Vlajky Konfederace: Jak opravdu vypadá symbol amerického Jihu?

Pro někoho symbolizuje politický konzervatismus, osobní svobodu a jižanské tradice, zatímco pro jiné znamená vlastizradu, separatismus a otrokářství. Ano, řeč je o vlajce amerického Jihu neboli Confederate States of America. Skutečnost je však dosti odlišná. Bez ohledu na to, jaký má kdo názor na občanskou válku a Konfederaci, zcela nepochybné je, že to, čemu se obvykle říká „jižanská vlajka“, nikdy nebylo státní vlajkou CSA. Co to tedy opravdu bylo? A jak došlo k tomu, že se tato vlajka stala natolik kontroverzní?

Zobrazení vojáků Armády Severní Virginie s jejich typickými válečnými vlajkami

První vlajky a výběrové řízení

Pokud někdy spatříte nějakou malbu zobrazující odtržení jižních států nebo první střetnutí oné války, kde bude slavná „konfederační vlajka“, téměř jistě jde o historickou nepřesnost, resp. o autorskou licenci. Známý a kontroverzní symbol, jenž kombinuje červené pole, bíle lemovaný modrý svatoondřejský kříž a třináct hvězd, totiž tehdy ještě neexistoval.

Dvě varianty vlajky zvané „Bonnie Blue“, první (neoficiální) vlajky Konfederace; druhá verze je známa také jako „Burnet Flag“

Když se v lednu 1861 odtrhl stát Mississippi, používal zpočátku naprosto jinou vlajku, které se říká „Bonnie Blue“ a na které je tmavě modré pole s bílou hvězdou. Šlo o odkaz na tzv. Republiku Západní Florida, jak se jmenoval kvazi-stát, který v roce 1810 povstal proti Španělům a měl právě tuhle vlajku. Později se objevila ještě verze se žlutou hvězdou, kterou občas používala nezávislá Republika Texas, než se v roce 1845 stala součástí USA. Této podobě vlajky se říká „Burnet Flag“ a také ona příležitostně vlála na začátcích existence Konfederace, ovšem Kongres CSA brzy vyhlásil výběrové řízení na oficiální vlajku nového státního útvaru.

Ukázky devíti z mnoha desítek návrhů státní vlajky Confederate States of America ukazují, že lidové tvořivosti se meze skutečně nekladly

Během února 1861 obdržel desítky návrhů, mezi nimiž byly modifikace vlajky USA, úpravy vlajek členských států i mnoho zcela nových designů. Vedle hvězd a pruhů patřila mezi oblíbené motivy rostlina bavlníku, slunce a půlměsíc. (Ne že by Jižané byli mohamedáni, ale půlměsíc s palmou dodnes figuruje na vlajce Jižní Karolíny.)

Dva ze čtyř finálních návrhů při vybírání první oficiální státní vlajky Konfederace

Spektrum návrhů sahalo od decentních až po velmi nápadité, mezi nimiž snad nejpodivnějším byl ten, který spojoval hvězdy, slunce a oko způsobem, který připomínal něco mezi kedlubnou a sovětským Sputnikem. Do finále nakonec postoupily čtyři návrhy, mezi něž patřilo i to, čemu se dnes běžně říká „vlajka Konfederace“.

Jižanská vlajka zkrátka patří do dějin Ameriky a je absurdní se domnívat, že ji lze jen tak „vymazat“ nějakým úředním rozhodnutím

Tři konfederační státní vlajky

Další finalista představoval červeno-modrou úpravu vlajky USA a ten poslední měl jen modré mezikruží v červeném poli. Vyhrál ovšem jiný návrh, který vytvořil Nicola Marschall ze státu Alabama, rodák z Německa. (Byl to mimochodem i on, kdo vymyslel design šedých uniforem armády Jihu.) Kongres CSA tedy 4. března 1861 schválil jako novou vlajku design, který poté získal přezdívku „Stars and Bars“ a vzdáleně připomínal současnou vlajku Texasu.

První oficiální státní vlajka Konfederace (tzv. Stars and Bars) ve čtyřech variantách odrážejících měnící se počet členských států

Tvořily ho tři vodorovné pruhy (červený, bílý, červený) a v levém horním rohu modrý čtverec, v němž se nacházely bílé hvězdy. Jejich počet se ovšem měnil podle toho, jak narůstal i počet států CSA, takže se začínalo s pěti, potom jich bylo devět, pak jedenáct a nakonec třináct, což vydrželo až do posledního dne dubna 1863.

