Buck Owens byl v šedesátých letech minulého století spolu s Merlem Haggardem průkopníkem tzv. bakersfieldského soundu, energického honkytonku, značně ovlivněného tehdejším rockem. Owens se stal první obrovskou country hvězdou, která vzešla z kalifornského Bakersfieldu, a v letech 1963-1967 sázel do hitparád jeden hit za druhým. Owensova hudba ovlivnila několik generací hudebníků – od Grama Parsonse na konci šedesátých let až po Dwighta Yoakama v letech osmdesátých – a stala se jedním ze základů současné country.
Jedním z novodobých následníků Bucka Owense je kapela The Derailers.
Buck Owens se narodil jako Alvis Edgar Owens Jr. 19. srpna 1929 v Shermanu v Texasu. Sherman je okresním městem okresu Grayson a leží podél řeky Red River, která odděluje Texas od Oklahomy. Owensovi byli pachtýři a obdělávali půdu na farmě. Mezi jejich zvířaty byla i mula jménem Buck. Když byly Alvisovi mladšímu nějaké tři nebo čtyři roky, vešel jednou do domu a oznámil rodičům, že se jmenuje Buck stejně jako jeho oblíbené zvíře. Rodiče nic nenamítali a chlapci přezdívka zůstala.
Buck (vlevo) s bratrem Melvinem a sestrou Dorothy
Hudba byla nedílnou součástí rodiny Owensových. Matka hrála na klavír a své děti seznamovala s gospelovou hudbou také prostřednictvím návštěv kostelů. V listopadu 1937, když bylo Buckovi osm let, se Owensovi rozhodli, že jejich budoucnost leží na západě. Alvis Owens postavil přívěs, do kterého naskládal veškerý rodinný majetek. On, jeho žena a děti, Buckův strýc Vernon a teta Lucille, jejich malý syn Jimmy a matka Maicie Owensové, Mary Myrtle – celkem deset lidí – se naskládali do sedanu Ford z roku 1933 a vydali se na západ. Po cestě stavěli jen na vaření a spaní. Ve Phoenixu v Arizoně se zlomil závěs přívěsu. Protože měli naštěstí příbuzné v Mesa, předměstí Phoenixu, rodina se tam rozhodla usadit a stejně jako v Texasu dělat na farmě. Pracovali na arizonských mléčných a ovocných farmách a příležitostně jezdili do bohatých zemědělských oblastí kalifornského údolí San Joaquin, kde sklízeli zeleninu, broskve, mrkev, bavlnu a na polích v okolí Bakersfieldu také brambory.
Owens s kamarádem Therylem Brittenem
Buck už ve třinácti letech zanechal školy, aby mohl pomáhat rodičům při práci. Otec mu sehnal levnou a otlučenou kytaru, matka mu ukázala pár akordů a country hudba brzy vyplnila chvíle, které mu nezabrala práce poslíčka, myče aut nebo nakládače ovoce. Trápila ho chudoba, ve které jeho rodinu žila, a v hudbě viděl možnost, jak z ní dostat. V šestnácti letech už hrál v místních hospodách. Postupně získal příležitostné místo v místním rádiu KTYL Mesa a se svým kamarádem Therylem Rayem Brittenem vystupoval v tančírnách a klubech v okolí Phoenixu.
Buckovi rodiče Alvis a Macie Owensovi
Když si Buck pořídil elektrickou steel kytaru, otec mu k ní vyrobil ze starého rádia zesilovač, aby na ni mohl hrát. Mezi Buckovy rané kytarové idoly patřil Jimmy Wyble, kytarista skupiny Texas Playboys Boba Willse z let 1944–1945. Později se stal velkým fanouškem Merle Travise.
Owensův idol Jimmy Wyble se narodil roku 1922, zemřel 2010
Přibližně v té době se Buck seznámil s Macem MacAtee, majitelem čerpací stanice v Mesa, který zorganizoval kapelu Mac's Skillet Lickers. Buck v kapele hrál na steel kytaru a navíc se zamiloval do Bonnie Campbell, začínající zpěvačky, která se stala součástí skupiny. Když se 13. ledna 1948 brali, byla Bonnie ve čtvrtém měsíci těhotenství s jejich prvním synem Alanem Edgarem. Michael Lynn, jejich druhý syn, přišel na svět v březnu 1950.
