Edward J. Daly byl Wattem Earpem mezi majiteli leteckých společností. Hazardní hráč a nadaný podnikatel stvořil jedny za nepozoruhodnějších aerolinek na světě. A také stál u zrodu jedné z nejslavnějších záchranných operací v dějinách amerického letectva.
Děti z Jižního Vietnamu na palubě letadla mířícího do USA.
Nejhorší chemik na světě
Edward J.Daly se narodil 22. listopadu roku 1922 v Chicagu. Jeho otec byl profesionální hasič a možná po něm zdědil neklidného ducha a dobrodružnou povahu. Jenže otec v patnácti zemřel a Daly musel začít pomáhat rodině. V létě pracoval na brigádě při sklizni cibule, ale pak začal sám provozovat malou logistickou firmu. Když jí o pár let později prodával, měla ve své flotile tři traktory a pět tahačů. Bylo jasné, že Daly má na podnikání talent.
Také se mu poměrně dobře dařilo v ringu a byl úspěšným amatérským boxerem. Nastoupil na univerzitu a měl z něj být chemický inženýr. K jeho radosti ale studia přerušila válka a Daly putoval na frontu do Pacifiku. Považoval to za boží požehnání, protože sám o sobě tvrdil, že by byl nejhorší chemik na světě.
Prvními letadly, se kterými World Airways začínaly, byly osvědčené válečné transportní Curtissy C-46 Commando. Letoun na snímku patří Air America, krycí společnosti CIA a je zachycen na vietnamské základně Da Nang při evakuaci uprchlíků.
Co se týče jeho vojenské kariéry, mnoho se o ní neví. Sloužil na Marshallových ostrovech nebo možná na Saipanu, měl být také raněn, ale neví se jak nebo kdy. Měl hodnost seržanta, když ho po válce propouštěli z armády. Chvíli to zkoušel jako pracovník přepážky v bance, ale rychle toho nechal. Začal pracovat pro aerolinie v Chicagu, dotáhl to až na viceprezidenta, ale rozhodl se, že založí vlastní podnik. A tady se začal psát jeden z nejpodivuhodnějších podnikatelských i lidských příběhů Ameriky.
Pilířem leteckého parku v začátcích World Airways byly spolehlivé Douglasy DC-4
Aerolinky za 50 tisíc
Nakoupil od logistické společnosti Berkovich Steamship Company jejich uvadající leteckou divizi za 50 tisíc dolarů. Kde tolik peněz tehdy sehnal, se s jistotou neví. Některé zdroje říkají, že je vyhrál v pokeru, podle jiných si je půjčil u malé speditérské firmy. Každopádně díky tomu mohl založil World Airways. Opravdu vznešený název pro pár obstarožních dopravních letadel.
Prospekt z roku 1960
Přišel s myšlenkou tzv. no-frills flights, tedy věcných letů. Nebyly to pravidelné linky, letělo se vždy za nějakým konkrétním účelem a klientem byla hlavně armáda. Z miniaturní společnosti se agresivní obchodní politikou stal během několika let gigant. Daly dělal to, co dnes dělá Ryanair nebo EasyJet. Stlačoval náklady na minimum, nabízel až trapně levné letenky. Jeho impérium se rozrůstalo (stihl založit také vlastní banku) a Daly chtěl dostat na kolena zavedené aerolinky A také neustále válčil s regulačními úřady a snažil se měnit pravidla hry. V pozdějších fázích jeho podnikání ale tato taktika vedla ke ztrátám. A to velkým. Když se ho ptali, co říká na špatné fiskální výsledky a propad do červených čísel, odpověděl na to s klidem: „Vlastním 82 procent těchto aerolinií. Z každých 100 milionů, co ztratí, já tratím jen 82. A ani trochu mě to nezajímá. Jsem bohatý muž a koupil jsem World Airways za 50 tisíc babek.“
Edward Daly na jedné z mála na internetu dohledatelných fotografií.
