Country Heroes 33: Will The Circle Be Unbroken

Country Heroes 33: Will The Circle Be Unbroken

Kapele Nitty Gritty Dirt Band se před 50 lety podařilo přivést do studia legendy country hudby a natočit s nimi album Will The Circle Be Unbroken, jednu z nejikoničtějších nahrávek americké hudební historie.


Dolů

Je tomu téměř přesně padesát let, co spatřilo světlo světa album Will The Circle Be Unbroken, jedna z nejikoničtějších nahrávek americké hudební historie. Kapele Nitty Gritty Dirt Band se tehdy podařilo přivést do studia legendy country hudby a natočit s nimi jedno z nejlepších akustických alb, jaké kdy vzniklo.

Poslouchejte: Country Heroes 33 - Will The Circle Be Unbroken

Kruh první – počátek sedmdesátých let

Vše začalo jednoduchým, i když trochu nesmělým dotazem. Jednoho jarního večera roku 1971 vezl John McEuen, člen skupiny Nitty Gritty Dirt Band, legendárního banjistu Earla Scruggse po vystoupení Earl Scruggs Revue v Coloradu zpět do hotelu. McEuen už léta obdivoval banjového mistra, sám Scruggs ale dobře znal i McEuena. Při jejich prvním setkání v zákulisí koncertu Dirt Bandu v Nashvillu mu Scruggs řekl, že se mu líbí, jak hraje jeho Randy Lynn Rag na albu Uncle Charlie & His Dog Teddy, které Dirt Band vydal v roce 1970. 

Král pětistrunného banja Earl Scruggs byl první hvězdou, kterou hipíci z Nitty Gritty Dirt Bandu pro svůj projekt získali

McEuen se díky tomu během jízdy cítil dostatečně sebevědomě, aby svému hudebnímu učiteli položil poměrně zásadní otázku: „Earle, zajímalo by mě, jestli, jestli si myslíš, že bys mohl nebo chtěl, ehm, chci říct, nahrát pár písní s Dirt Bandem?“ McEuen na tento okamžik vzpomíná ve své knize The Life I've Picked: A Banjo Player's Nitty Gritty Journey. Zmiňuje i Scruggsovu okamžitou odpověď: „Byl bych na to hrdý!“ Z tohoto stručného rozhovoru posléze vzešlo zásadní album v dějinách country hudby.

Earl Scruggs a John McEuen při natáčení alba Will The Circle Be Unbroken

V srpnu 1971 se Scruggs spolu s dalšími legendami country a bluegrassu, jako byli Roy Acuff, Jimmy Martin a Maybelle Carterová, sešel se členy Nitty Gritty Dirt Bandu ve Woodland Studios v Nashvillu, aby nahráli album. Will The Circle Be Unbroken, jak bylo album později pojmenováno, spojilo mladičkou kalifornskou hippie skupinu Nitty Gritty Dirt Band s muzikanty o téměř dvě generace staršími. Členové Dirt Bandu – John McEuen, Jeff Hanna, Les Thompson, Jim Ibbotson a Jimmie Fadden – projekt vymysleli v naději, že tyto legendy představí mladému, na rock'n'rollu odchovanému publiku, které nadšeně kupuje desky s rockovou muzikou. Nechtěli také, aby přínos jejich hudebních hrdinů upadl v zapomnění. Projekt se ukázal jako bezprecedentní spojení mladých a starých v časech, kdy se generace střetávaly v otázkách, jako byla válka ve Vietnamu, kontrakultura hippies nebo americké životní hodnoty.

Nitty Gritty Dirt Band vskutku na první pohled nebyla typická country kapela…

„Hráli jsme na vysokých školách a studenti se nás ptali na banjo. Zjistili jsme, že spousta posluchačů nikdy neslyšela o Royi Acuffovi, Earlu Scruggsovi nebo Docu Watsonovi,“ začíná John McEuen. „Vzhledem k tomu, že jsme měli spoustu příznivců, mysleli jsme si, že by se našlo pár zájemců o toto album.“

Budova Woodland Studios v Nashvillu (snímek z roku 1987). Tady se to celé zrodilo.

Dokument o natáčení legendárního alba - vřele doporučujeme!

