Budoucnost US Air Force: Digitální stíhačky a smečky robotických wingmanů

Nová americká administrativa se pořád rozhlíží a zdá se, že se její priority budou nalézat spíše v domácí politice, ale tu zahraniční a obrannou samozřejmě nemůže ignorovat. Vzrůstá riziko vyhrocení už beztak mizerných vztahů s Čínou v Pacifiku a příliš povzbudivě to nevypadá ani v jiných částech světa. Americké ozbrojené síly tedy musejí být připraveny na cokoliv, což se zákonitě týká také letectva, kde probíhá řada pozoruhodných programů, jež byly zahájeny pod Trumpovou, popř. už Obamovou vládou. Některé z nich budou nepochybně pokračovat, avšak o budoucnosti dalších se vedou intenzivní spory. Mnozí čekají, že by Bidenova administrativa mohla výrazně seškrtat obranný rozpočet, ale jiní odhadují, že napjaté vztahy USA a ostatních mocností zajistí udržení vysokého tempa zbrojení.

Mezi priority amerických ozbrojených sil náleží zavedení hypersonických zbraní, jako je např. protizemní řízená střela AGM-183 ARRW

Sázka na digitální technologie

Zajisté nepřekvapí, že mezi modernizačními prioritami letectva figuruje i úplná „digitalizace“, resp. co možná nejširší uplatnění špičkových informačních technologií. S nevelkou nadsázkou lze tvrdit, že všechno, co letectvu podléhá, se má napojit na jednotný velitelský a řídicí systém ABMS (Advanced Battle Management System), který umožní rychlé a bezpečné sdílení všech dat a předávání a plnění rozkazů. Obdobné cíle si ostatně kladou také další složky amerických ozbrojených sil, protože protivníka má porážet nikoli převaha v palebné síle, nýbrž především převaha informační. Ambice letectva ovšem sahají dál, protože nové technologie jako 3D tisk, rozšířená realita či umělá inteligence mají ovlivnit nejen metody vedení operací, ale i metody, jimiž se vyvíjejí, vyrábějí a testují nové typy techniky. 

V loňském roce přišlo americké letectvo s koncepcí „e-zbraní“, u nichž by se měl aplikovat nový přístup k návrhům, výrobě a nákupům

Celý proces se má dramaticky urychlit, aby mezi formulací požadavků na nové letadlo a jeho zavedením do služby uplynulo třeba jen několik roků, takže se dosáhne daleko větší pružnosti při reakci na kroky soupeřů. Tento nový přístup je natolik důležitý, že se promítne i do označování techniky, takže nové typy letounů a družic, při jejichž zrodu se využijí ony nové technologie, ponesou před svým názvem dočasný identifikátor „e“, který zmizí při zahájení sériové výroby. Nový cvičný stroj T-7A Red Hawk, který vznikl ze spolupráce společností Boeing a Saab, tedy bude určitou dobu označován jako eT-7A. Tento nápad Pentagonu vzbudil dost rozporné reakce, ale nepochybně demonstruje, že se letectvo skutečně hodlá ubírat po nových cestách.

Cvičný stroj T-7A Red Hawk vznikl jako produkt kooperace firem Boeing a Saab

Budoucnost odstrašující triády

Další významnou kapitolu představuje nukleární odstrašování, protože pod letectvo náleží dva ze tří prvků atomové triády, tzn. strategické bombardéry a mezikontinentální balistické rakety. V první uvedené kategorii se rodí nový typ letounu Northrop Grumman B-21 Raider, který by měl perspektivně doplnit a částečně nahradit současnou trojici bombardérů, tedy letadla B-1B, B-2A a B-52H. Obdobně jako v případě „bé dvojky“ se jedná o obtížně zjistitelné samokřídlo, avšak poněkud menší, jednodušeji tvarované a zejména výrazně levnější, protože USAF hodlá zakoupit minimálně 100 kusů, možná i dvojnásobek. Nyní se staví dva prototypy a první let se má odehrát v příštím roce, aby B-21 mohl okolo roku 2030 dosáhnout bojeschopnosti. 

