V Nashvillu o něj nestáli, tak se odstěhoval na Key West, vymyslel svůj vlastní žánr a pobláznil miliony lidí po celém světě. Jimmy Buffett baví diváky už padesát let a jeho výpravná show můžeme pravidelně vídat na seznamech těch nejvýdělečnějších koncertních šňůr. S tímto zpěvákem, který v hudebních žánrech potřebuje vlastní škatulku, se dnes blíže seznámíme.
Nejprve nás však čeká obvyklý přehled nejzajímavějších novinek ze zámořské country scény za poslední měsíc.
Country zprávy – září 2020
V polovině září proběhlo předávání cen ACM Awards, které bylo z původního dubnového termínu kvůli koronaviru přesunuto o téměř půl roku. Historicky poprvé proběhl tento ceremoniál v Nashvillu a také se poprvé odehrál bez diváků. Hudební vystoupení byla natáčena v Grand Ole Opry House, v Rymanově Auditoriu a Bluebird Café. A aby toho nebylo málo, historicky poprvé skončila nejvyšší cena pro umělce roku plichtou, když stejný počet hlasů obdrželi Thomas Rhett a Carrie Underwood. V dalších hlavních kategoriích vyhráli Luke Combs jako zpěvák roku, Maren Morris jako zpěvačka roku, album roku vybojoval Luke Combs za kolekci What You See Is What You Get a singlem roku je God's Country od Blakea Sheltona.
Carrie Underwood a Tomas Rhett
Josh Turner vydal na konci srpna vymazlenou desku Country State Of Mind, na kterou nahrál své oblíbené skladby od jiných umělců. Najdeme tu třeba I'm No Stranger To The Rain od Keitha Whitleyho, Forever And Ever, Amen od Randyho Travise nebo Good Ole Boys od Waylona Jenningse.
Veteránka Grand Ole Opry, Jeannie Seely, si ke svým nedávným 80. narozeninám nadělila novou desku An American Classic. Na albu se objevila řada hostů včetně Willieho Nelsona, Steva Warinera nebo Rhondy Vincent.
Příští měsíc vyjde první oficiální živák od Eagles po 15 letech. Třídiskový komplet 2CD/DVD je zároveň první deskou kapely v novém složení, kdy zesnulého Glenna Freye zastoupili Vince Gill a Freyův syn Deacon. Album Live At The Forum bylo natočeno v září 2018 a na trhu se objeví 16. října.
Eagles 2020
Thom Shepherd, který se proslavil jako autor hitů Redneck Yacht Club (Craig Morgan) nebo Riding With Private Malone (David Ball), musel podstoupit operaci odstranění polypu z hlasivek a nyní ho čeká půlroční rekonvalescence, kdy nebude moct zpívat. Shepherd si během let vybudoval obří posluchačskou základnu po amerických country klubech a jeho styl je velmi ovlivněn i soundem Jimmyho Buffetta.
O Key Westu, kde Jimmy Buffett žije už bezmála 50 let, napsal svůj vlastní song i Tomáš Linka. Ten u příležitosti svých blížících se 75. narozenin sepsal paměti a 5. října vychází jeho knižní životopis Paní má se má: Paměti countrymana. Když si pospíšíte, můžete si v předprodeji zakoupit knihu i s autogramem!
Pokud byste to náhodou nevěděli, tak Radio Dixie i speciál Country servis Petra Mečíře existují jen díky tomu, že si kupujete náš merch. Podpořit nás můžete tím, že si něco vyberete ve vidláckém eshopu DixieGear.cz. Díky a Stay tuned!
Pohádkový svět Jimmyho Buffetta: Vítejte v Margaritaville!
Jimmy Buffett se narodil roku 1946 ve státě Mississippi a část dětství prožil v sousední Alabamě. Jeho dědeček byl námořníkem, malého Jimmyho brával často s sebou na loď a Jimmy si tak vybudoval lásku k životu na moři, což později silně ovlivnilo jeho hudební styl. Na střední hrál ve školním bandu na trombón a v muzicírování pokračoval i při studiu historie na vysoké škole, kterou překvapivě opravdu dokončil (muzikantů s vysokoškolským titulem fakt příliš nenajdete!).
Roku 1969 se přestěhoval do Nashvillu, začal pracovat jako dopisovatel pro časopis Billboard a mimochodem se stal tím, kdo jako první v médiích informoval o rozpadu bluegrassového dua Flatt & Scruggs. Na nezávislé značce natočil autorské album Down To Earth, které však totálně propadlo.
Country hitparádám v té době dominovala Lynn Anderson se svým megahitem Rose Garden, na vzestupu byl uhlazený country-pop a Buffettova surová country smíchaná s folk-rockem zkrátka nikoho nezajímala. Ani jeho originální texty na lehce provokující témata nebyly tím, o co by nashvillská studia stála (jako například song o závislákovi zvaném Ellis Dee, jehož jméno zní až podezřele stejně jako LSD a text je tak chytře napsán, že píseň má dva různé významy).
