Po filmu
Jih proti Severu (1939) se v červnu 2020 na seznamu nevhodných filmů (podle časopisu Variety) ocitl i
Forrest Gump. Protože je prý rasistický a uráží hnutí Black Lives Matter. V jedné scéně totiž hlavní hrdina vysvětluje, že ho maminka pojmenovala po hrdinovi občanské války,
generálu Nathanu Bedfordu Forrestovi.
„Založil prý nějaký klub zvaný Kukluxklan. Oblékali se tam do prostěradel a hráli si na strašidla a jezdili u toho na koních... Máma mě tak prý pojmenovala, bych nezapomínal, že lidé se občas chovají bláznivě.“
Polepšený otrokář
Váleční hrdinové minulosti. Včera hrdinou, dnes padouchem. Zde generál Forrest před konfederační vlajkou. Obdobně se proměnilo třeba vidění generála Custera z bitvy u Little Bighornu.
Sochy Nathana Bedforda Forresta jsou trnem v oku aktivistům. V roce 2017 vandalové jeho sochu v Tennessee natřeli na růžovo. V létě 2018 odstranili jeho sochu v Memphisu, kde 1877 zemřel. Ostatně, kdo by chtěl chodit kolem sochy lumpa, který se oblékal do prostěradla a vedl bandu zbabělců, co v přesile lynčují černochy. Nedávno jsem ale ke svému překvapení zjistil, že tento pán nic takového nedělal.
Naopak. Když v roce 1874 dav lynčoval čtyři černochy zatčené za to, že se jen bránili (proti bílým, co vtrhli na jejich párty), generál Forrest napsal dopis guvernérovi státu Tennessee. Dopis ve smyslu, že na černých životech záleží. Nabídl se jako dobrovolník, že „dostane ty bílé nájezdníky, kteří dělají ostudu své rase zbabělou vraždou těchto negrů“ (to exterminate the white marauders who disgrace their race by this cowardly murder of Negroes). Inu, tak se tehdy černochům říkalo.
V roce 1875 Forresta sdružení bývalých otroků (Independent Order of Pole-Bearers Association) pozvalo na svůj sjezd do Memphisu. Generál zde byl asi první bílý host vůbec. Pronesl projev o nutnosti smíření bílých a černých, podpořil právo černochů volit, a od bývalé otrokyně obdržel polibek a květiny. „Narodili jsme se ve stejné zemi, dýcháme stejný vzduch a žijeme na stejné půdě. Proč se tedy nemůžeme nazývat bratry?“ Vyjádřil názor, že nevidí důvod, proč by z černochů nemohli jednou být předáci na farmách nebo právníci ve městech.
Sochu generála Forresta v Tennessee vandal natřel na růžovo. ZDROJ
Ne všechny Forrestova vstřícnost k osvobozeným černochům nadchla. Jistá skupina konfederačních veteránů (Cavalry Survivor’s Association) Forrestovo usmiřování s černými označila za „nehodné jižanského džentlmena“ (unworthy of a Southern gentleman). Generál Forrest nebyl žádný lidskoprávní aktivista, ale přistupoval k nové éře jako realista. Také kdysi vlastnil otroky, dokonce je prodával, ale co bylo, je pryč.
V roce 1868 v rozhovoru pro noviny Cincinnati Commercial, řekl pragmaticky: „Nejsem černochův nepřítel. Chci, aby tu žil mezi námi. Je to jediná pracující třída, kterou máme.“ Jestli má Jih prosperovat, je třeba, aby černoši neodcházeli na Sever. „Pokud černoši budou hlasovat pro to, aby Jižané znovu získali volební právo, nemyslím, že bych hlasoval pro odnětí volebních práv černochům. Budeme loajální k těm, kdo nám pomohou.“
V sérii motivů se slavnými generály CSA jsme samozřejmě generála Forresta nemohli vynechat. Na našem vidláckém eshopu DixieGear.cz ho najdete ZDE. Kromě „Čaroděje v sedle“ máme i Stonewalla Jacksona a samozřejmě Roberta E.Lee. Další v pořadí bude zřejmě J.E.B. Stuart.
Seveřané se totiž na poraženém Jihu chovali jako nedávno Američané v Iráku. Poraženou armádu rozpustili, jejím příslušníkům bylo zakázáno zastávat veřejné funkce a byli zbaveni volebního práva. Tím Jih byl připraven o svou elitu a ta byla vehnána do ilegality. K moci se dostala okupační správa (Reconstruction Act 1867). Jižané Seveřanům tehdy přezdívali „carpetbaggers“ tedy kobercáři. Protože všechno co šlo, zabalili do koberce a odvezli, tedy ukradli.
Socha generála Forresta v Memphisu poničená vandaly. Nápis „na černých životech záleží“ by generál jistě podepsal, protože proti násilí na černoších sám vystupoval. ZDROJ
Proto také vznikl Kyklos Klan (kyklos je řecký výraz pro kruh). Původním účelem Klanu měl být odboj proti „okupaci“, proti rabování apod. Jenže zakladatelé se zajímali spíše o dětinské rituály v kostýmech místo o organizační věci. A řadoví členové Klanu se neodvážili jít proti Seveřanům. Takže se do dějin zapsali ne jako hrdinní partyzáni, ale jako nedisciplinovaná sebranka, která si troufne leda tak na černochy.