Úspěch alba Uncle Charlie & His Dog Teddy, které obsahovalo velký hit Mr. Bojangles, pomohl přesvědčit poněkud zdrženlivou nahrávací společnost United Artists, aby projekt nakonec přeci jen schválila. Earl Scruggs pomohl přivést takové legendy žánru, jako byl bluegrassový kytarista a zpěvák Doc Watson, matka Maybelle Carter a další, kteří měli na McEuena a jeho kolegy zásadní vliv. 

Další zásadní postavou v příběhu alba byl Doc Watson

Vydavatelství ale nebylo jedinou váhající stranou. Roy Acuff, nazývaný „král country hudby“, měl před natáčením vážné obavy. Acuff byl snad největší hvězdou country hudby konce 30. a začátku 40. let, samotný Hank Williams o něm říkal: „Je to největší zpěvák, jakého kdy tato hudba měla.“ Pro mladší publikum počátku sedmdesátých let byl ale Acuff v podstatě neznámým jménem. Stále sice byl významnou postavou Grand Ole Opry, ale do hlavního proudu country už mnoho let nepatřil. 

Roy Acuff při nahrávání se členy NGDB Jeffem Hannou a Jimem Ibbotsonem

Acuff nejprve vůbec netušil, do čeho se pouští. Brzy navíc zjistil, že skupinu, s níž by měl nahrávat, tvoří banda dlouhovlasých výrostků ze západního pobřeží. Sám McEuen vzpomíná, že si kladl otázku, zda se „král country hudby“ vůbec objeví. Acuff na poslední chvíli přeci jen dorazil, ačkoli se k celému podniku stavěl stále poněkud obezřetně. Ve své knize McEuen píše: „Acuff vešel do studia, netvářil se vůbec šťastně a autoritativně řekl: ‚Dejte mi poslechnout tu muziku, kterou jste, hoši, nahrávali.‛ Bill přehrál čtyři skladby. Sebevědomý, přísně se tvářící „King Roy“ mlčky seděl a pozorně poslouchal.“ Výraz jeho tváře se postupně začal proměňovat. Acuffa mile překvapily hudební schopnosti kapely i zjevná láska k hudbě. Když ze sezení odcházel a pěl na ně chválu, v místnosti propukl jásot. Na albu Acuff pak nazpíval hlavní vokály ve skladbě Wreck on the Highway, country gospelové klasice Hanka Williamse I Saw the Light a několika dalších písních.

Na další momentce z natáčení jsou zachyceni Maybelle Carter (zcela vlevo) a Merle Travis (uprostřed v pozadí)

Dalším hostem byl Merle Travis, vlivný kytarista známý svérázným stylem hry, kterému se dodnes říká Travis-picking. Travis byl už koncem 40. let úspěšnou country hvězdou. Když byl jednou požádán, aby natočil folkové album, okamžitě napsal dvě písně, které odrážely jeho dětství v hornickém kraji v Kentucky. Tyhle dva kouksy – Sixteen Tons a Dark as a Dungeon – se rychle staly klasikou a hrálo je tolik různých muzikantů, že byly často mylně považovány za tradicionály. Travis vybral na „Circle“ vedle Dark as a Dungeon i další své písně Nine Pound Hammer a Cannonball Rag.

Jimmy Martin

Jimmy Martin byl jedním z nejuznávanějších zpěváků a nejbarvitějších postav bluegrassové hudby a také on do projektu přinesl několik svých charakteristických písní. Martin byl dlouholetým členem kapely Billa Monroea, ale sám otec bluegrassu Monroe se projektu odmítl podílet, údajně kvůli vlastní nechuti a nedůvěře k mladým dlouhovlasým hudebníkům.
Další vzácný host, kytarový virtuóz Doc Watson, byl dlouholetým hrdinou skupiny, a přestože sám nebyl countryovou hvězdou, s ohromující schopností vnesl rané countryové styly do folkového revivalu a byl všeobecně oblíbeným a respektovaným interpretem.