Buck s manželkou Bonnie
Muzika na uživení rodiny ale Buckovi nestačila, a tak si přivydělával jako řidič náklaďáků. Při té příležitosti se spřátelil s kamioňákem a začínajícím zpěvákem Martym Robinsonem, který v okolních honky-toncích zpíval písně Eddyho Arnolda jako Marty Robbins.
Na pódiu kalifornského klubu The Blackboard Buck Owens se svým prvním telecasterem
V roce 1951 se Buck a Bonnie Owensovi rozhodli opustit Arizonu a přestěhovali se do Bakersfieldu v Kalifornii. Tam začal Owens pravidelně vystupovat, zejména v klubu The Blackboard, kde byl zpěvákem a kytaristou ve western swingové skupině Bill Woods & the Orange Blossom Playboys. Brzy založil vlastní kapelu Schoolhouse Playboys. Buckovo působení v Bakersfieldu ho na podzim roku 1953 přivedlo do studií vydavatelství Capitol. Během toho všeho se Buck a Bonnie rozvedli; přesto zůstali nadále přáteli a dělili se o péči o děti.
Bill Woods (vlevo) byl kapelník, který do své skupiny najal Bucka Owense. Woods je taktéž považován za jednoho z tvůrců bakersfieldského soundu.
V letech 1954 až 1958 hrál Owens na kytaru na řadě countryových desek Capitolu, které produkoval Ken Nelson, včetně desek Tommyho Collinse, Farona Younga, Gene Vincenta a Wandy Jackson. Příležitostně působil jako hudebník v místním bakersfieldském studiu Lu-Tal, které vedl Lewis Talley. První sólové nahrávky pořídil Owens v Talleyho studiu v roce 1956, kdy natočil deset písní pro nezávislý label Pep. Mezi nimi byly i později často přebírané skladby Down on the Corner of Love a Sweethearts in Heaven a také dva rockabilly kousky. Přestože Buck miloval rockovou hudbu, obával se, že by rockabilly singl mohl poškodit jeho countryové aspirace, a proto jej nechal vydat pod pseudonymem Corky Jones. Nahrávky sice nebyly komerčně úspěšné, přesto přitáhly pozornost mnoha zasvěcených lidí z oblasti country hudby.
V roce 1956 se Buck znovu oženil a 9. května 1956 se mu narodil třetí syn Johnny Dale Owens. V té době se Buck seznámil s rodákem z Michiganu Harlanem Howardem, začínajícím písničkářem, který se právě přestěhoval na západní pobřeží. Buck a Harlan spolu začali psát písně – Buck melodie, Harlan texty. Založili také vydavatelství Blue Book Music, které jejich písně vydávalo. Nikdo tehdy ještě netušil, že Blue Book bude hrát v kariéře Bucka Owense významnou roli.
Buck s Harlanem Howardem a jeho ženou Jan
V létě 1957 uzavřel Ken Nelson s Buckem jako interpretem kontrakt pro Capitol Records, ale první singly totálně zapadly. Byly to country-popové skladby, doplněné sborovým zpěvem a naprosto neodpovídaly Owensovu naturelu. Ten z toho byl natolik rozčarovaný, že se na několik měsíců se odstěhoval do Tacomy ve státě Washington. Byl přesvědčen, že jeho kariéra zpěváka skončila, ale Ken Nelson mu odmítl ukončit smlouvu. Na podzim 1958 tedy Owens absolvoval další nahrávání pro Capitol, tentokrát mu však dovolili použít steel kytaru a housle. Singl Second Fiddle se stal nečekaným hitem a vyšplhal se na 24. místo country hitparády.
V Buckově show na KTNT vystoupila i začínající Loretta Lynn
I když Owens poprvé okusil úspěch, zůstal skeptický ohledně své budoucnosti jako sóĺového umělce, a tak zůstal v Tacomě a moderoval vlastní živou show na KTNT. Mimochodem, v tomto pořadu představil také začínající zpěvačku Lorettu Lynn. Pro Owense ale bylo ještě důležitější, že se v této rozhlasové show seznámil s Donem Richem (rodným jménem Donald Eugene Ulrich). Rich se v následujícím desetiletí stal nerozlučným Owensovým parťákem a výrazně ovlivnil jeho hudební směřování.
Don Rich (uprostřed s houslemi) byl zásadním spolutvůrcem Owensova bakersfield soundu
Triček s hudebními motivy najdete v našem vidláckém eshopu DixieGear.cz docela dost. A kdopak to asi je na motivu toho prostředního?