Nový americký bombardér B-21 Raider by měl poprvé vzlétnout již v příštím roce

Jestliže se tento program těší i široké politické podpoře, úplně jinak je tomu u projektu nové balistické rakety GBSD (Ground Based Strategic Deterrent), jež má vystřídat nynější rakety Minuteman, které loni oslavily půlstoletí ve službě. Demokraté totiž vesměs pokračování GBSD odmítají a řada z nich by chtěla pozemní mezikontinentální rakety úplně vyřadit. Bidenův ministr obrany Lloyd Austin podporuje myšlenku triády, je však dost možné, že se vývoj střely GBSD zruší a provede se modernizace Minutemanů. Nejasnou budoucnost má i projekt LRSO (Long Range Stand Off), jak se nazývá vyvíjená střela s plochou dráhou letu a jadernou hlavicí, jež by měla ve výzbroji bombardérů nahradit soudobý typ AGM-86. Také proti LRSO totiž existuje velice silná opozice, jež má nejen politickou, ale i technickou povahu, protože podle některých hlasů už nemá smysl zavádět novou podzvukovou střelu.

Mezikontinentální balistické rakety Minuteman oslavily půlstoletí ve službě, avšak nad jejich další budoucností se vznášejí otazníky

Nové kategorie letecké výzbroje

To těsně souvisí s další prioritní záležitostí v seznamu záměrů US Air Force, a to s protizemní výzbrojí. Do pozice klíčového typu střely vzduch-země se posunuje AGM-158 JASSM, jež se dodává v několika různých variantách a dočká se i dalších. Základní verze má dosah 370 km a zdokonalená JASSM-ER nabízí přes 925 km, ovšem chystané provedení JASSM-XR by mělo být schopné udeřit na dálku až 1900 km. Na základě konstrukce JASSM se rodí také nový typ protilodní střely LRASM. 

Protizemní střela AGM-158 JASSM představuje jeden ze základních typů výzbroje

Celá tato „rodina“ zbraní od firmy Lockheed Martin dosahuje těsně podzvukové rychlosti, ovšem letectvo chce zařadit do služby i hypersonické zbraně s rychlostí přesahující Mach 5, tedy asi 6000 km/h. První z nich by se měla stát raketa AGM-183 ARRW (Air-Launched Rapid Response Weapon, slangově i „Arrow“), která má nabízet max. rychlost až Mach 20, tedy 24 000 km/h. Právě tohle je patrně ona „Super Duper“ zbraň, o níž se zmínil i prezident Donald Trump. Raketa ARRW s dosahem 1600 km se má odpalovat z bombardérů B-52H a B-1B, aktuálně prodělává testy a bojeschopnosti má dosáhnout zřejmě již roku 2023. 

Významnou součástí výzbroje amerických letounů se mají stát energetické zbraně, jak dokazuje mj. projekt laserového systému SHiELD

Letectvo počítá též s energetickými zbraněmi, na prvním místě pochopitelně s laserovými, jež by měly zastávat různé úkoly. Mezi hlavní programy patří SHiELD (Self-Protect High Energy Laser Demonstrator), z něhož má vzejít systém pro ochranu bojových letadel před blížícími se protiletadlovými raketami. Výkonnější laser by se měl objevit na „dělovém“ letounu AC-130J Ghostrider, jenž jej má používat zejména proti pozemním cílům. Nastavitelný výkon laseru by měl dovolit jak ničení, tak i nesmrtící ochromování.

