Už dávno před Mlejnem mě napadlo, že by se má pravidelná návštěva na tomto svátku všech milovníků českého southern rocku dala využít k propagaci Rádia Dixie a natočení nějakého materiálu, který bych použil v pořadu Hurá na jih. Jak jsem nad tím nápadem nějaký čas přemýšlel, dotáhl jsem tu myšlenku téměř k dokonalosti. Takže přátelé, tentokrát strávíme celé dvě hodiny na Mlejně. Věřím, že se nebudete nudit a písničky se budou líbit ...
Poslechněte si: Hurá na Mlejn 2016, část 1
Během obou dnů, kdy jsem na Mlejně byl (pátek 24. a sobota 25.6.) jsem natočil celkem 26 krátkých rozhovorů. Otázky nebyly nikterak složité. Co pro každého ze zpovídaných znamená Mlejn a jižanský rock, jako takový. Jestli znají, nebo dokonce i poslouchají Rádio Dixie, případně i znalost hudebního měsíčníku „Hurá na jih“. Z každého ze zpovídaných jsem, někdy i hodně složitě, vytáhl nakonec nějaký tip na oblíbenou písničku. Ne všechna přání mířila do šuplíku jižanského rocku, ale protože každý správný jižan je trpělivý a ví, že cizinci nemůžou za to, že se nenarodili na JIHU, zachoval jsem se jako správný dědeček hříbeček a všechna přání plním.
Festival jižanského rocku se letos nadmíru vydařil. Pohodu na jevišti i pod jevištěm nedokázal rozhodit ani náhradní zvukař, na kterém nečekaně zůstalo zvučení, když tradiční a zkušený mistr zvuku musel zachraňovat nějaký průšvih na jiné akci. První čtyři kapely sice se zvukem bojovaly a „náhradník“ dělal, co uměl, pak ale hlavní zvukař dorazil a vše bylo v nejlepším pořádku.
Před diktafonem Rádia Dixie "otec zakladatel" Mlejna - Roman Kosina
Malou specialitou letošního ročníku festivalu bylo zapojení poměrně velkého množství dětí do programu. Děti bývají na Mlejně tradičně přítomny, ale letos poprvé se staly součástí vystoupení dvou kapel. Nevím, koho to napadlo jako prvního, ale dorůstající mládež, v naprosté většině ženského pohlaví, seděla na kraji zvýšeného pódia a v pozici jakýchsi „roztleskávaček“ se během vystoupení svých otců a kamarádů svých rodičů vlnila do rytmu. Bylo to milé a hezké ...
Otázkou je, jestli jim nadšení pro jižanský rock vydrží, až vyrostou...
Jak už bylo řečeno výše, natočil jsem celých 26 rozhovorů a k nim přiřadil 26 písniček. Je to porce, která se logicky nemůže do dvou hodin pořadu „Hurá na jih...“ vejít. V každé hodině tedy zazní osm rozhovorů s osmi písničkami. Co se nevešlo, nebude znehodnoceno, ale použito v dalších pořadech.
Na začátku druhé hodiny vzpomeneme i na Vaška „Čádu“ Růžičku, bývalého baskytaristu kapely General Lee, který s námi na Mlejně také byl, aby v následujícím týdnu skončil s vážnými zdravotními komplikacemi v nemocnici. Týden bojoval o život a svůj boj v pátek 8.července prohrál.
Poslední písničkou, která v našem červencovém pořadu zazní, bude sice nejižanská, přesto však rockově velkolepá oslava a poklona kapele Led Zeppelin v luxusní nahrávce písničky Stairway to Heaven v podání sester Ann and Nancy Wilsonových z kapely Heart při předávání cen Kennedyho nadace v roce 2012. A my si tu písničku připomeneme i videoklipem, protože to je, pro mě samotného, nejlepší video živého vystoupení, jaké jsem v posledních cca pěti letech viděl... Emoce na jevišti, v hledišti, i z lóže přihlížejících Led Zeppelin jsou úžasné... Doporučuji otevřít na celou obrazovku a volume pořádně doprava!
Dalibor Mierva
Nenápadný, skoro introvert, když ale dojde na SOUTHERN ROCK, šel by na kraj světa. Neúnavný propagátor domácí jižanské rockové scény.
