Country Heroes 39: Kapely pod vlajkou osamělé hvězdy – díl první

Texas byl vždycky místem, kde country hudba žila svým vlastním životem. A i když to do Nashvillu není odtud tak daleko jako z třeba Kalifornie, kašlali Texasané odjakživa na countryový mainstream natolik zvysoka, že dali za vznik svérázné a jedinečné muzice. Dnešní díl Country Heroes bude věnován čtveřici kapel, které aktuálně patří k tomu nejlepšímu, co druhý největší a zároveň druhý nejlidnatější stát USA nabízí.  

Country Heroes 39: Kapely pod vlajkou osamělé hvězdy – díl první

Flatland Cavalry 

Když Flatland Cavalry z Lubbocku vtrhli se svým debutovým albem Humble Folks v roce 2016 na texaskou hudební scénu, všichni velmi okamžitě začali pět chválu na jejich countryrockový sound podložený upřímným písničkářstvím a mnozí v nich viděli nové Turnpike Troubadours. Jenomže hlavní členové Flatland Cavalry to vnímali trochu jinak – tou dobou se ještě pořád potýkali se studiem na vysoké škole, hráli převážně jen v domácím regionu a navíc jen velice sporadicky. Když se ale uzavřely jejich vysokoškolské časy, začali sklízet ovoce svého talentu a snahy.

Flatland Cavalry v původní sestavě s houslistkou Laurou Jane

Plán založit kapelu pojali kytarista a zpěvák Cleto Cordero a bubeník Jason Albers, už když spolu bydleli při studiu na vysoké škole v Midlandu. Oba spolu sice  jamovali už od střední školy, ale kapelu nakonec začali formovat až v roce 2012 po přestěhování do Lubbocku. Právě zde, při studiu na Texaské technické univerzitě, se na večírku seznámili s houslistkou Laurou Jane. V roce 2014 se k nim přidali baskytarista Jonathan Saenz a kytarista Reid Dillon a původní sestava byla kompletní. 

V květnu 2015 vyšlo debutové EP s názvem Come May, financované crowdfundingovou kampaní. Album Humble Folks (2016) se vyšvihlo až na 17. místo v žebříčku Billboard Americana/Folk albums a na 38. místo v Top Country Albums. V době, kdy Flatland Cavalry vydali své druhé album Homeland Insecurity (2019), opustila kapelu Laura Jane a místa houslisty se ujal Wesley Hall. Už od počátků s kapelou pravidelně nahrává také Corderova manželka, zpěvačka Kaitlin Butts, často bývá k vidění i na jejich koncertech. 

Kaitlin Butts

Skupina s dalším nahráváním neotálela a před vydáním alba Welcome to Countryland z roku 2021, které nahrála v legendárních nashvillských studiích Sound Emporium, vypustila řadu singlů. Následující rok vyšlo z velké části akustické EP Songs to Keep You Warm.

Nejnovější album Wandering Star (vyšlo 27. října 2023) své předchůdce převyšuje pestrostí, ale působí příjemně povědomě, nepochybně i díky hutným aranžím kláves, kytar, houslí, mandolíny a banja. Veškeré v příbězích popisované scény i rekvizity – neonem ozářené tančírny, nekonečné směny na farmě, boty s ocelovou špičkou, vlak svištící kdesi v dálce, horká káva po ránu – to vše působí jako kousek klasické Ameriky. Jenomže Flatland Cavalry do těchto zdánlivě jednoduchých obrazů vplétají nečekané emoce a naznačují, že ne všechno musí být nutně takové, jak se může na první pohled zdát. 

Třeba otvírák alba The Provider se syrovými kytarovými riffy je nefalšovanou poctou americké dělnické třídy.

Na druhou stranu píseň New American Dream vyjadřuje obavy z nových technologií a nepříliš optimisticky ukazuje na naše vzdalování se od starého známého světa, který opouštíme. 

„Probuď se do nového amerického snu
a sleduj, jak ten starý mizí na pětipalcovém displeji…“
(Flatland Cavalry – New American Dream)

Že je kapela přesvědčivá i v písních lyričtějších (řekněme milostných) dokazuje třeba A Thousand Miles An Hour. Tahle partička prostě dokáže banální a všední svět, ze kterého není problém chytit slušnou depku, popsat tak, že si pak páteční či sobotní noc dokážete skvěle užít.

Flatland Cavalry se vždycky zaměřovali na country, která nejlépe vyzní v barech a tančírnách. Tohle pojetí, kterému se nejlíp daří právě v Texasu, vyžaduje perfektní muzikanty a nekomplikované a přímočaré texty. Flatland Cavalry oboje naplňují bezezbytku. 

The Panhandlers

„Panhandle v Texasu je fakt zapomenutá část světa. Tohle prašný místo páchne jako kravský lejno, ale přesto má i svou krásu. A zdejší lidé jsou prostě nejlepší,“ říká William Clark Green, který spolu se třemi dalšími texaskými písničkáři se snaží prostřednictvím muziky poukázat na přehlížený a poněkud zanedbaný kout státu.

