S lehkými terénními obrněnci se v posledních letech téměř roztrhnul pytel. Na trhu již figurují doslova stovky typů a verzí, jež pocházejí od známých zbrojovek a automobilek ve vyspělých zemích, ale též od obskurních značek ve státech třetího světa. Některé existují pouze ve formě demonstrátorů a prototypů, zatímco výrobci jiných získali gigantické kontrakty na tisíce kusů. Americká firma Oshkosh, která se stala legendou zejména coby dodavatel těžkých nákladních vozů, patří do druhé kategorie, jelikož její vozidlo L-ATV (Light Combat Tactical All-Terrain Vehicle) představuje skutečně mimořádný úspěch.
Oshkosh L-ATV bývá běžně vidět mj. s dálkově ovládanou stanicí M153 CROWS II s „padesátkou“, tedy 12,7mm kulometem M2HB
Hledání nástupce „Humvee“
Slavný HMMWV neboli „Humvee“ se zrodil v době symetrických konfliktů coby vozidlo pro činnost v týlu, a proto se nepožadovala jeho odolnost vůči střelbě či výbuchům. Konflikty, jež vypukly v Afghánistánu a Iráku, tak logicky znamenaly obrovské ztráty těchto vozidel, na což armáda a námořní pěchota musely zareagovat. „Humvee“ obdržely pancéřování a v tisícových počtech se kupovaly nové obrněnce MRAP, ovšem oba tyto kroky měly jen dočasnou povahu. HMMWV s pancířem byly přetížené, zatímco vozy kategorie MRAP byly většinou určeny jen pro hlídkování a zaostávaly z hlediska terénní průchodnosti.
Prototyp JLTV od značky AM General vzdáleně připomínal automobil HMMWV
V roce 2006 proto začal program, který dostal jméno JLTV (Joint Light Tactical Vehicle) a jehož cílem byla náhrada „Humvee“ zcela novou platformou, jež zkombinuje pohyblivost a víceúčelovost HMMWV s odolností na úrovni vozidel MRAP. Roku 2008 byla zahájena fáze technologického vývoje, během které se zkoušely demonstrátory od tří týmů zbrojovek a automobilek. Trvala do května 2011 a v říjnu téhož roku byly vydány požadavky druhé fáze, ze které již měl vzejít výrobce sériových vozů. Šlo skutečně o mnoho, jelikož už tehdy se hovořilo o dodávkách asi 55 000 kusů.
Vůz JLTV značky Lockheed Martin neuspěl i proto, že tato společnost nedokázala přesvědčit vojáky, že má dostatečné výrobní kapacity
Přihlásilo se celkem sedm firem, z nichž tři pak získaly finance na stavbu celkem 66 prototypů. Jejich testy začaly na podzim 2013 a trvaly 14 měsíců. Dne 25. srpna 2015 byla vítězem prohlášena firma Oshkosh s obrněncem L-ATV, jenž z hlediska spolehlivosti a odolnosti porazil vozidla značek AM General a Lockheed Martin. Poslední zmíněná firma rovněž nepřesvědčila armádu, že má kapacity pro sériovou výrobu desítek tisíc kusů. Nyní se nepočítá, že by L-ATV měly nahradit celý park vozidel „Humvee“, ale i tak jde o obrovské počty, neboť US Army žádá přes 49 000 exemplářů, US Marine Corps poptává přes 9000 kusů (což se možná ještě zvýší) a přidalo se i letectvo, které chce získat přinejmenším několik stovek.
Zavádění vozidel L-ATV samozřejmě zahrnovalo i velice náročné terénní zkoušky
Co dokáže Oshkosh L-ATV
Firma Oshkosh při konstrukci L-ATV vyšla z designu obrněnce M-ATV, který je pokládán za jeden z nejlepších typů kategorie MRAP a byl zaveden v řadě armád. O jeho kvalitě vypovídá mj. skutečnost, že americké ozbrojené síly koupily přes 6000 kusů. Podvozek L-ATV využívá soustavu nezávislého zavěšení kol TAK-4i, resp. modernizovanou verzi systému TAK-4, jenž vznikl již v 90. letech a uplatňuje se v řadě vozidel značky Oshkosh. Svislý rozsah pohybu kol má hodnotu 20 palců, tedy téměř 51 cm, což propůjčuje platformě L-ATV skutečně vynikající průchodnost v těžkém terénu.
Čtyři hlavní podoby automobilu Oshkosh JLTV alias L-ATV, zleva M1279 Utility s přívěsem, M1281 CCWC, M1278 HGC a M1280 GP
K té je pochopitelně potřebný i výkonný motor, kterým je diesel Gale Banks Engineering 866T, tzn. armádní modifikace 6,6litrového agregátu General Motors L5P Duramax. Produkuje výkon zhruba 254 kW, o jehož přenos na všechna čtyři kola se stará šestistupňová samočinná převodovka Allison 2500SP. Automobil o provozní hmotnosti okolo 4600 kg dosahuje max. rychlosti 110 km/h a palivová nádrž vystačí na 480 km jízdy.
