Hudební dramaturg Radia Dixie Petr Jirásek vás zve do druhého dílu svého speciálu Dixie Night Ride cíleného na rockovou tvář hudby Dixie. Tentokrát vás budou atakovat nezapomenutelní Rock Sugar s peckou sešitou ze dvou jiných písní, která jako by vypadla z kabinetu doktora Frankensteina, jižansko-hardrockoví smolaři i vítězové Royal Bliss dají nadvakrát ochutnat svůj příjemný žánrový koktejl a ve velkém profilu si posvítíme na dnes už velké hvězdy moderní rockové country The Cadillac Three - ti vás určitě nesmí minout. Jako obvykle mluvenou verzi tohoto pořadu najdete od teď kdykoliv v podcastovém archivu Radia Dixie. Hell Yeah!
The Cadillac Three
Poslouchejte: Dixie Night Ride 2 – Zbustrovaná country The Cadillac Three
Rock Sugar – Jedna a jedna jsou jedna super!
S americkou kapelou Rock Sugar byla sranda. Muzikanti míchali do jedné společné skladby většinou jeden kus rockové a jeden kus popové klasiky a výsledný slepenec zpravidla dobře fungoval. Tímto způsobem nahráli jediné album (Reimaginator z roku 2010), ale žili z něj potom docela dlouho, protože naživo jejich produkce byla pochopitelně paráda.
Z citované desky vám jako ukázku nabízím skladbu Don´t Stop the Sandman, kde Rock Sugar (po našem Rockové cukrátko) zprznili moji milovanou kapelu Journey (skladba Don´t Stop Believin) a Metallicu (skladba Enter Sandman).
Kupodivu, bavila se i dobová hudební kritika, která tehdy muziku kapely přivítala sloganem: „Rock Sugar je čerstvý kokain pro milovníky rocku i popu!“
Royal Bliss – Smůla, dřina a rockandroll
Možná tuhle kapelu ani neznáte, byť působí na scéně už nějakých dvacet let. Royal Bliss (pocházejí ze Salt Lake City v Utahu) byli ne nadarmo nazýváni snad nejsmolovatější kapelou vůbec. Raná léta kapely byla totiž pěkně divoká. Kromě obligátního alkoholu si muzikanti dopřávali taky trávu, acid a houbičky, zůstávala za nimi rozbitá auta i autobusy, vleklé trable s nahrávacími společnostmi, i mnohá zranění. Za obzvláště památná jmenujeme alespoň tato: šéf kapely Neal Middleton málem vykrvácel po hospodské rvačce, když mu kdosi do zad zasadil šestipalcový nůž, bubeník Jake Smith zase usnul za volantem auta a napálil to rovnou do stromu.
Ovšem vrcholným číslem bylo, když Middleton nasáklý Red Bull vodkou a plný prášků na bolest vypadl v Long Beach z devátého patra apartmá svého kámoše. Po pádu to zprvu to vypadalo beznadějně, pak na doživotně ochrnutou spodní polovinu těla, ale Middleton se svou pevnou vůlí vrátil do plnohodnotného života, k rodině a taky zpátky za kapelou a do nahrávacího studia.
Časem se ovšem členové skupiny docela zklidnili a dnes mají Royal Bliss na kontě sedm regulérních alb, oscilujících někde mezi moderním hadrockem, jižanským a alternativním rockem, ale i country a vlivy keltské hudby. Na rozdíl od podobných kapel Royal Bliss tolik netlačí na pilu, a to jim vyloženě svědčí.
Je potřeba říci, že kapela si svůj úspěch tvrdě vydřela, intenzivně a poctivě koncertovala, prošla mnohými životními zákrutami a neúspěchy, ale zato se dnes může pochlubit masivní loayální fanouškovskou základnou a taky tím, že sdílela společné podium s takovými hvězdami, jako jsou Lynyrd Skynyrd, Buckcherry anebo Kid Rock.