Drony účinnější a také levnější

Ohromně významný sektor v plánech amerického letectva samozřejmě reprezentují bezpilotní prostředky neboli drony. Už nyní se jich využívá velký počet a nepochybně jich bude přibývat s tím, jak se budou stávat efektivnějšími a současně levnějšími. US Air Force sází na koncepci spolupráce pilotovaných letadel s bezpilotními prostředky, které budou plnit vysoce rizikové a pomocné úkoly, mj. průzkum, útoky na zvláště chráněné cíle nebo ničení protivzdušné obrany nepřítele. Každý pilotovaný stroj by tedy měla provázet „smečka“ bezpilotních wingmanů, jež bude fungovat jako informačně propojený „roj“ a bude přijímat příkazy od pilota stíhačky, ale při jejich plnění bude postupovat s vysokou mírou autonomie. 

Bezpilotní bojový letoun XQ-58A Valkyrie firmy Kratos naznačuje, jak by mohly vypadat budoucí drony vzešlé z projektu Skyborg

Takovéto drony se rodí v rámci projektu Skyborg, jehož se účastní mj. firma Kratos s typem XQ-58A Valkyrie, který ukazuje, jak by takový „robo-wingman“ mohl vypadat. Letectvo klade důraz i na relativně nízkou cenu (řádově jednotky milionů dolarů za kus), aby byla výsledná letadla částečně postradatelná, ale nikoli úplně „spotřební“. Něco podobného platí i o dalším projektu jménem Gremlin, který by měl také vést ke vzniku „rojů“ dronů, ale poněkud jiné povahy. Představa je zhruba taková, že dopravní letoun ponese desítky či stovky levných bezpilotních prostředků, jež budou startovat přímo ze vzduchu a plnit různé úkoly od průzkumu po elektronické rušení s tím, že různé části „roje“ budou synergicky spolupracovat. Pokud to situace umožní, vrátí se Gremliny zpátky na palubu letounu, vlastně jakési „létající letadlové lodě“.

Projekt Gremlin slouží k demonstraci konceptu levného dronu, který má startovat z palub větších letounů a posléze se na ně znovu vracet

Koncept letounů šesté generace

O nových pilotovaných bojových letounech padla zmínka už nejednou, avšak zřejmě poněkud paradoxně působí, že se aktuálně nejedná o úplně prioritní téma, byť nelze ani říct, že letectvo toto otázku opomíjí. Páteřním typem má být F-35 Lightning II, který nepochybně čeká dlouhá kariéra s řadou modernizací, jež značně zvýší jeho schopnosti, ale navzdory potenciálu tohoto letounu platí, že má i určitá omezení a nehodí se na všechno. Také proto se už pracuje na nové platformě optimalizované pro vzdušný boj, čemuž odpovídá i jméno NGAD (Next Generation Air Dominace). 

Takhle si vzhled perspektivní stíhačky 6. generace představuje společnost Boeing

Výsledný stroj, jehož první designy už předvedli všichni tři hlavní dodavatelé bojových letadel pro USAF, tedy Lockheed Martin, Boeing a Grumman, by měl někdy v příští dekádě začít střídat letouny F-22 Raptor a stát se prvním stíhacím letadlem 6. generace. Zatím však o něm existuje pouze minimum konkrétních informací a ony designy mají evidentně spíš uměleckou povahu. 

Mezi zájemce o projekt nového stíhacího letounu 6. generace NGAD pochopitelně nemůže chybět ani zbrojovka Lockheed Martin

V posledních měsících se však stále častěji mluví i o tom, že vznikne ještě další bojový letoun, který by mohl být určitou obdobou F-16, resp. zastat úlohu jakési levnější alternativy k F-35. V této chvíli jde o první předběžnou vizi, ale někteří generálové doufají, že výše popsaný „e-systém“ má dovolit, aby se nový stroj (snad využívající i některé technologie z NGAD) dostal do služby ještě před rokem 2030. Mohl by se uplatňovat v „malých válkách“, kde by nemělo smysl užívat nákladnější letadla, a mohl by stát i výtečným exportním artiklem pro spojence USA, jako se to podařilo „šestnáctce“.