Tuto vlajku ukořistili za občanské války vojáci Unie během bojů v Jižní Karolíně

Ode dne následujícího, tedy 1. května 1863, totiž CSA užívaly novou státní vlajku. O její autorství se dosud vedou spory, jelikož za tvůrce je někdy pokládán novinář William Tappan Thompson a jindy jižanský kongresman C. J. Villeré, jisté však je, že vlajka měla odrážet úspěchy jižanských vojsk na bojišti. Tvořilo ji bílé pole, jež mělo v levém horním rohu vlajku Armády Severní Virginie, jíž velel generál Lee. Téhle vlajce se přezdívalo „Stainless Banner“ a v této podobě vydržela do března 1865, jenže 4. března 1865 se provedla další (a poslední) změna.

Druhá a třetí státní vlajka americké Konfederace, známé i jako „Stainless Banner“ (1861–1865) a „Blood-Stained Banner“ (1865)

Na pravou stranu vlajky přibyl červený svislý pruh, kvůli němuž měla přezdívku „Blood-Stained Banner“. Jak ale napovídá ono datum, v praxi se již uplatnila pouze vzácně. Fyzicky byl zhotoven patrně jen malý počet těchto vlajek, a tudíž se i na samém konci existence CSA vyvěšovaly vlajky bez „krvavého pruhu“.

To, co se dnes nejčastěji označuje jako „konfederační vlajka“, se historicky nejvíce shoduje s válečnou vlajkou Armády Tennessee

Vlajky armády a námořnictva

To, co se dosud běžně označuje za „jižanskou vlajku“, byl tedy původně jen neúspěšný finální návrh. Jeho autorem byl jižanský kongresman William Porcher Miles, jehož design poté našel mnoho zastánců, mezi které náležel mj. generál P. T. Beauregard, a proto se tato vlajka začala užívat, a to hned v několika rolích.

Tři válečné vlajky Jižanů, zleva: Armáda Severní Virginie, jezdecký sbor generála Nathana Bedforda Forresta a Trans-Mississippská armáda

Obdélníkovou podobu, prakticky shodnou s oním finálním návrhem, přijala jako válečnou vlajku Armáda Tennessee, která bránila srdce území CSA. Pro řadu pluků se tento design stal základem plukovních vlajek, na nichž se zpravidla objevovala i různá lokální jména či hesla. Největší slávu však ve své době získala čtvercová podoba tohoto designu, jež se stala onou už zmíněnou válečnou vlajkou Leeho Armády Severní Virginie, což jí pak získalo i místo na výše popsané druhé a třetí státní vlajce CSA.

První a druhá válečná vlajka námořnictva Konfederace; od dnes užívané vlajky se ta druhá lišila nápadně světlejší barvou modrého kříže

Kromě toho ale do dějin Konfederace patří i dvě podobné čtvercové vlajky. Verzi s trochu širšími pruhy a bez středové hvězdy užíval jezdecký sbor generála Nathana Bedforda Forresta a objevila se i varianta, v níž se „vyměnila“ červená s modrou (a navíc ta modrá barva byla světlejší). Tak vypadala válečná vlajka Trans-Mississippské armády, jež kapitulovala až dne 26. května 1865, tedy až měsíc po kapitulaci jižanských armád na východním bojišti (a proto se dnes občas prohlašuje za symbol „posledního vzdoru“).

Legendární jižanské plavidlo CSS Alabama s tehdy oficiálně platnou státní vlajkou Confederate States of America vyvěšenou na zádi

A ještě je třeba zmínit konfederační námořnictvo, které jako svou první válečnou vlajku („jack“) vyvěsilo tmavě modré pole se sedmi hvězdami, což vydrželo do roku 1863, kdy se coby námořní vlajka začala používat varianta Milesovy dosud oblíbené „jižanské vlajky“, ovšem s jiným (světlejším) odstínem modré.

Prvky jižanských vlajek dosud najdeme na vlajkách států Georgia a Mississippi, byť je otázkou, jak dlouho v této podobě ještě vydrží

Symbol vzestupu „Dixiekratů“

Jako zajímavost lze doplnit, že kongresman Miles nejprve navrhnul vlajku s klasickým, nikoli svatoondřejským křížem, ale změnil názor kvůli tomu, že klasický kříž se tehdy chápal hlavně jako symbol katolické církve. Každopádně ale platilo, že „jeho“ proslavená vlajka, ať již měla obdélníkovou nebo čtvercovou podobu, ve své době nebyla symbolem secese jižních států ani jakéhokoli rasismu. Byla skutečně pouze válečnou vlajkou a jako taková se po občanské válce objevovala velmi vzácně, a když už ano, odkazovaly se na ni některé vojenské jednotky, které odvozovaly své tradice z konfederačních jednotek.