Buffett hrál, kde se dalo, a často Nashville opuštěl a jezdil hrát turistům v ulicích New Orleans. V listopadu 1971 ho písničkář Jerry Jeff Walker vytáhl na road trip na Key West a Buffettovi se na nejjižnějším cípu Floridy natolik zalíbilo, že se zde rozhodl usadit natrvalo. Našel si práci v docích, po barech hrával jen za pití a už tehdy byl tím svobodomyslným, pohodovým a věčně usměvavým snílkem v žabkách, jakého známe dnes. Zároveň pomalu ale jistě vybrušoval svůj originální sound, ve kterém se mísil country-rock, ostrovní rytmy, raggae i folk.
Po dvou letech měl dostatek nových písniček a na značce ABC začal vydávat desky s muzikou, jakou nehrál nikdo jiný. Na druhé z nich se objevila balada Come Monday, která silně zaujala posluchače pop-rocku i country a otevřela Buffettovi dveře do světa. Se železnou pravidelností vydával další a další desky plné pohodové muziky, až v roce 1977 vydal album Changes In Latitudes, Changes In Attitudes, na kterém se objevila balada Margaritaville pojednávající o bájném místě v Karibiku, kde se zastavil čas a každý tam jen popíjí margaritu na pláži. Z písně byl celosvětový hit a postupně se z ní stal hotový kult symbolizující svět Jimmyho Buffetta.
Další epochální album Volcano přišlo v roce v 1979, ze kterého se proslavila titulní skladba a také Fins, která dodnes patří mezi zlaté hřeby všech Buffettových koncertů. Objevila se tu i skladba Chanson Pour Les Petits Enfants s francouzsky zpívaným refrénem, kterou v češtině nazpíval Pavel Bobek pod názvem Blázen a král.
Během dalších let a řady dalších alb s chytlavými písněmi si Buffett pomalu vytvořil svůj vlastní svět, jehož středobodem je mýtické Margaritaville. Postupně si také vybudoval obrovskou komunitu skalních fanoušků, kteří si říkají Parrotheads („papouščí hlavy“) a na Buffettovy koncerty chodí také patřičně vystrojeni – každá show Jimmyho Buffetta je tak přehlídkou nejroztodivnějších kostýmů papoušků, pirátů, žraloků a také třeba i hamburgerů.
Všeobecnou oblibu tohoto kouzelného karibského světa navíc umocňuje Buffettova schopnost zapojovat diváky do show. Ať už to jsou určité pasáže písní, které zpívá publikum, divoké gestikulace diváků v různých písních (např. v písni Fins žraločí ploutve z rukou nad hlavou a jejich mávání doleva a doprava – „Fins to the left, fins to the right!“) nebo obyčejné pinkání obřích plážových balónů napříč celým hledištěm.
Jimmy Buffett zkrátka vytvořil svůj vlastní hudební žánr, takže ho prakticky nejde nikam zaškatulkovat. V 70. letech svůj styl žertovně nazýval „opileckým karibským rokenrolem“, a když se časem objevovali další hudebníci, kteří Buffettův styl kopírovali, postupně se ustálilo označení Gulf & Western. V country muzice si před dvaceti lety na stylu Jimmyho Buffetta velmi úspěšnou kariéru vystavěl Kenny Chesney a deset let po něm i kapela Zac Brown Band.
Síla Buffettovy muziky spočívá především v živých vystoupeních před obecenstvem a v tomto prostředí se Buffett zkrátka cítí mnohem lépe než při oficiálním natáčení ve studiu. Podobně to má i George Strait a právě tato skutečnost bude důvodem, proč Buffetta úplně stejně jako Straita extrémně nebaví natáčení oficiálních videoklipů, takže jich oba za dlouhá léta natočili jako šafránu. Když už však Buffett přece něco natočí, musí to být v osobitém bombastickém stylu, jako třeba klip k písni Fruitcakes z roku 1994.
Vyjmenovávat jednotlivá alba a všechny klíčové songy ani není třeba – Buffett je totiž gejzírem nápadů a prakticky až do konce 90. let vydával jedno nové album ročně. Pokud se s Buffettovou tvorbou teprve seznamujete, k dosud jmenovaným hitům si určitě dohledejte i Son Of A Son Of A Sailor, Brown Eyed Girl a Why Don't We Get Drunk (mimochodem, tato pijácká hymna z roku 1973 nápadně připomíná podobně rozverné pecky, kterými se o deset let později proslavil Hank Williams Jr.).