Tento vůz Oshkosh L-ATV ve verzi M1278 HGC je vybaven sadou OGPK, která slouží pro ochranu střelce z 12,7mm kulometu
Celková délka činí 6,2 m, na šířku L-ATV měří 2,5 m a na výšku po strop kabiny 2,6 m, takže je o dost větší i oproti velmi rozměrnému „Humvee“. Jednoznačně jej převyšuje též z hlediska ochrany osádky, protože už v základní podobě je lehce pancéřovaný a v polních podmínkách na něj lze během krátké doby nainstalovat přídavný modulární pancíř, jenž poskytuje podobnou ochranu jako vozidla MRAP.
Všechny varianty vozidla JLTV mohou táhnout i dvoukolový přívěs JLTV-Trailer
V případě potřeby lze namontovat rovněž sadu, která by měla zastavovat kumulativní hlavice pancéřovek řady RPG. Toto modulární řešení ochrany samozřejmě hodně usnadňuje také dopravu vozidel vzduchem. Obrněnec má navíc vnitřní ochrannou vrstvu proti střepinám, speciální odolné sedačky a samočinný hasicí systém. Kvůli plánovaným počtům se ale současně požadovala rozumná cena, takže americký daňový poplatník má za jeden sériový L-ATV zaplatit v průměru zhruba čtvrt milionu dolarů.
Při konstrukci a výběru JLTV se kladl značný důraz na přepravu vzduchem uvnitř letadel, případně také v závěsu pod helikoptérami
Oshkosh L-ATV samozřejmě přitáhl také pozornost automobilových fandů.
Generál Patton by z nového L-ATV byl určitě nadšenej. Limitovanou sérii originálních triček s motivem nejslavnějšího amerického generála z WW2 najdete na eshopu naší vidlácké outfitové značky DixieGear.cz
Čtveřice základních variant
V této chvíli se dodávají čtyři základní sériové varianty L-ATV, z nichž jedna je dvoudveřová a slouží pro dvoučlennou osádku a dopravu nákladů o max. hmotnosti okolo 2300 kg. Nazývá se M1279 Utility a vedle prostého transportu nákladů se s ní počítá také pro montáž některých velkých zbraňových, senzorových a dalších systémů. Zbylé varianty jsou čtyřdveřové a slouží k přesunu pětice vojáků a další zátěže necelých 1600 kg, což může zahrnovat též zbraně.
Na vozidle Oshkosh M1278 HGC se testovalo též střeliště EOS R400S-Mk2, které nese lehký kanon Orbital ATK M230LF ráže 30 mm
Jako vůz s nejširším použitím slouží podoba s příznačným jménem M1280 GP (General Purpose) a jí velmi podobná je třetí verze M1278 HGV (Heavy Guns Carrier), u které již název napovídá, že jde o nosič zbraní. U stropního průlezu se proto zpravidla nachází chráněné střeliště OGPK (Objective Gunner Protection Kit), kam lze umístit např. 12,7mm kulomet M2HB nebo 40mm samočinný granátomet Mk 19. Jinou možností je dálkově ovládané střeliště M153 CROWS II, jež pochází od norské firmy Kongsberg a nese 12,7mm kulomet M2HB. Poslední varianta má název M1281 CCWC (Close Combat Weapons Carrier) a je určena pro montáž těžších zbraní, což může zahrnovat i protitankové řízené střely TOW.
Tento obrněnec L-ATV dostal dálkově řízený modul LW30 s kanonem ráže 30 mm, kulometem a protitankovou řízenou střelou Javelin
Tím ovšem spektrum výzbroje zdaleka nekončí, protože se testovala i spousta dalších konfigurací. Např. na variantě M1278 HGC byl testován modul EOS R400S-Mk2, který nese lehký kanon Orbital ATK M230LF ráže 30 mm. Objevilo se také vozidlo L-ATV se střelištěm Kongsberg LW30, které vedle kanonu M230LF neslo i kulomet a protitankovou řízenou raketu FGM-148 Javelin. Mezi nejpůsobivější pokusy se jistě řadí ten, který provedla izraelská zbrojovka Rafael. Na vozidlo M1281 CCWC usadila nejen dálkově ovládanou věž Samson Dual s 30mm kanonem M230LF a kulometem, ale ještě k tomu systém aktivní ochrany Trophy Light. Ten je schopen detekovat blížící se protitankové rakety a zneškodňovat je pomocí odpalovaných projektilů.
Schopnosti verze M1281 CCWC demonstruje tento kus, jenž dostal izraelskou věž Rafael Samson Dual a ochranný systém Trophy Light
Další zbraňové experimenty
Na vozidle L-ATV se již objevil i malý laser CLAWS (Compact Laser Weapon System), jenž produkuje výkon několika kilowattů, což výborně stačí k sestřelování malých dronů. Námořní pěchota provedla úspěšné zkoušky této zbraně na vozidle M1279 Utility, které neslo i střeliště CROWS II, které lze rovněž použít proti malým bezpilotním strojům, takže lze usoudit, že pro mariňáky bude L-ATV významnou platformou v boji proti této nové hrozbě.
