Country Heroes 25: Od buskingu až do Grand Ole Opry

Jubilejní, pětadvacátý díl Country Heroes představuje aktuální desky dvou novodobých country hrdinů, kteří jakoby přišli z dávných časů – Charleyho Crocketta a Sierry Ferrell. A taktéž zavzpomínáme na legendárního písničkáře Johna Prinea.

Poslouchejte: Country Heroes 25 - Od buskingu až do Grand Ole Opry

Hrdinové jubilejních pětadvacátých Country Heroes mají hodně společného. Oba vycházejí z klasické country, které však mixují s nejrůznějšími žánry, dřevní old-time horalskou hudbou počínaje, blues a jazzem konče. Oba mají za sebou nelehké dětství a bohaté životní zkušenosti. A i když to pro ně nebylo vůbec jednoduché, dokázali zúročit dlouhé roky strávené touláním a pouličním muzicírováním a podařilo se jim se svojí muzikou prorazit. A oba také před nedávnem vydali pozoruhodná alba. Sedmatřicetiletý Charley Crockett desku Music City USA a třiatřicetiletá Sierra Ferrell album Long Time Coming. Tuhle desku jsme sice před nedávnem stručně propírali v Americana Expressu ZDE, ale rozhodně stojí za to, se k ní ještě vrátit. 

Prapravnuk legendárního hraničáře Davy Crocketta hraje country muziku. To jsou mi věci…

V něčem se ale naši dnešní hrdinové rozhodně liší: Zatímco Charley Crockett vydal během posledních šesti let deset plnohodnotných alb, Sierra Ferrell má na svém kontě kromě zmiňovaného albového počinu jen jedno vánoční EP a něco málo digitálních nahrávek. Charley Crockett má svůj debut v Grand Ole Opry dva roky za sebou, Sierru Ferrell čeká 26. listopadu. A ještě něco: Charley Crockett se může hlásit ke svému prapředkovi Davy Crockettovi, doslova legendárnímu hrdinovi, který bojoval v texaské válce za nezávislost (zahynul v bitvě o Alamo) a vysloužil si přezdívku Král divoké hranice. Své desky a klipy Charley tak hrdě vydává pod hlavičkou Son Of Davy s logem, na němž nechybí mapka s vyznačením Texasu. O původu Sierry Ferrell, krom toho, že pochází ze Západní Virginie, nevíme prakticky nic.

Charley Crockett se narodil v roce 1984 v San Benitu v Texasu – v drsném údolí řeky Rio Grande, oblasti osídlené převážně hispánskými farmáři. Vyrůstal v nedalekém Los Fresnos spolu se starším bratrem a sestrou v obytném přívěsu jako syn svobodné matky. Když matka přestěhovala rodinu do Dallasu, trávil Crockett letní měsíce u svého strýce ve Francouzské čtvrti v New Orleans. V sedmnácti, po ukončení střední školy, se Crockett rozhodl vyrazit „do světa“. Na cestu se vydal s levnou kytarou, kterou matka sehnala v zastavárně. Na své neobvyklé hudební začátky Crockett vzpomíná: „Naučil jsem se hrát úplně sám a okamžitě jsem začal skládat písničky, aniž bych znal akordy nebo cokoli jiného. Dvanáct let jsem nevěděl, v jaké tónině hraju, ale asi jsem měl opravdu dobrý sluch a dokázal jsem hrát v libovolné tónině jakékoli akordy. Jen jsem nevěděl, co to vlastně je.“

Nejprve ho uchvátil hip hop a fascinovaly používané samply. K blues a country se propracovával postupně. Jako teenager hrál hudbu na ulicích ve Francouzské čtvrti v New Orleans a v Deep Ellum v Dallasu. Později cestoval dál, stopoval náklaďáky a v roce 2009 dorazil jako busker s kytarou a banjem do New Yorku. Tam, zocelen pouličním hraním, sestavil ze spoluhráčů kapelu Trainrobbers, která upoutala pozornost manhattanského zástupce společnosti Sony Music. Ta posléze s tehdy šestadvacetiletým mladíkem podepsala dvouletou manažerskou smlouvu (smlouvu vydavatelskou tehdy odmítl). Nakonec se ale Crockett, unavený životem na ulici a blížícím se vypršením smlouvy, přestěhoval do severní Kalifornie, kde se další tři roky marně snažil skloubit práci na farmách a komunách s muzikou.  Nějaký čas mezitím strávil i v Evropě, svoje písně hrál v pařížských ulicích, krátce žil ve Španělsku a také v Maroku.