Dejte Royal Bliss šanci a okuste alespoň dva kusy z jejich produkce: povedenou Devil With Angel Eyes z jejich letošního eponymního alba a jako druhou chytlavou baladu Crazy z roku 2012 z alba Waiting Out The Storm. Garantuju vám, že příjemně vlezlý refrén písně Crazy nedostanete jen tak z hlavy. A tak to má taky být!
Poslouchejte: Dixie Night Ride 2 – Zbustrovaná country The Cadillac Three
K poctivý jižanský muzice patří i stylovej vohoz. Co se triček týče, z návštěvy eshopu naší vidlácké značky DixieGear byste měli odcházet plně uspokojeni.
The Cadillac Three - Zbustrovaná country a metalové riffy z Tennessee
Sotva najdete druhou takovou kapelu, která odehraje jeden večer festival country společně s country hvězdami první velikosti Florida Georgia Line a Keithem Urbanem a pak skočí do letadla, aby další den sdílela pódium s heavymetalovými titány jako jsou Metallica nebo Slayer.
The Cadillac Three jsou považováni za největší infuzi vitality šlehnutou do žil country hudby během této dekády. Podařilo se jim spojit fanoušky tohoto typu muziky v Americe a v zámoří, což před nimi dokázal jen nezdolný držák v amerických hitparádách Garth Brooks, který prosadil country i na standardní popový trh (v Americe více desek než Brooks dosud prodali jen Beatles, dokonce pokořil i samotného Elvise).
Nicméně dlouhé vlasy, ošoupané džíny a tulácký muzikantský život strávený v autobusu od štace ke štaci a přesně vykreslený obraz ospalého jižanského maloměstečka, jsou v případě The Cadillac Three autentické.
„Pořád píšeme písně o tom, odkud pocházíme, protože je to pořád naše nejoblíbenější místo na tomhle posraným světě“, říká Neil Mason. „Ale neseme si s sebou i nový zážitky. Procestovali jsme celej svět. Na každý další desce zpíváme o všem, co se přihodilo od tý minulý.“
Pověstné závratné koncertní tempo kapely stále nepolevuje. Dodnes odehrají na tři stovky show ročně, jsou stále na cestách, a to celých čtyřicet z dvaapadesáti týdnů v roce, dnes už hojně následováni svými věrnými kočovnými fanoušky.
The Cadillac Three pocházejí z Tenessee a tvoří je kytarista a zpěvák Jaren Johnston (autor většiny muziky a textů skupiny), hráč na pedálovou steel kytaru Kelby Ray (ten pokrývá svým nástrojem jak basovou linku, tak i další kytaru) a bubeník Neil Mason.
„Jednou z věcí, kterýma se odlišujeme od ostatních je to, že si děláme muziku po svým“, říká Kelby. „Našli jsme úplně nový zvuk, hlavně po zapojení pedálový steel kytary do našeho soundu. To dělá z naší muziky víc country, ale v našem vlastním, jižanským provedení. Nedá se to zařadit do žádný škatulky“.
Hudební tisk si samožřejmě hbitě poradil a vytvořil pro kapelu nový speciální žánrový termín country fuzz (country fičák, jízda anebo taky hype), který popisuje její unikátní sound čerpající z rockandrollu, jižanského rocku, country and westernu a funku.
Jaren, Kelby a Neil se znají už od klukovských let a začali společně zkoušet a hrát už na základce. A logicky, měli i stejné muzikantské hrdiny. Kelby vzpomíná: „Poslouchali jsme všichni tři to samý. Já jsem začínal na osmdesátkový country, pak jsem přešel na klasickej rock a heavymetalový partičky. Jaren to měl podobně. Vyrostl na devadesátkový country a měl rád Rage Against Machine, Metallicu, Skynyrdy a podobně. No, a Neil to měl zrovna tak.“
Jejich první společná kapela se jmenovala Bang Bang Bang, vznikla v roce 2005 a měla jen jepičí život. Poté budoucí The Cadillac Tree založili skupinu American Bang a podepsali kontrakt u nahrávací společnosti Warner Brothers. American Bang byli sice znamenití, viz video Young And Wild (Mladí a divocí), ale kapela neměla potřebnou důvěru a podporu svého smluvního labelu Warner Bros.
