Ne, že by veškerá muzika produkovaná velkými nashvillskými vydavatelstvími stála za houby, to bysme to moc zjednodušili. Ale to nejzajímavější se velice často odehrává na nezávislé scéně. Texasan Cody Jinks zboural žebříčky nejprodávanějších country desek hned dvěma svými alby vydanými na své vlastní značce, no a ti dva další protagonisté dnešního Honkytonk Jukeboxu to mají zrovna tak samo domo. The Franklin County Trucking Company nalili truckerské country do žil pořádnou dávku punku a začínající básník a písničkář jménem The Last Knife Fighter se sice pohybuje na hraně sebeparodie, ale jeho temné songy o násilí, Satanovi a slepicích mají něco do sebe. Tak si to užijte a na rozehřátí si dejte jedno video kapely, která je přesně mezi country a rockem, jak to máme u nás na Rádiu Dixie rádi. Poslednímu albu Whiskey Myers jsme se věnovali nedávno v 47.dílu Honkytonk Jukeboxu s názvem Drsní, nezkrotní a opravdoví.
Velký profil kapely Whiskey Myers má na svědomí náš hudební dramaturg Petr Jirásek ve třetím dílu svého speciálu Dixie Night Ride
Cody Jinks – Ten, kdo krmí vlky
„Nejčastější slovo, který po koncertě slýchám od svých fanoušků, je Díky!“, říká Cody Jinks a dodává: „Je to pro nás obrovskej závazek a zároveň potvrzení toho, že to asi neděláme tak úplně špatně, že country muzika má pořád co říct.“ S čímž naprosto souhlasím. Country byla vždycky hudba obyčejných, tvrdě pracujících lidí, k poslechu, k tanci i k pořádný kalbě o páteční či sobotní noci, plná příběhů a pocitů z normálního života, věcí, který se někdy staly i vám samotným nebo někomu z vašich kámošů. Tři akordy a pravda, víc není potřeba. A ať tam je dost steelkytary a houslí. Ovšem miliony posluchačů, kteří to s country muzikou mají právě takhle, se už dlouho cítí při poslechu běžných amerických mainstreamových rádií jako mimozemšťani. To, co se odtud po tunách valí, je úplně o něčem jiném a slovo country je spíš marketingová nálepka sloužící k vydělávání peněz, nic víc. Jděte s tím rapováním a klávesama do hajzlu!
O to větší úleva je slyšet pak někoho jako je právě Cody Jinks. To samé platí i pro jeho kamarády a parťáky na putování po zaprášených vedlejších silnicích amerického venkova jako Whitey Morgan, Dallas Moore nebo Chris Stapleton. Marty Stuart to už před časem vystihnul naprosto přesně: „Hrát poctivou, tradiční country, to je dneska v Nashvillu ten největší underground.“ A možná i to je důvod, proč další z talentů ze státu osamělé hvězdy Cody Jinks vydal své desky The Wanting a After The Fire úplně mimo celý hudební průmysl na své vlastní značce.
Nemusel se tak hádat s bandou okravatovaných manažérů o tom, jestli je komerční sebevražda pustit na trh hned dvě nové desky přesně týden po sobě a prostě to v říjnu 2019 udělal. Přece ty písně nenechá zamčené v šupleti nebo je nesmotá na jednu desku, která se pak celá dramaturgicky rozsype. A ono to vyšlo. Obě desky vylétly ihned po své premiéře na první místo v žebříčku prodejů country alb a počty streamů na specializovaných serverech typu Spotify se počítají v milionech. Něco podobného dokázal naposled tuším Garth Brooks, ovšem s velkou gramofirmou za zády.
Z této dvojice desek jsem pro dnešní Honkytonk Jukebox vybral album s dvouhlavým vlkem na obalu – The Wanting (ne, že by ta druhá deska byla o něco horší). Možná mi víc sedlo téma, které se proplétá všemi písněmi, které na ni Cody Jinks nahrál. Zápas mezi světlem a tmou, mezi dobrem a zlem uvnitř každého z nás, věčný boj o to, kterého vlka krmit víc. Černého, symbolizujícího hněv, žárlivost a nenávist, anebo toho bílého s poselstvím lásky, míru a odpuštění. Nová dvojice desek Codyho Jinkse je svou poctivou, rockující country s psaneckým podtextem (nejen) pro mě horkým kandidátem na album roku 2019. Vynikající práce, chlapi!