Zásadní zlom přinesla na podzim roku 1959 nahrávka Under Your Spell Again. Singl se vyšplhal na čtvrté místo a zahájil sérii singlů v Top Ten, která pokračovala víceméně nepřetržitě až do 70. let. Po úspěchu Under Your Spell Again se Owens vrátil zpět do Bakersfieldu. V zimě téhož roku se tam přestěhoval i Rich a připojil se k Owensově kapele jako houslista a kytarista. Počátkem roku 1960 převzal Owens Howardův podíl ve společnosti Blue Book Music a získal tak plnou kontrolu nad vydáváním všech svých písní. Skladba Above and Beyond se na jaře 1960 to dotáhla až na třetí místo v žebříčku.
Buck Owens vzor 1960
Buckův slavný Telecaster
Na podzim roku 1960 Owens přidal další hit Excuse Me (I Think I've Got a Heartache). V lednu 1961 následovalo jeho první album Buck Owens a také singl Foolin' Around, který strávil osm týdnů na druhém místě. Na jaře téhož roku následoval hitový singl Mental Cruelty/Loose Talk, který nahrál s Rose Maddox. Owens a Rich spolu začali cestovat po Státech a hráli s kapelami v každém honky tonku, který navštívili. Mezi jejich nástroji se nově objevil Fender Telecaster, elektrická kytara s jasným, průrazným zvukem a Rich se stal hlavním kytaristou skupiny. Tato zcela zásadní změna se projevila ve dvou Owensových hitech z roku 1962: Kickin' Our Hearts Around a You're For Me. Místo obvyklého honky tonku, který byl doposud pro Owense typický, šlo o přímočaré, hybné skladby ve 2/4 rytmu, které přiznávaly vliv rock'n'rollu.
Kohopak to tady máme úplně vpravo? Ano, je to Merle Haggard!
Začátkem roku 1963 začal Owens s Richem sestavovat vlastní kapelu, jejíž sestavu dále tvořili bubeník, baskytarista a steelkytarista. Jedním z prvních baskytaristů se stal jakýsi Merle Haggard, který skupinu nemající do té doby název pojmenoval The Buckaroos.
Tentýž Merle se zanedlouho zamiloval do Bonnie Owens a v roce 1965 se s ní oženil. Merle Haggard jí připisoval zásluhy za svůj vzestup v hudební kariéře a slavný opus Today I Started Loving You Again je prý kronikou vzplanutí citů k ní během společného turné. To ale ještě byla Bonnie hlavní hvězdou, zatímco Merle byl začínajícím zpěvákem.
Bonnie Owens a Merle Haggard
První Owensův singl s Buckaroos, převzatý song Act Naturally, se na jaře 1963 vyšplhal na první místo hitparády, vyzvedl Bucka z pozice úspěšného zpěváka mezi hvězdy a odstartoval nepřetržitou sérii patnácti singlů číslo jedna. Následující Owensův singl Love's Gonna Live Here se stal jeho největším hitem a na prvním místě strávil celých 16 týdnů. Podobně úspěšný byl i singl My Heart Skips a Beat vydaný na jaře 1964, který strávil na vrcholu hitparády sedm týdnů. Na vrcholu ji vystřídala její béčková strana Together Again; později téhož roku strávila I Don't Care (Just as Long as You Love Me) na prvním místě šest týdnů.
Buck & Buckaroos v letech jejich největší slávy
Owensova muzika silně zapůsobila také na The Beatles, kteří na své album HELP! nahráli Act Naturally (se zpěvem Ringo Starra). Když byli Beatles v Los Angeles, vyžádali si od Capitol Records všechna Owensova alba a dokonce plánovali se s Owensem sejít. K tomu sice nedošlo, ale když Owens a Buckaroos později nahrávali v legendární Carnegie Hall svůj živák, nasadili si na oplátku paruky ve stylu Beatles.
S Owensovými hity se roztrhl pytel. V roce 1965 se na prvním místě umístily nejen písně I've Got a Tiger by the Tail, Before You Go, Only You (Can Break My Heart), ale dokonce i instrumentálka Buckaroo.
