Desítka nejvražednějších mužů Divokého Západu

Divoký Západ nebyl místem, kam by člověk vyrazil na nedělní procházku s rodinou. Byla to těžká doba, ve které muži umírali mladí a velmi často na následky „otravy olovem“. V následujících řádcích, se vás pokusíme seznámit s desítkou nejvražednějších a zřejmě tedy i nejlepších pistolníků Divokého Západu. Nedělejte si ovšem žádné iluze, rozhodně nešlo o žádné romantické hrdiny, mnohdy to byli muži, co by v dnešních dnech nespíše trávili svůj čas za mřížemi psychiatrické léčebny nebo ve vězení se zvýšenou ostrahou a doživotním trestem - bez možnosti propuštění.

1. Andrew L. "Buckshot" Roberts (? – 1878)
cca 15 zabitých

Není známo, odkud pocházel kovboj, lovec bizonů a hraničář Andrew L. Roberts. Je pravděpodobné, že pod jménem Bill Williams sloužil v Texasu u Rangerů. Z jeho minulosti také víme, že jezdil s „Buffalo Billem“ Codym lovit bizony a měl divokou pověst bojovníka proti Indiánům. Někdy v té době ho postřelili z brokovnice do pravého ramene a díky tomuto zranění nemohl zvednout pušku vyšší než k boku. To mu vyneslo přezdívku „Buckshot Roberts“.

V době, kdy vypukla dobytkářská válka v okrese Lincoln v Novém Mexiku, měl Roberts malý ranč v údolí Ruidoso. Nešťastnou shodou okolností musel Roberts nabídnout svůj ranč k prodeji, protože byl podezřelý z vraždy Johna Tunstalla (kterou nespáchal) a byl na něj vydán zatykač. Tunstallovy vrahy hledal konstábl Brewer s dobrovolníky.

Platba za ranč měla dorazit do Blazerova mlýna na Rio Tularosa. Když 4. dubna 1878 zahlédl Roberts dvoukolku jedoucí k mlýnu, vyrazil tam v naději, že platba za ranč dorazila. Nevěděl, že u mlýna je konstábl s dobrovolníky.
V příštích několika minutách došlo k jedné z nejpozoruhodnějších přestřelek, ke kterým na Divokém Západě došlo, a v níž Roberts bojoval o svůj život proti osmi zkušeným pistolníkům.

Trosky Blazerova mlýna

V blízkosti Blazerova mlýna stála řada dalších objektů včetně restaurace. V této restauraci jedla celá skupina pronásledovatelů v čele s konstáblem Dickem Brewerem (dobrovolníci: Frank Coe, John Middleton, Doc Scurlock, Charlie Bowdre, Henry Brown, Frank MacNab a Billy Kid). Roberts uvázal svého koně před mlýnem a vešel dovnitř, aby zjistil, jestli mu nepřišly peníze za ranč.

Coe Robertse zahlédl, přišel k němu a pokoušel se ho přemluvit, aby se vzdal. Vzhledem k tomu, že si byl Roberts jistý, že když se vzdá, zabijí ho, Coeův návrh odmítl. Konstábl Brewer hořel netrpělivostí, a tak poslal další muže ven, aby se s Robertsem vypořádali silou.

Frank Coe na fotografii z roku 1937

Při pohledu na ozbrojené muže Roberts popadl pušku a vystřelil. Prvním výstřelem trefil Charlieho Bowdra. Ten Robertse na oplátku trefil do břicha. Těžce zraněný Roberts stále střílel a ustupoval ke dveřím mlýna. Podařilo se mu zasáhnout John Middletona do hrudi, postřelil Doca Scurlocka, Franku Coeovi ustřelil palec a ukazovák na pravé ruce a Billyho Kida střelil do ramene.

Když Roberts vystřílel zásobník, Billy Kid chtěl dorazit zraněného protivníka. Podcenil ale svoje zranění a ztratil vědomí. Roberts se díky tomu stihl zabarikádovat ve mlýně a ozbrojit se další puškou. Pronásledovatelé ale měli v té chvíli jiné starosti. Snažili se postarat o své raněné a pokoušeli se Robertse přemluvit, aby vyšel ven. Brewera neúspěch velmi rozzlobil, kroužil u zadní části budovy, a dkyž se mu zdál vhodný okamžik, spustil na Robertse palbu. Roberts se bleskově otočil, vystřelil, trefil Brewera do oka a na místě ho zabil.

