Legenda si zaslouží komplexní vzpomínku. Vždyť navzdory tragédiím a nadměrnému počtu zesnulých spoluhráčů si i dnes téměř každý člověk v civilizovaném světě dokáže zanotovat skladbu Sweet Home Alabama a málokterá hymna má tolik fanoušků, kolik jich má součást soundtracku k filmu Forrest Gump – píseň Freebird. Kde začít?
Nový podcastový pořad Southern Legends Erika Kriššáka vám bude přinášet podrobné profily těch největších kapel southern-rockové historie. Laďte ve vysílání Radia Dixie vždy každý poslední pátek v měsíci od osmi večer anebo poslouchejte z našeho podcastového archívu. Kdykoliv, kdekoliv a zdarma.
Tři porody na úvod
Budoucí hvězda Ronnie Van Zant
Co kdybychom začali několika porody, které se odehrály krátce po druhé světové válce. Například 15.ledna 1948 ve městě Jacksonville ve čtvrti Shantytown, kde se narodil a vyrůstal Ronnie Van Zant. Jeho živá a nekompromisní povaha byla formována otcem Lacym, řidičem kamionu a amatérským boxerem. Odmalička synovi vtloukal do hlavy, že „pokud někdo tvrdí, že nebyl nikdy poražen, je to proto, že ještě nikdy pořádně nebojoval“.
Ronnie – sladký hoch s kytarou. Aspoň tedy napohled…
Druhý důležitý porod se pojí se jménem Gary Rossington a s datem 4.prosince 1951. Taktéž se odehrál v Jacksonville a proto asi nikoho s výjimkou příznivců telenovel nepřekvapí, že se uvedená dvojice později potkala na střední škole, konkrétně na Robert E. Lee High School. Třetí porod se odehrál v rodině Medlockeových. Rickey Medlocke přišel na svět 17.února 1950 a vychovávali ho jeho prarodiče z otcovy strany. A právě jeho děda Shorty Medlocke, který byl uznávaný hudebník takzvaného delta blues, zaučoval do tajů muziky děcka z okolí včetně mladého rváče a rybáře Ronnieho.
Gary Rossington. Ten urputný pohled mu vydržel dodnes.
Kapela je na světě
Ronnie nelenil a začal se tvářit, že je zpěvák. Jeho první skupinou byla formace Us, která hrála rhytm and blues a často se na podiu potkávala s kapelou The Mods, což bylo seskupení z konkurenční střední školy Forrest High School. Proč bychom měli vzpomínat právě na ní? No, na kytaru v The Mods hrál talentovaný mladík Allen Collins (narozený 19.července 1952). Ale zpět ke škole. Ronnie, který miloval nejen blues, ale i rádiem šířené country (jeho životním idolem byl Merle Haggard), se rozhodl, že si založí vlastní skupinu. Spolu se sousedem Bobem Burnsem (narozen 24.prosince 1950), který vlastnil bicí soupravu, se začali rozhlížet po vhodných spoluhráčích.
Dům Van Zantovic famílie v Jacksonville pořád ještě stojí. Nedávno byl dokonce na prodej.
Bob přitáhl kamaráda ze školy, již vzpomínaného Garyho, kterému sice bylo pouhých třináct, ale už se učil hrát na kytaru. No a ten zase znal týpka s basou, takže se členem budoucí legendy stal i Larry Junstrom (narozen 22.června 1949). Poslední člen přišel do party nejen s kytarou, ale i se značnou hráčskou praxí a to byl právě Allen Collins, v kapele sice nejmladší, ale o to talentovanější. A tak vznikla kapela My Backyard a o chvíli později i The Noble Five.
Budoucí megahvězdy. Spartakiádní kusy s mikrofonem na stojanu trénoval Ronnie hned od začátku.
