Bluesrocková formace vynikajících hráčů Livin Free vystoupí tento pátek 31. července v teplickým klubu KNAK. Pokud nemůžete dorazit na koncert, tak nezoufejte. V přímém přenosu sledujte tuhle bluesrockovou smršť online ZDE. Členům kapely i jejich šikovné a půvabné manažerce z Agentura Macháčková jsme položili několik otázek, abyste se na jejich vystoupení těšili ještě víc.
Jak jste trávili koronténu? Můžeme se třeba těšit na nějaké nové skladby?
Jan Holeček: Čas během karantény jsem se snažil využít spíš na revizi stávajících věcí v repertoiru. Na nové věci jsem moc myšlenky osobně neměl. Začal jsem ale pracovat na překladech respektive volném přebásnění textů z našeho debutu Voices From Beyond do češtiny.
Jaký je váš vztah k blues? Když posloucháte hudbu, držíte se jen svého žánru nebo jste multižánrovými posluchači?
Jan Holeček: Můj vztah k blues je zcela zásadní a vřelý. Blues je pro hudbu, kterou děláme, základním stavebním kamenem, bez něj by tato hudba neexistovala. Je to jako, kdybyste chtěli hrát fotbal a neuměli běhat (smích). Osobně, co se poslechu týče, se samozřejmě spíš zaměřuji na podobný žánr jaký hrajeme, ale mám i přesah do amerického folkrocku, gospelu, soulu, ale i jazzu samozřejmě. Poslouchám ale i hodně evropskou vážnou hudbu, převážně 20.stoleti. K popu moc kladný vztah nemám.
Jan Holeček, hlas a maestro varhanních hammond ploch má za sebou bohatou historii po pódiích a nahrávacích studiích a hudebním světě všeobecně. Aktuálně působí v obnovené legendární kapele Luboše Andršta Energit nebo v bluesrockovém powertriu Afterglow (bubeník Jiří „Zelí“ Zelenka, baskytarista Pavel Novák a kytarista Jindřich Musil). Předtím působil v Blues Bandu Luboše Andršta, Red Baron Bandu nebo Freeway Jamu. A samozřejmě v Livin Free.
Je mi jasné, že toto nebude váš první koncert, ze kterého bude live nahrávka. Jaké jsou vaše zkušenosti s živými přenosy a záznamy z nich? Koukáte na ně zpětně?
Petra Macháčková: Budeš se možná divit, ale skutečně jde o náš první live stream. Live nahrávku jsme pořizovali například na 75. narozeninách Vládi ‘Gumy’ Kulhánka. Celovečerní záznam koncertu včetně vystoupení Livin Free pořizovala Česká Televize. Ale jak zmiňuji, šlo o záznam, nikoliv live stream. Takže v KNAKu to pro nás bude premiéra, na kterou se ale těšíme.
Otázka přímo na ‘Gumu’ Kulhánka. Jak vnímáte změny v hudební branži? Jak moc se dle Vás změnil hudební svět oproti Vašim začátkům profesionální dráhy?
Vladimír ‘Guma’ Kulhánek: Já osobně vnímám změny skutečně hodně. Jde především o přístup muzikantů k hudbě a hudebnímu vzdělání vůbec. My jsme tenkrát neměli takový možnosti. Nemohli jsme si pustit video na YouTube a snadno vidět a slyšet, jak kdo co hraje. Přístup především k západní hudbě, kterou jsme milovali, byl omezený a tak jsme měli i omezené možnosti ty západní kluky kopírovat a učit se od nich. Ale o to víc nás to bavilo a šli jsme do toho na plný pecky! Všichni jsme to dělali s chutí, láskou a odvahou a možná i díky tomu jsme vždycky pracovali jen v jediný kapele, který jsme byli věrný. To dneska není možný, kluci se musí uživit a je pochopitelný, že hrají v několika uskupeních a že se živí také výukou hudby. To tenkrát nebylo obvyklé. Tím ale nechci říct, že by neměli stejné nadšení jako my kdysi. Jen to mají v tomto ohledu těžší. My jsme to měli zase těžší právě v tom, co jsem již zmínil, že jsme neměli tak lehký přístup k hudbě, jako oni dnes.
Česká bluesová legenda, Vladimír 'Guma' Kulhánek, je studnicí zkušeností a pravého bluesového feelingu. V průběhu roku 2018 vyslyšel výzvu Jana Holečka a přidal se do Livin Free. Během života působil v nepočitatelně projektech jako např. Flamengo, Bohemia, Blues Band Luboše Andršta, Etc. Vladimíra Mišíka, Stromboli nebo Krausberry. K tomu se podílel na zhruba 80 studiových nahrávkách. Roku 2013 byl uveden do Beatové síně slávy Rádia Beat.