The Panhandlers, které tvoří vedle Greena ještě Josh Abbott, John Baumann a Cleto Cordero, se dali dohromady nedlouho před covidem. V březnu roku 2020 vydali svůj debut, který produkoval jejich kolega Bruce Robison. Původním záměrem bylo nahrát desku, která by vzdala poctu skupině the Flatlanders, jejich západotexaským hudebním vzorům z Lubbocku. Nakonec ale od myšlenky coververzí upustili a začali psát originály věnované domovu v západním Texasu a kapelám, které je inspirovaly. Výsledkem byla drsná směs zemité country a typicky texaské „red dirt music“. I s odstupem několika let má deska díky obrazům koní na pastvinách či záplavě kvetoucích opuncií zvláštní schopnost vyvolat ve vás stesk po místě, které jste nikdy nenavštívili. Na jeden převzatý kousek ale přeci jen došlo – vypůjčili si poněkud tíživý song West Texas in My Eye, který napsal lubbocký písničkář a fotograf Charlie Stout. Josh Abbott, hlavní mozek Panhandlers, na skladbě prostě trval.

Poslední dobou jsem si říkal,
že bych mohl vypadnout z tohodle města,
omezit chlast a přestat s tím pobíháním od ničeho k ničemu
(West Texas in My Eye)

Západotexasští rodáci Josh Abbott, John Baumann, William Clark Green a Cleto Cordero jsou každý sám o sobě etablovanými písničkáři, mají za sebou spoustu alb, kapel, projektů i turné. Hrdost na Texas, místo odkud pocházejí, je díky tomu přitáhla k sobě. 

Pandemie covidu zabránila skupině v rozsáhlém turné na podporu vydání alba, The Panhandlers si nicméně vysloužili pozitivní recenze a v roce 2022 vydali čtyřpísňové EP West Texas Is the Best Texas, které předznamenalo druhý albový počin Tough Country (vyšlo v březnu 2023). Produkce se opět ujal Bruce Robison. Tentokrát vedle původní tvorby zařadili dvě písně oblíbených interpretů – Flat Land z pera Charlieho Stouta a Santa Fe, kterou napsal Guy Clark. Mimochodem, v písni Valentine, On Valentine's hostovala (nikterak překvapivě) zpěvačka Kaitlin Butts.

Díky, že se vobčas kouknete do DixieGear.cz, jedinýho echt vidláckýho eshopu široko daleko, a něco si tam vobjednáte. Jinak bysme tyhle podcasty museli stopnout a celý Rádio Dixie poslat do kytek…

Mike and the Moonpies

Hrají spolu 16 let a mají na kontě celkem 9 alb. Zavítali se svým „hardcore honkytonkem“ do mnoha koutů zeměkoule, přesto ale až donedávna nepatřili k největším hvězdám žánru. Časy se ale mění…

​

Počátky kapely s poněkud podivným názvem Mike and the Moonpies sahají do roku 2007, kdy kytarista Catlin Rutherford a zpěvák Mike Harmeier začal kolem sebe shromažďovat partu podobně smýšlejících muzikantů. V roce 2010 se přidali steel kytarista Zach Moulton, bubeník Kyle Ponder a baskytarista Preston Rhone a bez dlouhého otálení natočili a vydali nezávislé album The Real Country. V roce 2011 k nim přibyl pianista John Carbone a za své nové působiště vybrali East Side v Austinu, kde začali hrát v klubu White Horse. Hned v roce následujícím přidali své druhé album The Hard Way a příliš nepolevili ani v letech nadcházejících (kdo bude chtít, jistě si ony skvělé nahrávky dohledá). 

Sestava se v průběhu let trochu obměnila – nastoupili baskytarista Omar Oyoque spolu s novým bubeníkem Taylorem Englertem. Po úspěchu alba Steak Night at the Prairie Rose z roku 2018 vydali o rok později poněkud neobvyklý kousek Cheap Silver & Solid Country Gold. Inspirováni hity z počátku 70. let nahrávali v Abbey Road Studios za doprovodu Londýnského symfonického orchestru. Další zajímavá položka v diskografii kapely následovala zanedlouho – kolekce devíti do té doby nevydaných písní Garyho Stewarta – Touch of You: The Lost Songs of Gary Stewart.

Když pandemie covidu zastavila nabitý program Moonpies, muselo to být pro kapelu, která ročně odehraje nějakých 250 koncertů, dost drsné. Mike Harmeier trčel doma v Austinu a přemýšlel o tom, jak se vrátit ke zvuku, který odstartoval kariéru jeho kapely. Osmé studiové album One To Grow On pak bylo opravdickým hudebním návratem ke kořenům country – muzice pro taneční sály i autorádia. Něco jako soundtrack pro blues všedního dne, prokládaný víkendovou energií.

Na pódiu i na deskách udržují Mike and the Moonpies z Austinu pochodeň texaské country. Ať už se jedná o taneční honky-tonk, valící se western-swing nebo balady v duchu George Straita, ve všem Mike and the Moonpies báječně navazují na ty nejlepší hudební tradice státu osamělé hvězdy. 

