V průběhu letošního února vydali The Bellamy Brothers nový singl No Country Music For Old Men. K bratrům Davidu a Howardovi, jejichž písně s jistotou poznáte ještě dřív, než se ozve jejich typický dvojhlas, se zde přidává další veterán John Anderson. Písnička je to nesporně povedená, dokazující, že jedinečný sound The Bellamy Brothers zrozený během sedmdesátých let dodnes nezestárl, nicméně pravdu pánové tak úplně nemají…
The Bellamy Brothers
Už není žádná country music pro starý chlapy
Všichni ti dobří umřeli nebo to zabalili
Jsou tu jen pozéři a lůzři a rádoby psanci, co dovedou jen předstírat
Ale pro starý chlapy už není žádná country hudba
Pro starý chlapy neexistuje country hudba…
Že báječné country music pro staré chlapy (a nejen pro ně) existuje spousta i v současné, jinak občas hodně pitomé době, se pokusíme přesvědčit v dnešním dílu
Country Heroes. Rozhodně nás nečekají jen samí matadoři, a je docela dobře možné, že některá jména dnes uslyšíte prvně.
Creed Fisher
Co třeba
Creed Fisher? Pravidelní posluchači Radia Dixie tohle jméno dozajista znají. Rodák ze západního Texasu začal psát písně už jako kluk. Ale teprve až po ukončení kariéry fotbalisty a rozpadu manželství se v roce 2012 rozhodl vydat na dráhu muzikanta. A jako velký ctitel
Hanka Williamse Sr. začal docela stylově: vlastním songem
I'll Keep Drinkin'. Svoje debutové album z roku 2016 pojmenoval
Rednecks Like Us a sám sebe bez jakéhokoli studu prohlásil za „hrdého burana“. Letos 25. února vydal nové album s neméně provokujícím názvem
How Country Music Sounded Before It All Went to Shit, vol. 1. Na desku zařadil tucet starších známých i méně známých fláků včetně
Haggardova Make-up and Faded Blue Jeans nebo tři desítky let starého kousku
Larryho Boonea & Paula Nelsona Everybody Wants to Be Hank Williams.
Zatímco Creed Fisher to s muzikou pro starý chlapy vidí možná trochu podobně jako bratři Bellamyové, přicházejí na scénu další a další mladí muzikanti, kteří si s tím, co bylo, hlavu moc nelámou, a přestože staré a dřevní country milují, píšou nové songy a hledají svůj vlastní zvuk a styl.
Jade Brodie
Holka od železnice Jade Brodie pochází ze slunné Kalifornie, v současnosti ale žije v daleko drsnější Nevadě ve městě Winnemuca, známém snad jen díky klasickému fláku I’ve Been Everywhere. Její přímočaré songy jsou inspirovány příběhy mužů i žen, co tráví dlouhý čas mimo domov, žádnou velkou poezii jejích v textech nehledejte, v životě to často nebývá lepší:
Táta dře do únavy po nocích a sám / Máma dělá na kolejích, aby přivezla domů nějaký prachy / Táta tvrdě maká a snaží se pochopit / Proč máma pracuje celou noc a nedrží ho za ruku / Co to znamená? Že píšete dějiny / To znamená, že píšete dějiny…
(Making History)
A i když Jade Brodie své první album teprve chystá, oba letos vydané singly naznačují, že její alt-country směsice honky-tonku, blues a špetky psychedelického rocku má nemalý potenciál uspět. Dvojrole, ve které se představuje ve svém prvním klipu Making History, je více než symbolická – bunda Carhartt, čepice i pracovní boty jsou pro její současné zaměstnání na farmě a práci u koní každodenní realitou.