Jižanskej rock tady s náma bude pořád. díky kapelám, jako jsou právě Livin Free. V našem vidláckém eshopu DixieGear.cz byste si rozhodně měli něco vybrat pro vás i pro vaše drahé polovičky...
Pokud můžete, podpořte kapely, které v rámci Dixie On the Road vystupují. Sbírku jsme založili na osvědčeném sbírkovém portálu Donio.cz. Přispět zakoupením virtuální vstupenky na Livin Free můžete ZDE.
Jak padlo v recenzi vašeho debutu na musicserver.cz, tak splňujete definici superkapely. Ztotožňujete s tímto označením?
Petra Macháčková: Kapela by se jistě s touto definicí neztotožnila, na to jsou moc skromní. A proto se pokusím na otázku odpovědět já. Mluvím-li za sebe, tak se rozhodně ztotožňuji s tím, že Livin Free splňuje definici superkapely a to říkám i s odstupem od své manažerské pozice. Objektivně je kapela složená z prvotřídních muzikantů, kteří si za roky na bluesrockové scéně získali neuvěřitelné renomé. A co víc, tyto jedinečné osobnosti se nyní setkávají v projektu, který hudebně nemá na tuzemské scéně obdoby ani konkurenci a to především díky typicky americkému soundu, originální autorské tvorbě a špičkovému zpracování všech zúčastněných muzikantů.
CD ze živého vystoupení Livin Free v teplickém KNAKu si můžete předobjednat už teď ZDE. Doporučujeme neváhat, je to limitka. 500 kousků a ty můžou bejt fuč jen to hvízdne...
Setkali jste se někdy s kritikou za konfederační vlajku, kterou máte v logu kapely? Proč jste se rozhodli ji tam umístit?
Jan Holeček: Ano, kritiku, že máme ve znaku konfederační symboly, posloucháme neustále. Vysvětlení je jednoduché. Po desetiletí je tato vlajka pro mne symbolem pro hudbu, kterou hraju a hrát budu, dokud mi to okolnosti a zdraví dovolí. Naše kapela nemá s xenofobními ani jinak extremistickými názory a postoji nic společného. Osobně jsem sluníčkář až na půdu. Nevidím důvod vzdát se tohoto symbolu ze dne na den, protože se svět v přemíře korektnosti zbláznil. Ta vlajka za to přeci nemůže.
Navštívili jste někdy Spojené státy? Má někdo z vás nějaké hudební nástroje z Ameriky?
Jan Holeček: Do U. S. se chystám, co jsem se narodil :) Ale nešťastnou shodou okolností se mi to zatím nepovedlo. Vláda Guma Kulhánek hrál v U. S. opakovaně. Co se týče nástrojů, tak většinu z nich máme z Ameriky. Mám dvoje Hammond B3 s Leslie 122, na nic jinýho moc hrát ani nechci. Pokud vím, zbytek kapely je na tom stejně, basy, kytary atd..
Tomáš Frolík: Nikdy jsem v USA nebyl. Ano mám. A nejen nástroje, ale i efekty a s nimi spojené příslušenství. Výjimkou je aparát - ten je z Uherského Brodu a jsem na to pyšný (Pavel Horký - Hot Amps).
Michael Nosek: No, strávil jsem asi týden v Chicagu. Šlo o partnerskou spolupráci s Prahou, jejíž součástí byl i kulturní program a zahrál jsem si hezký koncert s kapelou Eggnoise v Millenium Park, který navíc spolunavrhoval architekt Frank Gehry, který má na svědomí i Tančící dům v Praze. Impozantní a zaručeně největší pódium, na kterém jsem kdy měl možnost vystupovat. Nástroje made in U.S.A. nějaké mám, ale nic, co by stálo za zmínku. Lovím spíše v Japonsku a Turecku. Chci si ale výhledově udělat radost hezkými Ludwigy a nějakými šroťáky jako LM402, Black Beauty a Acrolite.
"Létající" kytarista Tomáš Frolík je úkazem české bluesové scény. Vědí to i na London Center of Contemporary Music, kde si ho cenili stipendiem. Absolvoval řadu masterclass lekcí vedených zejména Robbenem Fordem či Marcusem Millerem. Krom bluesrockových Livin Free působí i v novém projektu Krajina Ró spolu s Michalem Němcem (Jablkoň) nebo blues crossoverovém power triu The BladderStones.
Jak zvládáte fakt, že každý z vás funguje ještě v dalších projektech? Nemáte občas pocit nějaké roztříštěnosti nebo naopak umíte přepnout soustředění z projektu na projekt?
