Japonský letec 1. třídy Šigenori Nišikaiči byl dopoledne 7. prosince 1941 ve svízelné situaci. Z jeho stíhačky Micubishi A6M2 Zero unikalo dírou v nádrži palivo. Přitom jeho den začal fantasticky. Odstartoval z letadlové lodi Hiryu a společně se 170 dalšími stíhačkami a bombardéry napadl americkou námořní základnu Pearl Harbor. Na vlastní oči viděl naprostou zkázu celého Tichomořského loďstva. Pak se dostal do souboje s několika stíhačkami P-36, kterým se podařilo odstartovat z letiště Wheeler. Byl přesvědčen, že pár zastaralých strojů jej nemůže nijak ohrozit, ale boj se vyvinul smolně. Byl zasažen sice jen jednou, ale bohužel přímo do nádrže. Kontrolka paliva letěla rychle dolů. Návrat na mateřskou letadlovou loď byl vyloučen.
Mitsubishi A6M2-21 Zero japonského námořního letectva z letadlové lodi Hiryu - pilot Šigenori Nišikaiči
Námořnictvo mělo naštěstí pro tuto situaci náhradní plán. Piloti s poškozenými letadly měli přistát na malém havajském ostrově Niihau. Podle japonské rozvědky byl neobydlený. Piloty zde měla vyzvednout ponorka a dopravit je do bezpečí. Nišikaiči už viděl ostrov před sebou. Když se přiblížil, zjistil, že na ostrově se nachází mnoho malých domků a cosi jako kostel. Japonská rozvědka se zjevně mýlila, ostrov byl obydlený.
Ostrov Niihau byl součástí Spojených státu amerických, nicméně byl soukromým územím. Havajský král Kamehameha IV ho v roce 1863 prodal i se svými poddanými za 10 000 dolarů rodině Robinsonových. Ti se stali jeho faktickými vládci a patřily jim i dvě stovky místních domorodců. Na ostrově nebylo prakticky nic kromě farmy Robinsonovy rodiny, na které ostrované pracovali. Také trochu rybařili a chovali včely. Žádná elektřina, cesty, hotely, Niihau bylo všechno možné, jen ne turistický tropický ráj. Právě sem Nišikaiči musel posadit svoje Zero. Nouzové přistání se podařilo, Nišikaiči se jen zranil do obličeje, když narazil do přístrojové desky.
letecký pohled na ostrov Niihau
Japonec mezi divochy
K letadlu přiběhl Howard Kaleohano, což byl shodou okolností jeden z mála lidí na ostrově, který mluvil anglicky. Vytáhl mírně otřeseného Nišikaičiho z letadla. Při tom mu sebral jeho pistoli Nambu a to, co považoval za důležité dokumenty. Nišikaiči se ho lámanou angličtinou zeptal, zda je Japonec. „Ne, já jsem Havajan“, odpověděl mu Kaleohano. Po té ho vzal k sobě domů, kde jim jeho žena udělala jídlo. V domě se později objevil šedesátiletý Išimacu Šintani. Na ostrově žil už 41 let a živil se včelařením. Jeho děti měly americké občanství, on sám ale nikoliv. Byl Japonec.
Situace kolem Nišikaičiho se mu pranic nelíbila, byl bledý a nervózní. Nišikači mu cosi řekl, načež viditelně otřesený Šintani odešel, aniž by Kaleohanovi něco užitečného sdělil. V domě se však po chvíli objevili manželé Haradovi. Jošio a Irene byli oba Američané, ale oba měli v Japonsku své rodiny. Nišikaiči jim japonsky řekl, že byla právě napadena základna v Pearl Harboru. Harada se rozhodl, že si to nechá pro sebe. Nikdo z obyvatel ostrova tak netušil, že jejich země je ve válce.
Zmatek v duši Jošio Harady
Zbytek dne proběhl v relativně pohodovém duchu. Nišikaiči dostal svůj dům, hrál na kytaru a po očku sledoval moře, jestli se neobjeví ponorka. Ta ovšem odplula, aniž by kohokoliv vyzvedla. Ráno pak čekalo na Nišikaičiho nepříjemné překvapení.
japonský pilot Šigenori Nišikaiči
Nakonec umístil Nišikaičiho do jednoho domu a zůstal tam s ním. Druhý den ho vzal do přístaviště zvaného Kii, kde měli čekat, až připluje loď s Robinsonem. Ten se sice neukázal, ale zato si oba muži mohli v klidu promluvit. Nišikaiči přesvědčil nejistého a zmateného Haradu, že Američané prohrají válku, protože jejich základny jedna po druhé padnou, stejně jako Pearl Harbor. Japonsko obsadí Havaj i další ostrovy a Američané se vzdají. Nakonec získal na svou stranu Haradu i jeho ženu.
