Deset historických „kdyby“: Naše letní tipy na knihy, filmy a televizní seriály

Tématu alternativní historie už jsme se na našich stránkách věnovali mnohokrát a nepochybně se k němu ještě vrátíme. Nejčastěji se zabýváme knihami, ale tento žánr již pronikl i do jiných médií, jak prokazuje mj. velice úspěšný televizní seriál Muž z Vysokého zámku. Do produkce seriálů, které pokládají otázku „co kdyby“, se v posledních letech pustila řada společností, což určitě vítáme, ale pokračuje i vydávání knih s tímto tématem, a to jak románů, tak i seriózních historických studií. A proto jsme se rozhodli podělit se o další várku tipů, která zahrnuje různá média a kromě novinek také některé starší tituly. Jen jsme trochu váhali nad způsobem řazení, avšak nakonec jsme vsadili na chronologii, takže našich deset tipů je seřazeno podle data, kdy se příslušné „virtuální“ dějiny odklonily od „našich“.

Výborný televizní seriál Muž z Vysokého zámku značně přispěl k tomu, že se žánr alternativní historie etabloval v kulturním mainstreamu

1. Aztécké století

Mohou se alternativní dějiny zkřížit se společenským románem? Mohou, a výsledek kupodivu není vůbec špatný. Kdysi dávno se Aztékové ubránili conquistadorům, získali jejich výzbroj a pustili se do dobývání světa. Nedávno obsadili i Velkou Británii a právě anglická princezna je hlavní hrdinkou románu Aztécké století (Aztec Century) od Christophera Evanse. Kdyby bylo toto zvláštní dílo zasazeno do reálných dějin, šlo by o celkem standardní společenský román o lásce a válce, resp. o sporu osobních emocí a vlastenecké loajality, ovšem právě díky prostředí globální aztécké říše jde o cosi velmi neobvyklého. Mimochodem, Aztékové by zřejmě hodně potěšili současné progresivisty, protože se silně zasazují o ochranu přírody a bezmála všechny jejich technologie (včetně zbraňových) používají sluneční energii. Aztécké století vyšlo česky už v roce 1994, ale v knihovnách a antikvariátech se dá pořád sehnat. Vzdáleně podobné téma je též základem další knihy, tentokrát novinky, která vyšla letos pod názvem Civilizace. Jedná se o román francouzského spisovatele Laurenta Bineta, který si pohrává s myšlenkou, že by se Inkům v 16. století podařilo ovládnout část Evropy.

2. For Want of a Nail

Víte, že jedna alternativně-historická studie získala i nominaci na Pulitzerovu cenu? Jde o dílo For Want of a Nail: If Burgoyne Had Won at Saratoga, jehož autor Robert Sobel většinou psal o ekonomické historii. V této svérázné knize si ale položil provokativní otázku, co by se stalo, kdyby Britové v roce 1777 porazili americké kolonisty. Většina Severní Ameriky by následně zůstala pod správou Londýna, kdežto zastánci nezávislosti by odešli do Mexika, takže světadíl by se rozdělil na Konfederaci Severní Ameriky a Spojené státy mexické. Tyto dvě velmoci by se následně různě „stýkaly a potýkaly“, což by pochopitelně úplně změnilo historii světa, jenž by se tomu našemu podobal jen vzdáleně. Kniha vyšla v roce 1973 a vzbudila značný rozruch, jelikož alternativní historie tehdy rozhodně nebyla běžnou metodou. Sobel si navíc dal velkou práci s provedením, protože se vší vážností vytvořil skutečně rozsáhlou odbornou studii, která je plná tabulek, citací a poznámek pod čarou. Kniha For Want of a Nail totiž vznikla také jako sofistikovaná parodie praxe z akademické sféry, kde platí, že i sebevětší bejkárna vám projde, pokud ji doprovodíte dostatkem odborných zdrojů.

3. The Domination

Spisovatel S. M. Stirling je znám především jako autor sci-fi, což je žánr, který se koneckonců částečně blíží i alternativní historii. V roce 1991 vydal román Marching Through Georgia, což je slovní hříčka, protože v angličtině Georgia neznamená pouze americký stát, ale také Gruzii, o kterou právě tady jde, protože Gruzií pochodují jednotky státu Draka. A cože to je? Historie se od té „naší“ odchýlila v americké válce o nezávislost, kdy se ke kolonistům připojili rovněž Holanďané, kteří ovšem svůj boj prohráli a museli Londýnu předat jih Afriky. Tam se posléze přesunuli američtí loajalisté, ke kterým se pak přidali např. francouzští monarchisté, emigranti z amerického Jihu či vlna Němců. Na jihu Afriky se etabloval militaristický stát Draka (zvaný také Domination), který je řízený otrokářskou aristokracií a proti němuž i nacistické Německo vypadá jako celkem tolerantní společnost. Draka se ovšem stejně připojuje k táboru Spojenců, protože Hitler ohrožuje její ambice. S. M. Stirling pak vydal i několik pokračování (Under the Yoke, The Stone Dogs a Drakon), kde Drakané postupně ovládnou celý svět, a tudíž výsledek vzbuzuje dosti dystopický dojem. Kuloární informace říkají, že se chystalo i české vydání, ale z jakýchsi (snad politických) důvodů se neuskutečnilo.