Buck Owens spolu s Deanem Martinem
Na jaře toho roku si Owens podal inzerát v nashvillské publikaci Music City News, v němž uklidňoval své fanoušky, zneklidněné jeho rytmicky výrazným hudebním stylem dotýkajícím se téměř až (tehdejší) rockové hudby. V inzerátu sliboval: „Neudělám žádnou desku, která by nebyla country.“ Ovšem hned poté vydal své deváté album I've Got a Tiger by the Tail, na kterém se objevila verze písně Memphis od Chucka Berryho. Owens vysvětlil, že Memphis je ve stylu rockabilly, což je podle něj žánr, který spadá do country. V roce 1965 také prokázal svůj talent pro obchod tím, že založil společnost Buck Owens Enterprises (kterou řídila jeho sestra Dorothy) a bookingovou agenturu OMAC Artists Corporation. Blue Book Music se také stávala poměrně úspěšnou, písně Owense i Haggarda vydělávaly společnosti značné částky. V následujícím roce začal Owens kupovat rozhlasové stanice; do konce desetiletí vlastnil stanice čtyři.
V březnu 1966 si Buck Owens and the Buckaroos sjednali vystoupení v newyorské Carnegie Hall. V té době hrálo v New Yorku jen velmi málo countryových kapel, natož v tak velkém a prestižním sále. Přestože se Capitol rozhodl koncert nahrát pro živé album, Buck se přirozeně obával, že vystoupení bude propadák. Koncert, který se konal 25. března 1966, byl nicméně vyprodán již týden předem a výsledné album se stalo bestsellerem.
Buck a jeho kapela před slavnou Carnegie Hall
Owensův úspěch vedl k celonárodnímu přijetí bakersfieldského zvuku. Pod tuto hlavičku byli kromě Owense zařazeni Merle Haggard, Wynn Stewart a Tommy Collins. Bakersfieldští umělci aktualizovali honky tonk a stáli v přímém protikladu k uhlazenému country-popu z Nashvillu. V důsledku toho byl Owens v polovině 60. let jednou z největších hvězd populární hudby. Měl stovky koncertů ročně, prodával tisíce desek a vyprodával sály po celé zemi. V roce 1966 pokračoval v sérii hitů číslo jedna s písněmi Waitin' in Your Welfare Line, Think of Me a Open Up Your Heart. V tomtéž roce Owens uvedl svůj první televizní seriál s názvem Buck Owens' Ranch. Owensova šňůra hitů číslo jedna pokračovala i v roce 1967, kdy se na vrchol hitparády dostaly písně Where Does the Good Times Go, Sam's Place a Your Tender Loving Care.
Buck při oslavě svých čtyřicátých narozenin v roce 1965 v Grand Ole Opry
V roce 1968 Owens začal přidávat do své hudby více fórků i stylových vybočení. Ačkoli v tomto roce měl pouze jeden hit číslo jedna, a to How Long Will My Baby Be Gone, všechny jeho singly se umístily v Top 10.
Následujícího roku si Owens otevřel v centru Bakersfieldu moderní nahrávací studio s 16stopými magnetofony, které nazval Buck Owens Studios. Capitol mu umožnil nahrávat ve studiu nejen sebe, ale také několik dalších umělců – včetně Susan Raye, Tonyho Bootha a Buddyho Alana – vydavatelství pouze lisovalo a balilo desky.
Owens měl nejen oddané příznivce country, ale získal si také řadu popových i rockových fanoušků. Na podzim 1968 Owens vystoupil jako hlavní hvězda a vyprodal dva koncerty v legendárním rock'n'rollovém klubu Fillmore West. Owens dál pokračoval v hudebních experimentech, o čemž svědčí dva singly z roku 1969, které se umístily na prvním místě, Who's Gonna Mow Your Grass a Tall Dark Stranger.
Buck Owens a jeho Buckaroos zpívají Who's Gonna Mow Your Grass v jedné z raných epizod pořadu Hee Haw z roku 1969
V létě 1969 měl premiéru Owensův druhý televizní pořad Hee Haw, který byl projektem dvou kanadských televizních producentů, kteří si jej představovali jako venkovskou verzi populárního pořadu Laugh-In. Owens byl najat jako moderátor a jako kolegu k sobě přibral zpěváka a kytaristu Roye Clarka. Zpočátku byl pořad pouze letní náhradou za The Smothers Brothers Comedy Hour, ale jeho vysílání bylo tak úspěšné, že CBS naplánovala další pokračování.
Jak se Hee Haw stával oblíbenějším, rostla i Owensova popularita. Během čtrnácti měsíců (od prosince 1969 do února 1971) vydal Capitol celkem devět Owensových alb, včetně reedicí a tří nových studiových desek. Během této doby se i nadále pravidelně umisťoval v první desítce žebříčků: The Kansas City Song se v létě 1970 dostala na druhé místo a podobně úspěšný byl i singl I Wouldn't Live in New York City (If They Gave Me the Whole Dang Town).