Zpátky ke country muzice se Buffett nachomítl až v roce 1999, kdy Alan Jackson točil desku cover verzí Under The Influence, na kterou zařadil i Margaritaville a požádal Buffetta, aby si s ním zazpíval na posledním refrénu. O čtyři roky později pak natočili duet It’s Five O’Clock Somewhere, který se stal obřím hitem a neuvěřitelných osm týdnů v řadě se udržel na 1. místě hitparády. Jimmy Buffett vystoupil s Jacksonem na předávání cen CMA Awards a 33 let od svých prvních pokusů tak konečně v Nashvillu uspěl.
Logickou návazností na tuto nečekaně nabytou slávu na poli country music pak bylo natočení countryově laděné desky License To Chill, na které si s ním zapívala řada hostů zvučných jmen. Úvodním singlem z alba byla „buffettizovaná“ verze Hey Good Looking od Hanka Williamse, na které kromě Buffetta zpívá hotový dream-team ve složení George Strait, Alan Jackson, Kenny Chesney, Toby Keith a Clint Black. Album mělo skvělou odezvu a prodalo se ho přes milion kusů. (Tenkrát jsem na tuto desku psal recenzi. Fíha, to už je vážně 16 let...?)
Jimmy Buffett má také vynikající čuch na byznys. V návaznosti na obrovskou popularitu písně Margaritaville otevřel v roce 1985 restauraci stejného jména, postupně začal otevírat další pobočky a dnes vlastní desítky restaurací v těch nejluxusnějších částech světa. Každá restaurace je přitom originál – s obřími plastikami lodí, majáků, mořských pan, papoušků a dalších motivů s námořnickou tematikou. Do dokonalosti jsou promyšleny i nejmenší detaily včetně nápojového lístku, kde jsou margarity pojmenované podle jeho písní. Během let začal budovat druhou síť s restauracemi rychlého občerstvení nazvanou po hitovce Cheeseburger In Paradise. Rovněž se vrhnul na spisovatelskou dráhu a napsal několik úspěšných románů a sbírek povídek.
Pro Buffettovy restaurace má autor článku evidentně slabost…
Buffettovi není cizí ani film a během let si střihl řadu menších roliček, což vždy dokázal obratně využít obchodně – minimálně formou záštity na hudebním soundtrackovém albu. V roce 2015 se mu povedl husarský kousek, když se stal partnerem blockbusteru Jurský svět. Přímo ve filmu je Buffettova restaurace Margaritaville a malé cameo si tam střihl i sám Jimmy. Při náletu pterodaktylů na město ho můžete vidět utíkat se dvěma margaritami, a aby to nebyl Buffett, jedné si za běhu ještě stihne usrknout. Uvedení filmu Jurský svět pochopitelně marketingově využily i jeho skutečné restaurace Margaritaville a část menu bylo ono léto inspirováno dinosaury (osobně jsem tam tehdy ochutnal „pterodaktylí křidélka“).
Jimmy Buffett má i po sedmdesátce stále velmi nabitý program a pravidelně se umísťuje v žebříčcích nejvýdělečnějších koncertních turné. V produkování nové muziky s přibývajícími léty pochopitelně zvolnil, což si však vynahrazuje vydáváním živých alb – znáte snad jiného umělce, jehož diskografie by čítala dvanáct živých desek? Poslední léta byla jeho muzika více ovlivněna country-rockem, ale svým posledním albem Life On The Flip Side, které vydal letos v květnu, se opět vrátil ke svému čistokrevnému originálnímu soundu a výsledek se náramně povedl. Podle některých kritiků se dokonce jedná o jeho nejlepších desku za posledních 25 let! Pokud budete mít někdy možnost navštívit Buffettův koncert osobně, tak určitě neváhejte, to se zkrátka musí zažít.
Na závěr jedna lahůdka - na Youtube se nějakým zázrakem objevila celá řada profesionálně natočených Buffettových koncertů z loňského turné:
TIP: Přečtěte si reportáž autora článku z koncertu Jimmyho Buffetta v Londýně v září 2019. Najdete ji ZDE.
Playlist:
Luke Combs - What You See Is What You Get
Josh Turner - Midnight In Montgomery
Jeannie Seely - That's How I Roll (feat. Lorrie Morgan)
Eagles - Lyin' Eyes (Live At The Forum 2018)
Thom Shepherd - Always Saturday Night
Tomáš Linka - Key West
Jimmy Buffett - Ellis Dee
Jimmy Buffett - Why Don't We Get Drunk
Jimmy Buffett - Margaritaville (live)
Jimmy Buffett - Chanson Pour Les Petits Enfants
Jimmy Buffett - Knees Of My Heart
Jimmy Buffett - Jamaica Mistaica
Jimmy Buffett - Window On The World
Jimmy Buffett - Hey, That's My Wave
Petr Mečíř
Nejsem hudební kritik, ale hudební chválič, protože píšu jen o tom, co se mi líbí. Za dobrou muzikou pojedu kamkoliv.