David Miner
David Miner se narodil v Seattlu ve státě Washington a už jako malý kluk si oblíbil klasickou country. Psaní písniček se velmi záhy stalo jeho vášní a zároveň s tím narůstal respekt vůči country kytaristům a umělcům typu
Jerryho Reeda,
Waylona Jenningse či
Willieho Nelsona. Pokud jde o texty, hlavní inspirací mu jsou
John Prine,
Guy Clark a
Billy Joe Shaver. Ač David Miner ctí své hrdiny i nadčasový styl klasické country music, je jeho tvorba zcela současná. Aktuálně sídlí ve Fort Collins v Coloradu a úplně si vystačí s koncerty v oblasti Rocky Mountains. Nicméně, jak sám potvrzuje, ambice má docela velké:
„Byl bych rád, kdyby lidé, když uslyší moji hudbu, nebyli jen zaujati slovy, ale také, jakmile zazní první akord, poznali, že je to jedna z mých písní.“ Minerovo letošní album
Silver Valley naznačuje, že jeho přání nemusí být nesplnitelné.

Kdybyste to náhodou nevěděli, tak podcastové speciály jako třeba Country Heroes, vysílání internetového Rádia Dixie i provoz webmagazínu RadioDixie.cz financujeme pouze ze zisku našeho vidláckého eshopu DixieGear.cz. Že by tam něco nepadlo do voka i vám? Díky!

Písničkářka
Emily Nenni pochází z oblasti nazývané Bay Area (metropolitní oblast, která obklopuje sanfranciský a sanpabloský záliv) a před nedávnem se rozhodla usadit a zkusit své štěstí v Nashvillu. Emilyiny hudební inspirace sahají od dívčích skupin šedesátých let až po psanecké country let sedmdesátých. Zní to dost neuvěřitelně, ale na své první vystoupení v Nashvillu se prý Emily Nenni dostala tak, že při vstupu do Robert’s Western Worldu podplatila kapelu sušenkama. Od té doby objíždí nejrůznější štace po klubech ve Wyomingu, Montaně či Coloradu, a dále piluje svůj optimismem nabitý honky-tonk. Emily Nenni se aktuálně chystá na společné turné s
Orvillem Peckem. Na rozdíl od Peckova postmoderního country se ale songy Emily Nenni, byť ne nijak úzkostlivě, mnohem více drží tradice.
Na YouTube toho s Emily Nenni, kromě pár audio nahrávek moc nenajdete, můžete si jí ale povšimnout třeba v klipu k duetu Orville Pecka a
Shanii Twain –
Legends Never Die. Zatím tu jen sleduje zpovzdálí své mnohem slavnější kolegy, ale třeba jednou…
Brent Cobb
Čtyřiatřicetiletý
Brent Cobb z Georgie není na scéně country už žádným nováčkem. Má za sebou čtyři alba a slušnou řádků písní, které v průběhu uplynulého desetiletí natočili například
Kenny Chesney,
Miranda Lambert,
Luke Bryan,
Kellie Pickler či kapely
Little Big Town nebo
The Oak Ridge Boys. Už jako mladičký teenager založil kapelu Mile Marker 5, ale to zásadní pro jeho kariéru se odehrálo o něco později a za docela zvláštních okolností. V šestnácti se Brent Cobb na rodinném pohřbu setkal svým bratrancem Davem, v té době už úspěšným muzikantem a producentem. A právě při téhle příležitosti se Brentovi podařilo podstrčit slavnému příbuznému cédéčko se svými demonahrávkami.

Dave Cobb usoudil, že bratránek rozhodně není bez talentu a se
Shooterem Jenningsem ho posléze vzali s sebou do Los Angeles, kde natočil své debutové album
No Place Left to Leave (2006). I další dvě alba
Shine on Rainy Day (2016) a
Providence Canyon (2018) vznikla pod producentským vedením Davea Cobba. Nedlouho poté se Brent Cobb vrátil do rodné Georgie. Aktuální počin
Keep 'Em on They Toes (2020) vyšel u nezávislého labelu Ol’ Buddy Records, ve spolupráci s indie-rockovým producentem Bradem Cookem. Velice komorní a poetické album otevírá stejnojmenná píseň, kterou napsal společně se svojí ženou a kterou věnovali novorozenému synovi. V písni Soapbox zaslechneme i hlas hostující
Nikki Lane.