Pronásledovatelé demoralizovaní ztrátou vůdce a spoustou raněných raději nasedli na koně a odjeli. Stále ozbrojený Roberts zůstal v domě, až nakonec několik místních obyvatel mávajících bílou vlajkou přišlo s lékařem. Lékař po ohledání Robertsova zranění zjistil, že pro něj fakticky nemůže nic udělat - zranění bylo smrtelné. Roberts trpěl velkými bolestmi po dobu dalších 36 hodin, než nakonec zemřel. Jeho a Dicka Brewera pohřbili vedle sebe na malém blazerském hřbitově v Mescaleru v Novém Mexiku. Když později požádali Billyho Kida, aby vyprávěl o této přestřelce, odpověděl: „Ano, Roberts to naší partě pěkně natřel.“ 

Phill Coe

2. Phill Coe (1839 - 1871)
počet obětí nelze zjistit

Jedním z největších pistolníků v Texasu, byl Phillip "Phil" Coe. Tento voják, podnikatel, pistolník a hazardní hráč se v září 1861 v Houstonu připojil ke Konfederační armádě a bojoval v občanské válce (1861 – 1865), kde rychle dosáhl hodnosti podporučíka. Po válce zdokonaloval své schopnosti střelce a hazardního hráče a v květnu 1871 se přestěhoval do divokého Calgary. V té době tam byl i jeho přítel Ben Thompson (1843 – 1884) a Bill Hickok (1837 – 1876), který sloužil jako městský šerif.

Coe a Thompson se brzy spojili a jako partneři začali provozovat saloon Býčí hlava, jedno z nejdivočejších míst v již i tak divokém Calgary. To samozřejmě vyvolalo nelibost šerifa Wild Billa Hickoka.

Vše vyvrcholilo tím, že se Hickok a Coe začali dvořit stejné ženě. Netrvalo dlouho a došlo ke konfrontaci. Coe se chlubil svým střeleckým mistrovstvím a řekl, že dokáže střelit vránu v letu do křídla. Hickok mu na to odpověděl: „Líbilo se vám, kdyby ta vrána měla pistoli a střelbu opětovala?“

Bill Hickok

Napětí mezi Philem Coem a Wild Bill Hickokem vyvrcholilo ve střeleckém souboji. V noci 5. října 1871 Coe oslavoval spolu s řadou texaských kovbojů v mnoha saloonech ve městě.

Při přecházení ulice chtěl Coea kousnout zlý pes, Coe na něj vystřelil, ale minul. Hickok se objevil o několik minut později a začal vyšetřovat střelbu. Šerif požadoval, aby mu Coe odevzdal své zbraně, protože vyhláška zakazovala jejich nošení ve městě. Místo toho, aby Coe vydal Hickokovi své zbraně tasil a vystřelil na něj.

Šerif opětoval střelbu a střelil Coea dvakrát do břicha. Hickok slyšel kroky, které přicházely za ním, rychle se otočil, znovu vystřelil a zabil svého zástupce Mika Williamse, který mu šel na pomoc. Coe prožil několik dní v agónii než 9. října zemřel. Byl Hickokovou poslední známou obětí.

Wyatt Earp

3. Wyatt Earp (1848 – 1929)
18 až 30 zabitých

Právník Wyatt Earp je možná nejlegendárnějším střelcem Divokého Západu, který byl svého času mezi bandity a psanci velmi obávaný. Earp měl pestrou kariéru, sloužil jako šerif ve Wichitě, Dodge City, Tombstone a účastnil se několika legendárních přestřelek.

Nejznámější z nich, je nepochybně přestřelka u OK Corralu, k níž došlo v roce 1881. Wyat Earp, jeho bratři Morgan a Virgil spolu s přítelem Docem Hollidayem chtěli zatknout skupinu kovbojů kvůli přepadení dostavníku. Tři z kovbojů zastřelili a všichni kromě Wyatta Earpa utržili zranění. Přestřelka způsobila obrovský skandál a přátelé kovbojů to Earpům brzy oplatili - zranili Virgila a zabili Morgana.

