FGM-148 Javelin: Americká protitanková raketa v české armádě

Přes všechna krásná slova o spojenectví mezi Prahou a Washingtonem dosud platí, že Armáda ČR vlastní pouze minimum amerických zbraní. Nové helikoptéry UH-1Y a AH-1Z by to měly změnit, avšak zatím toho čeští vojáci od strýčka Sama koupili velmi málo. Jedná se zejména o leteckou výzbroj, daleko méně známým faktem však je, že česká armáda patří i mezi uživatele raketového systému FGM-148 Javelin. Do její výzbroje byl zaveden již v roce 2006, kdy byly tyto komplety dodány speciálním jednotkám kvůli nasazení v Afghánistánu, aby pak proběhly ještě další dodávky. Amerických „Oštěpů“ v české armádě neslouží nějaký závratný počet, ale prokazatelně již absolvovaly nasazení v ostrém boji.

Výrobu systémů Javelin zajišťují americké zbrojovky Raytheon a Lockheed Martin

Místo „Draka“ přijde „Oštěp“

Ozbrojené síly USA přijaly v roce 1975 do služby zbraň jménem M47 Dragon, což byla první protitanková řízená střela natolik malá, aby ji mohl jeden voják odpálit z ramene. Ve své době nepochybně šlo o velmi vyspělý systém, který však pochopitelně zastarával, a navíc vadil jeho poměrně omezený účinný dosah, jenž činil jen 1000 m. V roce 1983 tedy US Army zveřejnila zadání AAWS-M (Advanced Anti-Tank Weapon System-Medium), z něhož měl vzejít nový a výkonnější komplex této kategorie. Technické demonstrátory vyrobily tři zbrojovky, a to Ford Aerospace, Hughes a Texas Instruments (nyní Raytheon). Poslední z nich se pak stala součástí týmu, do kterého patřila též společnost Martin Marietta (dnes Lockheed Martin) a který získal kontrakt na vývoj finálního produktu. Ten dnes proto představuje společný výrobek zbrojovek Raytheon a Lockheed Martin a má oficiální jméno FGM-148 Javelin.

Na tomto pohledu zepředu je dobře vidět CLU (Command Launch Unit), tedy ona opakovaně použitelná odpalovací jednotka

První testovací odpálení proběhlo v dubnu 1993, následovaly důkladné zkoušky a roku 1996 byla nová střela zavedena do výzbroje US Army, kde postupně vystřídala zmíněný typ Dragon, který byl tedy roku 2001 oficiálně vyřazen. Stejně jako v případě „Draka“ stačí i na obsluhu „Oštěpu“ jediný voják, ale v praxi je obsluha standardně dvoučlenná a zahrnuje střelce a nosiče. Systém má dva základní prvky, a to opakovaně použitelné odpalovací zařízení CLU (Command Launch Unit) a trubici LTA (Launch Tube Assembly) s vlastní střelou, která se navádí dle principu „fire and forget“, takže po odpálení již směřuje k cíli zcela automaticky.

Mezi uživatele komplexů FGM-148 Javelin se zařadila též armáda Velké Británie

Režimy fungování prvku CLU

Prvek CLU (vojáky běžně nazývaný „Clue“) zahrnuje špičkovou sestavu ovládací a senzorové elektroniky a může se používat též samostatně jako velmi výkonný pozorovací přístroj. Má tři režimy fungování, z nichž první je denní, nabízí čtyřnásobné zvětšení a nejčastěji se užívá pro vyhledávání cílů ve dne, resp. za dobrých podmínek viditelnosti. V noci, mlze, dýmu apod. se přepíná na druhý režim, v němž pracuje i zesilovač zbytkového světla, který zachycuje rovněž některé frekvence infračervené části spektra. Maximální zvětšení je opět čtyřnásobné.

Sedící příslušník námořní pěchoty USA odpaluje řízenou raketu FGM-148 Javelin

Jakmile střelec nalezne cíl, zapne třetí režim, v němž pracuje infračervený senzor s dvanáctinásobným zvětšením, díky čemuž lze objekt přesněji identifikovat. Pokud se střelec rozhodne zaútočit na vybraný cíl, stiskne první spoušť, která aktivuje infračervený senzor v hlavici samotné střely a ukáže jeho obraz na displeji CLU. Tento senzor poskytuje devítinásobné zvětšení a zajišťuje i navedení střely na cíl. Kvůli nutnosti chlazení však na aktivaci vyžaduje určitou dobu, jež činí obvykle kolem 30 sekund. S tímto senzorem provede střelec finální zaměření a stiskne druhou spoušť, načež střela odstartuje.

