Vánočně osvětlený vlak projíždí Kanadou a USA, přiváží dobrou muziku, sdružuje lidi a odváží si charitativní příspěvky

Santa Claus nemusí jezdit pokaždé na saních

Každé dítě ví, že u nás dárky nosí Ježíšek a v Americe zase Santa Claus. Ti, kdo sleduji před Vánocemi v televizi sladkobolné rodinné filmy (nebo ti, co si pravidelně dávají vánoční trampoty rodiny Griswoldů, jako třeba já), zase ví, že k rozvážení dárků používá sobí spřežení. Ale vousáč v červeném hábitu může používat i modernější dopravní prostředky. Představte si, milé děti, že v Americe jezdí dokonce i vlakem.

Po celých Spojených státech vypravují různé železniční společnosti speciální vánoční vlaky, které projíždějí po předem známé trase. Zastavují na mnoha zastávkách, Santa Claus z nich rozdává dětem dárky, hraje muzika, dospělí se baví a popíjejí horké nápoje. Ti, co nemohou přijít na některou zastávku a bydlí někde poblíž trasy, si nenechají ujít alespoň průjezd slavnostně vyzdobeného vlaku. Zvláště svítí-li daleko široko do noci, ověšen stovkami žároviček, jejichž záře se odráží od bílého sněhu.

Přesně takový je patrně neznámější a nejslavnější vlak, patřící společnosti Canadian Pacific (CP). Vůbec nevadí, že v názvu nenese slovo „Christmas“, ale „Holiday“ (prázdniny).

Canadian Pacific Holiday Train („Prázdninový vlak“) letos už po sedmnácté zazáří a zahřeje mnohá srdce

Každý rok od konce listopadu do poloviny prosince projíždějí dva jasně osvětlené a vyzdobené vlaky společnosti CP zhruba 150 místy v Kanadě i v USA. I trasa tohoto vlaku je známá dávno předem a lze ji najít jak stránkách železniční společnosti, tak na různých lokálních webech. Cílem tohoto vlaku však není ani tak obdarovávat zpovykané dětičky, které stejně celý rok zlobily, ale naopak posloužit především dobré věci. Celá jízda je totiž hlavně vánoční charitativní akcí, jejímž cílem je shromáždit jídlo a peníze pro místní potravinové banky, které poskytují pomoc potřebným lidem. Od roku 1999, kdy vlaky začaly jezdit, se tak podle Wikipedie vybralo 9,5 miliónů kanadských dolarů a nashromáždilo 3,3 miliónů liber (cca 1 500 tun) potravin.

Na každé zastávce čeká na příchozí speciálně upravený skříňový vagon (typu „boxcar“), u kterého lze sklopit boční stěnu, aby mohl sloužit jako improvizované pódium. Na něm vystupují různí hudební talenti. Letos je to například country zpěvačka Kelly Prescott, která rozhodně není na této akci nováčkem. V minulosti už vystupovala na mnoha zastávkách v USA a například v roce 2013 ji mohli diváci vidět v Minnesotě na pódiu společně se Sheryl Crow. Koncerty jsou vždy zdarma, ale návštěvníci jsou vyzýváni k příspěvkům – buď formou trvanlivých potravin, nebo finančně. Všechny příspěvky ale zůstanou v dané oblasti (kraji, komunitě).

Zhruba tři sta metrů dlouhý slavnostní vlak je sice vlakem nákladním, ale pro účinkující, zaměstnance železniční společnosti a jejich rodiny má na konci připojené osobní vozy.

Na srdce nejsou jen Poděbrady

V letošním roce je celá jízda také zaměřena na srdeční choroby (teď nemám na mysli to, že se zamilujete do své sousedky či souseda). Výchova, a s tím související osvěta, je principem investičního programu železniční společnosti, který nese název „CP má srdce“ a zaměřuje se na zlepšování zdraví srdce mužů, žen a dětí v komunitách po celé Severní Americe.

V pátek 27. listopadu 2015 vyjely z kanadského Montrealu dva vlaky. Tzv. „Kanadský vlak“ směřoval přes Toronto a Winnipeg na západ Kanady. Svou pouť ukončil 19. prosince v Port Coquitlam v provincii Britská Kolumbie. "Americký vlak" zase navštívil různá místa na severovýchodě a středozápadě USA. Poté se vrátil zpět do Kanady na závěrečnou show v provinciích Saskatchewan a Alberta. Návštěvníky naposledy potěšil 18. prosince.

Vlak potěší malé i velké

Souprava vyzdobená stovkami vánočních LED světýlek projíždí noční zasněženou krajinou a vypadá velice efektně. Skoro jako pohádkový Polární expres. Není divu, že se na něj těší spousta malých i velkých už mnoho dní dopředu. Dobře to dokládá následující příspěvek jednoho z účastníků (volně přeloženo z oficiálních stránek CP):

I když Prázdninový vlak do našeho města nikdy nezajížděl, každý rok jsme se za ním vypravovali. Navštívili jsme díky tomu různá místa, ale naše nejoblíbenější je White River. Jednou tam s námi cestoval i můj bratr John, pro kterého to bylo první setkání se slavnostním vlakem. Ubytovali jsme se v místním motelu a po večeři vyrazili ke stanici očekávat příjezd vlaku.
Byla krásná zimní noc, jasná obloha byla plná hvězd, napadly asi dvě stopy čerstvého sněhu a zvolna se snášel další.

Když se vlak objevil v pravotočivé zatáčce před stanicí, Johnovi se rozzářily oči. Všiml jsem si ale, že stojíme na levé straně kolejí. John vykřikl: „Proboha, stojíme špatně, neuvidíme vůbec ta světélka!“ Na to jsem jen řekl: „To je v pořádku, Johne, vlak je vyzdoben po obou stranách.“

Teď si musíte myslet, že mému bratrovi bylo tak pět let. Ve skutečnosti nám tehdy bylo oběma padesát. Teď jsme ještě o deset let starší, ale mojí ženě se slzy derou do očí pokaždé, když vlak vidí. Vůbec nezáleží na tom, kolik vám je. Prázdninový vlak nám všem přiváží dětství zpět.

Je to kýč, není to kýč?

Můžete mít na celou akci různé názory. Kýčárna, ždímání peněz z lidí, dobrá věc… Když si ale na YouTube najdete nějaká videa k této události, zjistíte, že děti na něj koukají opravdu jako na úžasnou věc a že dospělí mají důvod sejít se svými sousedy a dobře se pobavit. Jak je z předchozího příspěvku vidět, tak z pohledu na zářící vlak, přijíždějící do nějaké malé zasněžené zastávky, může být naměkko i dospělý.

Vlaky společnosti CP, které se po celý rok starají o to, aby domácnosti měly všeho dostatek, teď přináší dětem radost a dospělým alespoň chvilkové odpoutání od vánočního shonu. Kromě toho ještě poslouží dobré věci. Je to snad málo?