„Byla to dobrá škola“, soudí Kelby. „Pět, šest let jsme cestovali po štacích v dodávce a čekali, až se vyvážeme z podepsaný smlouvy. Museli jsme si sami měnit po cestách gumy a spojky na našich autech a naučili se tak spoléhat sami na sebe. V té době se nás Warner Bros snažili nasměrovat různými směry a diktovali nám. Pište svoje písně takhle nebo takhle. Když to pak skončilo, bylo to vzájemný. Přístup nahrávací společnosti, to byl ten důvod, proč jsme ji opustili. Poučili jsme se a začali znova“.
American Bang se přejmenovali na The Cadillac Three a v roce 2011 podepsali kontrakt u labelu Big Machine Records. „Big Machine pro nás nemohli udělat víc“, vzpomíná Kelby. „Nechali nás být těma, kým jsme chtěli vždycky být. Cestovali jsme už dokonce autobusem, což už bylo lepší, než dřív dodávkou. Vznikli The Cadillac Three a začali jsme konečně dělat to, co jsme chtěli dělat už od začátku. Myslím, že to funguje.“
Debutní eponymní album The Cadillac Three vyšlo v roce 2012. Jeho nahrávání zabralo ve studiu pouhý týden a přineslo nejméně dva důležité hity: I´m Southern (Jsem jižan) a Tennessee Mojo (Kouzlo Tennessee). Totéž album vyšlo pro mimoamerický trh o rok později pod názvem Tennessee Mojo a s jiným obalem. Písně na první desku vznikaly klasickým způsobem, jako kdysi, za starých dobrých časů. Kapela je psala na cestách a poté testovala jejich ohlas naživo na posluchačích.
„Je to jak ve filmu Almost Famous.“ (Na pokraji slávy - pro ty, kdo snad tento film neznají: báječný snímek režiséra Camerona Crowa, příběh fiktivní kapely Stillwater, jejich groupie Penny Lane a mladého hudebního žurnalisty Williama, napěchovaný neopakovatelnou dobovou 70´s atmosférou a skvělou muzikou). „Cestujeme busem, někdo brnká na kytaru, někdo nasává pivo“ říká Jaren. „A všichni máme jedinej cíl, udělat naše další album lepší, než to předešlý“.
Až doposloucháte tenhle podcast, zkoukněte Almost Famous. Jeden z nejlepších hudebních filmů všech dob.
Druhá deska Bury Me In My Boots (Pochovej mě v botách), vydaná v srpnu 2016, nabídla další smash hity jako The South (Jih), Party Like You (Večírek právě s tebou) anebo Peace Love And Dixie (Láska, mír a Dixie).
Na druhé velké desce už lze vycítit rostoucí sebevědomí kapely a ambice ovládnout i velké koncertní arény. „Když se podíváte na naši první desku, je celá o chlastu, potyčkách a o hledání. Když jsme začínali hrát, celý to spojovaly texty o tom, odkud pocházíme, na co jsme hrdý, jak jsme vyrůstali a co jsme poslouchali, když jsme dospívali. Takhle to vznikalo“.
Kelby: „Na druhý desce už spousta písní čerpala ze zážitků v autobusu na turné a zachycuje zas vyšší level našeho rockandrollu. Je to o dospívání a tak trochu i o stárnutí. Některé písně jsou prostě už dospělejší. Jaren a Neal se zkrátka víc naučili autorský řemeslo.“
Zatím poslední, třetí album The Cadillac Three ze srpna 2017 dostalo název Legacy (Odkaz). Před začátkem jeho natáčení měla kapela k dispozici už s předstihem řadu hotových písní. Ve studiu si proto užívala dostatek prostoru na experimentování s jejich podobou a zvukem, to vše v supervizi zvukového inženýra Drewa Bowmana. „Nahráli jsme materiál v prosinci, dokončili v lednu, míchali v březnu a pak to předali vydavatelský společnosti. Líbilo se jim to a vydali to v srpnu, rok po vydání druhýho alba Burry Me In My Boots. Není moc kapel, který to takhle dělají“.