Cody Jinks – The Wanting
18.9.2019
Late August Records
https://codyjinks.com/
The Franklin County Trucking Company – Pankáči v kamiónu
„To, co udělali Blackberry Smoke a Whiskey Myers pro znovuvzkříšení jižanského rocku, učinili The Franklin County Trucking Company pro dneska skoro zapomenutou truckerskou country“, napsal jeden z fandů v komentáři pod Triggerovou recenzí téhle desky na portálu SavingCountryMusic.com. Howgh, dodávám já. Přesně tak. Těžké trucky a příběhy z nekonečných cest po amerických dálnicích, to je věčné téma pro country písně, hned za songy o whiskey a zlomených srdcích. Subžánr, který definovali před desítkami let Dave Dudley či Red Sovine a dnes se mu na svých tématických albech věnují třeba Dale Watson a Bob Wayne, se v poslední době někam vytratil, převálcován záplavou na jedno brdo poskládaných bro-country odrhovaček o otřískaných pickupech plných přítulných koček a bas piva.
Až přišli kluci z illinoisské rockabilly kapely The Number 9 Blacktop a převzali štafetu. Jak se jim povedlo do role frontmana obsadit slavnou hvězdu Eddie Spaghettiho z legendárních The Supersuckers, to se mi zjistit nepodařilo, ale to je vedlejší. Hlavně že to funguje a to tak, že skvěle. Pořádnou dávku punku tahle muzika potřebovala jako sůl. Originální autorské songy i pár zdařilých coverů (velice povedená verze hitu Drivin´ My Life Away například) se řítí vpřed jak obří Kenworth nebo Peterbilt po generálce a celá parta muzikantů i posluchačů se skvěle baví. A to je hlavní. Tak nasedat a tohle album sjedete od začátku do konce. To vám garantuju.
The Franklin County Trucking Company - The Further Adventures Of The Franklin County Trucking Company
21.9.2019
Tri-Nuts Records
https://www.number9blacktops.com/
The Last Knife Fighter – Satan ze slepičí farmy
S hlavou jako střep posnídat v poledne půl flašky whiskey, nakrmit slepice, který už přes rok nesnesly jediný vejce, prohrábnout dřevorubecký fousy, naložit kytary a zesilovač do starýho, fakt cool pickupu a vyrazit ven. Cíl? Asi nějakej zaplivanej bar, kde máte hrát za pár babek a hamburgra k večeři. Možná. Cestou si šlehnete jednu či dvě lajny koksu a dál už je to trochu rozmazaný. Druhej den se (zase s hlavou jako střep) probudíte v okresní base, na hrobě Townese Van Zandta nebo v cizím obytným přívěsu a bojíte se odhrnout deku a zjistit, co za dámu to mrtvolně sípe vedle vás. Takhle žijí začínající básníci a muzikanti dole v Texasu.
Mimochodem, týpek, který si říká The Last Knife Fighter, mi něčím těžce připomíná kolegu Bemana a tuším, že by si spolu hoši docela rozuměli. Prezentaci má zmáknutou dost dobře, klučina, nebojí se ani přirovnání ke Guthriemu či Cashovi, fajn a co teda jeho muzika? Kupodivu taky dost dobrý. Jeho debutová deska vyčnívá z řady a to se počítá. Zpívá se tady o špinavejch prachách, násilí, utrpení i o ztrátách přátel i příležitostí a je to celý plný těžkýho blues. Hlas taky docela originální, šlape to, jak má, základ pro další práci tady určitě je. Na Rádio Dixie to sedne úplně v poho a vám do uší nejspíš taky. Na samodomo debut fakt dost dobrý. A to video si určitě pusťte.
The Last Knife Fighter – Writing Wrongs
29.9.2019
Steel Blade Records
https://www.thelastknifefighter.com/
Playlist:
Cody Jinks, Tennessee Jet – The Wanting
Cody Jinks – Same Kind Of Crazy As Me
Cody Jinks – Which One I Feed
Cody Jinks – It Don´t Rain In California
The Franklin County Trucking Company – Dodgin´ Scales
The Franklin County Trucking Company – Perryville, Missouri
The Franklin County Trucking Company – Drivin´ My Life Away
The Franklin County Trucking Company – Lonely Life
The Last Knife Fighter – Satan´s Highway
The Last Knife Fighter – Work Week For Ramblers
The Last Knife Fighter – I Can Dig A Grave
The Last Knife Fighter – Livin´ Like I´m Dying Today
Martin Pešek
Konzervativní Kozoroh na trnité cestě ke splnění svého amerického snu. Tenhle svět potřebuje opravdu trochu víc buranů.
