Jestli jste si naše internetové Radio Dixie ještě nikdy nepustili, schválně to někdy zkuste. Kdykoliv. Dejte nám tři čtyři písničky šanci a uvidíte. Buďto tohle vážně není váš šálek čaje, anžto jste na metal, art rock, Honzu Nedvěda nebo techno (čímž je to ložený a klidně můžete přestat číst), anebo vám ten kousek z našeho playlistu nepřijde tak úplně marnej. Takže čtěte dál. A zároveň se čtením si skoukněte i tyhle klipy.
Jsme zpátky ve streamu! Zasvěcení vědí, takže teď pro ty méně počítačově gramotné: Dixie už je po technické stránce zase normální internetové rádio, ne ta podcastová improvizace. Vy, co si nás pouštíte na počítači (většinou při práci) z našich internetových stránek Radiodixie.cz, žádný rozdíl na první pohled nepoznáte. Kliknete na „PLAY RADIO“ a ono to pleje. Akorát v okně přehrávače i v záhlaví našich stránek uvidíte, jaká kapela a jakej track právě hraje. Svoje hudební obzory si tak můžete rozšiřovat do bezvědomí.
Pokud jste členy zaplaťpámbů nepříliš početného klubu vykořisťovaných, kterým jejich zaměstnavatel v práci blokuje poslech internetových rádií (zvěrstvo ukrutné v dnešní době), najdete nás stejně jako dřív na portálu Play.cz, stačí zadat do jejich vyhledávače Rádio Dixie. Většinou to funguje.
Ovšem spousta z vás už přišla na to, že v roce 2016 se dá v Čechách, na Moravě, ve Slezsku i na Slovensku poslouchat internetové rádio v mobilním telefonu. Chytrým teda. Ten si můžete píchnout do ďoury v autorádiu, takže můžeme hrát i za jízdy v autě! Nebudeme tady řešit, jestli máte ajfoun, androida nebo vokna, zkuste si najít ve svým přehrávači internetovejch rádií Radio Dixie a když to nic nenajde (což je klidně možný), zadejte napřímo tuhle adresu:
http://icecast6.play.cz/radiodixie192.mp3
Víc vědět nepotřebujete. A jestli máte drahej tarif, tak nedržkujte a najděte si lepší.
Návrat k normálu bychom tedy měli, takže teď k těm novinkám. Klídek, všechno je to formou mírného pokroku v mezích zákona, takže žádné radikální změny od nás, konzervativních konzerv ani nečekejte. Především hrajeme kvalitnějc. Líp. Čistějc. Najednou to má basy, vejšky a prostor, ta muzika začala dejchat. Přešli jsme totiž z datovýho toku 128 kbps na 192 a řeknu vám, že je to kurevsky slyšet. Pokud teda používáte aspoň trochu slušný sluchátka nebo bedýnky ke kompu. Jestli ne, vaše chyba. Něco s tím dělejte.
To hlavní se ale nezměnilo. Stejně jako dřív vám v internetovém streamu našeho rádia budeme rvát do hlav poctivou americkou muziku. Nemá smysl řešit, jestli je to spíš country nebo rock, kritéria, který používá náš hudební dramaturg Petr Jirásek při výběru songů do našeho playlistu, jsou úplně jiný.
Na Dixie byste měli slyšet muziku, kterou si pustíte v autě. Neuspí vás, protože dobře šlape, a možná se za chvíli přistihnete, že si poklepáváte v rytmu na volant a máte chuť jet. Jet dál, někam za zapadajícím sluncem, prostě bejt na cestě. On the road. Anebo přijdete večer do malýho baru. Jste utahaný, celej den vás v kolbenu sral šéf, do toho třikrát volala kvůli úplnejm blbostem stará a teď máte konečně chvíli sami pro sebe. A k tomu panáku Jacka na uklidněnou potřebujete dostat tu správnou muziku. Přesně tohle na Rádiu Dixie taky uslyšíte.
Uslyšíte velký hvězdy, který vyprodávaj sportovní stadiony i podivný týpky, co hrajou za pivo, burgra a plnou nádrž benzínu v podivných pajzlech ještě podivnější, ale až do krve upřímnou muziku. Mlaďochy, který to drhnou nekompromisně po svým a zároveň přísahaj na idoly svejch dědečků, Merleho, Waylona, starýho Hanka a Skynyrd. Asfaltový kovboje i fousatý hipstery s vomlácenejma banjama a kérkou HANK III na prdeli. Vidláky ze zapomenutejch kopců, kde je národním sportem pálení moonshine whiskey, závody monster-trucků a střelba z automatických zbraní do portrétu toho bolševickýho šmejda v Bílým domě. Chlápky, kteří dobře vědí, že budou vždycky žít z ruky do huby, i pasažéry nablejskanejch lincolnů a cadillaků. Uslyšíte Ameriku. Uslyšíte Jih. Uslyšíte Dixie.
Takže to zkuste. Chvíli nás poslouchejte a pak nám napište. Líbí? Nelíbí? Moc country? Moc velkej nářez? A proč tam neslyším třeba…? A nešlo by to trochu zpomalit? Není to moc utahaný? Jéžišmarjá, proč tam hrajete zrovna tuhle sračku? Psát můžete přímo mně na martin.pesek@radiodixie.cz , do komentářů k tomuhle článku nebo na facebook. Ty nejoriginálnější a nejpodnětnější reakce bohatě odměníme – mám tady připravený nějaký trička, volný lístky na americkej open-air fesťák FRIENDS FEST 2016 v Pardubicích, cédéčka Whiskey a poslední rebel a nějaký drobnosti.
Jaký si to rádio uděláme, takový to prostě bude. Za sebe i za Petra vám můžu slíbit, že nikdy nebudeme hrát jako Country, Beat nebo Peterka. Protože tohle je Dixie. That´s all.
Martin Pešek
Konzervativní Kozoroh na trnité cestě ke splnění svého amerického snu. Tenhle svět potřebuje opravdu trochu víc buranů.