Roky plynuly a Charley žil pomíjivý život, často až za hranou zákona a zoufale doufal, že mu to všechno snad nějak projde. Aby měl na živobytí, prodával po ulicích trávu, pracoval na sklizni na tajných polích marihuany. Dvakrát byl odsouzen za prokázaný trestný čin. Muzika mu ale nakonec přeci jen poskytla cestu ven ze začarovaného kruhu.

Nenápadným začátkem jeho hudební dráhy se stalo v roce 2015 album Stolen Jewel, které stejně jako následující In The Night (2016) a Lil G.L.'s Honky Tonk Jubilee (2017) obsahovalo řadu coverů. Tou dobou už také začalo přibývat jeho koncertů, vystupoval na turné s kapelami Turnpike Troubadours, Lucero, Shinyribs a Old 97's. První deska poskládaná výhradně z jeho vlastních písní, Lonesome As A Shadow, vyšla roku 2018. Ve stejném roce stačil vydat i album Lil G.L.'s Blue Bonanza obsahující pro změnu 15 coververzí songů od nejrůznějších autorů (Tom T. Hall, George Jones, Jimmy Reed, T-Bone Walker aj.). V žebříčku bluesových alb magazínu Billboardu to deska dotáhla do první desítky a pro Crocketta znamenala první výraznější úspěch. 

Na začátku roku 2019 přivedla Crocketta na operační stůl život ohrožující srdeční choroba, která se neustále zhoršovala. Vyšetření před operací odhalila, že se jedná o vrozenou srdeční vadu, kdy dvě ze tří aortálních chlopní jsou srostlé dohromady. Operace naštěstí dopadla úspěšně a nedlouho poté mohl Crockett vydat své šesté album The Valley.

V roce 2020 vyšla další dvě jeho alba, přičemž to první s názvem Welcome to Hard Times bylo do té doby pravděpodobně jeho nejlepším počinem. Druhé, Field Recordings, Vol. 1 nabídlo třicet (!) lo-fi dřevních folkových mono nahrávek.

Letos, v roce 2021, náledovala po skvělé desce 10 For Slim – citlivé poctě legendě západotexaského písničkářství Jamesi Handovi – další várka Crockettových originálních písní. Album Music City USA jich přináší celkem patnáct (plus coververzi prastarého songu Skip A Rope), a přes nezvykle vysoký počet, je jedna lepší, než druhá.

Názvy songů jako The World Just Broke My Heart, Are We Lonesome Yet, Lies and Regrets nebo I Won't Cry svádějí k myšlence, že Crockettův svět je setsakramentsky pochmurný. Jeho hlas, doprovodní hudebníci a působivé melodie ale navozují atmosféru, která, i když občas není úplně optimistická, nikdy není depresivní. Crockett si libuje v klasickém countrypolitanu sedmdesátých let a svůj přístup označuje výrazem Gulf & Western, odkazuje tím na muziku, kterou poznal v jihovýchodním Texasu. Je to čistokrevné country a honky-tonk s využitím blues, raného rock and rollu, soulu a R&B, styl, který se ve výsledku přirozeně snoubí s jeho upřímným hlasem a osobností. Často si možná řeknete: „Co mi tahle píseň sakra připomíná?“ A občas si pro sebe i najdete odpověď. Zároveň ale si uvědomíte, v čem spočívá kouzlo Crockettovy muziky. Je skryto v jeho talentu říkat nové a svěží věci prostřednictvím starých, zdánlivě nemoderních postupů.

