Kdo z nás se někdy nepodívá na nějaké ty automobilové závody? Já teda jo. Poslední roky se mi ale výběr těch, které mě opravdu baví, čím dál více zužuje. Formule 1, dříve královna motorsportu, je dnes už spíš utahaná stařenka, jejíž opatrovník FIA si s ní neví moc rady a vítěze známe dost možná již dnes. A to sezóna sotva nezačala.
Jak vypadá v F1 závodění proti Mercedesu posledních 5 sezón?
NASCAR a IndyCar sice zabaví, ale pořád to jsou prostě závody dokola. No, takhle bych tu mohl cupovat další a další závody, které se pod tlakem ekologomaniaků mění k horšímu, což by se asi nečetlo úplně přijemně a tak se tomu vyhnu. Místo sledování F1 se slzami v očích jsem se raději rozhodl najít novou zábavu. Hledal jsem tedy něco, při čem se mi bude tajit dech. Něco, kde ještě jezdí pořádná auta, která pod kapotou nemají splašené vysavače. Něco neortodoxního a střelenýho. Až na mě jednou na Facebooku vyskočilo video ze šampionátu SST.
Co jsou sakra SST?
Podle mého to nejlépe vystihuje slůvko “šílenost”. Dvanáct chlápků v trucích s V8 pod kapotou se postaví na startovní rošt , rozdají si to mezi sebou a že do sebe občas trochu vrazí? A co má bejt? Teď vám hlavou možná probleskla například série ETRC, kde se po okruhu prohání dokonce tahače a ani tady spolu závodníci nesoupeří v rukavičkách. Možná si tedy říkáte, co je teda na SST tak unikátního. No, někoho napadlo tratě obohatit osmdesát centimetrů vysokými rampami určenými ke skákání. Uznejte sami, že to zní jako zajímavý argument, proč dát této sérii šanci.
Jak vypadá letících bezmála 3 000 liber? Asi takhle..
Kdo za tím stojí?
Robby Gordon (*2. ledna 1969), závodník, který toho prošel opravdu mnoho, jen namátkou to byly série NASCAR, IndyCar či dokonce Dakar Rally. Už v roce 2011, kdy skončil v NASCARu, se spekulovalo, že by mohl koncept těchto závodů oživit. Původní myšlenka totiž vzešla z hlavy Mickeyho Thompsona (*7. prosince 1928 - †16. března 1988) už hezkých pár let zpátky, šampionát se tehdy jmenoval MTEG a Gordon jej, mimojiné, roku 1989 ve svých 20 letech, vyhrál.
Marion “Mickey” Lee Thompson, první Američan, jenž v autě překonal rychlost 400mph.
První sezóna SST se jela v roce 2013 a skládala se z 12 závodů. Začínalo se na hliněných tratích,které byly vytvořeny na fotbalových stadionech, nebo okruzích vytvořených v ulicích měst, kde pak tvořily závody doprovodnou akci sérii IndyCar. Pilotní sezóna sklidila úspěch, díky čemuž se začali o SST zajímat i zvuční sponzoři a sláva série začala postupně vzrůstat.
Robert Wesley Gordon s logem série
Před 6 lety si stejné závody začali pořádat i naši protinožci a týhle šílenosti, přestože jezdí vzhůru nohama, se daří i tam. Nadšenci do adrenalinu smrdícího benzinem se zkrátka najdou všude. Dnes série stále roste a přitahuje pozornost dalších a dalších fanoušků. Malou zajímavostí na závěr téhle kapitoly je, že Robby si sérii oživil a rovnou si jí i dvakrát vyhrál.
Austrálie a nejsou vzhůru nohama? Něco mi tu nesedí..
Závody série SST by kluci Dukeovic určitě ocenili. A triko GOOD OL´ BOY z našeho vidláckého eshopu DixieGear.cz nejspíš taky.
Co jsou ty trucky zač?
Auta mají stejný koncept jako například NASCAR, zvenčí alespoň připomínají civilní auto, pod plastovou slupkou, která je nasazena na trubkový rám, se ale samozřejmě skrývá závodní speciál. Pod kapotou naleznete osmiválec LS z dílny Chevroletu, ve kterém zuří 600 plnokrevníků.
Počátky na hlíně.
Tenhle motor musí rozpohybovat 1 300 kilogramů, které dokáže rozvášnit až na 230 km/h. Závodní speciály jsou pro všechny jezdce stejné, sami si mohou měnit jen některá nastavení komponentů (odklon kol apod.), což potírá známou úměru čím víc peněz, tím rychlejší auto.
Moc času jezdci na všech čtyřech kolech nepobudou.
Každý jezdec dostane smlouvu, jejímž předmětem je balíček služeb, ten obsahuje používání vozu, týmovou podporu, vlastně takový kompletní servis. Spousta závodníků v ostatních seriálech se bojí, aby svůj vůz nepoškodili a nemuseli tak platit drahé opravy a finančně tak zatěžovat svůj tým.
Po třech to jde totiž taky a to skoro v každé zatáčce.
To u SST neplatí, zničení vozu znamená přeci větší show a díky relativně nízkým nákladům pak prostě dostane jezdec vůz nový. Podle Gordyho slov totiž celý ročník SST stojí zhruba tolik, co jeden jediný závodní víkend IndyCar a jelikož jsou Stadium Super Trucks mimo jiné jedním z nejsledovanějších motorsportů online, nějaké to rozbité auto se jim pro pobavení diváků vyplatí.
Po dvou? Challenge accepted.
No tak tam jsou skokánky, no..
Povězme si to na rovinu, moc závodů, kde se auta řítí více jak 100km/h na 80cm skokánky, není. Je to asi první věc, která vás zaujme a najdete ji snad v každém sestřihu z těchto závodů.
Ááá, hop!
Závody ale nejsou jen o (často šílených) skocích. Dalším tahákem jsou souboje kolo na kolo, kde o kontakty mezi vozy není nouze. Závody se většinou konají na městských okruzích, kde jsou bariéry hned u tratě, což celé téhle šílenosti ještě přidává na atraktivitě. Jelikož je odpružení vozů uzpůsobeno hlavně ke zvládání skoků, tak při skoro každém prudčím zatočení jede vůz po třech kolech, podél zdi, mezi nasupenými soupeři… Tohle prostě není sport pro slečinky, ačkoliv horkou sedačku těchto speciálů si už vyzkoušelo i pár zástupkyň něžného pohlaví.
Bernie, neotáčej se, jede za tebou spousta koní!
Slovy Horsta Fuchse, to ale ještě není vše! Pořadatelé mají totiž zálibu v umisťování plastových překážek přímo do trati, kterými buď závodníky usměrňují nebo naopak vytváří nebezpečné šikany a ekologové můžou mít radost, plasty ne vždycky přežijou.
Zní to zajímavě!
Vyplatí se dát SST šanci, ať už živě, nebo se jen proklikat tou hromadou videí na Youtube, tahle série má rozhodně co nabídnout! Živě můžete závody sledovat na oficiálním facebooku a webu Stadium Super Trucks.
Závod v Darwinu.
Dáte tedy Stadium Super Trucks šanci? A jaké závody rádi sledujete vy?