4. CSA: The Confederate States of America

Samozřejmě tady nemůže chybět něco z amerického Jihu, resp. něco, kde Jižané vyhráli válku proti Severu. Pseudo-dokumentární film CSA: The Confederate States of America vznikl roku 2004 a je koncipován jako britský historický dokument, který vysílá konfederační televize. Jih totiž díky pomoci Britů a Francouzů zvítězil u Gettysburgu, načež se Sever zhroutil, a proto se do Bílého domu nastěhoval Jefferson Davis. Otrokářství tak bylo nejen zachováno na Jihu, ale dokonce také obnoveno na Severu, takže Konfederované státy americké zůstávají otrokářskou společností dodnes. Už sama tahle myšlenka je skutečně bizarní, takže nepřekvapuje, že autoři vyrobili satirickou parodii, jejíž smysl pro humor je místy tak černý (a to opravdu doslova), že vám jaksi mrzne smích na rtech. Některé věci (jako dobývání Latinské Ameriky) dávají velice dobrý smysl, zatímco jiné už příliš ne. Je to koneckonců parodie, a tudíž se spousta nápadů asi nemá brát vážně. Popravdě řečeno, místy je to celé dosti podivné, ačkoli z ryze technického či filmařského hlediska jsou CSA natočené skutečně perfektně. Každopádně ale musíte uznat, že ta naše jižanská vlajka by se na Měsíci vyjímala dobře.

Kompletní film je k dispizici na youtube ZDE. Zatím...

5. Joe Steele

Mezi určitě nejslavnější tvůrce knih z oboru alternativní historie patří Harry Turtledove, jehož některé romány vyšly i v češtině. Bohužel z jeho cyklu o vítězství Jihu, který obsahuje celkem jedenáct titulů, byly u nás z nějakého záhadného důvodu vydány jen díly 2 až 4. Turtledove je nesmírně plodný autor, jenž má na kontě desítky úspěšných románů a povídek, z nichž většina klade právě onu otázku „co kdyby“. Jako příklad novějšího a velmi chváleného díla jsme tady vybrali román Joe Steele, který je vlastně rozšířenou variantou úspěšné povídky. Do Ameriky emigruje jistá gruzínská dvojice, které se narodí syn Josif neboli Joe, jenž vstupuje do politiky pod úderným pseudonymem Steele. Správně, nejde o nikoho jiného než o Josifa Stalina, který se stává politikem Demokratické strany, v roce 1932 je zvolen americkým prezidentem a vede USA v období krize a druhé světové války. Jeho povaha ovšem zůstává víceméně shodná jako u skutečného Josifa Vissarionoviče, takže je to sekáč, který se nezakecá. Američtí generálové, kteří prohráli nějakou bitvu, tedy putují před popravčí čety, kdežto Amerika se pozvolna mění v diktaturu. Ospalej Joe je přece jen lepší volba, že?

6. Ještě lepší dějiny Česka

Leckdo si zřejmě ještě vzpomene na provokativní knihu Lepší dějiny Česka, kterou napsal Jiří Macoun a která vyšla v roce 2013 jako e-book. Nedávno se v prodeji objevila nová, podstatně rozšířená a zejména už tištěná verze nazvaná Ještě lepší dějiny Česka. Základní předpoklad se nemění. V září 1938 dojde v ČSR k vojenskému převratu a vlády se chopí ambiciózní generál Arnošt Slezák, který sice deklaruje ochotu bojovat, ovšem současně hledá cestu k dorozumění s Hitlerem. To se mu skutečně podaří, takže sudetští Němci dostávají dvojí občanství, zatímco vojenský a průmyslový potenciál ČSR funguje dle požadavků Třetí říše, což je ostatně to, o co tomu nedostudovanému rakouskému malíři šlo především. Československá armáda tak bojuje v řadách Osy, a ačkoliv bojuje dobře, skončí mezi poraženými. Vítězné mocnosti zemi rozdělí a na Slovensku vzniká komunistický režim, samostatné Česko však zůstává neutrálním státem dvou národů, tedy Čechů a (neodsunutých) Němců. Oproti původní elektronické verzi přibylo množství pasáží včetně spousty ironických odkazů na historii i současnost, a tudíž se kniha čte neobyčejně příjemně. Ačkoli nabízí odlišnou cestu než eposy Honzy Drnka, stejně jako ony si za svůj hlavní cíl klade nutit čtenáře k přemýšlení.