Fascinující je, s jakou lehkostí Crockettovy melodie plynou a s jakou přesvědčivostí dokáže podat své texty. Pouze jediná píseň má čtyřminutovou stopáž, často se vejde do tří minut.  Stejně jako mnoho jiných autorů i Charley Crockett bez velkého nadšení nahlíží na dnešní svět, hledá v něm svoje místo a snaží se hledat nějaká řešení.  Například Are We Lonesome Yet není jen o vztahu. Crockett si bere na paškál staré milostné písně a využívá je k vyjádření svého srdce zlomeného věcmi, jako jsou rozpolcenost, chamtivost a konzumní způsob života, přičemž slovo „osamělý“ používá právě v těchto souvislostech. 

Jak pohlížet na umělce, který během šesti let vydá deset alb? První, co vás nejspíš napadne, bude, že v takovém množství narazíte na hodně slabších nahrávek. To ale u zpěváka a skladatele Charleyho Crocketta neplatí – každá z jeho desek (a ta nová obzvlášť) je plná vynikajících písní. Charley Crockett dokazuje, že kvalita a kvantita se nemusí vylučovat. 

Vtipná titulní Music City USA, představuje jeden z nejobjevnějších Crockettových momentů. Verše „I shouldn't have come here in the first place / 'Cause folks in here don't like my kind / I hear they've got a lot of reasons / I think I see them on their signs / They've got a lot to say in Music City USA“ hravě popichují nashvillský establishment. 

Na nedávném udílení cen Americana Music Awards 2021 získal Crockett cenu v kategorii Emerging Act of the Year (ocenění pro začínající umělce, kteří se poprvé dostali do povědomí národní veřejnosti a dosud nebyli v žádné kategorii nominováni). Jeho poslední album Welcome to Hard Times bylo kritickým i komerčním průlomem, který ho zviditelnil a přilákal na jeho koncerty další diváky. Novinka Music City USA je dalším výrazným krokem vpřed.

Radio Dixie - jediné hudební rádio, které vás neotravuje žádnou reklamou! Může to fungovat jen a jen díky vám a to díky zisku z našeho vidláckého eshopu DixieGear.cz. Tak tam vobčas číhněte a určitě si něco vyberete. Díky! 

Poslouchejte: Country Heroes 25 - Od buskingu až do Grand Ole Opry

Příběh Charleyho Crocketta v mnohém připomíná životní pouť slavných tuláků Jimmieho Rodgerse a Woody Guthrieho. A podobně tomu je i u naší druhé dnešní hrdinky, Sierry Ferrell.

Narodila se v Charlestonu v Západní Virginii, během dětství a dospívání se stěhovala po svém rodném státě. Vyrůstala v chudobě, v rodině svobodné matky pečující o tři děti. Většinu času trávila venku, svět moderních technologií šel prakticky mimo ni. Doma měli jen starou televizi, která se ovládala otáčením knoflíku na boční straně. A právě poslech písniček z téhle televize ji přivedl k pokusům psát svoje vlastní. Dlouho je nebrala příliš vážně, ale když se zapojila do školního sboru, začala postupně muzika získávat v jejím životě významnější roli.

Hraním na ulici začínala i Sierra Ferell

Ve svých dvaceti letech opustila Sierra Ferrell rodný přívěs. Rozhodujícím impulsem bylo vystoupení skupiny potulných hudebníků, které jí doslova vyrazilo dech. Vydala se na dráhu buskingu, hrála staré standardy i své vlastní písně v ulicích New Orleans a Seattlu, projela prakticky celé Státy a po cestách zpívala ve vagonech a na parkovištích kamionů. 

Takhle zpívala Sierra Ferrell před 11 lety

Začala také navštěvovat Nashville a postupně navazovat kontakty s tamní hudební scénou. Přechod od buskingu ke koncertnímu hraní pro ni ale nebyl jednoduchý. „Upřímně řečeno, busking pro mě byl mnohem jednodušší než hraní na pódiu, protože na pódiu se na vás všichni dívají a čekají, co předvedete. Hudba je pro mě něco, co mám strašně ráda, je to zábava, ale když od vás lidé mají určitá očekávání, může to být jiné. Busking mi ale pomohl dostat se do bodu, kdy začalo být vystupování na pódiu pro mě mnohem snazší.“ Nashville se posléze stal jejím novým domovem.

