky k domovu a jednoduchému i často obtížnému způsobu života. Není to tak úplně country, ale zahrabat do teď tak módního šuplíku americana si nové album Chrise Knighta rozhodně nezaslouží. Na to je příliš rockové a opravdové.
Chris Knight – Almost Delight
11.10.2019
Drifter´s Church Production
https://www.chrisknight.net/
Audiospeciál Honkytonk Jukebox existuje (stejně jako celé Radio Dixie) jen a jen díky tomu, že si kupujete trička, mikiny a další bejkárny v našem vidláckém eshopu DixieGear.cz. Triček s Hankem Williamsem tam tuším zbejvá posledních pár kousků za výprodejovou cenu 180 Kč. Co vy na to?
Poslouchejte: Honkytonk Jukebox 48 – Prostitutky, uhlí a zlato jménem country
Michaela Anne – Prostitutky, poušť a telecastery
Na nejnovější desce honkytonkové víly (třetí v pořadí a první u renomované firmy) by se dal krásně demonstrovat rozdíl mezi nashvillskou country produkcí a nahrávkami, které vznikají kdesi mimo – v tomto případě v jižní Kalifornii a Arizoně. Už staří klasici bakersfield soundu Merle Haggard a Buck Owens zněli odlišně od tehdejší mainstreamové produkce a mladá dáma a talentovaná písničkářka Michaela Anne jde jednoznačně v jejich stopách. Ovšem po svém. Nakonec už pěkných pár let tady máme jednadvacáté století a její hudba tomu odpovídá. To nejlepší z klasického honkytonku, devadesátkové country či nezávislého rocku nenuceně míchá do uchu lahodící směsi, jednoznačně ocejchované a zapamatovatelné díky éterickému, projasněnému zpěvu.
Indie country pro intelektuálněji a hloubavěji zaměřené publikum? No a proč ne? Že bychom měli možnost v přímém přenosu sledovat zrod nástupkyně Emmylou Harris či Patty Loveless? Čas ukáže, ale to hlavní, tj. originalitu, přesvědčivost a talent, to tady jednoznačně slyším. Krom toho si troufám tvrdit, že letošní novinka Michaely Anne výrazněji zaboduje u dámské části posluchačstva. Jednak kvůli tématům textů písní a druhak… Prostě je to celé takové jemné, čisté, lehce a svůdně zastřené, prostě ženské. Po všech těch outlaw drsňácích příjemná změna. Jo a určitě si poslechněte titulní song. Pak zjistíte, co dělá v titulku ten písek a prostitutky.
Michaela Anne – Desert Dove
27.9.2019
Yep Roc Records
https://www.michaelaanne.com/
Jason James – Solid country gold
Po prvních pár minutách poslechu téhle desky máte jasno. Už víte, kam se ztratily všechny ty staré, dobré a poctivé country písně. Na album Jasona Jamese. Tady je všechno tak, jak má být. Tři akordy a pravda. Sladké tóny steelkytary a houslí, zvonící ornamenty kytar a jemně swingující piáno. A hlas, který jste jakoby už tisíckrát slyšeli na deskách, co si pouštěl váš děda. Ovšem pozor, tohle není George Jones či Hank Williams. Svoje vlastní písně vám zpívá hoch z Texasu jménem Jason James. Je to jako výlet zpátky v čase. Asi tak o šedesát let. Zpět do dob, kdy country byla opravdu country, ještě před jejími námluvami s popem (rock tehdy ještě ani neexistoval).
Písně jsou jasně strukturované a čitelné, oproti archívním nahrávkám samozřejmě v současné hifi kvalitě nahrané, a i když je to s podivem, stará dobrá témata dokáže Jason James podat tak, že máte dojem, že se vám na gramofonu točí výběr nějakých zapomenutých hitů slavných country hvězd. Fakt by mě zajímalo, jestli by songy z téhle desky dokázaly zabodovat v hitparádách dejme tomu v roce 1955. Tuším, že některé z nich zcela jistě ano, titulní píseň alba rozhodně. Kdysi se George Jones v jedné ze svých písní ptal, kdo si jednou dokáže obout boty slavných country hvězd. My tu odpověď známe. Jason James.
Jason James – Seems Like Teers Ago
4.9.2019
Melodyville Records
https://www.jasonjamesband.com/
Poslouchejte: Honkytonk Jukebox 48 – Prostitutky, uhlí a zlato jménem country
Playlist:
Chris Knight – I Won´t Look Back
Chris Knight – I´m William Callahan
Chris Knight – Almost Delight
Chris Knight, John Prine – Mexican Home
Michaela Anne – I´m Not The Fire
Michaela Anne – Child Of The Wind
Michaela Anne – Desert Dove
Michaela Anne – Two Fools
Jason James – Seems Like Tears Ago
Jason James – Move A Little Closer
Jason James – We´re Gonna Honkytonk Tonight
Jason James – Coldest Day Of The Year
Martin Pešek
Konzervativní Kozoroh na trnité cestě ke splnění svého amerického snu. Tenhle svět potřebuje opravdu trochu víc buranů.