Evakuace maďarských uprchlíků i sloni pro zoo
Jenže Dalyho podnikání mělo ještě jeden velmi významný aspekt. Daly byl filantrop, chtěl samozřejmě zničit stávající aerolinky svými nízkými cenami, ale hlavně chtěl pomáhat lidem. A našel mnoho způsobů, jak to se svou flotilou letadel udělat. Poprvé dal o sobě v tomto smyslu vědět v roce 1957. V Maďarsku o rok dříve vypuklo všelidové povstání proti komunistickému režimu. Jenže podobně jako o deset let později u nás, zasáhl Kreml, poslal do země své tanky a povstání utopil v krvi. Prezident Eisenhower nařídil spustit Operaci Safe Haven a chtěl ze země dostat co nejvíce maďarských uprchlíků, kterým v komunistickém zřízení hrozila smrt.
Protikomunistické povstání v Maďarsku Sověti nemilosrdně potlačili.
Daly se se svými dvěma letadly C-46 (jediná letadla, která tehdy World Airways měla) do této operace zapojil v rámci kontraktu s americkým vojenským letectvem. Dostal za to slušně zaplaceno a jeho letadla odvezla ze země mnoho lidí.
Mnoho uprchlíků z Maďarska nalezlo svobodu na palubě některého z Dalyho C-46, podobných tomu na snímku.
Daly pomáhal ale i finančně, přispíval na kde co, peníze investoval do charitativních akcí, kupoval tisícovkám dětí lístky na zábavná představení nebo poznávací zájezdy, vybudoval několik veřejných bazénů, jeho letadla převážela slony do zoo v Oaklandu. Jeho jedinou podmínkou bylo, že se o jeho filantropických aktivitách nikdo nesmí dozvědět. Tisk mohl do nekonečna psát o jeho byznyse, jeho aerolinkách či letadlech, ale ani slovo o tom, že pomáhá lidem. Bylo to jeho výslovné přání.
Trička s tématikou války ve Vietnamu najdete v našem eshopu DixieGear.
Za kniplem v Saigonu
Jenže to vše přebila událost, ke které došlo v březnu roku 1975. Ve Vietnamu právě končil jeden z nejkrvavějších a nejpodivnějších konfliktů novodobých dějin. Blížil se pád velkého přístavu Da Nangu i hlavního města Saigonu. Kdo mohl, prchal ze země společně s Američany.
Kolona Vietnamců prchajících před komunistickými vojsky
Dale poslal své Boeingy 747 a 727 a DC-8 (už měl v té době mnohem lepší letadla) do Da Nangu a Saigonu, aby odvezly co nejvíce sirotků do Spojených států, kde na ně čekaly adoptivní rodiny. Byl opravdu nejvyšší čas. Vláda se totiž k ničemu neměla, a Dále nehodlal čekat, až se byrokrati ve Washingtonu a generálové v Pentagonu proberou. Daly byl pilotem jednoho z těchto letadel, která odvážela děti do bezpečí.
Boeing 727 World Airways evakuuje vietnamské uprchlíky z letiště Da Nang v březnu 1975.
Lidé, co by měli něco udělat, jen sedí na zadku
24. dubna opět jeho dva Boeing 727-100 stály na vzletové ploše na letišti na letecké základně Tan Son Nhut v Thajsku a čekal na povolení k odletu do Da Nangu. Jenže to nepřišlo, letiště v Da Nangu už bylo uzavřeno pro jakékoliv vojenské či civilní lety. A ambasáda nechtěla povolit Dalymu jakýkoliv let.
Za kniplem seděl i sám šéf
Dale řekl shromážděným novinářům: „Lidé, co by měli něco udělat, jen sedí na zadku a odmítají se hnout.“ Oba stroje odletěly bez povolení a nabraly směr k Da Nangu. Za kniplem jednoho z nich byl Daly. Když doletěly nad letiště v Da Nangu, nejprve jeden ze strojů proletěl nízko nad přistávací dráhou, aby se ujistil, že na ní nejsou žádné překážky. Kolem byly houfy lidí čekající na letadlo, stovky civilistů i vojáků, žen, dětí i mužů. Všichni čekali jako na spásu, až letadla přistanou. A pak se do nich hrnuly hlava nehlava.
Poslední kroky na vietnamské půdě. Boeing 727 Dalyho World Airways už čeká.
