Doughboys z českých planin

Všichni ti by ale s největší pravděpodobností válčili dodnes, protože válka byla neuvěřitelně statická. Až do doby, kdy se v Evropě, tedy na starém kontinetu, vylodili vojáci z toho nového, přesněji řečeno vojáci American Expeditionary Forces (A.E.F.). Dva miliony vojáků, kteří vtrhli na evropská bojiště a váhy válečné fortuny jasně obrátili ve prospěch demokracie.

Vojáci AEF

První válce se v české kotlině daří. Ale co tu chybělo, byli právě Doughboys, američtí vojáci ve svých kloboucích, ověšení noži a kulomety a prahnoucí po suvenýrech. Dneska je tu máme… před dvěma lety se „vylodila“ 1. Pěsí Divize A.E.F., která bojuje pod jménem The Bloody First, Great War reenactment group. Najdete u nich vše, co byste čekali od amerického vojáka první války – přehršel kulometů, pumpovací brokovnice, dlouhé bajonety i zákopové nože s boxerem, klobouky, typické usárny, dostatek kafe a slaniny i chuť hnát „boše“ až za jejich hranice. A brát přitom suvenýry.

Příprava na akci začíná hromadou krámů. Na foto absolutní základ střelce z Trench Gun - brokovnice Winchester Model of 1897.

I když tahle bláznivá grupa Doughboys vznikla teprve před dvěma lety, má dobré základy. Většinu členů totiž tvoří praví nestoři českého reenactingu, kteří se po válečných polích v různých uniformách různých období plahočí už přes čtvrt století. Jedno mají ale společné – ta uniforma byla vždycky americká.

První akcí Bloody First byla podpora Aviatické pouti v Roudnici nad Labem. Tradiční letecké ukázky doplnila i pozemní bitva.

Dva roky působení možná zní jako málo (za dva roky ale dokázali Doughboys pomoci vyhrát válku, že jo), ale za tu dobu naši Bloody First předvedli, že rozhodně patří na válečná pole a nejen na ně. Svou účastí pomohli s řadou historických ukázek a prezentací nebo například vedli Plzeňskou přehlídku ke stému založení Druhé pěší divize.

Založení slavné druhé pěší divize se zúčastnili i Doughboys z Bloody First, tentokrát pietně s nášivkou indiána. S plnou parádou vedli celou přehlídku durch Plzní.

Ano té, která se podílela na osvobození jihozápadních Čech a která jako jediná divize byla založena mimo území spojených států, a to ve Francouzském Bourmontu. Ptáte se, jestli jsme byli u stoleté oslavy přímo na místě? Jasně a jako čestní hosté!

Přehlídka v Plzni – o které se mimochodem psalo i v řadě novin ve Spojených Státech – uctila vojáky druhé pěší divize a americké armády za poslední století. Na přehlídce tak byli vojáci v uniformách z roku 1917 i 2017.

Reenactoři první pěší divize velké války jsou zejména sběratelé a historici. Jejich vědomosti jsou uchvacující a jejich sbírky by ocenilo leckteré muzeum. Jejich zájmem ale je ukázat historii „in natura“, předvést ctěnému obecenstvu Cimrmanovy živé obrazy. I to je důvod, proč je můžeme vidět v zákopech, kde si ošoupávají nesmyslně drahou originální výstroj a nezřídka i uniformy.

První světová válka je pověstná zákopovými boji. Proto i čeští Doughboys vybíhají do útoku z hlubokých zákopů a plahočí se přes zemi nikoho jen proto, aby posléze vlítli do zákopů nepřátelských.

Krčím se v zákopu. Kolem duní výbuchy. Sype se na mě hlína a o helmu bubnují kamínky. Najednou vše utichá. To je ten okamžik. FIX BAYONETS! Poslouchám rozkaz a nasazuju půlmetrový bodák na pušku. S ostatními se krčím v zákopu, srdce mi tepe. Čekáme na rozkaz. Naše kulomety spouští svůj koncert. Ozve se píšťalka, a to znamená jediné – musíme do útoku.

Spolu s britskými kolegy se vrhají U.S. boys do boje proti nepříteli.

Spolu s ostatními se škrábu na kluzkou předprseň zákopu a na další hvizd vyrážím do útoku. Proplétám se ostnatým drátem a jediné co vidím je nepřátelský zákop ze kterého šlehají plaménky výstřelů přímo proti mně. Je jich moc a pod palbou jejich mašinkvérů naše řady řídnou. Přesto za moment skáčeme do jejich zákopů, puška už je mi k ničemu. Ke slovu přichází zákopový nůž s boxerem a moje pěsti…

Plyn patřil mezi nejobávanější zbraně. I v rámci ukázek se tak po bojišti válí oblaka žlutého kouře, který imituje plynové útoky nepřítele.