Rachel Brooke
Věčně provokující
Rachel Brooke (na Radiu Dixie jsme se jí již věnovali
ZDE) bývá řazena do kategorie gothic country, nicméně z téhle škatulky, stejně jako ze všech dalších, do kterých se ji pokoušejí kritici zařadit, dost výrazně vyčuhuje. A kdo by se domníval, že tajuplná rebelka Rachel pochází odněkud z Jihu, šeredně se mýlí, jejím rodištěm je drsný severní Michigan. Rachel Brooke je ženou mnoha talentů – umí psát přímočaré, přesto poetické texty, skládat zdánlivě jednoduché, ale elegantní a výrazné melodie a z jejího hlasu zní přesvědčivost a upřímnost ne až tak vzdálená uhrančivosti vokálu
Patsy Cline.

Někteří kritici a fanoušci jsou názoru, že se narodila ve špatnou dobu – o nějakých pár desítek let později, než by se k její muzice slušelo. Jenomže když se zaposloucháme pozorněji, její songy znějí archaicky jen na první poslech. Dívka, která dětství prožila v bluegrassové kapele svých rodičů a dospívala v dívčí punkové skupině, se nakonec dopracovala k natolik unikátnímu stylu, až si vysloužila označení „Queen of Underground Country“. Plachá a tichá introvertka s hlasem, který se ale dokáže zaříznout do uší tak ostře, že by i sám Hank Williams Sr. zpozorněl, je možná jednou z nejméně doceněných osobností současného country. No ale třeba ještě není všem dnům konec…
Zavolal mi velký šéf a ptal se: „Kde jsi byla?“
Já na to: „Zaspala jsem, mám sjetý pneumatiky a můj nebohej strejda zase umřel.“
A on: "No, víš, že bys tu měla být včas?"
Říkám: „Čas je sociální konstrukt, kterej akorát slouží k udržení nás všech v poslušnosti“
Jako myš v točícím se kole jsem se podepsala pod svůj život dřív, než jsem si ho stačila přečíst
A teď sbírám cent po centu, abych zaplatila úroky za svůj bejvák
Ale jednou budu nejbohatší dívkou na hřbitově
Díky osamělosti ve mně
(Loneliness in Me)
Corb Lund
Kanadský trubadúr Corb Lund vstoupil na scénu country již v polovině devadesátých let a jako jediný z dnešní party má toho už docela dost za sebou (včetně spolupráce s výše zmiňovaným Davem Cobbem). Jeden z neoceňovanějších country umělců Kanady často koncertuje v Austrálii i v Evropě. Jinak ovšem většinu času tráví na rodinném ranči v Albertě. Letos v březnu vydal Lund desáté řadové album Agricultural Tragic, na němž svůj šťavnatý styl posunul zase o kousíček dál. Jeho country je říznuté rockem snad ještě víc, než kdykoli předtím a nechybí ani hodně ostrý rock'n roll. Corb Lund si pohrává nejen s hudebními styly, ale i se slovy svých písní. Na nesmírně pestré desce tak najdeme třeba rozverný country duet Lunda a jeho krajanky, zpěvačky Jaidy Dreyer I Think You Oughta Try Whiskey i ironický song Oclahomans!
Playlist:
The Bellamy Bothers – No Country Music For Old Men
Creed Fisher – Make-up and Faded Blue Jeans
Creed Fisher – Everybody Wants to Be Hank Williams
Jade Brodie – Making History
Jade Brodie – Split My Tooth
David Miner – Dreaming Of Montana
David Miner – All My Life
Emily Nenni – Messin' With Me
Emily Nenni – Long Game
Brent Cobb – Keep 'Em on They Toes
Brent Cobb & Nikki Lane – Soapbox
Rachel Brooke – Loneliness In Me
Rachel Brooke – Great Mistake
Corb Lund – Oclahomans!
Corb Lund & Jaida Dreyer – I Think You Oughta Try Whiskey