Na úvod dnešního Americana Expressu si dáme „české okénko“, které přímo navazuje na poslední díl Country Heroes. Kapely, které si představíme, se díky své nesnadné stylové zařaditelnosti nehodí jinam, než právě do tohoto speciálu.
O živě nahraném albu Easy Breezy mělnické kapely Hippie Chippies kdesi napsali, že „zní jako záznam party pankáčů na čundru“. V každém případě je jejich temná americana viditelně říznutá rockabilly a punkem, ale také třeba i dylanovským folkem z poloviny šedesátek. Desku kapela natočila během jedné soboty v dubnu 2020 a přináší uvolněnou ale zároveň svižnou a energickou, převážně akustickou muziku. Celé album si lze poslechnout ZDE.
V srpnu letošního roku se deska Easy Breezy konečně dočkala svého pokřtění. Na akci, která byla zároveň oslavou narozenin mělnického pivovaru Němý medvěd, zahráli i hudebně spříznění Mr. Pink and the Bad Thoughts. Frontman téhle tříčlenné kapelky Václav Dobeš popsal její začátky takto: „Jsme parta tří lidí, přicházejících z kapel jako je Jirka/Bibione, Cold Meat Party nebo Maggie’s Marshmallows. Potkali jsme se těsně před tím, než se na podzim roku 2020 zakázala veškerá hudba i zpěv. Hrajem těžko specifikovatelnou muziku, dalo by se říct na pomezí smutnýho folku a temnýho country. Naše písničky jsou založený na srdceryvných životních příbězích a jsou doprovázeny jak temnými syntezátory, tak beaty elektronickýho bubeníka, které se neúspěšně snaží rozveselit westernová kytara. V médiích se o nás mluví jako o Cavovi po mrtvici či dostavníku, který se nikdy nedostavil.“ Název kapely inspiroval film Reservoir Dogs od Tarantina, v němž Steve Buscemi hraje mafiána s přezdívkou Mr. Pink.
Koncem srpna pokřtil své album Put Some Hog On It také pražský rodák Jan Richter vystupující jako Jonny Richter and the Hog Ranch. Uvedeným názvem se nenechte zmást, jedná se o one-man band chlapíka hrajícího na kytary, bicí a klávesy. Jonny Richter má za sebou řadu let prožitých v Americe a její muziku má hluboko v krvi. Nejvýrazněji se v jeho tvorbě odráží černošské blues, guthrieovský folk i temnota příběhů Nicka Cavea.
Na křtu alba Jonnyho Richtera vystoupil jako host Holy Fanda, jehož nové album je těsně před vydáním (kolem poloviny září). Jako předzvěst zatím vydali Holy Fanda & The Reverends singl I Will Go, na kterém mimochodem hostuje i vynikající hráč na steel kytaru David Babka. Stejně jako Jonny Richter i Holy Fanda (jinak Fanda Holý) má s americkou muzikou dlouholeté bohaté zkušenosti. Zvládá celou řadu nástrojů včetně baskytary, banja, houslí či autoharfy. Jeho současná kapela The Reverends vzešla z bývalých country-punkových Kojotů, slyšet ho můžeme třeba i lehce bizarní folkově-country-rockové formaci Byl pes nebo ve dvojici s Jardou Svobodou z Trabandu.
https://holyfandathereverends.bandcamp.com/
A ještě malá poznámka na závěr českého okénka: nahrávky všech zmiňovaných muzikantů najdete kromě uvedených odkazů také na Spotify.
Z Čech se nyní přesuneme do skutečné Ameriky a podíváme se na tři alba – dvě již vyšla a třetí se chystá. Začneme triem Texasanů, co už si skoro půl století říkají The Flatlanders.
Kultovní hudební skupina, která po 49 letech své existence má na kontě kupodivu pouhých šest alb. Během let se totiž hlavní protagonisté - Joe Ely, Jimmie Dale Gilmore a Butch Hancock – sami stali hvězdami. Přesto se tu a tam pod hlavičkou Flatlanders scházeli ve studiu či na pódiu a spolupracují dodnes.
Na začátku sedmdesátých let tihle tři sympatičtí chlápkové patřili k hlavním postavám rodící se texaské komunity písničkářů. Když později v roce 1990 vydali kompilaci s názvem More a Legend Than a Band, ani trochu nepřeháněli. Jejich svobodomyslný a neortodoxní přístup k muzice si našel a dodnes nachází řadu následovníků. Zcela zásadní je i jejich přínos ke vzniku alternativního country a svoji stopu zanechali i v punku (Joe Ely se kamarádil s Joe Strummerem z The Clash a měl velice blízko k britské punkové komunitě).
Letošní novinka Treasure of Love dokazuje, že i po téměř půlstoletí jejich muzika neztratila nic ze své osobitosti a kouzla. Na albu převažují cover verze, mezi autory najdeme Townese Van Zandta, Johnnyho Cashe, Boba Dylana, George Jonese či Mickeyho Newburyho. Album, stejně jako minulé Hills and Valleys (2009), produkoval Lloyd Maines.