Byly to neuvěřitelné scény, kdy lidé lezli na křídla letounu nebo se snažili dostat násilím do letadla, které bylo plné během dvou minut. Kdosi dokonce hodil na záď letadla granát, který poškodil výškovky. Daly nakonec musel několikrát vystřelit do vzduchu z pistole. Ale ani to příliš nezabralo.
Pro evakuaci byly nouzově využita i letadla uzpůsobená pro přepravu nákladů. Tedy bez sedaček.
„Jsme plní!“ Letoun se rozjel po ranveji, a když se odlepil od země, z jeho křídel a podvozku padali na zem lidé. Jak později řekl Daly, nejsmutnější bylo, že mezi 268 lidmi v letadle bylo jen 10 žen a jedno dítě. Další den Da Nang obsadily severovietnamská vojska. Daly provedl prakticky stejnou věc ještě 2. dubna, když odvezl ve stroji DC-8 58 sirotků a 28 dospělých z jejich doprovodu z uzavřeného saigonského letiště do Oaklandu.
Letušky WA se snažily děti na palubě rozptýlit, jak to jen šlo.
Operace Babylift
Oběma akcím se dostalo velké mediální pozornosti a pro administrativu prezidenta Geralda Forda byla situace nadále neudržitelná. Přece není možné, aby místo armády zachraňoval děti z Vietnamu nějaký soukromník. Veřejnost i tisk byla pobouřena.
Konečně v bezpečí na americké půdě.
Den po té, co se Daly vrátil ze svého posledního letu ze Saigonu, nařídil prezident spustit operaci Babylift a dostat z Vietnamu 2000 sirotků. K dispozici je flotila obřích nákladních letadel C-5A Galaxy a C-141 Starlifter. Tyto letouny začaly ihned přilétat na letiště na základně Than Son Nhut. Bylo provedeno 30 záchranných letů, při kterých bylo evakuováno 2500 sirotků.
Neobvyklí pasažéři
Do záchranné operace se zapojily kromě vojáků i civilní společnosti v čele s aerolinkami Pan Am. Jejich letuškám patří nehynoucí obdiv a díky!
Improvizovaný kojenecký ústav na letecké základně v kalifornském Orlandu
Galaxy v plamenech
Bohužel jeden z letů neskončil dobře. Letoun C-5A Galaxy s číslem No. 68-0218 měl nehodu. Letounu ve výšce 7 tisíc metrů explodovaly bezpečnostní zámky u zadních nákladových dveří. Došlo k dekompresi a strukturálnímu poškození. Trup se naplnil prachem a úlomky. Piloti Dennis "Bud" Traynor a Tilford Harp ztráceli kontrolu nad řízením.
Obří Lockeed C-5A Galaxy startuje z vietnamského letiště Tan Son Nhut 4.4.1975 v rámci operace Babylift.
Podařilo se jim klesnout a stroj otočit. Pokusili se o nouzové přistání zpět na Than Son Nhutu. Při finálním manévru ale stroj ztratil náhle výšku a málem dopadl na ranvej. Piloti zvýšili tah, ale stroj přesto spodní částí trupu narazil do rýžového pole, poskočil o téměř kilometr dál a definitivně dopadl do trávy. Letoun se rozlomil na čtyři části a vzňal se.
V troskách C-5A Galaxy našlo smrt 78 dětí a 46 dospělých
Oba piloti havárii přežili.
Kapitán nešťastného Galaxy Bud Traynor
Mnoho z těch, kteří přežili prvotní pád, se nedokázali včas dostat z letadla. I tak přežilo 173 lidí, bohužel 78 dětí a také 46 dospělých zahynulo v troskách stroje.
Oba piloti přežili, protože pilotní kabina se celá komplet utrhla a nevzňala se. Byli vyznamenání za bravurní pilotáž Leteckým křížem. Pravdou je, že nebýt jejich pilotního umění, stroj by nejspíš ani neprovedl první otočku a zřítil by se do moře.
Přestupní stanicí se pro mnoho vietnamských dětí stala americká základna Clark AFB na Filipínách
Stíhací krytí šňůře transportních letadel evakuujících vietnamské uprchlíky poskytovaly mimo jiné i Phantomy US Air Force a US Navy. Posledních pár kousků triček s F-4 najdete v eshopu DixieGear.