Na tomto vozu M1279 je kromě střeliště CROWS II umístěný malý laser CLAWS, určený zejména pro zneškodňování malých dronů
Další úlohou, jež se pro nový obrněnec od firmy Oshkosh nabízí, je postupné vystřídání „Humvee“ coby nosiče protiletadlového systému Boeing Avenger. Byla už totiž předvedena verze L-ATV, která měla inovovanou obměnu tohoto systému, jež může kromě kulometu ráže 12,7 mm a řízených raket MIM-92 Stinger nést i rakety Hellfire.
L-ATV má sloužit i jako nosič výkonných zbraňových systémů, např. této věže od firmy Boeing s kulometem a čtyřmi střelami Hellfire
Další exemplář L-ATV obdržel vypouštěcí zařízení pro šest malých „sebevražedných“ útočných letounků Hero-120 od izraelské společnosti UVision. Každý z těchto strojů vydrží ve vzduchu 60 minut a na vzdálenost okolo 40 km může dopravit hlavici o hmotnosti 3,5 kg. Z židovského státu pochází také další výkonná zbraň, která byla na L-ATV zkoušena, a sice 120mm minomet Elbit SPEAR MK2 s účinným dostřelem asi 10 km.
Vůz L-ATV byl prezentován též jako nosič útočných prostředků UVision Hero-120
Firma Oshkosh pracuje také na nových variantách svého obrněnce, které se mají stát náhradou vybraných speciálních podob vozů HMMWV. Příkladem je velkoprostorová, resp. rozměrnou skříňovou nástavbu nesoucí modifikace, která už byla předvedena v rolích obrněné ambulance a mobilního velitelského stanoviště.
Společnost Oshkosh vyrobila i velkoprostorovou verzi L-ATV, která může sloužit např. jako ambulance (na snímku) či velitelský vůz
US Army navíc předběžně počítá s tím, že by vůz L-ATV měl posloužit jako základ průzkumného vozidla LRV (Light Reconnaissance Vehicle), a tudíž má vzniknout souprava senzorů, jež transformuje základní podobu obrněnce na prostředek pro průzkum bojiště. Ještě lze dodat, že všechny verze vozu mohou táhnout i přívěs JLTV-Trailer, který má dvě kola a zvládne náklad přibližně 2500 kg.
Oshkosh L-ATV může sloužit i jako platforma pro nejrůznější zbraňové systémy.
Zákazníci také ze zahraničí
Počáteční kontrakt na sériovou produkci L-ATV byl zadán v březnu 2016 a první hotové vozy získali vojáci v lednu 2019. První bojovou jednotkou, která novinku značky Oshkosh obdržela do svého arzenálu, se stal 1. brigádní obrněný tým ze sestavy 3. pěší divize. Na konci ledna se vozidla L-ATV dostala i k námořní pěchotě a během roku 2019 bylo dodáno celkem přibližně tisíc kusů. Během roku 2020 by se měla rozběhnout plná sériová produkce, jejíž tempo zřejmě přesáhne 3000 kusů za rok, jelikož oněch 49 000 vozidel chce US Army získat do roku 2040 a bude samozřejmě nutno vyhovět i dalším zákazníkům, a to nejen těm americkým.
Ačkoli lze Oshkosh L-ATV nejčastěji spatřit v pouštních barvách, část vozů obdrží tříbarevnou „lesní“ kamufláž pro působení v Evropě
Již v červnu 2016 se přihlásila Velká Británie, která by mohla odebrat až 2747 vozidel, takže na londýnské výstavě DSEI 2017 se už mohl předvést L-ATV v konfiguraci pro britskou armádu. Jako další se ozvala Litva se zájmem o 200 vozů a poté Slovinsko s 38 kusy, ovšem prvním zahraničním uživatelem, který obrněnce fyzicky obdrží, se zřejmě stane Černá Hora, která by již letos měla dostat první várku z celkem 67 objednaných kusů.
Na výstavě DSEI 2017 se vůz L-ATV předvedl v konfiguraci pro britskou armádu
Jistě nepřekvapuje, že vozidla pro evropské odběratele jsou tmavě zelená, kdežto mezi L-ATV dodávanými pro americké ozbrojené síly je drtivá většina zbarvena pískově, ačkoli příležitostně lze narazit i na vozy s tříbarevnou „lesní“ kamufláží pro nasazení v Evropě. Prostou tmavou zelenou obdržel automobil, který dorazil na brněnský veletrh IDET 2019, kde se Oshkosh L-ATV nacházel na stánku STV GROUP, českého výrobce munice a poskytovatele oprav a modernizací vojenské techniky, který tady zastupuje i zájmy některých amerických zbrojovek.
Automobil Oshkosh L-ATV dorazil rovněž na brněnský veletrh IDET 2019, kde se nacházel v expozici české společnosti STV GROUP
O obnově svých parků lehkých obrněnců uvažují též armády dalších zemí střední a východní Evropy, které chtějí upevnit své vazby na Washington, takže vozidlo L-ATV se svou modulární koncepcí a velkým evolučním potenciálem pro ně jistě bude představovat lákavé řešení.