 
Výjimečný okamžik v dějinách americké hudby – Merle Travis a Doc Watson se poprvé setkávají

Ze všech hostů měl pro hudbu na albu asi největší význam průkopník a virtuóz hry na banjo Earl Scruggs, stejně jako byl ústřední součástí stmelení všech zúčastněných. Stál u zrodu klasického bluegrassujako člen slavné kapely Billa Monroea v polovině čtyřicátých let a poté, co spolu s Lesterem Flattem odešli, se jako Flatt & Scruggs stali snad nejznámějšími představiteli této hudby. Sám počátkem sedmdesátých let založil se svými syny Garym a Randym skupinu Earl Scruggs Revue, se kterou překračoval hranice bluegrassu a dařilo se mu oslovovat širší a také mladší publikum. Gary a Randy Scruggsovi hrají na „Kruhu“ samozřejmě také.

Další okamžik z jedné z nahrávacích sekvencí, s banjem stojící John McEuen

Mezi dalšími muzikanty hrajícími na albu, jsou Vassar Clements na housle a hráči na dobro Norman Blake a Pete Oswald Kirby a věhlasný nashvillský studiový hráč Junior Huskey, jehož kontrabas zní téměř v každé skladbě. Na vzniku alba se podílel také manažer kapely William E. McEuen, který je podepsán pod produkcí, režií i koncepcí.

Will the Circle be Unbroken bylo v pořadí sedmé album skupiny Nitty Gritty Dirt Band. Na obalu je vyobrazen admirál Unie David Dixon Porter (více se o něm dočtete v článku kolegy Palárce Bitva o New Orleans aneb Louisianské námořnictvo zasahuje). Všechny skladby na albu byly nahrány na první nebo druhý pokus přímo na dvoustopé mastery, žádné další úpravy se neprováděly. Navíc po celou dobu týdenního nahrávání běžel nepřetržitě další pásek, který zachycoval dialogy mezi hráči. Na výsledném albu mnoho skladeb – včetně první skladby – začíná diskusí hudebníků o tom, jak skladbu zahrát nebo kdo by měl v dané části skladby kde nastoupit.

John McEuen a Earl Scruggs při poslechu některé z natočených písní

Ačkoli album oslavovalo countryové styly, jejichž vrchol popularity byl už dávno minulostí, mělo přesto obrovský úspěch a pomohlo mnohým zúčastněným umělcům k další kariéře. Podnítilo také rozvoj bluegrassových festivalů i prodej nahrávek nejrůznějších druhů venkovské hudby.
Will the Circle Be Unbroken, které původně vyšlo koncem listopadu 1972 jako kolekce tří LP desek (tří kazet), bylo remasterováno a znovu vydáno jako sada dvou kompaktních disků v roce 2002. 

Triček s hudebními motivy najdete v našem vidláckém eshopu DixieGear.cz docela dost. Kupříkladu na motivu KENTUCKY by se asi shodli všichni, kteří se na natáčení legendárního projektu Will The Circle Be Unbroken podíleli.

Poslouchejte: Country Heroes 33 - Will The Circle Be Unbroken

Kruh druhý – konec let osmdesátých

V osmdesátých letech se Nitty Gritty Dirt Band po období, kdy používal název Dirt Band, vrátil k původnímu názvu a rozjel velmi úspěšnou kariéru. V roce 1988 členové kapely usoudili, že nastal ten správný čas vydat pokračování prvního „Kruhu“. Mnoho původních spolupracovníků ale bohužel mezitím zemřelo, a tak mezi hosty tentokrát pozvali několik současných country interpretů, umělce z příbuzných žánrů, ale i takové, kteří se pohybovali v úplně jiném hudebním světě. 

Kapela Nitty Gritty Dirt Band na konci 80.let při předávání cen CMA Awards

V sleevenote k albu se psalo: „Tentokrát se kruh zvětšil a je dost velký, aby obsáhl gospel, blues, honky tonk, cajun i tradiční lidovou píseň“. Ač se tomu tenkrát ještě tak neříkalo, jednalo se z dnešního pohledu o typickou americanu.  Výsledek sice vyzněl o něco komerčněji než první album, ale i zde se podařilo najít rovnováhu mezi prezentací hudební historie a aktuální muzikou dokazující, že dědictví minulých časů stále žije.