Nový domov pro sirotky
Jinak byla ale Operace Babylift fenomenální úspěch. Bylo zachráněno na 3000 dětí, na které už na letišti čekali jejich noví rodiče. Byly to často dojemné chvíle, které hojně zaznamenával tisk. Mezi adoptivními rodiči byl třeba i známý herec z filmu Sedm statečných Yul Brynner a jeho žena Jacqueline.
Prezident USA Gerald Ford s jedním z prvních vietnamských dětí evakuovaných během Operace Babylift. Letiště San Francisco, 5.duben 1975.
Na letiště La Guardia v New Yorku přišel i prezident Ford s první dámou, aby se osobně přesvědčili, že děti jsou ve správných rukou. V tomto směru se později objevila i kritika, protože existovaly pochybnosti, zda opravdu všechny děti byly sirotky a zda pro ně ve všech případech byl odlet do Spojených států nejlepší volbou. Z hlediska životních vyhlídek a možnosti prožít plnohodnotný život pro ně byly Spojené státy lepším místem, než právě sjednocený komunistický Vietnam, kde si vítězové začali brutálně vyřizovat účty s poraženými.
Nemáte týdny ani dny
„Letecký kovboj“ E.Daly
Zpět ale k Edwardu Dalymu. Byl to on, kdo stál na počátku celé akce a jeho příklad rozkýval prezidenta k ráznějšímu kroku. Ovšem armádě se jeho „kovbojské“ počínání ve Vietnamu spojené s nedodržováním všemožných zákazů nelíbilo a dala mu to pocítit. Několik dní po celé akci zrušila s okamžitou platností kontrakt s World Airways na dodávky jídla do Kambodže. Mysleli si, že tato malá odveta zůstane bez odezvy, ale to špatně znali Dalyho.
Ten poslal telex přímo prezidentovi Fordovi, kde si vůbec nebral servítky. „Nemáte týdny ani dny, máte jen minuty,“ zakončil dopis naléhavě. Odpověď přišla obratem. Kontrakt je s okamžitou platností obnoven, psal mu prezident. Prezident nestál o negativní publicitu, navíc Daly se dostal na obálku časopisu People a s takovými je lepší být zadobře i pro prezidenta.
Lidé z World Airways a děti, které zachránili, se do Vietnamu znovu vrátili v roce 2005, po 30 letech od Operace Babylift.
DC-8 World Airways byl prvním letounem, který v rámci Operace Babylift přivezl do Států zachráněné vietnamské sirotky.
Mělo to smysl.
Daly prožil dalších několik spokojených let, přestože World Airways se v 80. letech přestávalo dařit. Postupně odešel z řídících pozic společnosti. Zemřel v roce 1984, jeho letecká společnost pak fungovala ještě dalších 30 let a svou činnost ukončila v roce 2014.
Daly byl nevšední podnikatel, který si stanovoval vyšší cíle, než jen vydělat ranec peněz a nebo ovládnout svět. Chtěl, aby z jeho peněz a z jeho zdrojů mohli čerpat všichni a aby jednou mohl odejít z tohoto světa s pocitem, že někomu pomohl.
ZDROJE:
https://launiusr.wordpress.com/2015/04/03/ed-daly-and-the-world-airways-experience/
https://www.atlasobscura.com/articles/after-the-vietnam-war-america-flew-planes-full-of-babies-back-to-the-us
https://www.nytimes.com/1984/01/24/obituaries/edward-daly-dies-airline-chairman.html
http://www.historynet.com/world-airways-audacious-vietnam-baby-airlift.htm
http://lde421.blogspot.com/2012/12/charlie-pattersons-vietnam.html
http://clippercrew.com/after-the-last-flight-out-part-ii/
http://www.vietnambabylift.org/World_Airways.html
http://lde421.blogspot.com/2012/08/homesick-angel-world-airways-last.html
Tomáš Chalupa
Jsem novinář na volné noze. Píšu o statečných chlapech, kteří bojovali ve druhé světové válce. O hrdiny je totiž dneska nouze.