 V roce 2017 začal kanál GemsOnVHS, který se zabývá zejména americanou, zveřejňovat videa, na nichž Sierra Ferrell hraje některé ze svých původních songů. Netrvalo dlouho a počty zhlédnutí začaly strmě narůstat. Životní styl, který ji spojoval se staletou lidovou tradicí, ji najednou a nečekaně proslavil na internetu. Dvě z písní, které se tehdy na YouTube objevily, In Dreams a Jeremiah, se později staly páteří alba Long Time Coming, studiového debutu Ferrell u Rounder Records. 

Ještě předtím, v roce 2018, vydala Ferrell vlastním nákladem své debutové album Pretty Magic Spell a o rok později další titul Washington By The Sea (viz https://sierraferrell.bandcamp.com/).  V témže roce podepsala s vydavatelstvím Rounder Records smlouvu na tři alba a výsledkem je právě aktuální Long Time Coming. V nahrávkách se objevují přední nashvillští hudebníci Billy Strings, Sarah Jarosz, Dennis Crouch, Jerry Douglas, Tim O'Brien, Chris Scruggs, Rory Hoffman. Album nahrál desetinásobný držitel ceny Grammy Gary Paczosa, mimochodem natáčelo se ve stejném studiu jako kdysi album Raising Sand Roberta Planta a Alison Krauss.

V tuctu písní na albu Long Time Coming, které je uhrančivou směsicí country, bluegrassu, folku, old-time music, soulu a gypsy jazzu, Sierra Ferrell dokazuje celou šíři svého talentu. Její nezaměnitelný hlas proniká až do morku kostí, melodie dokonale souzní s duchem písní. V textech odrážejících její životní zkušenosti je vždy sama sebou. Pojmenování Long Time Coming skrývá dva významy. Natáčení začalo v době sílící pandemie a trvalo víc jak rok, než bylo album připraveno k vydání. Název však také odkazuje na cestu, kterou musela Ferrell k tomuto albu ujít. 

Stručně shrnuto: S lidmi, jako jsou Sierra Ferrell a Charley Crockett, se nemusíme o budoucnost country a americany nikterak obávat.

John Prine se Sturgillem Simpsonem

Výrazných mladých tváří na scéně současného country najdeme pěknou řádku a pravidelní posluchači Radia Dixie mají dobrou příležitost je, společně s autory hudebních speciálů, objevovat. Je pozoruhodné a zároveň potěšitelné, že návraty k tradiční (často až ryze akustické) muzice a roky ověřeným hodnotám, dokáží ve výsledku přinést muziku současnou a aktuální. Mezi takové umělce patří bezesporu také dva kamarádi z Kentucky – Sturgill Simpson a Tyler Childers. Když před pár týdny vyšlo album Broken Hearts & Dirty Windows: Songs Of John Prine Vol. 2, nemohli na albu písní svého velkého idolu chybět. A protože po dvou dílech Country Heroes bude v prosinci následovat pro změnu Americana Express, který bude celý věnovaný písničkáři Johnu Prineovi, dopřejme si na závěr malou ochutnávku. 

Poslouchejte: Country Heroes 25 - Od buskingu až do Grand Ole Opry

Playlist 
Charley Crockett – Saturday Satan Sunday Saint
Charley Crockett – Welcome To Hard Times
Charley Crockett – Honest Fight
Charley Crockett – I Need Your Love 
Charley Crockett – Are We Lonesome Yet
Charley Crockett – Music City USA
Sierra Ferrell (with Billy Strings) – Bells Of Every Chapel
Sierra Ferrell – Silver Dollar
Sierra Ferrell – Made Like That
Sierra Ferrell – West Virginia Waltz
Sierra Ferrell – Give It Time
Sierra Ferrell – Whispering Waltz
Tyler Childers – Yes I Guess You Oughta Name A Drink After You
Sturgill Simpson – Paradise
John Prine – All The Best