K odpálení připravený systém FGM-148 Javelin váží přes 22 kg, a proto není divu, že se k jeho podepření někdy užívá třínohý podstavec

Samotný start je rovněž řešen velice zajímavě, jelikož v zájmu bezpečnosti má raketa FGM-148 hned dva raketové motory. První totiž pracuje pouze zlomek sekundy a stará se o vymetení rakety z trubice, takže až v bezpečné vzdálenosti od obsluhy se zapaluje hlavní letový motor. Efektivní dosah činil nejprve přibližně 2000 m, ale u pozdějších provedení se povedlo jej zvýšit na více než 4000 m.

Hlavní letový motor střely FGM-148 Javelin se aktivuje až po opuštění trubice.

Rakety a jejich modernizování

Před vypuštěním rakety může střelec navíc vybírat ze dvou režimů fungování. Proti tankům se zpravidla používá mód „top-attack“, kdy střela nejprve vystoupá do výšky asi 150 m, načež se spustí shora a zasáhne horní, nejslaběji pancéřovanou část tanku. V druhém módu „direct“ letí střela přímo nejkratší cestou k cíli, což se většinou uplatňuje proti bunkrům a jiným statickým opevněným objektům, teoreticky však lze v tomto režimu napadnout i nízko letící helikoptéry. Střela nese 8,4 kg vážící dvojitou kumulativní hlavici, jejíž první část dokáže probít případnou dynamickou ochranu, načež druhá nálož prorazí hlavní pancéřování vozidla.

Javelin původně vznikl jako přenosná raketa, avšak někdy se uplatňuje i jinak, což dokazuje např. toto odpálení z robotického vozidla

Kompletní 1,1 m dlouhá raketa váží 11,8 kg a další zhruba 4 kg připadají na trubici LTA, zatímco zařízení CLU váží 6,4 kg, takže celý systém připravený k použití má hmotnost něco přes 22 kg. Není to sice zrovna málo a vlastně je to i o něco víc, než kolik povolovaly specifikace AAWS-M, ale již se pracuje na řešení, neboť systém Javelin se průběžně vylepšuje. Od původní verze FGM-148A se přešlo na provedení B a C se zdokonalenou elektronikou a následovala exportní modifikace FGM-148D. Potom se dodávaly o něco lehčí rakety FGM-148E a v letošním roce se přešlo na variantu FGM-148F, která nabízí větší tříštivo-trhavý účinek proti nepancéřovaným cílům, ale vývoj stále pokračuje. Další verze FGM-148G obdrží nechlazený infračervený senzor, a proto se výrazně zkrátí doba přípravy k vypuštění. Chystá se také zdokonalená verze jednotky CLU, která bude menší a lehčí a nabídne delší výdrž baterií.

Kvůli nasazení v Afghánistánu si systémy Javelin koupila také francouzská armáda

Dodávky i pro českou armádu

Rozšiřují se také možnosti montáže systému Javelin, jenž už kromě základní přenosné podoby existuje i v modifikaci pro vozidla. Lze na něj proto narazit např. na osmikolových obrněných transportérech Stryker a pokusně byl nainstalován též na obrněný automobil Oshkosh JLTV či na robotická bojová vozidla. Samozřejmě zaznamenal rovněž velké exportní úspěchy, protože vedle USA již má nejméně dvacet dalších uživatelů. Náleží mezi ně šest členů NATO (Česko, Estonsko, Francie, Litva, Norsko a Spojené království), dále pak Austrálie, Gruzie, Indonésie, Irsko, Nový Zéland, Tchaj-wan, Ukrajina a šest států Středního Východu (Bahrajn, Jordánsko, Katar, Omán, Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty). Speciální případ pak tvoří Libyjská národní armáda maršála Haftára, která zřejmě dostala systémy Javelin od Francie.

Ukrajina získala rakety FGM-148 Javelin jako součást americké vojenské podpory

Pokud jde o Armádu ČR, ta se rozhodla zakoupit systémy Javelin pro 601. skupinu speciálních sil, aby tito vojáci získali skutečně účinný nástroj proti opevněným postavením povstalců v Afghánistánu. V roce 2005 byl tudíž uzavřen kontrakt na tři jednotky CLU, dvanáct střel a jednu výcvikovou soupravu, to vše za zhruba 40 milionů Kč. Dodávky byly dokončeny v roce 2006. „Oštěpy“ se skutečně osvědčily, a proto se v letech 2015 a 2016 realizovaly další zakázky. Bylo objednáno padesát nových střel varianty FGM-148E za 254 milionů Kč a k nim tři jednotky CLU za 12,4 milionu Kč. Média se však o raketách Javelin v Armádě ČR stále zmiňují vzácně, ačkoli jedna trubice je k vidění i ve vojenském muzeu v Lešanech.