Kapela si k produkci kompletu přizvala Randyho Scruggse. Nahrávalo se během prosince 1988 a ledna 1989. Výsledkem bylo o 2LP (případně jedno CD) s dvaceti skladbami. Jediná píseň, která se opakovala z původní verze, byla titulní skladba, kterou nešlo vynechat. Ta geniálně vystihuje celý projekt, protože se v ní ve slokách střídají zástupci několika generací country hudby: Johnny Cash, Roy Acuff, Ricky Skaggs a Levon Helm s Emmylou Harris. V refrénech se přidávají ostatní účastníci alba a několik dalších hostů včetně Vince Gilla, Earla Scruggse, country komika Bashful Brother Oswalda (který se objevil už na Volume I), Stevea Warinera a The Whites. Píseň byla mírně upravena, aby zahrnovala poctu „matce Maybelle“ Carter.

Johnny Cash a Earl Scruggs zachycení při natáčení druhého alba ze série Will The Circle Be Unbroken

Celým albem, počínaje úvodní skladbou, prostupuje náboženská tematika. Johnny Cash zde například zpívá tradiční gospel Life's Railway To Heaven, podpořen harmonickými vokály manželky June a jejích sester. Duch matky Maybelle je v této skladbě vyvoláván prostřednictvím její vlastní kytary, na kterou hraje Randy Scruggs. 

Ricky Skaggs

Bluegrassový velikán Jimmy Martin se neméně přesvědčivě zhostil klasické I'm Sittin' On Top Of the World. Progresivní bluegrassový band New Grass Revival se k NGDB připojil v dalším tradičním gospelovém čísle, svižné Don't You Hear Jerusalem Moan. Ricky Skaggs, tehdy na svém komerčním vrcholu, uplatnil svůj tenor v okouzlující vzpomínce a poctě náboženskému základu, který mu poskytly country neděle v nové písni Little Mountain Church House. Na klavír v této skladbě hraje Rickyho tchán Buck White.

Nejpřekvapivějším umělcem, který se na projektu podílel, byl pravděpodobně rocker Bruce Hornsby, který hostuje v bluegrassové verzi svého hitu The Valley Road. Oproti tomu Michael Martin Murphey, který vycházel ze stejných kořenů jako NGDB a často s nimi spolupracoval (než se v 80. letech přesunul do mainstreamové country) do projektu přinesl svou píseň Lost River.

John Prine propůjčil svůj drsný a syrový vokál vlastní písni Grandpa Was A Carpenter, poutavé vzpomínce na své prarodiče. Rockový písničkář John Hiatt si zazpíval s Rosanne Cash duet One Step Over The Line, další vynikající skladbě, byť country vzdálenější než většina ostatních.

Emmylou Harris vzor 1989. 

Skvělá Emmylou Harris zpívá Mary Danced With Soldiers, píseň, na které se podílel její tehdejší manžel Paul Kennerley. Na albu nechybí ani folkař a příležitostný country zpěvák John Denver, který odměřeně podává píseň And So It Goes, skvělou píseň o pomíjivosti všeho kromě lásky. Dalším vrcholem je neoficiální setkání jádra The Byrds, kdy si Chris Hillman a Roger McGuinn prohodí sloky v písni Boba Dylana You Ain't Going Nowhere. Tato skladba se stala nejúspěšnějším singlem vzešlým z alba.

Levon Helm předvádí autenticky znějící výkon (s harmoniemi NGDB) v When I Get My Rewards, nové skladbě Paula Kennerleyho, která zní jako klasická bluegrassová nebo old-time country píseň z repertoáru Louvin Brothers

NGDB hrají a zpívají na celém albu, nikde se ale nesnaží strhávat pozornost na sebe a drží se uctivě v pozadí svých hostů. Přesto je na albu roztroušeno i několik jejich vlastních písní: When It's Gone, Riding Alone (duet s Emmylou Harris), a cajun Bayou Jubilee a Turn Of the Century.

Nahrávka je, stejně jako tomu bylo u prvního „Kruhu“, zcela akustická. Kapelu podporují někteří z nejlepších studiových hráčů té doby, včetně Marka O'Connora na housle, Jerryho Douglase na dobro a Roye Huskeyho Jr. na basu. Album doplňuje také několik instrumentálních skladeb – Blues Berry Hill složila kapela společně s Randym Scruggsem a zahrála si s hosty, mezi nimiž jsou houslista Vassar Clements a Bernie Leadon z Eagles na banjo. Závěrečnou skladbou je tichá úprava písně Amazing Grace, kterou sice aranžovala kapela, ale Randy Scruggs ji nakonec zahrál sólově na kytaru.