Líbí se vám, co děláme a jak hrajeme? Chtěli byste nás podpořit? Není nic jednoduššího. Běžte na DixieGear.cz a vyberte si tam nějaký triko, mikinu nebo cédéčko. Třeba takovej Johnny Cash už je skoro vyprodanej…
The Felice Brothers jsme si naposledy pouštěli v Country Heroes č. 22, a to svéráznou verzi klasického songu T for Texas pocházející z úplných počátků kapely. Do dnešních dnů zůstali z původní sestavy z roku 2006 už jen dva členové, bratři Ian a James. Třetí ze sourozenců, Simone, skupinu opustil v roce 2009 a kromě muziky (vedle sólového hraní dal do kupy i svůj vlastní band Duke and the Kings) se věnuje i výtvarnému umění a literatuře. Mimochodem, Simone na své bratry nezanevřel a například v roce 2017 se podílel na Ianově sólové desce In The Kingdom Of Dreams a před nedávnem se coby producent ujal písně Patti, kterou společně nahráli the Felice Brothers, Conor Oberst a Wesley Schlutz.
V současnosti má skupina čtyři členy – hlavního autora a zpěváka Iana (hraje na kytary a piáno) a bráchu Jamese (akordeon, klávesy, banjo, zpěv) doplňuje baskytaristka Jesske Hume a bubeník Will Lawrence. Na září 2021 je přichystáno nové album From Dream to Dust a dle čtyř již uveřejněných singlů se zdá, že půjde rozhodně o jedno z nejlepších v celé diskografii kapely. Folk-rock-country-americana v podání The Felice Brothers postupně vstřebala další a další esence americké muziky od již dávno přiznaného Boba Dylana či The Bandu až třeba po Lou Reeda a kapel jako Wilco či Whiskeytown. Protože vedle samotné muziky nabízejí písně the Felice Brothers i velice zajímavé texty, k desce From Dream to Dust se zcela určitě ještě vrátíme…
Nezkrotná a lehce potrhlá divoženka Sierra Ferrell oslavila před pár dny třiatřicáté narozeniny, její první album u velké společnosti micméně vychází až nyní, a jeho název Long Time Coming s tím asi trochu souvisí. Písně Sierry Ferrell už pěkných pár roků fascinují všechny, co měli příležitost je slyšet a údajně dokonce inspirovala song Charleston Girl, který v roce 2013 napsal Tyler Childers. Po letech života ve své dodávce a buskingu v ulicích New Orleans a Seattlu přesídlila do Nashvillu (přestože dlouho tuto variantu zavrhovala) a v roce 2019 podepsala smlouvu s Rounder Records.
V koprodukci Stu Hibberda a desetinásobného držitele Grammy Garyho Paczosy (spolupracoval mj. s Alison Krauss, Dolly Parton nebo Gillian Welch), představuje deska Long Time Coming hudebnici, která naprosto přirozeně překračuje hranice všech možných žánrů. „Chci, aby moje hudba byla přesně taková, jaká je moje mysl – rozevlátá," říká Ferrell, která album nahrála ve studiích Southern Ground a Minutia v Nashvillu. „Poslouchám cokoli od bluegrassu přes techno až po goth metal, a to všechno mě inspiruje mě různými způsoby, které se pak odráží v mých písních."
Deska je až neskutečně rozmanitá – slyšíme na ní horalskou old time music, folk, country, mexickou hudbu i cikánský jazz. Při nahrávání spojila Ferrell své síly s vybranou společností hostujících hudebníků (Jerry Douglas, Tim O'Brien, Chris Scruggs, Sarah Jarosz, Billy Strings a Dennis Crouch) mnoho starších písní tak získalo novou tvář. Přesto se nemohu ubránit pocitu, že některé kousky si přeci jen raději poslechnu v jednodušších koncertních verzích s daleko střídmějším doprovodem. Nicméně ani daleko bohatší aranžmá na desce neubírají zhola nic čarovnému a fascinujícímu hlasu protagonistky.
Zatímco písně Sierry Ferrell dokonale odrážejí její svobodomyslnou povahu, můžeme zde také tušit mnohem hlubší záměr: snahu probudit schopnost posluchačů odhalit kouzlo ukryté v jejich vlastních životech. „Mnoho z nás je naučeno vstávat, chodit do práce, vydělávat peníze, jíst, spát, a tak pořád dokola,“ říká Sierra. „Je snadné nechat se ukolébat tou rutinou od devíti do pěti a jednoduše řečeno otupět. Chtěla bych, aby moje hudba pomohla lidem se od toho odtrhnout – umožnila jim oddat se své představivosti a uvidět, jak kouzelný může svět být, když mu věnuješ dostatek pozornosti."
Playlist
Hippie Chippies – Unknown Grave
Mr. Pink and the Bad Thoughts – Runaway
Jonny Richter and the Hog Ranch – Girl out of Santa Fe
Holy Fanda & the Reverends – I Will Go
The Flatlanders – Snowin’ on Raton
The Flatlanders – Give My Love to Rose
The Flatlanders – Treasure of Love
The Flatlanders – Mobile Blue
The Felice Brothers – To-Do List
The Felice Brothers – Inferno
The Felice Brothers – Jazz on the Autobahn
Sierra Ferrell – At the End of the Rainbow
Sierra Ferrell – Jeremiah
Sierra Ferrell – Far Away Across the Sea
Sierra Ferrell – In Dreams
Evžen Müller
Jako dítě mě chytla Dylanova Blowin' In the Wind. V pubertě přišel Johnny Cash, v osmnácti Waylon s Williem a karty byly rozdány.