Na sjezdu Demokratické strany práv států (přezdívané i „Dixiecrats“) v roce 1948 nebyla nouze o vlajky Jihu a portréty generálů Jihu

Proto se tyto vlajky příležitostně objevily i v obou světových válkách, ovšem jejich politický význam se blížil nule. Pokud už někdo chtěl dát najevo, že je „Jižan“, použil k tomu daleko spíš „Stars and Bars“, tzn. první oficiální státní vlajku CSA. Tu ostatně připomínají i stále existující vlajky států Georgia a Mississippi (a ta druhá obsahuje dokonce i čtvercovou podobu Milesova designu), ačkoliv sílí hlasy volající po jejich přepracování.

Poznávací značka automobilu, jehož majitel dával najevo, že si za prezidenta přeje George Wallace, dlouholetého guvernéra Alabamy

Změna nastala až v roce 1948, kdy v jižních státech USA získala značnou podporu Demokratická strana práv států (States’ Rights Democratic Party), která vznikla coby výraz odporu proti konci segregace bělochů a černochů. Jejím členům se říkalo „Dixiecrats“ a na jejich sjezdech či demonstracích vlály vlajky Jihu včetně té Milesovy. Právě proto, a nikoli kvůli užívání v armádě a námořnictvu Jihu, se tato vlajka stala v Americe politickým tématem a začala se spojovat i s rasismem. Faktem ale také je, že bez „Dixiekratů“ by nejspíš nezískala svou obnovenou popularitu, která přetrvává dodnes.

Konfederační vlajka se dnes velmi hojně objevuje mj. mezi americkými motorkáři

Jeden z nejslavnějších pop-kulturních symbolů amerického Jihu, automobil Dodge Charger zvaný „General Lee“ ze seriálu Dukes of Hazzard

Oblíbený cíl liberálních médií

Demokratická strana práv států měla sama o sobě takříkajíc jepičí život, protože byla založena i rozpuštěna v roce 1948. Vznikla totiž jako odštěpené křídlo Demokratické strany, do níž pak většina „Dixiekratů“ opět znovu vstoupila, jenže toto slovo už v americkém politickém slangu zůstalo. Používalo se (a někdy stále používá) pro ty členy Demokratické strany, kteří se hlásili či hlásí k jižanské kultuře a tradici. Jinak řečeno, šlo o konzervativní demokraty, kterým nebyl příliš sympatický postupný přesun mainstreamu této strany k ultra-liberální levici, a proto byli „noví Dixiekraté“ v 80. letech prakticky spíše spojenci republikánů Ronalda Reagana.

Jižanští rockeři (na snímku koncert skupiny Lynyrd Skynyrd) dokážou esteticky a bez politických kontroverzí spojit vlajky USA a CSA

Ale teď už opusťme labyrinty americké politicky a opět se vraťme k Milesově „jižanské vlajce“, jež se od 50. let stala velmi oblíbeným, ale i velmi kontroverzním symbolem. Můžeme ji tedy spatřit na koncertech jižanských rockerů, na bundách motorkářů i espézetkách aut, samozřejmě nelze zapomenout na slavný vůz „General Lee“ čili Dodge Charger ze seriálu Dukes of Hazzard, ale faktem bohužel je, že se tyto vlajky objevují i na akcích rasistů a jiných pochybných existencí, které dělají konzervativní jižanské tradici jen ostudu.

Velmi přesvědčivé výsledky výzkumu veřejného mínění provedeného z roku 2015

Není tedy divu, že se pro liberální média stala tato vlajka lákavým cílem, jenže výzkumy veřejného mínění jasně dokazují, že je v očích většiny Američanů symbolem jižanské hrdosti, nikoli rasismu. Mnozí její fandové ji tedy dnes opatřují slogany jako „Heritage, Not Hate“ či „Pride, Not Prejudice“. Jestliže se proto nebojíte zoufalých nálepek, které jistě nafasujete od sluníček, není nic jednoduššího než si pořídit tento symbol hrdosti a nezávislosti na triku z našeho eshopu DixieGear.