NGDB v sestavě z přelomu osmdesátých a devadesátých let

Will The Circle Be Unbroken Volume II bylo v roce 1989 vyhlášeno albem roku CMA a získalo dvě ceny Grammy. Na albu lze těžko hledat slabší místa a za poslech stojí i dnes.

Kruh třetí – počátek nového tisíciletí

Nějakých třicet let po Will The Circle Be Unbroken se ve Scruggs Sound Studios v Nashvillu opět sešel Nitty Gritty Dirt Band s plejádou slavných muzikantů aby natočili třetí díl. Za cíl si dali vrátit se co možná nejvíce k uvolněné a syrové akustické atmosféře první desky. 

Střed „kruhu“ tvořil samozřejmě Nitty Gritty Dirt Band a to včetně banjisty Johna McEuena, který se vrátil do sestavy kapely. Mezi hosty jsou opět (tentokrát již opravdu veteráni) Earl Scruggs, Vassar Clements, Doc Watson a Jimmy Martin. Výčet všech zúčastněných je značně rozsáhlý – Nashville Bluegrass Band, Del McCoury Band, Ricky Skaggs, Alison Krauss, Josh Graves, Willie Nelson, Matraca Berg, Sam Bush, Iris DeMent, Johnny Cash, June Carter Cash….

Na jediné fotografii z natáčení „Kruhu č.3“, kterou se mi podařilo najít na netu, můžeme najít Randyho Scruggse (zcela vlevo s kytarou), jeho otce Earla Scruggse (druhý zleva s banjem), Rickyho Skaggse (druhý zprava s mandolínou) a Doca Watsona (zcela vpravo s kytarou)

Zastoupena je i nastupující generace: vnuk Doca Watsona Richard, syn Johna McEuena Jonathan, syn Jeffa Hanny Jaime a Randy Scruggs Jr. vzdávají hold bluegrassové a countryové tradici svých rodin.

Earl Scruggs nemohl při natáčení třetího dílu kultovního alba chybět

Album je plné nevšedních momentů, očekávaných i nečekaných. Jimmy Martin to naplno rozjede v Hold What You Got a Sam Bush zazáří ve zpěvu a mandolíně v pomalé smuteční skladbě Cartera Stanleyho Lonesome River. Nečekané momenty ukazují, jak se „Kruh“ stále více a více rozšiřuje. Přesto i zde stále převládá tradice, stejně jako na prvním a druhém dílu. 

Ani členům kapely Nitty Gritty Dirt Band se čas nevyhnul – foto z roku 2015

Na dvou CD s 28 písněmi je pochopitelně i titulní Will The Circle Be Unbroken, tentokrát v podání Allison Krauss, Taj Mahala a Doc Watsona. Deska vyšla 1. října 2002, takže i ona měla před nedávnem své výročí…

Ohlédnutí po letech

Album Will The Circle Be Unbroken fascinuje i dnes, po padesáti letech od svého vydání. Při této příležitosti byla v říjnu 2022 vydána kniha Will the Circle Be Unbroken: The Making of a Landmark Album, 50th Anniversary. V této bohatě ilustrované knize John McEuen nabízí svůj pohled na vznik přelomového alba, popisuje každou z jeho osmatřiceti písní a sdílí dosud nezveřejněné fotografie. 

Nitty Gritty Dirt Band oslavil 50. výročí svého zásadního alba Will The Circle Be Unbroken dvěma koncerty v Country Music Hall of Fame and Museum v Nashvillu. Koncerty proběhly 2. a 3. prosince 2022 v divadle CMA Theater. Zakládající členové Jeff Hanna a Jimmie Fadden spolu s Bobem Carpenterem se při této významné příležitosti znovu sešli s dlouholetým bývalým členem Nitty Gritty Dirt Bandu Johnem McEuenem i zakládajícím členem Lesem Thompsonem, a stejně jako na původní desce si s sebou na pódium přivedli další skvělé muzikanty, jako jsou Jerry Douglas, Carlene Carter, Shawn Camp, Charlie Cushman, Stuart Duncan, Trey Hensley, členové Dirt Bandu Jaime Hanna a Ross Holmes.