Extravagantní Pontiac v Nudie stylu patřil původně Elvisovi. Buck ho začátkem sedmdesátých let vyhrál v pokeru v Las Vegas. Prý při hře podváděl…
Na začátku roku 1971 podepsal Owens smlouvu s Capitolem. Pro tuto značku by nahrával ještě čtyři roky a po vypršení smlouvy by získal vlastnictví všech svých nahrávek z let 1957 až 1975; Capitol by mohl pokračovat ve výrobě jeho nahrávek až do roku 1980, kdy by se všechny mastery vrátily Owensovi.
V průběhu roku 1971 měl i nadále hity v Top Ten, včetně coveru Bridge Over Troubled Water od Simona & Garfunkela, Ruby (Are You Mad) a Rollin' in My Sweet Baby's Arms. V roce 1971 CBS zrušila Hee Haw a pořad se přesunul do syndikace, kde se stal ještě populárnějším. Do roku 1973 byl tak úspěšný, že vytlačil z vysílání Ranch Bucka Owense, a to jednoduše proto, že Owensův první pořad nemohl konkurovat vysoké sledovanosti jeho druhého pořadu.
Na jaře roku 1972 zaznamenal Owens svůj poslední singl na prvním místě jako sólový umělec, baladu Made in Japan. Pak ale trvalo více než rok, než se na konci roku 1973 s písní Big Game Hunter opět dostal do první desítky. Ještě na jaře a v létě 1974 následovaly další hity v Top 10 – předělávka hitu On the Cover of the Rolling Stone (původní verzi pro skupinu Dr. Hook složil Shel Silverstein) nazvaná On the Cover of the Music City News a (It's A) Monsters' Holiday.
V červenci 1974 zemřel při motocyklové nehodě Owensův dlouholetý partner a kytarista Rich, což Bucka těžce zasáhlo. Ačkoli měl na podzim ještě jeden hit v Top Ten, a to Great Expectations, v následujících letech po Richově smrti se mu nepodařilo proniknout ani do Top 40.
V roce 1975 Owensovi vypršela smlouva s Capitolem, přešel k Warner Brothers a začal nahrávat v Nashvillu. Pod vlivem producentů se jeho hudba se začala rozmělňovat v nevýrazný country-pop. Prodej Owensových nahrávek se prudce snížil, nicméně pořad Hee Haw zůstal stále populární. Ironií osudu měl jeho televizní úspěch nechtěný vedlejší efekt – pro mnoho posluchačů se Owens stal vtipným country komikem, jakým byl v pořadu, a ne ryzím honky-tonkerem, jakým se sám cítil. Tak tomu bylo až do konce sedmdesátých let a ani hitový duet s Emmylou Harris Play Together Again Again z roku 1979 na tom nic nezměnil.
Buck na snímku z roku 1977
V roce 1980 se Owens rozhodl, že už nechce pokračovat v neustálém koncertování a nahrávání. Ukončil smlouvu s Warnerem a drasticky omezil svá vystoupení. V nahrávání Hee Haw nicméně pokračoval až do roku 1986.
Buck při svém comebackovém vystoupení s Dwightem Yoakamem v roce 1987
Když během osmdesátých let nastoupila nová generace country zpěváků, byl zkrátka Owens už zcela mimo pozornost širší veřejnosti. Přitom noví tradicionalisté, jak byli označováni, stejně jako on o nějakých dvacet let dříve, stáli v opozici vůči popem prosáklé country a svůj zvuk stavěli na podobných základech. Jednomu z představitelů této nové vlny, Dwightu Yoakamovi, se podařilo přesvědčit Owense, aby se k němu připojil při nahrávání písně Streets of Bakersfield (Owensův song z roku 1972).
Poté, co ji předvedli ve speciálním pořadu televize CBS, píseň spolu natočili a když v létě 1988 vyšla, stala se velkým hitem. Po dlouhých šestnácti letech znamenal Owens opět hit číslo jedna. Její úspěch ho přiměl vrátit se do nahrávacího studia, kde nahrál nové album s názvem Hot Dog! Úspěch desky dodal Owensovi novou energii. Sestavil novou verzi skupiny Buckaroos a pokračoval v koncertování a nahrávání, došlo i na duet Act Naturally s Ringo Starrem.