Tomáš Frolík: Roztříštěnost nepociťuji. Je to spíš otázka časové náročnosti. Ty kapely a projekty jsou tak rozdílné, že ani nemůže docházet k žádným kolizím. A v tom je to skvělý! Každá kapela, ve které působím, je uplně jiný svět a ty světy se skvěle doplňují. Nikdy se nenudím a kromě jednoho projektu, který nemám ještě úplně dotažený, si plním svoje sny!
Michael Nosek: Upřímně řečeno, kdybych měl hrát jen v jedné kapele furt dokola víceméně to samé, tak mi asi brzo houkne v palici. V hudbě vidím především svobodu a možnost se dotknout věcí, entit a emocí, ke kterým se v běžném životě dostávám daleko obtížněji. Je pro mne duchovní cestou. Proto jsem strašně rád za každé nové dobrodružství, které mi do života přinese nové lidi, nová přátelství, nové mentory, nový úhel pohledu apod. Mám pocit, že mi tahle cesta také víc brání v krnění a lenosti, ke které mám samozřejmě celoživotní sklony.
Multižánrový bubeník Michael Nosek je čtvrtým dílem bluesrockové superformace Livin Free. Převážně bluesman a jazzman působí v nepřeberném množství projektů jako namátkou Personal Highway, The BladderStones, The Odd Gifts, Jana Lota, Mário Bihári a Bachtale Apsa nebo v triu společně s Beata Hlavenková & Oskar Török Music. Sám uvádí, že krom výuky na bicí ročně odehraje kolem 170 koncertů!
Otázka na kluky z The Bladderstones, Michaela Noska a Tomáše Frolíka. Tuhle otázku, prosím, neberte nijak zle. Vím, že nejste žádná ořezávátka, přeci jen jste ale na scéně o nějaký ten pátek méně než vaši kolegové. Myslíte, že vás hudebně spolupráce s takovými velikány jakou jsou Honza Holeček a ‘Guma’ Kulhánek posunula?
Tomáš Frolík: Setkání s Gumou a Honzou mě posunulo jak hráčsky tak i lidsky. Honza měl jasnou vizi o tom jak by Livin Free mělo vypadat a je fakt dobře, že si za tím celou dobu stál a stojí - hlavně v době kdy CD Voices From Beyond vznikalo. Míň je někdy víc a naopak a je dobrý se to naučit vycítit a to jak na podiu - tak i mimo něj. Navíc pro kytaristu je vždy výzva hrát v kapele s dalším harmonickým nástrojem - člověk musí neustále sledovat co se kolem děje - kdo doprovází, kdo hraje sólo, téma apod. Hledat cestičky a mezery kde se kytara vyjde tak aby to znělo dobře - to je velká škola. No a Guma je prostě Guma :-) Hezky pěkně na branku - upřímně a bez věcí okolo a to si myslím, že je dneska v hudbě a s ní spojeným obchodním prostředím velmi vzácná věc. Je mi pochopitelně ctí, že spolu hrajeme.
Michal Nosek: Ano, jde zajisté o dobrou zkušenost. Za těch pár let, co muziku aktivně dělám, jsem pomáhal roztláčet od nuly už celou řadu kapel a projektů. Livin' Free šli roztlačit díky známým matadorským tvářím české scény zatím asi nejjednodušeji. Co se mého vlastního posunu týče, tak to moc posoudit neumím. Je pro mne důležité, že do kapely investujeme všichni maximum, to je podle mě základ. Možná bych zmínil otázku zvukovou. Kluci jsou zvyklí hrát fest nahlas a band navíc disponuje širokospektrálním zvukem. Kvůli tomu jsem sáhl po nástrojích, které se v těchto vodách prosazují snáz a ušetří mi trochu sil a práce.
Jaký bude setlist na Dixie On the Road Vol. 3 v pátek 31.7.2020? Na jaké skladby se můžou návštěvníci v teplickém KNAKu i diváci u monitorů těšit?
Jan Holeček: Připravovaný setlist na Dixie On the Road Vol. 3 je sestaven převážně z naší desky Voices From Beyond. Naše věci jsou doplněny o moje starší skladby a jednu krásnou věc od Gumy Kulhánka. V neposlední řadě zahrajeme pár zajímavých coveru od Allman Brothers nebo Carlose Santany.
Vstupenky na koncert si můžete rezervovat telefonicky na čísle 602 622 400.
Web akce: www.dixieontheroad.cz/livin-free/
Facebooková událost: www.facebook.com/events/956488168439295/
YouTube kanál: https://youtu.be/s28H4Hb0X6A
Ricardo Delfino
Zpěvák, hráč na foukací harmoniku, bluesman, band manager několika rockových kapel, hudební redaktor a pořadatel koncertů a festivalů.