Wyatt Earp a Doc Holliday následně najali tým pistolníků a zabili několik mužů spojených s vraždami. Tato pomsta se stala známou jako jejich „Vendetta Ride“.

King Fisher

4. King Fisher (1854 – 1884)
15 až 35 zabitých

Jedním z méně známých pistolníků Divokého západu byl John King Fisher. Muž, který od svých šestnácti let pobýval střídavě ve vězení a na svobodě. V roce 1870, už byl King Fisher známým banditou, který velel skupině psanců napadající farmy v Mexiku. Fisher se proslavil svým okázalým stylem, nošením pestrobarevného oblečení, dvojicí revolverů zdobených slonovinou a také svými sklony k brutálnímu násilí.

Zastřelil tři členy vlastního gangu, kteří se hádali o peníze, a krátce nato zabil sedm mexických pistolníků. Ve své nejslavnější přestřelce Fisher vyzval k souboji čtyři mexické kovboje najednou. V následné přestřelce dva z nich zabil a dva těžce zranil. Sám vyvázl bez zranění. Ve svém typickém brutálním stylu pak zastřelil dva neozbrojené komplice Mexičanů. V roce 1884 zemřel Fisher v souboji.

Billy The Kid

5. Billy The Kid (1859 – 1881)
asi 21 zabitých

Henry McCarty, William H. Bonney nebo Billy The Kid začal svůj život zločince drobnými krádežemi. Prvního muže zabil ve svých osmnácti. V roce 1877 během tzv. války v okresu Lincoln, se na chvíli ocitl na straně zákona, ale dlouho mu to nevydrželo. Jeho střelci se stali známými pro bezohledné násilí a byli sami brzy považováni za psance.

Billyho skupinu nijak nevyvedlo z míry, že z nich jsou najednou bandité a vesele pokračovali v zabíjení. Během tří dnů zastřelili tři muže včetně šerifa a jeho zástupce. Skupina byla nakonec rozprášena, ale Kidovi se podařilo uniknout.

Nezaváhal a shromáždil nový gang. Brzy zvětšil svoji smutnou proslulost zastřelením hazardního hráče v saloonu v Novém Mexiku. Po řadě potyček ho zajali a odsoudili k trestu smrti, ale podařilo se mu uprchnout poté, co se zmocnil zbraně a zastřelil dva muže, kteří ho střežili.

Po třech měsících na útěku jej v roce 1881 zabil šerif Pat Garrett (1850 – 1908).

6. Clay Allison (1840 - 1887)
nejméně 16 zabitých

Clay Allison byl pistolník, který se proslavil jako nejnepříčetnější psanec Divokého Západu. Bojoval v občanské válce za Konfederaci, ale propustili ho poté, co utrpěl střelnou ránu do hlavy. Toto zranění u něj způsobilo nevyzpytatelné chování a mnoho historiků se shoduje v tom, že vysvětluje jeho neuvěřitelně brutální akce. Například uťal hlavu muži, který byl podezřelý z vraždy a hlavu pak donesl do svého oblíbeného baru. Tím stvrdil svoji pověst jednoho z nejvražednějších mužů své doby.

Allisonova „kariéra“ pokračovala účastí v řadě přestřelek a náhodných soubojů. Nejslavnější byl souboj s psancem Chunkem Colbertem, jehož Allison v roce 1874 střelil do hlavy, když na něj Colbert u společného jídla tasil pistoli. Když se ho později ptali, proč jedl s mužem, kterého potom zabil, Allison odpověděl: „Nechtěl jsem poslat člověka do pekla na lačný žaludek.“

Allisonův náhrobní kámen

Na to jak nebezpečný život Allison vedl, byla jeho smrt velkou ironií. Nezemřel kulkou, ale v roce 1887 když spadl z vozu a zlomil si vaz. Na jeho náhrobním kameni je napsáno: „Clay Allison. Nikdy nezabil muže, který by nepotřeboval zabít.“

Killer Miller se svou rodinou

7. Jim “Killer” Miller (1866 – 1909)
14 až 50 zabitých

Jedním z nejznámějších příběhů o tomto muži je souboj, který podstoupil se šerifem Budem Frazerem (1864 – 1896). Frazer chtěl Millera zatknout za údajnou účast na vraždě dobytkáře. Miller na něj vytáhl pistoli, šerif na něj šestkrát vystřelil. Killerovi a jeho přátelům se podařilo utéct dřív, než šerif stačil dobít svůj revolver. Následně zjistili, že Miller měl pod košilí kovovou desku, která zablokovala všechny Frazerovy kulky.