Žiju od výplaty k výplatě / A nepromarním ani cent
Mám prázdnou láhev a zlomené srdce a pořád na tebe myslím.
(Paycheck To Paycheck)

Před nedávnem debutovali v nashvillském Ryman Auditorium v rámci tříčlenného koncertu stálic Red Dirt včetně Jasona Bolanda a Reckless Kelly. Nedlouho poté následovalo živé album Moonpies nahrané v taverně Devil's Backbone ve Fischeru v Texasu. Magazín Rolling Stone tuhle strhující nahrávku charakterizoval slovy „Mike and the Moonpies se řítí nonstop jako kamioňáci na prášcích“. 

A jak vlastně vznikl ten zvláštní název? Mike Harmeier to kdysi popsal: „Od začátku se jmenuje stejně strašlivě. Byl to tak trochu vtip, protože jsme začínali jako cover kapela, takže jsem chtěl, aby název lidem napovídal, jakou muziku se snažíme hrát. Myslel jsem si, že to „moonpie“ (odkaz na klasický americký dezert skládající se ze dvou kulatých grahamových sušenek s marshmallow náplní, vše namočené v polevě) lidi navede tímhle směrem, protože mi to přišlo svým způsobem nostalgické.“

Shane Smith & The Saints

Shane Smith & The Saints, kapela z Austinu, hraje svobodomyslnou country, která se ale nebojí ponořit hodně hluboko do rockových vod. Na Radiu Dixie jsme si je pouštěli nedávno, v srpnu odehráli mimo jiné dva koncerty na festivalu v dánském Tønderu.

Shane Smith pochází z texaského Terrellu a po přestěhování do Austinu začal psát původní materiál a pravidelně koncertovat, přičemž dal dohromady svou doprovodnou kapelu ve složení kytarista Tim Allen, baskytarista Chase Satterwhite, bubeník Bryan McGrath a houslista Bennett Brown. Z původní sestavy zůstal do dnešních dnů v kapele jen Brown, bez jeho bosé postavy v lacláčích bez trika a divoké hry, si lze the Saints představit jen těžko. Aktuální sestavu doplňují Dustin Schaefer na kytaru, baskytarista Chase Satterwhite a bubeník Zach Stover.

Shane Smith. Jó, to je ten s tím nezaměnitelným hlubokým hlasem…

Shane Smith & the Saints jsou proslulí čtyřhlasými harmoniemi a svými songy kráčejí ve stopách takových velikánů, jako jsou Townes Van Zandt, Ray Wylie Hubbard, Hayes Carll nebo Ryan Bingham. Koncerty Shanea Smithe a jeho party mají často až magickou moc – i poté co dohrají poslední song svého setu, kdesi v hloubi vaší duše ještě hodně dlouho doznívají tóny, melodie i emoce, které dokázali probudit... 

„Pokud mám každý večer o něčem zpívat, snažím se, aby to bylo osobní, aby to bylo něco, s čím se můžu opravdu ztotožnit,“ říká Smith, textař a hlavní autor písní kapely. „Rád zpívám s přesvědčením, upřímným přesvědčením.“

Kráčející reklama na pracovní lacláče Carthartt, houslista Bennett Brown

Diskografie skupiny byla až donedávna celkem skrovná. První album Coast, na kterém se objevili Aaron Watson a Ryan Engleman, vyšlo v roce 2013, o dva roky později následoval titul Geronimo a v roce 2019 Hail Mary. Koncertní nahrávka Life From the Desert (2021) strhujícím způsobem víceméně shrnula nejlepší songy řadových alb a zdálo se, skupina, která si zakládá na živém hraní, se do studia příliš nehrne. Nová deska je ale přeci jen na obzoru.

Nejnovějším důkazem působivosti a uvěřitelnosti Shanea Smithe a jeho party je singl Adeline, horká listopadová novinka. Jedná se o druhý singl z alba Norther, které by mělo vyjít v březnu 2024. Rozhodně je nač se těšit…

Tak a to by bylo pro dnešek vše. Jak ale název dnešních Country Heroes napovídá, v plánu je minimálně ještě jeden další díl o texaských kapelách. A rozhodně bude co poslouchat. Vedle zavedených značek jako jsou Josh Abbott Band, Randy Rogers Band či Old 97’s, působí na zdejší scéně i řada velice talentovaných partiček, na které jejich okamžik slávy teprve čeká. Brzy se tedy do Texasu vrátíme…

Country Heroes 39: Kapely pod vlajkou osamělé hvězdy – díl první

Playlist
Flatland Cavalry & Kaitlin Butts – A Life Where We Work Out
Flatland Cavalry – Come Back Home
Flatland Cavalry – Oughta See You
Flatland Cavalry – New American Dream
The Panhandlers – West Texas In My Eye
The Panhandlers – West Texas Is the Best Texas
Mike and the Moonpies – Hats, Women, Guns, Guitars
Mike and the Moonpies – Road Crew
Mike and the Moonpies – Smooth Shot Of Whiskey
Mike and the Moonpies – Paycheck To Paycheck
Shane Smith & The Saints – Coast 
Shane Smith & The Saints – Lord Bury Me In Texas
Shane Smith & The Saints – Mountain Girl
Shane Smith & The Saints with Hayes Carll – Pancho and Lefty