Album Legacy znamenalo pro The Cadilac Three raketový start do žánrové první ligy a vzbudilo kýžený zájem hudebních publicistů. Průlom přišel i mimo Ameriku. Opravdový úspěch čekal na kapelu v Británii, kde jim cestičku už prošlapalo tamní dřívější účinkování southern rockových hvězd Blackberry Smoke a Black Stone Cherry. „Po Státech jsme jezdili dost dlouho, ale v Británii se to seběhlo fakt rychle“, říká Jaren. „Byli jsme tam osmkrát nebo devětkrát a začalo to stoupat exponenciálně. Když jsme hráli po klubech v Americe, bylo docela narváno. Ale tady bylo úplně všude vyprodáno. Je to mazec. Tady s námi zpívají všichni společně každou píseň slovo od slova, a my máme pocit: Do prdele, je to jako bysme tady žili“.
Kelby dodává: „Americký a britský fanoušci jsou ujetý každej jinak. V Anglii na tebe víc koukaj způsobem: Kdo to je? Co se děje? Jsou nadšený tím, jak vypadáme, jak se pohybujeme a jak děláme svou práci. Je to jinej typ prezentace než v Americe. Myslím, že britský publikum natáhly kapely jako Blackberry Smoke a pak my, protože jsme něco, co tam neviděli od dob Lynyrd Skynyrd. Jo, kurva, a ZZ Top tam jsou pořád jedna z největších skupin“.
Před několika týdny The Cadillac Three vydali pilotní singl k připravované, stejnojmenné velké desce Country Fuzz (Country fičák). Produkovali si ho tentokrát sami, s vědomím, že zkušeností už mají dostatek. „ Ať hrajeme koncertů sebevíc, každou noc měníme pořadí písní v playlistu. Fakt se to snažíme dělat pokaždý jinak. Teď máme šestnáct novejch songů, který můžeme do našeho koncertního setu doplnit“, říká Neil.
Celé nové album Country Fuzz má být venku zkraje roku 2020, má přinést zmíněných šestnáct písní a má být dlouhé 46 minut. S trochu nadsázky lze říci, že se můžeme těšit opět na písně o chlastu, mejdanech, starých dobrých časech, a na oslavu jižanství v typickém pestrém stylovém crossoveru skupiny.
„Prostě si děláme, co chceme. Když jeden song zní spíš jako jižárna, dobrý. Když další má kytarovej riff jako Metallica, paráda. Když to zní jako starej country song, taky dobrý. Myslím si, že díky tomuhle máme tak širokou fanouškovskou základnu a lidi se k nám vracej. Naše živý show jsou lepší a lepší. Máme nový pódium a světla, a všichni čekaj, kam až se to vyvine. Chodí na nás lidi od sedmnáctiletejch až po sedmdesátiletý. Máme stejný fanoušky jako ZZ Top a Skynyrdi, i ty, který nás viděli s Florida Georgia Line, takže máme svoje fanoušky vlastně všude“, říká Kelby a pak dodává to, co bychom mohli označit za recept na úspěch a esenciální poselství celé skupiny.
„The Cadillac Three jsou nářez. Jsou to tři kluci, co spolu vyrůstali a chtěli dobýt svět. Všechno ostatní nám je u prdele. A všichni mladý můžou vidět, že se to dá dokázat!“.
Poslouchejte: Dixie Night Ride 2 – Zbustrovaná country The Cadillac Three
Playlist:
Rock Sugar-Don't Stop The Sandman
Royal Bliss - Devil With Angel Eyes
Royal Bliss – Crazy
The Cadillac Three - Tennessee Mojo
The Cadillac Three - The South ft. Florida Georgia Line, Dierks Bentley, Mike Eli
American Bang - Wild And Young
The Cadillac Three - I'm Southern
The Cadillac Three - Party Like You
The Cadillac Three - White Lightning
The Cadillac Three – Graffiti
The Cadillac Three – Tennessee
The Cadillac Three – American Slang
Petr Jirásek
Průměrný běloch, heterosexuál a konzervativní pivař. Svou bezmeznou náklonnost k americké muzice ukájí jako dramaturg Rádia Dixie.