Střední linie zákopů v zemi nikoho padla. Překračujeme mrtvá těla nepřátel, dobíjíme zbraně, ošetřujeme raněné. Nepřítel se ale jen tak nevzdává. Znovu duní výbuchy… ale tentokrát nějak jinak… GAS! GAS! Do křiku důstojníka zní gas rattle – velikonoční řehtačka – a syčení plynových granátů. Třesoucíma se rukama rvu plynovou masku na obličej a snažím se nenadechnout žlutého oblaku, který plní zákopy. Znovu píšťalka, znovu do útoku… hlavně ven z plynu.

Hrneme se do další vřavy, vyskakuje proti mně nějaký voják s krátkou šavlí v ruce a já se marně snažím vystřelit, nejde to, zahazuju pušku a chytám ho za ruku se šavlí, druhou rukou trhem vyndám Colt M1911 z pouzdra u boku a zblízka mu několikrát střílím do břicha...v křečovitém chvatu mě ještě naposledy strhává k zemi…

Bojiště je často nepřehledné , desítky výbuchů s stovky výstřelů z pušek dominují akci. Boj muže proti muži není výjimkou.

Bojiště utichlo. Ležím na zemi a tězce oddychuju. Nebyla to sranda, proběhli jsme padesátimetrovým bojištěm plným ostnatých drátů, děr a zákopů a svedli několik šarvátek s dobře připraveným nepřítelem. Ale přesně jako před sto lety jsme dovedli válku do vítězného konce. Alespoň tak to říká komentátor a my se za potlesku diváků zvedáme z prachu – a sčítáme ztráty. Naštěstí ne ty na spolubojovnících, ale ty na výstroji, výzbroji i uniformách.

Po bitvě je čas na vítězný snímek. V dobytých zákopech a s mrtvým nepřítelem. Naštestí vše končí potleskem diváků a všichni se zas zvedáme z prachu.

Ukázat návštěvníkům prvoválečného amerického vojáka totiž není nic snadného. Nejlepší je sáhnout do vitrín, skříní a depozitářů, vybrat ze sbírek to nejlepší a vyrazit do pole. Kopie se totiž nedělají, a pokud ano, jejich cena mnohdy převyšuje cenu originálu – pokud se vám tedy podaří sehnat originál za lidovou cenu. Uniformy mají vojáci většinou v kopiích, ale výstroj originální. Ale výjimkou není ani to, že vojáci válčí v mundůrech sto let starých. A to už stojí za to dát klobouk  dolů. Samozřejmě se bavíme o Campaign hat, tedy „skautském“ klobouku, který pro vojáky americké vojáky na evropském bojišti tak typický.

Campaign hat patří k první světové válce stejně jako zákopy. Tady to máte dohromady: Doughboye z Bloody first s kloboukem který zákopy kope.

Nespornou výhodou je, že tuzemští Doughboys disponují neuvěřitelně širokou škálou talentů. Například o střelné zbraně se starají profesionální zbrojíř a významný sběratel palných zbraní nebo specialista v oboru zbraně a střelivo. Nože koriguje jejich sběratel a světová kapacita v oboru U.S. chladných zbraní (nakonec od něj jste tady mohli číst článek na téma zákopového nože M1917/M1918). Zdravotníka v poli představuje skutečný doktor, jehož civilní specializace je sice na hony vzdálená polní medicíně, ale který se historii vojenské medicíny věnuje léta a patří mezi nejvýznamnější sběratele a reenactory mediků u nás.

V poli běhá fotograf, který dokumentuje akce na dobové přístroje (a ty budete také moci vidět v rámci Dixie On the Road na konci května) a jehož civilní povolání zahrnuje i profesionální fotografii. A v neposlední řadě šiky jednotky posiluje veterán několika misí AČR, odborník na speciální efekty z Barrandova a další vpravdě a v dobrém slova smyslu exoti či pacienti :-)

Reenactoři z Bloody First se rekrutují z různých profesních skupin nebo sociálních prostředí. Uniforma ale všechny rozdíly smaže a zůstává jen parta nadšenců.

Ve svých kloboucích a s usárnami na zádech prošli Doughboys celou Evropou. Ti naši zatím bojují jen v v našich luzích a hájích, zato je ale můžete vidět téměř všude tam, kde se něco významného z období první války děje. Třeba ve Sarážnickém skanzenu v červenci nebo na tradiční západočeské akci v Třemošné, která se koná každým rokem v září.

A samozřejmě i na Dixie On the Road, kam vás srdečně zveme. A kdyby vám snad nestačilo se přijít jen podívat, není nic jednoduššího, než se do akce zapojit a spolu s pacienty z Bloody First ochutnat prach a bláto prvoválečných zákopů. A je jedno, odkuď jste, protože naši Dougboys jsou z celé české republiky. Zatím nás lajkněte na facebooku a zůstaňte s námi v kontaktu – a uvidíme se v poli :-)

Zajímáte se o první světovou a chtěli byste se plahočit válečným polem spolu s Doughboys z Bloody First? Není nic jednoduššího, než vyslyšet volání strýčka Sama a zapojit se!