Byli jsme prostě hrozní…
Kapele pomohl především fakt, že se v roce 1964 do Států vřítila britská beatová vlna s Beatles, Rolling Stones a Kinks v čele. A právě Stouni učarovali Ronniemu jako doposud nikdo. A další vzory následovaly, Yardbirds, Cream, Jimi Hendrix´s Experience, jedna historická veličina za druhou nutila mladou formaci hrát stále lépe a tvrději. Své kreace si mladá kapela testovala při občasných vystoupeních v místních tančírnách, kde hrávali klasicky jen za benzín a konzumaci. O svých schopnostech se Ronnie později vyjádřil, že „když jsme začali hrát, byli jsme jednoduše hrozní“.
Pan Leonard Skinner se stal díky LS asi nejslavnějším tělocvikářem ve Státech. Na jih od Mason-Dixon line zcela určitě.
Skupina zkoušela v garáži Burnsových rodičů a občas se jim při hraní zdálo, že někdo klepe. Když se ale šli podívat, nikdo tam nebyl. Burns vždycky zahlásil – „Byl tu Leonard“. Tahle hláška se brzo ujala a později se měla stát základem legendárního jména Lynyrd Skynyrd. Na střední škole totiž učil tělocvik jakýsi Leonard Skinner a ten dlouhovlasé hastroše vyloženě nesnášel. I z tohoto důvodu hoši nakonec opustili školu ještě před ukončením studia a o to intenzivněji se vrhli na muziku.
If I'm Wrong
Tričko Alabama z nabídky našeho vidláckého eshopu DixieGear.cz. Cože? Vy ho ještě nemáte? Tak to koukejte bleskem napravit. Díky vašim objednávkám toitž může Radio Dixie vůbec fungovat a připravovat pro vás speciální pořady jako třeba právě Southern Legends. Díky!
V sídle ďábla
Hluk, který provázel zkoušky kapely, neměl zrovna dobrý vliv na sousedské vztahy, a proto se odklidili na farmu, která stála asi dvacet mil na jih od Jacksonville blízko Green Cove Springs a vešla do dějin pod názvem Hell House. A mohlo se začít tvořit a skládat bez omezení. Právě tady se rodil budoucí jižanský rock, který dbal nejen na tvrdost, ale i na přívětivost. Sám Ronnie se vyjádřil, že „nejdřív hledám melodii, potom slova a až potom se přidají kytaristi a všechno se zaranžuje“. Zní to jako klišé, ale o čem jiném mohl rocker zpívat než o normálních věcech, o místech, která viděl, o divokých kouscích, které provedl… Ronnie se později přiznal, že mu šlo hlavně o to, oslovit co nejvíc lidí, a proto se snažil psát texty co nejjednodušší.
Hell House. V téhle boudě se zrodil jižanský rock.
Svoji teorii si mohl vyzkoušet i v praxi, kapela hrávala v jacksonvillských podnicích jako The Woodstock nebo Forrest Inn. Jak vzpomíná Gary: „V té době frčel soul a my jsme byli psychedelická hippiesácká rocková kapela. V tanečních barech, kde duněly hity z TOP40, jsme hráli Yardbirds, Cream a Stouny a všechny ty westcoastové kapely jako třeba Airplane. Neměli nás tam rádi.“
Allmani měli před LS trošku náskok. V zaplivaných putykách a tančírnách hluboko na jihu museli působit jako zjevení z jiného světa.
Kapela v té době měnila názvy jako hypochondr choroby, třeba podle béčkových filmů typu Conqueror Worm. Nakonec se název ustálil na One Percent (podle filmu o motorkářském gangu Hell´s Angels), což však neznamená, že by se občas nezjevil název další. Jednoho večera kapela otevírala vystoupení pro The Allman Joys, skupinu z Floridy, ve které hráli bratři Duane a Greg Allmanové. Jak vzpomíná Burns: „Hráli jsme dvě nebo tři skladby z jejich alba a viděli jsme, jak na nás Duane a Greg koukají s výrazem – Co to k čertu je? Po koncertě si k nám přisedli a řekli nám něco, jako že koukejte kluci, máte dobrou kapelu, ale takhle si serete do vlastního hnízda. Vykašlete se na kopírování.“ A tak se i stalo.