Nišikaičiho Zero po nouzovém přistání na ostrově Niihau
Ozbrojení a nebezpeční
Další čtyři dny se nedělo prakticky nic. Robinson se neobjevil, protože Američané zakázali jakýkoliv lodní provoz na Havaji. Harada 11. prosince poslal starého Šintaniho za Kaleohanem, aby mu vydal pilotovy tajné dokumenty. Havajec se mu ale vysmál a vyhodil ho. Harada mezitím našel v domě nedaleko havarovaného Zera Nišikaičiho pistoli a navíc brokovnici. Vrátil se a odlákal dva domorodce, kteří hlídali pilota. Pak na ně s Nišikaičim namířili zbraně a zamknuli je do budovy sloužící jako sklad medu. Situace dospěla do kritického bodu.
Vláda kulometného vozíku
Nišikaiči a Harada míříli k vesnici. Po cestě narazili na Kaleohanův dům. Byl prázdný, ale Harada zahlédl Kaleohana, jak prchá opodál. Vystřelil po něm z brokovnice, jenže minul. Kaleohano doběhl do vesnice a varoval všechny, ať okamžitě utečou. Sám se dostal k přístavišti Kii a odtud společně s dalšími deseti muži odplul na Kauai, aby našel Robinsona. Cesta trvala deset hodin.
Replika Zera v Pacifickém leteckém muzeu nese marking letounu z ostrova Niihau
Japonci mezitím chytli jednoho Havajana a společně s ním procházeli liduprázdnou vesnicí. Kromě jednoho starce nenašli nikoho. Vypravili se k vraku letadla a odmontovali z něj 7,7 mm kulomet. Ten naložili na vozík tažený mulou. S tím se vrátili do vesnice a opilí mocí stříleli po opuštěných chatrčích. Aniž by to věděli, došlo k historickému momentu, protože Japonsko právě okupovalo americké území. Japonské panování ale mělo brzy skončit.
Nestřílej na Havajce víc než dvakrát
Podařilo se jim zajmout místního farmáře jménem Ben Kanehele a jeho ženu, kteří se do vesnice vrátili pro zásoby. Kanahele byl největší a nejsilnější muž na ostrově. Nišikaiči ho i jeho manželku přinutil s brokovnicí v zádech, aby s ním hledali Kaleohana. Kanahele věděl, že Kaleohano je na člunu a míří na Kauai. Přesto chodil po vesnici a teatrálně vyvolával jeho jméno. Ale to nepomohlo. Čím dál zuřivější a frustrovanější Nišikaiči mu oznámil, že pokud okamžitě nenajde Kaleohana, zastřelí ho. To byla fatální chyba.
Manželé Ben a Ella Kenahele
Ben Kanahele a jeho žena skočili nečekaně na Nišikaičiho ve chvíli, kdy podával svou brokovnici Haradovi. Ale pilot zareagoval bleskově. Z boty vytáhl pistoli a vypálil několik ran. Zasáhl Kanaheleho do hrudi, boku a slabin. „Nestřílej na Havajce víc než dvakrát, mohl by se rozzlobit,“ pronesl temně Kanahele. Popadl Nišikaičiho za pas, zvedl ho do výšky a mrštil s ním o zeď. Jeho žena přiskočila a kamenem Japonci rozbila hlavu. Kanahele po něm ještě hodil nůž, kterým ho zasáhl do krku. Zoufalý Harada, kterému konečně došlo, co způsobil, obrátil brokovnici proti sobě a zmáčkl spoušť. Okupace ostrova Niihau japonským letectvem právě skončila.
Ben Kenahele při slavnostním předávání vyznamenání
Když dorazil Aylmer Robinson a malá vojenská jednotka, nebylo už co řešit. Našli vrak letadla a dvě mrtvoly. Ben Kanahele se ze svých zranění zotavil. V roce 1945 dostal Medaili za zásluhy, Purpurové srdce a dvě prezidentské citace. Havajský domorodec se stal válečným hrdinou. Jeho žena vyznamenána nebyla, přestože to byla nejspíš ona, kdo Nišikaičiho zabila. Irene Haradovou zavřeli na čtyři roky do vězení.
Jednotka, která dorazila na ostrov Niihau po incidentu
120 000 Američanů jde do táborů
Příběh o fanatickém Japonci a odvážných Havajanech skončil, ovšem měl jeden nečekaný a mimořádně závažný důsledek. V roce 1942 námořnictvo sepsalo zprávu, ve které tvrdilo, že Američané japonského původu mohou představovat velké bezpečnostní riziko pro Spojené státy. Jako důkaz sloužil právě incident na ostrově Niihau. Generál John DeWitt prohlašoval, že Japonec je vždy jen Japonec, i když má americké občanství.
Administrativa prezidenta Franklina Delano Roosevelta nařídila výnosem 9066 internovat všechny obyvatele s japonskými, ale také s italskými a německými kořeny, do speciálních táborů. Ty vyrostly po celých Spojených státech a bylo v nich uvězněno 120 000 lidí. Poslední tábor byl zavřen v březnu 1946. Později soudy nařídily vyplatit internovaným finanční odškodnění za nezákonné zadržování.
Pozůstatky Nišikaičiho Zera jsou dnes vystaveny v Pacifickém leteckém muzeu
Tomáš Chalupa
Jsem novinář na volné noze. Píšu o statečných chlapech, kteří bojovali ve druhé světové válce. O hrdiny je totiž dneska nouze.