O dva roky později sledoval Miller šerifa domů a zastřelil ho brokovnicí. Jeho dny skončily v roce 1909, kdy jej zatkli za vraždu maršála (Maršálové mají nejširší pravomoc ze všech federálních agentur a jejich hlavním úkolem je chránit a usnadňovat úspěšné fungování federálního soudního systému. Město, které mělo výkonnou soudní moc, mělo i maršála a jeho zástupce.). Poté jej asi čtyřicetihlavý dav zlynčoval.

Tom Horn

8. Tom Horn (1860 – 1903)
přes 50 zabitých

Tom Horn strávil velkou část svého života jako muž zákona a detektiv, ale ve skutečnosti to byl jeden z nejchladnokrevnějších zabijáků Divokého Západu. V roce 1880 si vybudoval skvělou reputaci jako zvěd a byl zodpovědný za zatčení mnoha obávaných zločinců.

Jeho výsledky na tomto poli upoutaly pozornost slavné Pinkertony. Ti ho najali a Horn pro ně pracoval několik let jako stopař a lovec odměn. Ačkoli byl známý tím, že i v nejvypjatějších situacích zachová chladnou hlavu, musel v roce 1894 rezignovat na svůj post detektiva poté, co jej začali spojovat s vraždami sedmnácti lidí.

Po své rezignaci získal reputaci jako námezdný zabiják a byl přímo zodpovědný za smrt zhruba dvaceti zlodějů dobytka. Horna nakonec chytili a oběsili v roce 1901, když jej obžalovali z vraždy čtrnáctiletého chlapce. Ironií je, že někteří historici tvrdí, že v této konkrétní kauze byl Tom Horn ve skutečnosti nevinný.

 9. John Wesley Hardin (1853 – 1895)
nejméně 42 zabitých

Syn metodistického kazatele započal svoji kariéru násilníka už ve čtrnácti letech, kdy bodl spolužáka na školním dvoře. O rok později zastřelil bývalého otroka a pokračoval zabitím tří vojáků Unie.
Byl známý zvláštním nošením pistolí ve dvou pouzdrech připoutaných k hrudi, což mu umožňovalo rychlé tasení. Díky trénování a cviku zabil v krátkém čase v soubojích další tři muže. V sedmnácti jej zatkli za vraždu texaského městského maršála, ale ve vězení se mu podařilo získat zbraň, zabil jednoho ze strážců a uprchl.

Nyní už jako slavný pistolník odcestoval do Abilene a nechal se najmout jako zástupce pod velením Billa Hickoka. Brzy po svém příchodu do města však musel uprchnout, protože zastřelil hosta, jehož chrápání ho budilo.
V pětadvaceti Hardina zatkl tým texaských Rangerů. Zabiják si odseděl šestnáct let a v jednačtyřiceti ho pustili na svobodu. Hardin ve vězení zmoudřel a po svém propuštění začal studovat právo. Jeho stará pověst ho ale nakonec dostala. V roce 1895 ho střelili do zad muži zákona v El Pasu v Texasu.

Ben Thompson

10. Ben Thompson (1843 – 1884)
7 zabitých

Ben Thompson byl hráč a pistolník, co se mohl pochlubit tím, že se přátelil s nejznámějšími postavami Divokého Západu, jako byli Phill Coe, Wild Bill Hickok, Billy the Kid a King Fisher.
Svou kariéru zločince začal v sedmnácti letech, když bodl a zabil hazardního hráče, který ho obvinil z podvádění v kartách. Thompson byl známý svým bleskovým tažením pistole a reputaci pistolníka získal poté, kdy zabil dva muže při přestřelce na Štědrý den 1876.

Chtěl této reputaci uniknout a stal se maršálem ve městě Austin v Texasu. Z funkce musel odstoupit, když zabil v hádce místního majitele divadla Jacka Harrise. Ben Thompson zemřel spolu s pistolníkem Kingem Fisherem v roce 1884.