Kapela One Percent v roce 1969
První singl
Na jiném vystoupení si udělali srandu a zúčastnil se ho i mysteriózní tělocvikář Leonard, přičemž skupina hrála pod jménem Leonard Skinnerd. Většina publika věděla, o kom je řeč a parádně to ocenila, no a tak se zrodila skupina Lynard Skynard. To se psal rok 1968 a kapela dostala příležitost nahrát singl v jacksonvillském vydavatelství Shade Tree, která rok předtím založili producenti Tom Markham a Jim Sutton. Sutton později vzpomínal: „Kluci vešli do studia a koukali, jak to v něm vypadá. V životě v žádném nebyli. Zkoušeli v jednom kutlochu v patře Comic Book Clubu v Jacksonville, kde jsem je poprvé slyšel a úplně mě odrovnali. Okamžitě jsme s nimi podepsali pětiletou smlouvu.“
Slušní hoši tehdá ve Státech vypadali poněkud jinak. „Jednoprocentáři“ při další fotosession, tentokrát na krchově.
Koncem roku 1968 vyšel mono singl Lynard Skynard – Need All My Friends / Michelle. Skladby byly původně dlouhé kolem devíti minut, ale Markham chtěl pop singl a tak skladby zeditoval a do Need All My Friends dokonce dohrál smyčce. V počtu 300 promo výlisků následně nabízel nahrávku každému rádiu v zemi, ale nestalo se vůbec nic. Producenty to tak vytočilo, že další nahrávání zrealizovali až v roce 1970.
A zrodil se Freebird
Kapela však nezahálela. Neustále koncertovala a dokonce vyrazila na turné s legendární hippiesáckou skupinou Strawberry Alarm Clock, která v roce 1967 vydala kultovní album Incense and Peppermints. Vyneslo to 50 dolarů týdně, což One Percent umožnilo najmout bedňáky jako například Deana Kilpatricka a Kevina Elsona (později produkoval kapelu Journey). Obrovský vliv na sound kapely měla v té době skupina Free, kterou viděli na jejich americkém turné a Rossington se stal okamžitě fanouškem Poula Kossoffa.
Kdy přesně se kapela přejmenovala na Lynyrd Skynyrd, není jasné. Ještě v roce 1969 občas vystupovala jako One Percent, ale od roku 1970 už se jiný název než Lynyrd Skynyrd nevyskytuje. Začátkem tohoto roku kapela nahrála skladby If I´m Wrong a No One Can Take Your Place pro Shade Tree a ve stejnou dobu dobrovolně vystoupila přes ulici v jacksonvillském muzeu umění na akci s názvem Jamathon, kde se jim tak zalíbilo, že tam přenesli nahrávací zařízení a spáchali tam poslední nahrávku pro Shade Tree – legendární jižanskou hymnu Freebird.
Momentka ze živého hraní nepotřebuje komentář
Právě zde poprvé zazněla rychlá sólová pasáž, kterou vymyslel Allen Collins. Po vzájemné dohodě rozvázali s labelem kontrakt a Lynyrdi vyrazili do Georgie. Jak to později komentoval Sutton: „Přátelsky jsme se rozešli a propustili jsme je o dva roky později. Ty bláho, to teda byla chyba! Kdo to mohl vědět? Jediné, co mě těší, je to, že jsem věděl, že Freebird je hit, hned jak jsem ho nahrál.“
Allen Collins – tvůrce legendárního kytarového sóla ve Freebird
Vzhůru do Alabamy
Skupiny se chopil Alan Walden, jehož bratr založil Capricorn Records a podepsal například Allman Brothers Band. V říjnu 1970 jim zařídil nahrávání v Quinvy Studios v Alabamě a roku 1971 se přesunuli do Musle Shoals Sounds. Peníze na cestu si hoši půjčili, protože producent Jimmy Johnson jim slíbil, že jim zdarma nahraje celé album a dokonce mu stačil procentuální podíl z budoucích zisků, až (pokud vůbec) album uspěje. Zároveň se schylovalo ke změnám v sestavě.