7. Hitler’s Britain

Téma německé invaze do Velké Británie za druhé světové války již bylo zpracováno nejednou a různými způsoby, nejčastěji samozřejmě v knihách. Lze uvést mj. studii Německá invaze do Anglie 1940 od Kennetha Mackseyho či román SS-GB od Lena Deightona, jenž se rovněž stal předlohou televizního seriálu, tentokrát od BBC. Ale existuje také vysoce kvalitně zpracovaný televizní dokument na toto téma, který nese název Hitler’s Britain (občas se objevuje také pod titulem Hitler’s Victory). Skládá se ze dvou částí, z nichž první popisuje přípravy Německa na vylodění a hypotetický průběh bojů a následné okupace ostrovů, což by pak samozřejmě mělo zásadní dopad na celý vývoj války. Druhá část ovšem představuje něco dramaticky odlišného, co by se dalo klidně použít i jako námět válečného filmu, protože ukazuje pro změnu přípravy Britů na partyzánský odboj a hypotetický průběh tohoto odboje v malé anglické vesnici. Málo se ví, že Britové v tomto smyslu provedli rozsáhlé přípravy, a dokonce zřídili speciální útvary, které měly Němcům „zatápět“ a nesly záměrně zavádějící název GHQ Auxiliary Units. Pokud první část je v podstatě metodický výkladový dokument, pak druhá je místy hodně napínavá a v některých momentech vzbuzuje vskutku silné emoce.

8. Spiknutí proti Americe

Ještě jednoho alternativního amerického prezidenta si dáme. V knihovně či nějakém zapadlém knihkupectví snad ještě naleznete román Spiknutí proti Americe, jehož autorem je Philip Roth a který posloužil i jako předloha seriálu televizní stanice HBO. V roce 1940 vyhrává americké prezidentské volby slavný pilot Charles Lindbergh, jehož hlavní programový bod reprezentuje udržení USA mimo probíhající válku v Evropě. V tomto smyslu uzavírá smlouvu s Hitlerem a dohodne se i s Japonskem, ale to pořád nestačí. Zastává totiž názor, že Ameriku tlačí do války především Židé, a tudíž prosazuje na začátku malé, jenže postupně stále silnější diskriminační kroky proti židovské komunitě. Události sledujeme právě očima jedné židovské rodiny, na niž antisemitská opatření dopadají. Situace se postupně zhoršuje, ačkoliv nikdy nedosahuje takřka horrorového stavu, který popisuje jiný alternativně-historický román s Lindberghem ve funkci prezidenta, a to román Daniela Eastermana s titulem K. Pokud hledáte odpočinkové čtení, pak Spiknutí proti Americe není zrovna ideální volba, protože jde o psychologicky docela náročný text, avšak televizní podoba je podstatně přístupnější.

9. Disaster at Stalingrad

Čeští čtenáři už znají velmi zajímavý sborník Hitlerovy možnosti, jenž zahrnuje deset textů od deseti autorů, kteří zkoumají alternativní scénáře druhé světové války. Ve skutečnosti se jedná o první knihu z řady, kam náleží i další „desítkové“ sborníky nejen o druhé světové válce (mj. Rising Sun Victorious či Hitler Triumphant), ale též o jiných konfliktech (o válce Severu proti Jihu, první světové válce nebo studené válce) a vedle nich samostatné rozsáhlejší studie, např. publikace Disaster at D-Day (kdyby neuspěla invaze v Normandii) nebo Disaster in the Desert (kdyby Němci vyhráli u El Alameinu). Mezi nejvíce chválené pak patří Disaster at Stalingrad, tedy kniha o úspěchu německé kampaně s cílem dobýt slavné město na Volze. Britský historik Peter Tsouras, jenž napsal také několik dalších knih z oboru alternativní historie (včetně jedné o jiném průběhu bitvy u Gettysburgu), si však neodpustil typicky britský suchý humor, jelikož slovo „Disaster“ v názvu knihy je vlastně dvojznačné. Němcům se totiž skutečně podaří dobýt Stalingrad, kde chtějí uspořádat gigantickou vojenskou přehlídku, avšak věci nedopadnou tak, jak si představovali… Ne, pointu vám neprozradíme.

10. For All Mankind

„Jožo, počul si? Soveti sú na Mesiaci!“ „Hej? A všici?“ Tenhle starý slovenský bačovský vtip se mohl lehce proměnit v realitu, pokud by sovětský hlavní konstruktér Sergej Koroljov náhle nezemřel. Seriál For All Mankind od Apple TV pracuje právě s hypotézou, že Sověti zvítězili v „závodech o Měsíc“, kam jako první člověk zavítá Alexej Leonov. Pro Američany je to sice šok, rychle se ovšem vzpamatují a pouštějí se s novými silami do práce. Vzhledem k současné atmosféře v USA zřejmě nepřekvapí, že seriál ukazuje maximální „rozmanitost“, takže NASA na astronauty hromadně cvičí i ženy a příslušníky různých etnických a jiných menšin, naštěstí se ovšem nejedná o nějakou stupidní propagandu., neboť seriál se může pochlubit i vynikající vědeckou a technickou úrovní. Vesmírné závody totiž gradují, obě supervelmoci budují trvalé základny na Měsíci a ke slovu přicházejí také raketoplány (včetně typu Pathfinder s jadernými motory) či obří nákladní rakety Sea Dragon, které startují z moře. Dobývání vesmíru dostává i vojenskou dimenzi a padnou první výstřely. Propukne skutečně „první kosmická válka“, nebo se vše vyřeší mírovou cestou? Seriál For All Mankind je každopádně pozoruhodným počinem a pro fanoušky dobývání kosmu takřka povinností.