V devadesátých letech už Owens nenahrával a nevystupoval příliš často, ale jeho klasické nahrávky z vydavatelství Capitol se začaly objevovat na kompaktních discích; nevycházely od roku 1980, kdy získal kontrolu nad páskami od Capitolu. Owensův vliv se navíc nadále odrážel v country hudbě i rock'n'rollu.
V roce 1993 byla Owensovi diagnostikována rakovina hrdla a v roce 1997 byl hospitalizován kvůli zápalu plic. Přesto se čas od času objevil i na pódiu. Naposledy hrál a zpíval pouhý den před smrtí – 25. března 2006 zemřel ve svém domě v Bakersfieldu ve spánku na infarkt. V předvečer smrti se chystal vystoupit ve svém proslulém nočním klubu Crystal Palace v Bakersfieldu, mělo jít o první koncert po několika týdnech zdravotních problémů. Po večeři se ale necítil dobře a rozhodl se své vystoupení zrušit. Na parkovišti potkal několik fanoušků, kteří mu řekli, že přijeli až z Oregonu, aby ho ten večer viděli hrát. Owens se otočil, vrátil se dovnitř a své představení odehrál…
Buck se svou sbírkou kytar (2005)
Krátce po Owensově smrti zahájila společnost Bear Family rozsáhlý program reedice jeho nahrávek vydaných na značce Capitol, který čítal tři box sety (vydané v letech 2008 až 2012). V roce 2013 rozjela společnost Omnivore reediční kampaň s názvem Buck 'Em!: The Music of Buck Owens (1955-1967), která kombinovala hitové singly s raritami; její další pokračování vyšlo v roce 2017. Omnivore rovněž vydala tři dvoudiskové sady zahrnující Owensovy kompletní singly z vydavatelství Capitol a další archivní nahrávky, včetně vydání vyřazeného alba Country Singer's Prayer z roku 1975 (vyšlo v roce 2018). Na albu Together Again z roku 2021 pak byly shromážděny nejznámější Owensovy duety se Susan Raye. Ve výčtu desek a výběrů by bylo možno pokračovat, postupně přibývají další a další…
Aby se instrumentálka dostala na vrchol hitparády, to se stane málokdy. Bucku Owensovi se to s písní Buckaroo povedlo...
Vliv Bucka Owense na country hudbu byl obrovský nejen v oblasti interpretační, ale také v oblasti autorské a obchodní. Byl živoucím důkazem toho, že znakem velkého umělce je zdánlivá lehkost, s jakou zvládá své řemeslo. V country hudbě to málokdo dokázal tak snadno jako Buck Owens a jeho skupina Buckaroos. Po více než půl století vnášel do country hudby nejen svůj humor, ale svým neokázalým, energickým a svěžím bakersfieldským zvukem natrvalo ovlivnil country scénu. Natočil jedny z nejlepších a nejvlivnějších nahrávek v celé historii country hudby.
Allan Cackett (mj. autor Encyklopedie Country, která vyšla i v české verzi) napsal: „Owens byl největší country hvězdou šedesátých let a měl by být připomínán jedním dechem s Johnnym Cashem, Hankem Williamsem, Jimmiem Rodgersem a Bobem Willsem.“
Buckovy písně tady s námi budou ještě hodně dlouho, tohle video je toho krásným důkazem
Playlist
The Secret Sisters – My Heart Skips A Beat
The Derailers – Love's Gonna Live Here
UB40 – Crying Time
Buck Owens – Down on the Corner of Love
Buck Owens – Second Fiddle
Buck Owens – Under Your Spell Again
Buck Owens – You're For Me
Bonnie Owens & Merle Haggard – I'll Take A Chance
The Beatles – Act Naturally
Buck Owens – Together Again
Buck Owens – Memphis
Buck Owens – I've Got a Tiger by the Tail
Buck Owens – Tall Dark Stranger
Buck Owens – I Wouldn't Live in New York City (If They Gave Me the Whole Dang Town)
Buck Owens – Made In Japan
Buck Owens & Emmylou Harris – Play Together Again
Buck Owens & Dwight Yoakam – Streets Of Bakersfield
Dwight Yoakam – I Don't Care
Charley Crockett – Excuse Me
Evžen Müller
Jako dítě mě chytla Dylanova Blowin' In the Wind. V pubertě přišel Johnny Cash, v osmnácti Waylon s Williem a karty byly rozdány.