Studio Musle Shoals Sounds v Alabamě, to je námět na samostatný pořad a článek.
Bývalý bubeník a současný kytarista Rickey Medlocke opustil načas svojí skupinu Blackfoot a svolil, že bude načas bedňákem Lynyrd Skynyrd. Jaké bylo jeho překvapení, když ho Ronnie vyzval, že by mohl hrát na bicí v rámci nahrávání debutu Lynyrd Skynyrd! Přestože za bicí soupravou neseděl od srpna 1969, chopil se příležitosti.
Rickey Medlocke jako skynyrdovský bubeník někdy v roce 1971
Na nahrávkách se podílel i další člen Blackfoot, basák Greg T.Walker, protože Larry Junstrom definitivně sestavu opustil (v té době kapela hrála denně i 16 hodin, což bylo skutečně vyčerpávající) a později založil s Donnie Van Zantem jinou jižanskou partu .38 special. Ke konci nahrávání se však našla permanentní náhrada a basy se chopil kloboučník a velký fanoušek Beatles Leon Wilkeson (narozený 2.dubna 1952).
Nahrávky ale vydány nebyly, zůstaly ležet ladem a až pár let po rozpadu skupiny vyšly pod názvem Skynyrd´s First And Last. Protože šlo o první opravdu profesionální nahrávání, skupina se toho mnoho naučila a svoje zkušenosti posléze využila k docílení tradičního jižanského soundu, se kterým dobyla svět. Walden, jako správný manažér, nabízel výsledek nahrávání, kde se dalo, ale zájem našel pouze u svého bratra v Capricorn Records, což ale zamítl Ronnie, který se bál, že se kapela ztratí mezi skupinami jako Allman Brothers Band, Wet Willie a Marshall Tucker Band. A tak se Skynyrdi vrátili do Jacksonville, ale lokální kluby jim už byly malé a tak se přesunuli do Atlanty. Medlocke s kapelou bubnoval až do roku 1972, ale potom se rozhodl obnovit Blackfoot a historii Lynyrd Skynyrd opustil. Jak se později ukázalo, ne navždy.
Tím končí první část velkého profilu legendárních Lynyrd Skynyrd. Na premiéru druhého dílu, který bude věnován zlaté éře kapely a jejím klasickým deskám, se můžete těšit poslední pátek dalšího měsíce, tj. 30.4.2021, a to na stránkách webového magazínu RadioDixie.cz a taktéž od 20:00 ve vysílání internetového Rádia Dixie. Stay tuned!
Playlist
01. Need All My Friends - Collectybles (2000)
02. Michelle - Collectybles (2000)
03. Hide Your Face - Collectybles (2000)
04. Bad Boy Blues - Collectybles (2000)
05. No One Can Take Your Place - Collectybles (2000)
06. Junkie - The Definitive Lynyrd Skynyrd Collection (1991)
07. He's Alive - The Definitive Lynyrd Skynyrd Collection (1991)
08. Was I Right Or Wrong - First... And Last (1978)
09. Lend A Helpin' Hand - First... And Last (1978)
10. Wino - First... And Last (1978)
11. Mississippi Kid - Pronounced Leh-Nérd Skin-Nérd (1973)
12. Poison Whiskey - Pronounced Leh-Nérd Skin-Nérd (1973)
Erik Kriššák
Fanúšik rockovej muziky z prelomu 60. a 70. rokov, bubeník a neúnavný propagátor zabudnutých kapiel, ktoré za to stoja.