Na seznamu osobností, jejichž sochy by měly být zbořeny a jejich jména vymazána z učebnic, se ocitl už i Washington, Lincoln, Jefferson, Willson, Franklin... Jelikož málokdo se odváží riskovat násilný střet s BLM, úloha obránce tradic tedy spadla do klína Donaldu Trumpovi. Ten u hory Rushmore pronesl proslov, že tento monument vyhodit do vzduchu nedovolí. ZDROJ
Organizaci založila skupina válečných veteránů v obci Pulaski. Generála Forresta, hrdinu občanské války, do svého čela zvolili až o dlouhou dobu později na schůzi v Nashville, kde nebyl přítomen. Dostal titul Grand Wizard, tedy velký čaroděj. Snad kvůli své válečné přezdívce „wizard in the saddle“ (čaroděj v sedle). Není ale známo, že by oblečen do prostěradla sám někde někoho obtěžoval. Ve své funkci, pokud známo, vykonal jen jedinou věc. V roce 1869 vydal generální rozkaz číslo jedna, kterým K.K.K rozpustil.
Text Forrestova generálního rozkazu číslo jedna by mohl podepsat každý bojovník proti rasismu. Píše se zde, že se Klan „v některých krajích odchýlil od svého úctyhodného a vlasteneckého poslání“, protože ač měl sloužit jako domobrana k ochraně bezpečí obyvatel, tak spíše veřejný pořádek podkopává. Rovněž se v textu poukazuje, že „v některých případech se zneužívá pro osobní prospěch a soukromé cíle“ a nošení masek je zneužíváno k anonymnímu „uspokojení soukromé msty.“ Lynčování autor textu přisuzuje tomu, že „někteří neukáznění a špatní lidé vnikli do našeho řádu“ a chování těchto lidí pod maskou „je ostuda pro dobré jméno a pověst řádu“. Závěrem generálního rozkazu číslo jedna je všem členům řádu nařízeno spálit svůj kostým a masku.
Hořící kříže Klan používal až ve 20. století. Tento nápad převzali z Griffithova filmu Zrození národa (1915) ZDROJ
Bourat nebo stavět?
Vyskytli se samozřejmě tací, kteří zákaz nerespektovali a ve jménu Klanu něco podnikli na vlastní pěst. Zejména se snažili odstrašit černochy od využití nově nabytého volebního práva. Proto aktivity Klanu v roce 1871 vyšetřoval Kongres. Dodal bych, že tento původní Klan nezapaloval dřevěné kříže před domovy černochů – tento nápad pochází až z románu napsaného 1905 a byl proslaven Griffithovým filmem Zrození národa (1915). První velkofilm USA byl tak populární, že inspiroval vznik zcela nového Klanu, který pálení křížů z filmu převzal.
První velkofilm Hollywoodu, Zrození národa, je z roku 1915. Porážka Jižanů je tu překvapivě líčena očima poražených, nikoli očima vítězů. Zápletka je o tom, jak poloviční černoch Silas Lynch (vážně se jmenuje lynč), mimochodem hraný mizerně nalíčeným bělochem, se dostane k moci a jeho cílem je zmocnit se bílé dívky. Dokud ho nezastaví hodný Kukluxklan. ZDROJ
Zajímavé je, že v době, kdy generál Forrest vyjadřoval své zastání černochům, šel tím proti duchu doby. Protože v půli sedmdesátých let byli Jižané zase na koni. Ve volbách v jižanských státech zvítězili Demokraté (odpůrci Severu) a období okupace/rekonstrukce tedy skončilo.
Ve snaze vymazat Griffithův film z dějin kinematografie byl v roce 2016 natočen stejnojmenný film. Toto Zrození národa je ale o povstání Nata Turnera z roku 1831, tedy vzpouře černošských otroků, proti brutálnímu zacházení ze strany otrokářů. ZDROJ
Možná ho motivovala snaha smýt ze sebe stigma řezníka z bitvy o Fort Pillow z roku 1864 (vyšetřoval to i Kongres). Tehdy pod jeho velením jeho vojáci zmasakrovali černošskou jednotku Unie údajně poté, co se vzdala. Forrest tvrdil, že o tom nevěděl. A že jakmile zjistil, co se děje, vraždění se snažil zastavit. Zmiňuje to i ve svém projevu na sjezdu osvobozených otroků. „Byl jsem v žáru bitvy, když mne barevní prosili, abych je ochránil. A já se postavil mezi ně a mezi kulky mých mužů a přikázal jim, aby barevné ušetřili.“
Levicoví radikálové napadli ve Washingtonu i sochu presidenta Lincolna, který pozvedá klečícího černocha z rozbitých okovů. Prý je nedůstojné, aby černoch klečel. Inu, bořit sochy Lincolna, to už je fakt vrchol. ZDROJ
Ať byly jeho motivy jakékoli, skutečný generál Forrest byl „polepšený“ Jižan, který akceptoval zrušení otroctví. Bojovníci proti rasismu by měli jeho sochy stavět, ne bourat.
REFERENCE
GRAY. T. 10 Problematic Films That Could Use Warning Labels.
Variety.com 17.6.2020
This City Removed 2 Confederate Statues. Then the State Retaliated.
Governing.com, July 2018
Vandals paint Confederate statue pink; owner says it'll have better visibility.
The Tenneseean. 1.12.2019
TUCKER, G. Remembering Rutherford: Forrest disbanded Ku Klux Klan.
DNJ.com 25.7.2015
Reconciliation: Nathan Bedford Forrest's Speech to Southern African Americans.
History.com Remembering Rutherford: Forrest was postwar activist for black civil rights.
DNJ.com, 3.7.2015
Davidson, E.W. Nathan Bedford Forrest: In Search of the Enigma. (via GoogleBooks), p. 474
Confederate Veterans on Forrest: “Unworthy of a Southern gentleman”.
Deadconfederates.com 20.8.2013.
Fact Check: Was Nathan Bedford Forrest A Civil Rights Leader? Not Exactly.
Newschannel5.com 22.7.2015