O písni Will the Circle Be Unbroken

Ta úplně prapůvodní píseň Will The Circle Be Unbroken? byla populární křesťanská hymna, jejíž text napsala v roce 1907 Ada Ruth Habershon (1861–1918) a kterou zhudebnil Charles Hutchinson Gabriel (1856–1932). Píseň Will The Circle Be Unbroken? se již (vzhledem ke svému stáří) stala veřejně dostupnou. Část refrénu se později objevila v písních Can The Circle Be Unbroken a Daddy Sang Bass

The Carter Family

Výrazně přepracovanou variantu písně, zamýšlenou jako pohřební hymnu, vytvořil A. P. Carter. Jeho verze s názvem Can The Circle Be Unbroken používá stejnou melodii a obdobnou strukturu slok, má ale výrazně odlišný text sloky a upravený refrén. I tato píseň byla později nahrávána jako Will The Circle Be Unbroken. A. P. Carter původně nevložil do 2. a 4. řádku refrénu slovo Lord, až Maybelle Carter tam v pozdějších nahrávkách toto slovo přidala. Také třetí řádek refrénu, který byl původně formulován jako otázka, Carter změnil v oznamovací větu a refrén začínal slovem Can místo Will.

Vzhledem k tomu, že tyto úpravy představovaly podstatnou změnu a zahrnovaly původní tvůrčí práci, vztahuje se na Carterovu verzi na rozdíl od jejího vzoru stále autorské právo.

Will the circle be unbroken
By and by, Lord, by and by
There's a better home a-waiting
In the sky, Lord, in the sky

Tenhle kruh nic nepřeruší
Čas jde dál, Pane, čas jde dál
A nás čeká lepší domov
V nebi, Pane, v nebi

 
Poslouchejte: Country Heroes 33 - Will The Circle Be Unbroken

Playlist
NGDB, Maybelle Carter, Jimmy Martin, Roy Acuff – Will the Circle Be Unbroken
NGDB, Roy Acuff – Wreck On the Highway
NGDB – Orange Blossom Special
NGDB, Merle Travis – Dark As a Dungeon
NGDB – Honky Tonk Blues
NGDB, Doc Watson – Way Downtown
NGDB, Jimmy Martin – Sunny Side Of the Mountain
NGDB, Earl Scruggs – Earl’s Breakdown
NGDB, Jimmy Martin – I’m Sitting On the Top Of the World
NGDB, John Prine – Grandpa Was a Carpenter
NGDB, Emmylou Harris – Mary Danced With Soldiers
NGDB, Jimmy Martin – Ain’t Goin Nowhere
NGDB, Dwight Yoakam – Wheels
NGDB, Johnny Cash – Tears In Holston River
NGDB, Taj Mahal, Alison Krauss, Doc Watson – Will the Circle Be Unbroken (Glory, Glory)

Evžen Müller

Evžen Müller

Jako dítě mě chytla Dylanova Blowin' In the Wind. V pubertě přišel Johnny Cash, v osmnácti Waylon s Williem a karty byly rozdány.

Všechny články autora

Americana Express 10: Ray Wylie Hubbard – Lepší vládnout v pekle než sloužit v nebi

Americana Express 10: Ray Wylie Hubbard – Lepší vládnout v pekle než sloužit v nebi

Evžen Müller , Ray Wylie Hubbard, kultovní postava outlaw country a poněkud drsnější americany, ovlivnil celou generaci hudebníků a písničkářů nejen v domovském Texasu. Po 55 letech si konečně zahrál i v Opry.

Country Heroes 26: Family Tradition aneb Vnuci a vnučky slavných

Country Heroes 26: Family Tradition aneb Vnuci a vnučky slavných

Evžen Müller , Chlast, drogy, kriminály a především výborná muzika. Hank Williams, Johnny Cash i Waylon s Williem můžou být na své vnuky a vnučky hrdí. Geny se prostě nezapřou…

Nitty Gritty Dirt Band: Dokud se kruh nerozpojí

Nitty Gritty Dirt Band: Dokud se kruh nerozpojí

Petr Mečíř , Padesát let dlouhá cesta kapely Nitty Gritty Dirt Band byla klikatá a někdy trnitá, ale stálo to za to. Neříkejte, že neznáte aspoň jejich projekt Will The Circle Be Unbroken s legendami country a horalské muziky…